Bardějov

Bardějov

Bardějovský okres se nachází v severovýchodní části Slovenska. Je součástí Prešovského kraje. Na východě sousedí s okresem Svidník, na jihu s okresem Prešov, na západě se Sabinovem a Starou Ľubovňou. Severní hranice okresu je zároveň státní hranicí s Polskem.

Historie města

Od pravěku
Nejstarší stopy pobytu a činnosti na území Bardějova jsou až ze starší doby kamenné. Tyto stopy představují dva kamenné nástroje. Jeden nástroj, a to lichoběžníková – korodovaná čepel se svisle retušovanými hranami, byla nalezena nad Mlýnským potokem v poloze Nad Rurnou. Druhý – základní část čepele byla nalezena u rozcestí odbočky z cesty Bardějov – Zborov do Bardějovských Lázní. Oba dva tyto nástroje patří do poslední fáze doby ledové a můžete je vidět v Šarišském muzeu v Bardějově. Přestože to nejsou jediné stopy člověka z této doby, připouští se, že svědčí o přesunech ojedinělých loveckých skupina na sklonku doby ledové.

První písemná zmínka
Nejstarší písemná zpráva o Bardějově, která se našla, pochází z roku 1247. Jde o listinu uherského krále Bely IV., ve které na požádání cisterciánských mnichů spravujících kostel sv. Egídia v Bardějově, nově určoval územní hranice bardějovského sídliště. Podle listiny prešovští Němci svévolně zničili staré územní znaky cisterciánského majetku na úkor kláštera a postavili nové, ve svůj prospěch. Král pověřil šarišského župana Teku prohlídkou sporného území a na jeho základě královská kancelář nově určila území cisterciánského Bardějova. Listina je jediným údajem o cisterciánech v Bardějově.

V tomto období se však už o Bardějově hovoří jako o rozvinutém osídleném městě.
Před rokem 1320 probíhal v Bardějově a v jeho okolí čilý osídlovací ruch. V tomto období měli v Bardějově značnou převahu řemesla a obchodní činnost. A přestože právo konat 8denní jarmark město dostalo až v roce 1352, už v tomto období se konaly ve městě týdenní trhy.

Město se opevňuje
Už od těchto let bezpečnost obchodu, řemesel a nezávislost města zaručovalo městské opevnění nedobytnými bránami, mohutnými baštami a vodními příkopy. V roce 1365 dostal Bardějov hrdelní právo. Náběh na královské město měl Bardějov od roku 1352. Toto privilegium však dostal až v roce 1376, když ho král Ľudovít I. povýšil na svobodné královské město.

Obratnost bardějovských kupců a rozvoj řemeslné výroby dokumentovaný 64 řemeslnými specializacemi s více než 50 cechy, vynesly město ve 14. a 15. století na vrchol slávy a bohatství. Z tohoto období se zachovalo mnoho němých svědků potvrzujících „zlatý věk“ Bardějova. Jsou to světské a církevní stavby, které také dnes vtiskují městu středověký charakter.

Po nastoupení Lucemburků na uherský královský trůn uhersko-polskou spolupráci vystřídalo vojenské soupeření. V letech 1402 – 1403 se Bardějov na čas dostal také přímo do polských rukou. V roce 1402 bylo městu uděleno králem Zikmundem právo skladování zboží. Ve válečných časech tohoto období byla otázka bezpečnosti problémem. Marek z Norimberku proto tento problém řešil jednostranně na úkor města. V časovém rozpětí mezi 1405 – 1407 proměnil přestavbami městskou věž, ve které byla brána do města na hrad a opatřil ho vlastní stráží.

Středověké světské a církevní stavby
Nejvzácnější z nich je monumentální chrám sv. Egídia, který z architektonického hlediska patří mezi nejvýznamnější národní památky na Slovensku. Jeho 11 gotických křídlových oltářů s tabulovými malbami patří k evropským unikátům. O uměleckém cítění a vkuse mistrů svědčí také zařízení interiéru chrámu.

Zvláštní pozornost upoutá obdélníkové náměstí vydlážděné říčními kameny lemované ze třech stran měšťanskými domy, které nesou znaky gotické a renesanční architektury. 16. století znamenalo rozmach kultury, vzdělání a umění.

Renesančně-gotické radniční náměstí
K nejvzácnějším památkám patří městská radnice, kterou v roce 1505 začal stavět mistr Alexandr. Na původně gotické základy postavili renesanční poschodí a překrásný arkýř mistři Alexius a Jan z Prešova.

Po staletích rozkvětu a slávy přišly století úpadku, bídy a stagnace Bardějova. Mor, choroby, požáry, války téměř zničily město, které chátralo hospodářsky a společensky. Pomalu se na Bardějov zapomínalo…

Současnost
… ale Bardějov nezapadl úplně do zapomenutí. V roce 1950 byl vyhlášen za městskou památkovou rezervaci a nastala intenzívní obnova kulturního dědictví. Za záchranu a obnovu kulturního dědictví dostal Bardějov v roce 1986 Evropskou cenu – tím se zapsal do seznamu měst, které patří k významným sídlům evropské kultury.

V současnosti je Bardějov 33tisícové město, které tvoří administrativní centrum horního Šariše. Je střediskem průmyslu, kultury a sportu a má k tomu dobré předpoklady. Tak se v tomto malebném koutě Slovenska snoubí historie s potřebami současného moderního a vyspělého člověka.
V roce 1986 byla Bardějovu právě za záchranu památek udělena Evropská cena – zlatá medaile – Mezinárodním kuratoriem se sídlem v Hamburku. Tak se stal Bardějov držitelem tohoto ocenění jako první město na Slovensku.

Památky města Bardějov

Bazilika minor sv. Egídia ze 14. století
Římskokatolický farní kostel sv. Egídia – je trojlodní bazilikou ze začátku 15. století. Vznikl přestavbou staršího objektu ze 14. století. Na místě dnešního kostela stál pravděpodobně klášterní komplex cisteciánů, vzpomínaných v listině z roku 1247. Na výstavbě kostela se podíleli mnozí mistři, jako např. mistr Mikuláš z Bardějova, mistr Štefan, Mistr Jan z Prešova.

Při požáru a zemětřesení v roce 1725 se zřítila věž, která však byla opravena. Opětovný požár v roce 1878 byl důvodem k celkové rekonstrukci objektu, kterou realizovali mistři J. Steindl a F. Schulek v letech 1878 až 1899. Nejcennější částí interiéru chrámu je unikátní soubor 11 křídlových oltářů z let 1460 až 1520, které jsou v podstatě dodnes v původním rozmístění.

Hlavní oltář sv. Egídia je novogotický skříňový a čtyřkřídlový z roku 1878. Interiér doplňuje několik oltářních obrazů, gotické pastoforium a křtitelnice, gotické sousoší z let 1479 – 85 v triumfálním oblouku, lavice, náhrobní desky. Exteriér kostela má zachovalé gotické malby ze 16. století znázorňující postavy sv. Kryštofa a třech uherských patronů – sv. Štefana, Ladislava a Imricha.

Městská radnice z 16. století
Městská radnice je na našem území ojedinělou stavbou, na které se spojují prvky zaalpské rané renesance s doznívajícími pozdně gotickými stavebními a výtvarnými prvky. Vysoké štíty se sedlovou střechou a schodišťový arkýř charakterizují blokovou dvoupodlažní stavbu ve středu náměstí.
Dnes jsou zde umístěny nejhodnotnější části fontů Šarišského muzea. Vlastní výstavba radnice se začala v roce 1505 a byla dokončená v roce 1511. Stavbu vedli mistři Alexandr a Alexius. Malby exteriéru pocházejí z roku 1641.

V pozdějším období byla radnice několikrát opravována a v letech 1904 – 1905 upravená pro muzejní účely. Poslední úpravy byly v roce 1988. Nejcennějšími částmi radnice jsou architektonické detaily – portály, dekorativní výzdoba štítů, vstupní arkýř, schodiště, nástěnné malby, trámový strop v radní síni a malované značky, erby a nápisy, které dokumentují spojení pozdně gotické formy s ranně renesančními prvky, čímž je bardějovská radnice první renesanční stavbou na našem území.

Památky historické části města

Městské opevnění
Bardějovský hradební systém byl jedním z nejdokonalejších a nejzachovalejších gotických městských opevnění, chránících středověká města. Nejdříve zde renesanční stavitelé uplatnili mnohé fortifikační prvky, přizpůsobené vývoji nové bojové techniky. Patří k nejzachovalejším městským hradebním systémům a svým významem se zařazují k evropskému fondu kulturního dědictví.

Bardějovské opevnění zaznamenalo od svého vzniku tři zásadní stavební etapy.

Nejstarší zmínka o vzniku opevnění je z roku 1352, potom z roku 1376, když bylo město povýšeno na svobodné královské město. A koncem 14. století stála už po celém obvodu kamenná hradební zeď se třemi hlavními městskými branami.

Druhá zásadní stavební etapa, která svou velkorysou koncepcí vtiskla dodnes zachovaný charakter vyspělému středověkému obrannému systému, zaznamenáváme v prvních desetiletích 15. století za vlády krále Zikmunda.

V první polovině 16. století zaznamenává bardějovské opevnění třetí a poslední stavební etapu. Opevnění bylo zpevněno baštami většinou s půlkruhovým anebo podkovovitým tvarem. Největší z nich je tzv. Hrubá bašta na východní straně opevnění. Dalšími baštami opevnění jsou Prašná bašta, Velká bašta, Červená bašta, Dolní bašta, Pravoúhlá bašta, Renesanční bašta, Archivní bašta, Polygonální bašta, Školní bašta, Klášterní bašta. Od 18. století význam opevnění měst upadl, a tím také bardějovské opevnění začalo chátrat, ale nenastala jeho likvidace. Od 50. let minulého století pokračuje postupná oprava a rekonstrukce hradeb.

Klášter františkánů a kostel sv. Jana Křtitele
Původně gotická stavba byla postavena po roce 1460. Při renesančních úpravách v 2. polovině 17. století zaklenuli svatyni a postavili tu část kláštera, do které byla zapojena také hradební zeď. V roce 1759 kostel a klášter byl zvětšen. Pozdější úpravy se uskutečnily v 19. a 20. století. Vnitřní zařízení kostela je z druhé poloviny 19. století – oltáře, varhany, kazatelnice apod. Liturgické předměty jsou ze 17., 18. a 19. století. V klášteře je zachovaná renesanční křížová chodba i klenby v prvním poschodí, portál i okno.

Řeckokatolický kostel
Eklektická stavba s novorománskými prvky na fasádě byla postavena na místě bývalého hradebního příkopu v letech 1901 – 1902.

Evangelický kostel církve augsburského vyznání
Toleranční, klasicistní – byl postaven v letech 1798 až 1808. Interiérové vybavení kostela je gotické z 2. poloviny 19. století. Budova má podélný půdorys s půlkruhovým uzávěrem a je zaklenuta pruskými klenbami.

Lampový sloup
Středověký – je umístěný v zahradě staré nemocnice. Původně stál na hřbitově před Horní bránou, kde podle knihy rozsudků vykonávali v 16. a 17. století tresty smrti stětím.

Soubor bývalých židovských lázní, synagogy a dalších staveb
Nachází se na Mlýnské ulici č. 6 a 7, západně od opevněné části města. Tento soubor je pozůstatkem plánovitě podle talmudských předpisů vybudovaného areálu z konce 18. století. Dominantou je velká synagoga z 1. pol. 18. století, kterou doplňují rituální lázně, expanzní věž s kotelnou, jatka i budova shromáždění. Zachovalý židovský soubor staveb je dnes urbanisticko-architektonickou zvláštností celé východoslovenské oblasti. K tomuto areálu patří také zachovaný hřbitov s pískovcovými náhrobky.

Bardějovské lázně
Součástí Bardějova jsou také Bardějovské lázně, ve kterých se spojila nevšední krása s kulturně-historickými památkami a léčebnými účinky minerálních vod. Dějiny lázní sahají až do středověku a jsou úzce spjaté s vývojem Bardějova. První zpráva o lázních pochází z roku 1505, když už byly známé léčebné účinky minerálních vod a vybudovaly se zde první lázeňské kabiny.

Příroda a okolí
Hornatý kraj je předurčený na zimní sezónu a vynikající „lyžovačku“. V letní sezóně jsou v provozu koupaliště, přírodní anebo také umělá jezera, přehrady, sportovní areály (tenisové kurty, minigolf apod.), jezdecké areály. A nekonečné bohatství lesů poskytuje rozsáhlé lovecké a rybářské revíry.

Rekreační oblast Makovice – Nižná Polianka
Je situovaná v malebné přírodě Nízkých Beskyd, v regionu Horního Šariše. Domácí i zahraniční klientelou je vyhledávaná zejména díky příjemné rodinné atmosféře, ideální pro odpočinek a relaxaci.
Je však i místem pro nové zážitky. Nedaleký Bardějov a Bardějovské Lázně poskytují množství památek z dávné i novodobé historie, tajuplná místa opředená pověstmi, starobylou architekturu, folklór, tak typický pro toto území.

Bardějov a jeho okolí je křižovatkou kultur – východní a západní, místem, kde vedle sebe žijí v symbióze Slováci – Šarišané, Rusíni, Ukrajinci, Poláci aj. Jsme místem originálním a neopakovatelným, s charakteristickou črtou lidí, kteří zde žijí – temperamentní a drsní – zároveň však lidští a laskaví.

Lyžařské středisko Regetovka
Lyžařské středisko se nachází 18 km severně od Bardějova v pohoří Nízké Beskydy v nadmořské výšce 520 až 760 metrů. Je lehce dostupné autem i autobusem. Parkoviště jsou vzdálená od svahů asi 80 metrů. Pro návštěvníky jsou k dispozici tři lyžařské svahy v délkách 400 až 600 metrů a převýšením 80 až 170 metrů vhodné pro začátečníky ale i náročné lyžaře. K dispozici je šest vleků s přepravní kapacitou 3 200 osob za hodinu. Svahy jsou pravidelně upravovány.

Velkou předností střediska je nově vybudovaný zasněžovací systém a večerní lyžování v době od 18 do 21 hodin. Pro milovníky běhu na lyžích jsou připraveny turistické běžecké tratě. V areálu se nacházejí tři občerstvovací bufety, půjčovna, servis a úschovna lyží. Ubytování je možné v soukromí v obci, hotelích a ubytovnách v okolí Bardějova a Bardějovských Lázní. Středisko je v provozu denně od 9 do 16 hodin. Aktuální informace o sněhových podmínkách je možné získat na telefonních číslech 054/472 6195, 0905/253 260, 0905/666 554 a ve správách Střediska lavinové prevence a na stránce www.transunit.sk.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.bardejov.sk, na kterých najdete další informace.

Středověký Bardejov

Na severovýchodě Slovenska v oblasti Šariše leží další významné historické město, Bardejov. V písemných záznamech je poprvé zmiňováno v roce 1241, ačkoliv archeologické nálezy nám ukazují, že člověk se na tomto území objevoval už od starší doby kamenné. Zatím tu však nebyl proveden souvislý průzkum a proto není jasné, od kdy se datuje trvalé osídlení.

celý článek

 

Další články