Bratislava

Bratislava

Bratislava patří mezi nejmladší hlavní města Evropy. Navzdory tomuto faktu, je to město s bohatou historií svobodného královského korunovačního města z časů, kdy se nazývala Prešpurkem.

Poloha
Bratislava se rozprostírá na obou březích řeky Dunaj – druhé největší řeky v Evropě a na úpatí pohoří Malé Karpaty. Město je situované na hranici tří zemí, sousedí s Maďarskem na jihu a Rakouskem na jihozápadě.

Poloha přímo v srdci Evropy, na břehu řeky Dunaje, ji o začátku předurčila stát se významnou křižovatkou obchodních cest a místem setkávání se mnohých kultur. Ať už to byly obchodní cesty, které se tu křižovaly nebo blízkost Dunaje, mnozí, kteří Bratislavou projížděli se v ní zastavili a určitý čas pobyli. V Bratislavě žilo množství národů a národností. Mix kultur a národů, který v Bratislavě žil nezanechal stopy jen v jazyce, ale i ve zvycích, kuchyni a životním stylu. Bratislavané se rádi procházejí po svém centru, kterému říkají Korzo. Korzo vede od Michalské věže až k Dunaji, je místem, kde se setkávají lidé bez ohledu na věk a popíjejí oblíbenou kávu.

Bratislava zažila v průběhu své dlouhé historie období rozkvětu i úpadku. Za zlaté časy se považuje období vlády Marie Terezie. Tato panovnice byla za uherskou královnu korunovaná právě v katedrále sv. Martina v Bratislavě.

Historie
Skutečné dveře do historie otevírá keltský kmen Bójů ve 2. stol. před n. l., kteří na území města založili významné mocenské centrum s obrannou funkcí. Keltské oppidum, které zaujímalo celý hradní vrch sahalo až k prostoru dnešního Náměstí Svobody na severu a na jihu až k dunajskému břehu.

Bratislavské oppidum se proslavilo ražením mincí. K zániku oppida dochází zřejmě v polovině 1. stol. před naším letopočtem pod vlivem vpádu Dáků. Kdysi kvetoucí, ekonomicky silné ústředí keltské moci přestává existovat. Zvyky keltského obyvatelstva tu však přežívaly až do římské okupace pravého dunajského břehu.

V období narození Krista objevili strategický význam oblasti kolem Bratislavy Římané. Neobsadili toto území natrvalo. Vybudovali zde pouze vojenské tábory, které byly strategické i z hlediska obchodního. Římanům vděčí Bratislava také za svoji slávu města vinařů a pěstitelů vína. V průběhu výbojů rozšiřovali římské legie na příkaz panovníka pěstování vinic a výrobu vína na všech obsazených územích.

V průběhu stěhování národů se na území dnešní Bratislavy usadili Slované. Pod vedením franckého kupce Sáma vznikla Sámova říše – první známý kmenový svazek Slovanů. Předcházely mu nájezdy bojovných kmenů kočovných Avarů a potřeba obrany vůči nim. Po Sámově smrti se říše rozpadla na knížectví. Následným spojováním knížectví vznikl státní útvar Velká Morava. Sláva říše vyvrcholila v čase vlády nejvýznamnějšího panovníka Svatopluka. Začátek postupného zániku se spojuje s první písemnou zmínkou o Bratislavském hradě v Salzburských letopisech z roku 907, kdy se u Hradu odehrála bitva mezi maďarskými družinami a bavorským vojskem. Maďaři v ní zvítězili a obsadili východní část Velké Moravy.

Král Zikmund udělil v roce 1436 městu erbovní listinu s právem užívat erb. Bratislava je jediným městem v Evropě, které si dalo tuto listinu vyhotovit ve 2 exemplářích. – oba vyhotovil malíř Michal z vídeňské dílny.

Koncem 10. stol. vznikl Uherský stát a za vlády Štefana I. (1001 – 1038) bylo k němu připojeno území dnešní Bratislavy. Bratislava se stala důležitým hospodářským a správním centrem uherského pohraničí.

Významným obdobím v životě města na přelomu 14. a 15. století bylo období vlády Zikmunda Lucemburského. Na základě jeho dekretu z roku 1405 se Bratislava zařadila mezi nejvýznamnější města, která se v té době nazývala svobodná královská města. V roce 1436 udělil městu erbovní listinu s právem používat znak se třemi věžemi nad otevřenou bránou v hradbách.

Nečekaný obrat v historii města přineslo 16. století. V tragické bitvě s Turky u Moháče v roce 1526 zahynul uherský král Ľudovít II. Za nového krále byl zvolený Ferdinand Habsburský. Výhodná poloha a relativní bezpečnost Bratislavy rozhodla o tom, že se stala hlavním městem Uherska. Rozhodl o tom uherský sněm na svém zasedání roku 1536. Město obchodníků, řemeslníků a vinařů se stalo sídelním městem země, sídlem panstva a církve.

V 18. století se Bratislava stala nejen největším a nejvýznamnějším městem Slovenska, ale i celého Uherska. V tomto století se postavilo mnoho honosných paláců uherské aristokracii, stavěli se kostely, kláštery a jiné církevní budovy. Přestavěl a rozšířil se hrad, vyrostly nové ulice a počet obyvatel se ztrojnásobil, pulzoval zde čilý kulturní a společenský život.

Začátek 19. století se nesl ve znamení napoleonských válek. V roce 1805 byl po bitvě u Slavkova uzavřen Bratislavský mír mezi Francií a Rakouskem.

Na přelomu 19. a 20. století se Bratislava stala druhým nejprůmyslovějším městem Uherska, s čímž souvisel i rozvoj architektury a životní úrovně obyvatelstva. Těžká léta první světové války zakončila porážka rakousko - uherské monarchie a vznikla Československá republika.

V meziválečném období došlo k všeobecnému rozvoji města. Po vyhlášení samostatného Slovenského státu se 14. března 1939 stala Bratislava hlavním městem samostatného Slovenska. Dne 4. dubna 1945 osvobodila Bratislavu Sovětská armáda, a tím došlo k faktickému zániku Slovenského státu. Po únoru 1948 zasáhly do života obyvatel represálie komunistického režimu. V období komunistické vlády došlo k nárůstu průmyslové výroby, likvidace historického jádra, výstavbě mnoha sídlišť s nedokonalou infrastrukturou, zničení historické zástavby Podhradí a dunajského nábřeží, ale třeba i k rozvoji dopravních cest.

Vyrovnání se s rozporuplným dědictvím komunistické éry probíhá v Bratislavě stejně, jako v mnoha dalších městech střední a východní Evropy. Dne 1. ledna 1993 se Bratislava stala hlavním městem samostatné Slovenské republiky.

Památky

Bratislavský hrad
Hrad je symbolem i dominantou města zároveň. První stopy osídlení pocházejí z konce mladší doby kamenné, nacházejí se zde památky z doby římské a velkomoravské. Hrad prošel gotickou i renesanční úpravou. Část prostor dnes slouží k reprezentačním účelům Slovenské národní radě. V areálu hradu jsou umístěny expozice Slovenského národního muzea. V bývalé kapli se nachází koncertní síň.
Otevřeno:
od května do září - od úterý do neděle v době od 10 do 18 hodin
od října do dubna – od úterý do neděle v době od 9 do 17 hodin

Dóm sv. Martina
Gotická katedrála postavená na místě původního románského kostela připomíná slávu Bratislavy, když byla korunovačním městem uherských králů. Velkolepý je vnitřní lomený portál. Kostel má 4 kaple, kapli kanovníků, gotickou kapli Žofie Bavorské, kapli sv. Anny a kapli sv. Jána Almužníka. Portál jižní předsíně představuje nejstarší renesanční architekturu na území Slovenska. V letech 1563 až 1830 byl korunovačním kostelem uherských králů a jejich manželek.

Stará radnice a Maxmiliánova fontána
Historie Staré radnice sahá až k začátkům středověkého města (13. stol.). Původní románský dům rychtáře Jakuba se stal majetkem města a k němu postupně přibyl Ungerův Dům a Pawerův dům. Nejucelenější památkou na pozdně gotickou přestavbu je kaple sv. Ladislava s jedinečnými nástěnnými malbami z 15. stol. V roce 1581 přibyly renesanční arkády.

V prostorách Staré radnice sídlí Městské muzeum, nejstarší v Bratislavě (1868), dokumentující dějiny města. Je tu také expozice feudálního práva, ale i pozoruhodné interiéry radniční budovy, původní inventář městského soudnictví. Na nádherném renesančním nádvoří se v létě konají kulturní programy, z věže znějí koncerty.

Na Hlavním náměstí před budovou Staré radnice je Maxmiliánova fontána, kterou postavili v roce 1572 v rakouské kamenářské dílně Andreasa Lutringera s finančním příspěvkem uherského krále Maxmiliána II.

Primaciální palác
Současné sídlo primátora hlavního města Bratislavy bylo postaveno (1778 až 1781) namísto původního dvorce patřícího ostrihomskému arcibiskupovi. Palác sehrával v minulosti významnou úlohu. V roce 1805 v něm byl podepsán Bratislavský mír mezi Rakouskem a Francií. Uvnitř paláce se nachází nádherná sbírka anglických tapisérií ze 17. století zobrazující tragickou lásku Heró k Leandrovi.

Michalská věž
Je jediná zachovaná brána středověkého městského opevnění. Při výstupu na horní terasu věže se naskytne nádherný pohled na historické centrum města. Její gotické základy byly položeny v 1. polovině 14. století. V roce 1511-13 byla zvýšená a v r. 1753-58 přestavěná do současné barokní podoby, kdy byla na vrchol 51 metrů vysoké věže umístěná socha sv. Michala. V současnosti se ve věži nachází Muzeum zbraní a městského opevnění.

Replika děla pod bránou zve k návštěvě Expozice zbraní a středověkého opevnění Městského muzea. Pod Michalskou věží zaujme tzv. nultý kilometr s označením vzdálenosti 29 světových metropolí od Bratislavy.

Františkánský kostel a klášter
Nejstarší sakrální památka Bratislavy (13. stol.) ukrytá za barokní fasádou Kostela zvěstování Panny Marie. Klášter byl svědkem mnohých historických událostí. Ve středověku v něm volili rychtáře a v r. 1526 tu uherský sněm zvolil za krále prvního Habsburka na uherském trůně – Ferdinanda Habsburského.

Mirbachův palác
Rokokový palác, který dal postavit v letech 1768-70 bohatý pivovarník Martin Spech. Poslední majitel Emil Mirbach daroval palác městu s tím, že v něm zřídí galerii. V současnosti se zde nachází expozice barokního umění a konají se v něm příležitostné výstavy.

Akadémia Istropolitana
Nejstarší univerzita na území dnešního Slovenska, založená králem Matějem Korvínem v roce 1465. Po jeho smrti v roce 1490 univerzita zanikla. V budově, která je dnes národní kulturní památkou, má sídlo Vysoká škola múzických umění.

Dům u dobrého pastýře
Čtyřposchoďový rokokový dům je jedním z nejkrásnějších domů v Bratislavě. Název získal podle sošky Krista – dobrého pastýře – na nároží. Dnes nabízí turisty vyhledávanou expozici historických hodin.

Grassalkovichov palác a zahrada
Rokokový letní palác z roku 1760 byl postaven pro strážce královské koruny a poradce Marie Terezie. Součástí paláce je nádherná Grassalkovichova zahrada – místo procházek a koncertů.

Hrad Děvín
Mohutná pevnost nad soutokem řek Moravy a Dunaje je jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť na Slovensku. Nejstarší stopy osídlení sahají do r. 5 000 před naším letopočtem. První písemná zmínka pochází z roku 864. Hrad je národní kulturní památkou a v současnosti je pod správou Muzea města Bratislavy.

Kultura
Tak jako v ostatních vyspělých evropských městech naleznete i v Bratislavě velmi bohatou nabídku kulturního a společenského života. Můžete navštívit divadla, galerie, koncerty, kina, muzea nebo jiné kulturní stánky a aktivity. Namátkou například Městské muzeum Bratislava, Galerie města Bratislava, městská knihovna, zoologická zahrada, Slovenské národní divadlo, Malá scéna SND, Divadlo P.O. Hviezdoslava, Slovenská národní galerie, Mezinárodní dům umění pro děti Bibiana a další. Zážitkem může být návštěva Slovenské filharmonie, nebo vystoupení některého z folklórních či lidových uměleckých souborů. Ve Vašem výběru Vám může pomoci Bratislavské kulturní a informační středisko.

Turistické zajímavosti a akce
Nejen hrad, ale i nově vybudované barokní a rokokové šlechtické paláce se těšily živému politickému sociálnímu a kulturnímu životu, obohaceného návštěvami Wolfganga Amadea Mozarta, Josepha Haydna, Ludwiga van Beethovena a Franze Liszta.

Pokud máte více času - doporučujeme výlety do atraktivního okolí města: zříceniny hradu Děvín, blízká vinařská městečka v Malých Karpatech jako je Pezinok, Modra, Limbach, případně výlety lodí, či cykloturistiku podél ramen Dunaje.

K nejvýznamnějším akcím patří Kulturní léto a Hradní slavnosti (červenec – září), Korunovační slavnosti v září, Bratislavské hudební slavnosti (září – říjen), Bratislavské jazzové dny Slovenské spořitelny v říjnu, Vánoce ve městě (listopad – prosinec), případně Silvestr ve městě.

Pro volnočasové a sportovní aktivity můžete využít vynikající infrastrukturu metropole. Pro rodinné aktivity je vhodná například návštěva areálu Partizánská Louka, sloužící jako výletní místo a nástupní prostor do bratislavského lesoparku. Atraktivní je sedačková lanovka Železná studienka - Kamzík, která má převýšení 186 metrů. Cílem příjemné procházky může být Naučná stezka Červený most – Železná studienka – Kamzík, jejíž trasa měří přibližně 4 km a má celkem 18 zastávek. Terén střední náročnosti má převýšení přibližně 210 metrů. Stezka je dostupná trasou MHD. Další stezkou je Dendrologická naučná stezka dlouhá asi 400 metrů.

Mezi nejznámější bratislavské rekreační lokality patří jistě Horná Mlynská dolina – Železná studienka. Je součástí Bratislavského lesoparku a nachází se na jižním okraji chráněné oblasti Malé Karpaty. Příznivci aktivního odpočinku využijí jistě některou z cyklotras, případně velké množství sportovišť a fitness center, koupaliště, golfové hřiště, jízdárny a další atraktivní nabídky a podniky. Velkou výzvou pro zdatnější jedince je i okolí Bratislavy, které poskytuje dostatečný prostor pro Vaši rekreaci a odpočinek.

Současnost
Dnes Bratislava opět prožívá svůj velký boom. Je nejen politickým, obchodním, ale i centrem vzdělanosti celého Slovenska. Denně ji navštěvuje množství turistů, obchodníků a investorů, které láká tajemství starého a nepoznaného města a jeho živá atmosféra, kterou jí vdechují především mladí lidé, kteří v ní žijí. V Evropě najdete mnoho měst, ale jen málo z nich má svoji neopakovatelnou atmosféru. Ta bratislavská Vám zůstane v paměti navždy.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.bratislava.sk, na kterých najdete další informace.

Děvínský hrad a hradiště – národní kulturní památka Slovenska

Ruiny hradu Devín se nachází nad soutokem řek Moravy a Dunaje v místě Dunajské brány u hranic Slovenska a Rakouska. Díky své strategické poloze byl velmi významným hradem na hranicích Velké Moravy a raného uherského státu. V roce 1809 byl zničen armádou Napoleona, a tak se hrad stal symbolem slovenské a slovanské historie.

celý článek

 

Devínská kobyla - Sandberg

Devínská kobyla je národní přírodní rezervace, která je proslulá především pozůstatkem mořského útesu s nalezišti zkamenělin Sandberg. Tento nejzápadnější výběžek Karpat na Slovensku je nejznámějším turistickým cílem v okolí Bratislavy. Tyčí se téměř 400 metrů nad řekou Moravou (514 m n. m.) těsně před jejím ústím do Dunaje.

celý článek

 

Děvínský hrad – symbol slovenské historie

V Bratislavské městské části Děvín se nacházejí ruiny stejnojmenného hradu, který představuje jednu z nejvýznamnějších památek ve slovenské historii. Má mimořádnou strategickou polohu na skále, nad ústím řeky Moravy do Dunaje a vytváří tak nepřehlédnutelnou krajinnou dominantu.

celý článek

 

Další články