Nitra

Nitra

Nitra leží na území rozprostírajícím se mezi masívem Zobora (587 m) a vrchy (Kalvárie 215 m, Šibeniční vrch 218,5 m), které je možné považovat za část Tribečského pohoří odděleného řekou Nitrou od hlavního masívu.

Katastr města měří 4 083 ha, z toho zastavěná plocha je 194 hektarů. Nadmořská výška se pohybuje od 138 do 587 metrů nad mořem.

Nitra je v současnosti pátým největším městem na Slovensku a ke dni 21. 8. 2006 měla téměř 85 tisíc obyvatel. Poloha města je daná těmito souřadnicemi:
48° 17´18´´ severní šířky (Čermáň)
48° 20´15´´ severní šířky (Zobor)
18° 04´00´´ východní délky (Mlynárce)
18° 06´30´´ východní délky (město Nitra)

Historie
Není mnoho míst, které by příroda obdarovala takovým krásným prostředím a výhodnou polohou jako Nitru. Říká se, že byla (podobně jako Řím), založená na sedmi pahorcích – na Zoboru, hradním kopci, Kalvárii, Čermáni, Borině, na Vršku a Martinském vrchu. S jejím jménem jsou spojeny počátky slovenských dějin, jména Pribiny, Svatopluka, sv. Cyrila a sv. Metoděje, i zmínka o prvním křesťanském chrámě na našem území a o zavedení prvního slovanského písma.

Počátky jejího osídlení sahají však až do pravěku, tak jak to dokumentují početné archeologické nálezy na území města. Už před 30 tisíci lety byla hustě osídleným územím. Osady prvních rolnických obyvatel byly na území města už téměř před 6 tisíci lety.

Ve 4. století před naším letopočtem se na našem území na delší dobu usídlili Kelti, zruční hutníci a kováři, jejichž příbytky a dílny se našly pod Martinským vrchem. Stopy zde zanechali také Dákové.

Slovenská historie Nitry se začíná koncem 5. století, kdy na její území přicházejí první Slované. Už v 1. polovině 7. století se některé prameny zmiňují o státním útvaru Slovanů – Sámově říši. Sámova říše byla jakýmsi předchůdcem dalšího státního útvaru – Velké Moravy, jejíž jedno z center bylo právě v Nitře.

Právě v dobách Velkomoravské říše se položily základy opěvované slávy starobylé křesťanské Nitry, doložené mimořádně vzácnými listinnými památkami z 9. století. O stavu osídlení a významu Nitry v tomto období výmluvně hovoří mohutné slovanské hradiště na Vršku, na Martinském vrchu pod Zoborem, na Borině a na Lupke.

Na některém z těchto hradišť mohl pobývat kníže Pribina, za jehož časů byla Nitra důležitým politickým, vojenským i hospodářským centrem. Pribina prokázal velkou státnickou moudrost a znalost evropské politiky, když v letech 829 až 833, sám pohan, dal vysvětit v Nitře křesťanský kostel. Vysvětil ho solnohradský (Salzburg) arcibiskup Adalram. Pribinův kostel je prvním historicky doloženým dokladem křesťanstva u Slovanů na Slovensku. O této události se zmiňuje spisek Conversione Bagoariorum et Carantanorum z roku 870-71. Bohužel polohu této svatyně se zatím nepodařilo přesně určit, dá se však předpokládat, že současný hloubkový výzkum na hradě vnese světlo do této problematiky.

Na vrcholu své slávy byla Nitra v době vlády krále Svatopluka. V jednom z nejcennějších písemných dokumentech pro slovenské dějiny, listě Jána VIII. pro Svatopluka z roku 880 Industriae tuae je Svatopluk titulovaný jako král a papež mu oznamuje ustanovení Vichinga za nitranského biskupa. Nitra měla tehdy už pravděpodobně městský charakter a sestávala z pěti opevněných hradišť a z více než dvaceti sídlišť s rozvinutými řemesly.

V roce 1248 panovník Belo IV., z vděku za záchranu před Tatary, povýšil Nitru na svobodné královské město s podobnými výsadami, jako měl Stoličný Bělehrad (Szekesfehervar). Těmto výsadám se Nitra však dlouho netěšila, neboť už o 40 let později ji král Ladislav IV. daroval i se vším příslušenstvím nitranskému biskupství. Přeměna Nitry z královského města, na město zemanské měla dalekosáhlé důsledky. Město se dostalo do nižší právní kategorie, ale jako biskupské sídlo a významný hrad byla i nadále významným centrem.

Středověká Nitra byla rozdělená na Horní a Dolní město, které bylo dále rozděleno na několik samostatných čtvrtí s vlastními rychtáři a obecními pečetěmi. Vznikly tu čtyři samostatné fary při kostelech sv. Michala na Vršku, sv. Jakuba na náměstí, sv. Štefana na Párovcích a Matky Boží na Kalvárii.

Od poloviny 18. století byla Nitra od vojenských útrap ušetřená, což umožnilo obnovu města a úpravy hradu, zejména katedrály. Významným zásahem do stavebního rozvoje Dolního města byla výstavba župního domu na jeho hranici s Horním městem. Současně byl v jižní části města postavený justiční palác pro celou nitranskou župu. Pokojné poměry umožnily také stavby dalších objektů v Horním městě, (Kluchův palác se sochou Atlanta na nároží z let 1818-21, budova pro penzionované kněze z r. 1832, dostavba semináře s jedinečnou diecézní knihovnou). V roce 1835 byla zásluhou biskupa Vuruma založená první dívčí škola.

V důsledku stavebního rozvoje, počet obyvatel v 19. století převýšil 10 tisíc a správa se stala složitější. V roce 1873 se Nitra stala městem se zřízeným magistrátem v čele s primátorem a početným obecním zastupitelstvem. Další rozvoj města byl silně ovlivněn dvěma světovými válkami. V nové Česko-slovenské republice se Nitra stala sídlem župy. Po 2. světové válce nastalo období bouřlivého stavebního rozvoje, v jehož průběhu byly však zničeny mnohé architektonické památky. Nitra však získala mnohé školy, vědecké i kulturní stánky a stala se centrem slovenského zemědělského školství, vědy a výroby.

Památky

Hrad (Horní město)
Nejvýraznější a nejcennější památkou Nitry je hrad, vypínající se na skalním vápencovém vršku obtékaném řekou na úpatí bájného Zobora. Hrad je pamětníkem mnohých staletí, váží se k němu významné historické, politické a společenské události a jako jeden z mála slovenských hradů navzdory častým pohromám si zachoval sídelní a funkční ráz až do našich časů a nezměnil ani svůj architektonický vzhled získaný v 17. století. Hrad v dnešní podobě je výsledkem stavitelské a umělecké činnosti několika století.

Skládá se ze čtyř samostatných částí hospodářských budov a dobře zachovaného venkovního opevnění s jedinou vstupní bránou do vnitřních prostranství hradu. Podle nejnovějších archeologických výzkumů byl hradní kopec osídlený už v 9. století, avšak výstavba kamenného hradu spadá do období zániku Velké Moravy.

Katedrála (Horní město)
Historie katedrály sahá do dávné minulosti. Skládá se ze třech chrámových prostor, které pocházejí z různých dob, a to z kostela sv. Emeráma, horního kostela a dolního kostela, které tvoří jakýsi chrámový architektonický triptych. Nejstarší částí katedrály je kostelík sv. Emeráma, postavený v 11. – je možné až začátkem 13. století, donedávna považovaný za Pribinův kostel. Má svatyni ve tvaru podkovy oddělenou od čtvercové lodě vítězným obloukem. Nynější interiér kostelíka prozrazuje důkladnou rekonstrukci z let 1931-33 vykonanou k jubilejním oslavám 1100. výročí vysvěcení prvního křesťanského chrámu v r. 833 v Nitře.

K západní části katedrály přiléhá dvoupodlažní biskupský palác, který v základech pochází ze středověku a jeho dnešní podoba je výslednicí stavebních úprav několika století. Poslední, barokní, pocházejí z 30. let 18. století. Budova má čtvercový půdorys s velkým dvorem uprostřed. V přízemí je biskupský úřad, v prvním poschodí je biskupská rezidence. Umělecko-řemeslná úprava reprezentačních místností biskupské rezidence pochází z let 1810 až 1830, dvě místnosti jsou zařízené cenným starožitným nábytkem ve stylu empíru, stěny zdobí sakrální obrazy, mezi nimiž vyniká rozměrný obraz sv. Cyrila a Metodějě v životní velikosti od Maxe Schurmana.

Katedrála je otevřena pro veřejnost v letním období od pondělí do soboty od 9 do 12 hodin a od 13 do 17 hodin, v neděli od 10 do 12 a od 14 do 17 hodin. V zimním období od pondělí do soboty od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin, v neděli od 10 do 12 a od 14 do 16 hodin. Je vhodné se dopředu objednat na tel.: 037 7721724.

Diecézní muzeum (Horní město)
Původním záměrem biskupství bylo zpřístupnit očím veřejnosti chrámový poklad, který je dlouhé roky ukrytý a zamknutý v biskupském trezoru. Tvoří ho zlaté a stříbrné kalichy, mísy, kříže, monstrance, relikvie, prsteny, svícny, obrazy a další předměty ze 17., 18. a 19. století. Nedostatek finančních prostředků, nutných pro důkladné zabezpečení pokladu, přinutil slevit z původních záměrů a jako první vystavit písemné dokumenty, které se týkají první písemné zmínky o Nitře, založení biskupství a další literární artefakty. Kvůli bezpečnosti jsou v horní části muzea vystaveny jen kopie jednotlivých vzácných listin, dolní část je zatím prázdná. Návštěvníci zde však najdou sochy sv. Andreje – Svorada při modlitbě a při práci a biskupa Maurusa.

Veřejnost si může prohlédnout také takové významné památky, jako je evangeliář z 11. století známý jako Nitranský kodex, který je jedinou písemností tohoto druhu na území celého bývalého Uherska. Nechybějí zde ani známé Zoborské listiny z let 1111 a 1113, které oznamují soupis majetků Benediktinského opatství a dalších osad.

Otevřeno je denně mimo pondělí od 10 do 17 hodiny. Vstupné je dobrovolné.

Městský palác (Župní dům)
Tato původně pozdně barokní palácová stavba vznikla v roce 1777 jako důstojné sídlo Nitranské župy a také jako snaha ochránit vstup do Horního města. Dnešní podobu dostala v průběhu rozsáhlé přestavby v roce 1903 – 1908, kdy byla secesně upravená podle projektu V. Cziglera. Budova je označená bronzovou tabulí se stručným popisem kulturní památky.

Dnes v této budově sídlí Nitranská galerie, která je odbornou kulturní institucí. Jejím posláním je shromažďovat, vědecky zpracovávat, odborně spravovat, ochraňovat, využívat a prezentovat díla všech disciplín výtvarného umění 20. a 21. století v okresech Nitra, Topoľčany, Zlaté Moravce a Šaľa. Sbírkový fond tvoří celkem přibližně 4 400 kusů sbírkových předmětů.

Klášter františkánů (Horní město)
Po pravé straně od vstupu do Horního města nás upoutá kostel, který patří k bývalému františkánskému klášteru. Františkánští mniši patřili k zástupcům církevní obce v Nitře už od středověku. V roce 1230 měli svůj klášter „Na Andrášku“ (dnešní prostor kolem ulice Na Vršku). Poté, co tento klášter zbourali vojska grófa Forgácha, ho již více neobnovovali. Dnešní klášterní komplex dal postavit biskup J. Telegdy v letech 1624 až 1634, o čemž svědčí také kamenný reliéf nad vstupem do kláštera. Františkáni postupně spravovali celou farnost Nitra – Horní město, až do jejich násilného odsunu v roce 1950.

Kostel sv. Petra a Pavla (Horní město)
Římsko-katolický kostel sv. Petra a Pavla má klasický podélný půdorys, vepředu ukončený věží, později rozšířený a upravený. Kostel byl postaven jako renesanční, později barokně upravovaný. Interiér kostela pochází z 18. století. Nejcennější památkou kostela jsou reliéfní scény ze života sv. Františka z Assisi, vyřezávané už v klasicistním duchu řádovým mnichem Františkem Xaverem Seegenom z Vídně kolem roku 1760. Oltářní obraz je z roku 1935 a znázorňuje patrony kostela.

Mariánské sousoší (Morový sloup)
Morový sloup vznikl v roce 1750 jako památka na ukončení pustošivé morové epidemie, která postihla Nitru v roce 1749. Morový sloup dal postavit biskup I. Esterházy. Autorem sochařské výzdoby je rakouský sochař M. Vogerl. Samotná barokní architektura sloupu je polygonální a složená z vícerých součástí. První část tvoří samotná architektura sloupu (schody, podstavec), střední část s volutami, spodní a horní část pilíře. Součástí sousoší byla také okolní balustráda společně s kovovou brankou.

Druhou část tvoří reliéfy umístěné v jednotlivých výklencích sousoší – reliéf Nanebevzetí Panny Marie, Navštívení Panny Marie, Zvěstování Panny Marie a Zasnoubení Panny Marie.

Třetí část tvoří sochy a plastiky – socha sv. Štefana Uherského krále, sv. Ladislava, sv. Imricha, sv. Vojtěch, socha anděla s věží se slonové kosti, anděla se zlatou bránou, anděla se zlatou hvězdou. Momentálně je sousoší postupně rekonstruované. Mezi morovými sloupy na Slovensku patří k nejvzácnějším. Obdobný sloup zdobí rakouské městečko Hainburg.

Klášter piaristů (Dolní město)
Klášterní část byla vybudována v letech 1701-1702 jako raně barokní klášter řádu piaristů. Budova kláštera je dvoupodlažní, obdélníkového půdorysu, dělená vchodem. Architektura budovy vytváří vevnitř dvorní prostor obstavěný ze všech stran. Objekt je přístupný z náměstí dvěmi hlavními a dvěmi vedlejšími vstupy. Budova je částečně podsklepená v západním a jižním křídle, sklepy jsou zpravidla zděné lomeným kamenem. Dnes je budova hlavním sídlem Řehole piaristů na Slovensku.

Fara (Dolní město)
Pozdně barokní budova fary sehrála důležitou úlohu v církevním životě města v druhé polovině 18. století. Jde o vzácnou historickou barokní architekturu. Budovu této katolické fary dal postavit v roce 1764 biskup Ján Gustínyi. Působili zde spisovatelé – jako Š. Súľovský, Š. Potocký, J. Ščasný, J. Witek a jiní. Od roku 1990 byla správa farnosti Dolního města svěřena Společnosti Ježíšové. Od roku 1995 spravují farnost znovu diecézní knězové. Budova je označená cedulí se stručným popisem kulturní památky.

Kaple sv. Michala (Dolní město)
Kostelík (kaple) představuje malou barokní stavbu z roku 1739, kterou dal postavit tehdejší městský rychtář Lukáš Brezovič z vděčnosti za ukončení morové epidemie. Kostelík byl pravděpodobně postaven na místě původního staršího románského kostelíku sv. Michala z 12. století, kolem kterého bylo rozsáhlé středověké pohřebiště. Archeologové zde odkryli desítky hrobů. Byl to řadový, ale také etážový hřbitov. V těchto místech na tzv. „Andrášku“ stál také někdejší starý františkánský klášter s kostelem, postavený údajně v roce 1230.

Kostelík je malá církevní stavba s lunetovou klenbou a novějším zařízením. Ve středu střešního štítu se nachází výklenek se sochou sv. Michala – archanděla. Po obvodu kostela jsou umístěné reliéfy křížové cesty od nitranského sochaře a kovotepce Jozefa Meszároše.

Kostel sv. Jakuba (Dolní město)
Farní kostel Dolního města – kostel sv. Jakuba stál na místech vedle bývalého městského domu u Mariánského sousoší. První zmínku o něm máme z roku 1232, později opět v souvislosti s papežským desátkem z let 1332-7 (jeho farář odváděl 17 grošů jako poplatek). Kolem kostela se nachází také hřbitov s poschoďovou farou. Fara vlastnila pozemky v okolí města i vinohrad na Zobore.
Kostel přežil všechny útrapy, které městem prošly: 1241 Tataři, Přemysl Otakar II., 1317 Matúš Csák, 1431 husitské vojsko, 1527-30 boje Jána Zápoľského o trůn, 1605 mor. V 17. století bylo už kolem kostela náměstí, které sloužilo také jako městský trh. V roce 1766 ho dal biskup Gustínyi vydláždit kamennými kostkami „kočičími hlavami“.

Prosakování spodní vody a požár způsobily trhliny na zdech a v roce 1786 byl zbouraný. Jeho věž však stála až do roku 1880 a přežila také období napoleonských válek (1809), když ve městě ošetřovali asi 3 tisíc raněných vojáků, přežila roky revoluce a povstání (1848-1849), také rakousko-uherské vyrovnání. Kříž z něho je dnes umístěný nad jeskyní sv. Svorada na Zobore. Při jeho zbourání však krypta s hroby zůstala na původním místě.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel s bývalým klášterem se nachází na vrchu Kalvária. Je to hodnotný původně jednolodní románský objekt. Přesné datum vzniku kostela není znám. Nejstarší zápis o kostele je v Prayovovom Kodexu z konce 12. století. Vzpomíná se také v listině uherského krále Bely IV. z roku 1248. Tehdy se kostel vzpomínal jako významný bod na „Vrchu zelené planiny“. Později je vzpomínán v roce 1506 biskupem Štefanem.

V roce 1696 píše Pavel Esterházy, že kostel stojí už 200 let. V roce 1765 postavil biskup Ján Gustinyi vedle chrámu klášter. Víceré listiny vzpomínají kostel Matky Boží jako velmi starý a poutnický. Tradičně zde bývaly procesí nitranských měšťanů od farního kostela a děkovné poutě. Kostel postihly víceré katastrofy (povstání, války aj.) a věřící ho vždy znovu postavili, stavebně upravili a sladili, takže dnes jsou tu patrné prvky gotiky, románského slohu i renesance. Kostel má křížový půdorys s přistavěnou sakristií na jižní straně a kaplí na severní straně. Fasáda je v historizujícím slohu z 19. století.

Interiér kostela byl obnoven malířem Stornem. V kostele se nacházejí tři oltáře. Hlavní mramorový oltář byl zhotoven na konci 19. století se sousoším Sedmibolestné Panny Marie od malíře G. Schuleho.

Klášter Nazarénů
V roce 1765 postavil biskup Ján Gustinyi vedle kostela Matky Boží malý pozdně renesanční klášter s osmi celami, jídelnou, kuchyní, sklepem a malým dvorem. Klášter byl vystaven pro řád Nazarénů (španělský řád), který se pro drsné podnebí z Nitry odstěhoval. Do opuštěného kláštera biskup umístil penzionované kněze. Bývalý klášter v letech 1878-85 přestavěli a v roce 1925 k němu přistavili ještě jedno poschodí. Později z kláštera udělali sirotčinec. Dnešní podoba kláštera je dílem slov. Architekta M. M. Harminca. Celý objekt je misijním domem Společnosti Božího slova. Jeho součástí je také Misijní muzeum, ve kterém se nacházejí víceré zajímavé exponáty z misijních cest knězů. Budova je označená bronzovou cedulí se stručným popisem kulturní památky.

Kostel sv. Štefana Krále
Kostel sv. Štefana Krále je vzácnou středověkou kultovní stavbou se zbytky románských fresek a starého pohřebiště. Je to původně předrománská stavba z 10. století, románsky přestavěná v 11. a 12. století, barokně upravená začátkem 18. století, sakristie a chór přestavěny v roce 1907.

Kostelík je jednoduchou jednolodní stavbou. Apsida je půlkruhovitého půdorysu – barokní. V 18. století byla přestavěná věž před západním průčelím. V její spodní části je malá předsíň. Vnitřní zařízení tvoří barokní oltář z 18. století.

Výzkum v prostorách kostelíka a v nejbližším okolí odhalil nejen nejstarší základy kostela (původní kostel musel být zasvěcen někomu jinému, neboť sv. Štefan byl vyhlášen za svatého až v roce 1083, ve starých listinách z roku 1301 se píše o kostele sv. Ondřeje, který byl založený Matúšom Čákom), ale také pohřebiště z 10. – 11. století a novověký hřbitov.

Kostelík stojí na místě někdejší samostatné dědiny Párovce. Z původní architektury se zachovala jen nesjpodnější část, protože v době válek byl kostelík několikrát zbouraný. Po vyplenění tureckými vojsky se z původního kostela zachoval jen zvon, který zanesli do kostela sv. Jakuba. V roce 1720 dal kostelík opravit podžupan František Maťašovský, bohoslužby v něm bývaly pouze na svátek sv. Štefana Krále. Dnes se v něm každou neděli konají řecko-katolické bohoslužby.

Kultura
Starobylá Nitra, která zažila mocná knížata i krále, je v současnosti moderním hospodářským a také kulturním centrem západního Slovenska. Díky jejímu dynamickému kulturnímu životu tu potkáte nejen množství umělců z oblasti divadla, výtvarného umění, moderní či klasické hudby, ale zažijete nezapomenutelný pocit blízkosti kulturního ducha. Setkání jako Divadelní Nitra, Nitranské fašiangy, Akademická Nitra, Nitrianské kulturní léto nebo pestré hudební slavnosti vás vtáhnou do kulturního světa – světa zážitků.

Množství zachovaných vzácných budov a soch dotváří jedinečný kolorit historického města s nádechem nostalgie. Naopak, moderně vybavené hotely a restaurace svou širokou nabídkou domácí i mezinárodní gastronomie vás přesvědčí o tradiční slovenské pohostinnosti. Přijďte nás navštívit a ochutnejte atmosféru krásné Nitry.

Galerie Hudby
Významnou kulturní činností Nitranské galerie je organizace hudebních koncertů a setkání, které jsou zaměřené na šíření původní slovenské tvorby a na podporu a rozvoj společného dialogu mezi výtvarným a hudebním uměním.

Přírodní zajímavosti

Naučný chodník Zoborské vrchy
Zoborské vrchy byly navrhnuty jako evropsky významné území v rámci sítě Natura 2000. NCH Zoborské vrchy s 27 zastávkami nám ukáže nejkrásnější území. Celková délka tras je 14,7 km s maximálním převýšením 460 m. Výchozí bod základního okruhu NCH, který vede na vrch Zobor a zpět, je u léčebného ústavu Zobor, kde se dostanete autobusy městské dopravy č. 1, 9 a 25.

Naučný chodník má také dvě vedlejší trasy: jedna vede do Dražoviec kolem kostelíka sv. Michala, druhá na vrch Žibrica (617 m n. m.). s vyústěním do obce Štitáre. Z Dražoviec se dostanete nazpět do Nitry autobusem městské dopravy č. 4 a ze Štitár autobusem č. 27. Trasa naučné stezky vede po existujících turisticky značených chodnících. V terénu jsou jednotlivé zastávky označené standardním symbolem naučných chodníků s číslem zastávky.

Botanická zahrada
Botanická zahrada v Nitře byla založena v roce 1982 jako účelové zařízení Vysoké školy zemědělské v Nitře. Vlastní areál Botanické zahrady je nepravidelného tvaru, ve středu se nachází umělé jezírko, návrší a několik vzájemně pospojovaných pěších komunikací, které plochu dělí na nepravidelné útvary, parkově esteticky ztvárněné. V současnosti je Botanická zahrada vědecko-pedagogickým zařízením Slovenské zemědělské univerzity a zabezpečuje vědecko-výzkumnou a kulturně-výchovnou činnost.

Nejbohatší sbírky zahrady jsou skleníkové kultury umístěné ve třech sklenících, kde je soustředěno 2 tisíce botanických druhů a 3 tisíce kultivací orchidejí, které pocházejí ze všech tropických oblastí světa. Celkově vlastní Botanická zahrada ve svých sbírkách 6 400 druhů tropických rostlin.

Lupka
Lupka (249 m) je přírodní rezervace na jihovýchod od obce Drážovce. Typická lesostep. Na jižním vápencovém svahu rostou z květů nejznámější – koniklec velkokvětý, kosatec nízký aj. Na křemencích se flóra výrazně mění, převládá vřes obyčejný, trnka obyčejná, višeň křovitá a početné druhy růží. Z hmyzu podobně jako v okolních lesostepích, nejvzácnější je – modlivka zelená a sága stepní.

Kalvárie
Kalvárie je malou oázou přirozené, málo narušené vegetace přímo v hustě osídleném území Nitry, podobného přírodního významu jako Lupka nebo Zoborská lesostep v Zoborských vrších. Většina plochy Kalvárie tvoří vzácné teplo a suchomilné rostlinné společenství stepního charakteru. V okrajových částech, zejména na západním okraji vrchu zdobí skalní srázy společenství skalních štěrbin a sutin. Na hřebeni při Křížové cestě a v okolí samotného vrcholu Kalvárie jsou porosty značně sešlapané návštěvníky.

Současnost
Město Nitra je správním centrem Nitranského kraje, který tvoří okresy Nitra, Komárno, Levice, Nové Zámky, Šaľa, Topoľčany a Zlaté Moravce.

Dnes je Nitra centrem hospodářství a kultury, církve a sportu Nitranského kraje a zásluhou výstaviště Agrokomplex také mezinárodním výstavním centrem. Nitra je také městem mladých, jsou tu dvě univerzity: Univerzita Konstantina Filozofa a Slovenská zemědělská univerzita.

V současnosti sídelní útvar Nitra tvoří městské části: Dolní Krškany, Horní Krškany, Staré Město, Čermáň, Klokočina, Diely, Párovské Háje, Kynek, Mlynárce, Zobor, Dražovce, Chrenová, Janíkovce.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.nitra.sk , na kterých najdete další informace.

Starobylá Nitra se pyšní bohatými odkazy historie

Významné starobylé město Nitra ležící v Nitrianském kraji na úpatí vrchu Zobor je vzdálené asi 80 km severovýchodně od Bratislavy. Počtem obyvatel je Nitra pátým největším městem na Slovensku. Okresní město má v současné době přibližně 88 tisíc obyvatel. Díky výstavišti Agrokomplex je Nitra i mezinárodním výstavním centrem.

celý článek

 

Další články