Tvrdošín

Tvrdošín

Tvrdošín je administrativním centrem okresu, nacházejícím se v severovýchodní části Žilinského kraje. Okres sousedí s třemi okresy Žilinského kraje (Liptovský Mikuláš, Dolný Kubín a Námestovo) a jeho východní hranice je současně státní hranicí s Polskem.

Do území okresního města Tvrdošín patří město Trstená, obce Brezovica, Čimhová, Vitanová, Liesek, Zábiedovo, Štefanov nad Oravou, Suchá Hora, Hladovka, Nižná nad Oravou, Zemianská Dědina, Oravský Bílý potok, Habovka, Zuberec, Podbiel.

Město Tvrdošín plní vzhledem k postavení v sídelní síti polohový potenciál ve vazbě na mezinárodní dopravní tah. Blízkostí hraničního přechodu s Polskem, strukturou výrobních podniků, rekreačního zázemí tvořeného řekami Orava a Oravica, termálním pramenem v Oravicích a také přírodními danostmi, plní Tvrdošín funkci kulturně-společenského, administrativně-správního, hospodářského a rekreačního centra okresu.

Městské části
Město v současnosti sestává z městských částí: Medvědí, Krásná Hůrka a Oravice. Medvědí vzniklo v roce 1355 jako zemanská obec. K Tvrdošínu bylo přičleněno v roce 1967. Krásná Hůrka vznikla v roce 1420 valašskou kolonizací obyvatel z Nižné a k městu byla přičleněna v roce 1974. Od roku 1659 patří městu území osady Bystrá – dnešní Oravice. Katastrální území městské části Tvrdošín je 1 943 ha, městské části Medvědí 548 ha, městské části Krásná Hůrka 1 154 ha. Celková výměra včetně městské části Oravice (1 142 ha) je 4 787 ha.

Oravice dnes
Největším lákadlem Oravic je geotermální voda s teplotou 57°C, vyvěrající z 1606 m hlubokého vrtu. Oravice jsou propojené přes Mihulčí a Blatnou dolinu s pohořím Roháčů a přes Tichou a Chocholovskou dolinu se vážou na Polské území, zaměřujíc zrak na jedno z nejkrásnějších polských horských center Zakopané. Leží v nadmořské výšce 780 až 930 metrů, přičemž okolní vršky dosahují 1200 až 1600 metrů. Mezi nimi se vyjímá Osobitá (1687 m n. m.) a Bobrovec (1863 m n. m.) s možností výhledu na polské Tatry a severní část Vysokých Tater.

Geografická poloha Oravic je velmi výhodná i pro zahraniční turisty – z pohraničního města Trstená jsou vzdálené jen 14 km. Lákadlem pro milovníky přírody je Juráňova dolina, která už leží na území TANAPu. Potok Bílá voda v něj vytváří úzký kaňon s menšími vodopády a na dně s vodou vymletými tzv. obřími hrnci. Zajímavá morfologie, pestrá vegetace a svérázná fauna, jsou zaslouženými objekty ochrany státu.

Historie královského města
Tvrdošín měl pro svoji výhodnou polohu na soutoku dvou řek předpoklady na zřízení celní stanice už na začátku druhé tisíciletí n. l. Podle historika A. Kavuljaka byla zřízená za vlády Ondřeje II. (1205 – 1235), který organizoval správu v pohraničí Uherska. Nejstarší cesta, spojující Balkán s Pobaltím vedla přes Tvrdošín. Zmínky o Tvrdošíně se nacházejí v Zoborské listině z r. 1111, v listině Bely III. z roku 1183.

Ve 13. století měl Tvrdošín 100 až 200 obyvatel (na Oravě tehdy žilo kolem 2 tisíc obyvatel). Podléhal pravděpodobně přímo županovi zvolenského královského panství. Královská celní stanice stála při brodu řeky Oravy mezi tehdejším Tvrdošínem a Medvědím.

Významným mezníkem pro Tvrdošín byl rok 1369. Tehdy mu král Ľudovít (1342 – 1382) udělil výsady královského města“ volit rychtáře a 12člennou radu, pořádat jarmarky, volit faráře, mít nemocnici, nekonat poddanské práce, možnost obchodovat také v zahraničí, osvobození od mýta po celém Uhersku. Obyvatelé Tvrdošína rubali pralesy v okolí, vozili sůl z Wieliczky a po Oravě se plavili k Váhu a dále. Později obchodovali také s plátnem a suknem. Koncem 14. století zde žilo kolem 400 – 500 obyvatel. Dochované dokumenty potvrzují, že v 16. století se Polskou, Solnou, Jantarovou cestou – jak byla nazývána, převážela z Polska sůl, olovo, sukno, chmel, nože, plátno, kožešiny, šaty, houně aj. Vyvážela se měď. Postupné upadání celní stanice v 16. století způsobili Turci. Tvrdošín se pomalu dostal do určité závislosti na zeměpánech Oravy, hlavně Juraje Thurzy a jeho dědiců.

Mezi nejtěžší období v historii města patřilo 17. století. Plenění Oravy vojáky Štefana Bočkaje, přechod Litovských vojsk Jana Sobieského, požáry, daně, bída, protihabsburské povstání r. 1703 v čele s Františkem Rákoczim, všechny tyto události přinášely Oravě i městu utrpení, ze kterého se v dalších letech městečko jen pomalu vzpamatovávalo.

Od roku 1659 se součástí města stala osada Bystrá (dnešní Oravice), o kterou muselo město několikrát ve své historii svádět nelehký boj.

Od roku 1777 byl Tvrdošín sídlem okresu (Oravská stolice měla 4 okresy) s výměrou 386 km². Město bylo zapojeno také do dění, které organizovali Štúrovce v letech 1848, 1849. Hurbanovi se s vojáky podařilo dojít až do Tvrdošína.

Obyvatelé se zabývali zemědělstvím, žili zde obuvníci a kováři, v 18. a 19. století se podstatná část obyvatelstva Tvrdošína živila rolnictvím, dobytkářstvím, výnosy z pily, jarmarků, trhů mlýnů, z obchodu s chmelem, z pekařství, pivovarnictví, řemesel, plátenictví, z práce se dřevem. Vzpomíná se mlýn, pila, telegrafní stanice. V roce 1869 žilo v Tvrdošíně 4 293 obyvatel, což byl vrchol, který město dosáhlo. Překonán byl až v polovině 20. století.

Město v tomto období (na přelomu 18. a 19. století) bylo důležitým centrem v obchodě s dobytkem. Trhy na jatečný a tažný dobytek navštěvovali obchodníci z Haliče a jižních krajů Slovenska.

Koncem 19. století fungovala barvírna plátna, ale nejdůležitějším odvětvím hospodářského podnikání byla dřevařská výroba. Kolem 10 tisíc m3 dřeva z Oravic se vozilo do Tvrdošína na břeh Oravy a splavovalo se pltěmi. Vytvořilo se tak množství pracovních příležitostí pro formany, dřevaře a voraře nejen z Tvrdošína, ale také okolních obcí, zejména z Nižné.

Zvláštní význam měla od nepaměti pila, která byla spojená s tzv. dolním mlýnem. Byla tu továrny na zápalky, pekárna, výheň, pracovaly kamenné doly, cihelna, stolárna s vlastním parním strojem a pilou, knoflíková dílna, která vyráběla knoflíky ze dřeva, které byly žádaným zbožím na světových trzích. Rozkvět Tvrdošína zabrzdila 1. světová válka. Po jejím skončení se rozvíjela jen pila. V roce 1872 zde byl zřízený telegrafní úřad a „spořitelna už před rokem 1881“. Hasičská zbrojnice píše svou historii od roku 1881. Po roce 1868 nastala povinná školní docházka dětí, v roce 1872 byl zřízen dívčí výchovný ústav. Po vytvoření ČSR se všechny školy včetně židovské sloučily do čtyřtřídní, později do pěti třídní lidové školy a současně byla zřízená státní měšťanská škola.

Význam města se zvýšil po výstavbě železniční tratě přes Oravu. Po vzniku první ČSR se rozvíjela pila a byla zde nainstalována jedna z prvních nejmodernějších městských elektráren na Oravě, elektřina v Tvrdošíně byla zavedena od roku 1918.

V poválečných letech byla hlavní pozornost věnována obnově a rekonstrukci mostů, cest, železniční tratě, domů. Tvrdošín měl kolem 1 650 obyvatel, Medvědí 280 a Krásná Hůrka kolem 500 obyvatel. V roce 1967 se Medvědí stalo městskou částí Tvrdošína a v roce 1974 také Krásná Hůrka. Počet obyvatel do r. 1976 narostl na 6 435. Další období bylo poznamenáno velkým úsilím vedení města o rozvoj ve všech oblastech života: školství, kultura, osvěta, sport, individuální výstavba i výstavba sídliště Medvědí i nových ulic, sociální péče, rozvoj průmyslu, zemědělství, životní prostředí a další.

Významné osobnosti
Město Tvrdošín má nejen bohatou historii, ale bylo rodištěm či působištěm mnohých činitelů, kteří se významnou měrou zapsali do našich národních dějin, církevních i kulturních. Na základě bádání z pramenů jsme dosud zaevidovali a zpracovali v podobě samostatných biografických hesel 28 činitelů, kteří se v Tvrdošíně narodili, nebo zde působili a umřeli, mezi nimi osobnosti od 17. století až do současnosti. Z významných církevních činitelů, kteří působili v Tvrdošíně, je potřebné vzpomenout Andreje Hlinku, Jana Vojtaššáka a Františka Tondru.

Medvecká Mária – akademická malířka, národní umělkyně
(11. 10. 1914 – 23. 4. 1987)
Dětství prožila v Medvědí. Po maturitě na Gymnáziu v Košicích studovala na Pedagogické akademii v Bratislavě, kterou ukončila v roce 1934. Vrátila se na rodnou Oravu, kde 8 let učila v Zubrohlavě, Tvrdošíně, Jablonke a v Námestovu. Při svém zaměstnání se věnovala malování. Krása krajiny, lidové architektury a zejména postavy a tváře lidí vyplňovaly její skicáře a urychlovaly rozhodnutí o dalším životním poslání. Zapsala se na oddělení kreslení a malby SVŠT v Bratislavě (1942), kdy působil jako profesor G. Mallý, M. Schurmann a později také J. Mudroch.

Po válce pokračovala na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesora Andersona. Studia ukončila v roce 1948 v Bratislavě a v tom samém roce zde uspořádala svou první samostatnou výstavu. Od roku 1950 pracovala na Oravě, která prožívala rozsáhlé proměny. Jejím prvním malířským ateliérem se stala stavba Oravské přehrady, kde téměř po dvouletém působení uspořádala výstavu přímo na pracovišti. Více děl namalovala v Kovohutích v Istebném. Do konkrétního prostředí stavěla lidi, a to bez patetického idealizování s hlubokým pochopením jejich vnitřního světa. V tom spočívá hloubka realistického cítění Márie Medveské. K vlastní malířské řeči se dostala úporným hledáním, zápasy a objevy, což se neobešlo bez trýznivých pocitů, pochybností a nejistoty, průvodních znaků každé tvorby. Stala se představitelkou realistické orientace slovenského výtvarného vývoje 20. století.

Národní kulturní památky

Dřevěný gotický kostel Všech svatých na hřbitově
(zapsán do Světového kulturního dědictví UNESCO).
V. Bušša hovoří, že vznik tohoto dřevěného kostelíku klade místní tradice (ústní lidové podání) do konce 14. Století. A. Güntherová a K. Divald in. Langer a kol. kladou vznik kostelíku podle slohových prvků až do druhé poloviny 15. století. Uvedení autoři také konstatují, že původní stavba byla pravděpodobně zničená ohněm, nebo jako nedostatečné provizorium podstatně přestavěná. Podle Š. Šmálika při poslední rekonstrukci dřevěného kostelíka v roce 1991 našli tesaři ve věžičce kostelíka písemný záznam, který byl uložený v kovové schránce.

Záznam s latinským textem: „Hovoří se, že město Tvrdošín postavilo tento dřevěný kostel v roce 1390. Oprava kostela byla v letech 1550, 1654 a 1770, nejnověji však v r. 1890. Kříž stavíme však dnes 25. 6. ve svátek eucharistického Srdce Ježíšova roku 1936. Jak uvádí Bušša z let 1653 – 1654 pochází výzdoba kostelíka a převážně také základní zástavba obce. Podrobněji o tomto gotickém kostelíku je uvedeno ve zde citované literatuře a v jiných odborných pracích.

Kostel Nejsvětější Trojice (Trojičné nám., Tvrdošín)
Podle V. Bušši v II. polovině 16. století, asi v roce 1580, za účinkování pastora Martina, když v Tvrdošíně existovala evangelická církev, byl postaven druhý dřevěný kostel na místě, kde je nynější farský kostel. Jak vzpomíná citovaný autor dále, v r. 1626 byl tento dřevěný kostel zbořen a namísto něho byl v r. 1628 postaven zděný kostel. Bušša uvádí, že v letech 1625 – 1725 časté požáry zničily původní stavby domů i veřejné budovy, zejména v r. 1626 byl poškozený a v roce 1637 – 1638 údajně úplně zničený původní kostel Svaté Trojice. Zachovala se jen věž a část obvodových zdí kostela (pravděpodobně také část chóru).

V roce 1664 začala stavba nového kamenného kostela. Z tohoto období pochází oratorium nynějšího kostela umístěného na severní straně kostela (nazývaného kdysi „kaple“), údajně také svatyně. Pod svatyní je krypta, která má zazděný vchod z jihovýchodní strany kostela. Původní vchod do krypty ze středu svatyně byl zazděn kolem roku 1900, kdy se kladla keramická dlažba kostela.

Současný zděný kostel Svaté Trojice začali stavět dne 24. 5. 1766. Z předcházejícího kostela ponechali věž (z r. 1628), prostřední chór, oratorium a svatyni.

Kostel Božského Srdce Ježíšova
V městské části Krásná Hůrka se nachází kostel Božského Srdce Ježíšova. Kostel stojí u hlavní cesty na začátku Krásné Hůrky. Byl postaven v roce 1890. V roce 2006 byl k němu přistavěn přístřešek.

Kostel sv. Anny
V městské části Medvědí se nachází kostel sv. Anny. Tento kostel si věřící z Medvědí postavili v roce 1923.

Sousoší sv. Trojice (plastika, trojitý sloup) v Krásné Hůrce
Kaple a zvonice v Krásné Hůrce (ul. M. R. Štefánika)
Dům lidový a pamětní tabule (ul. M. R. Štefánika)
Kúria rodiny Medveckých – Galerie M. Medvecké (Pod Velingem)
Dům lidový – v Medvědí, horní konec sídla
Dům lidový – v Medvědí, (ul. Nová)
Synagoga – Tvrdošín (Radniční)
Dům lidový – Tvrdošín (Školská)
Pomník padlým v 1. sv. válce – Tvrdošín

Kultura a vzdělání

Galerie Márie Medvecké
Trvalá expozice Oravské galerie z díla malířky je instalována v klasicistní kúrii z 19. století od roku 1979. Vystavených 248 olejomaleb a kreseb představuje celoživotní tvorbu Márie Medvecké (1914 – 1987), která se po studiích v Bratislavě a ve Vídni vrátila natrvalo na rodnou Oravu a společně s manželem akademickým malířem Ctiborem Belanem se věnovali tvořivé práci a významné kulturně-výchovné činnosti, jejíž výsledkem je také vznik Oravské galerie.

Od roku 2000 jsou využívány podkrovní prostory galerie také ke krátkodobé prezentaci výtvarného umění, hlavně regionu Horní Oravy.

Univerzita Matěje Bely
Posláním Univerzity Matěje Bely je poskytování vysokoškolského a dalšího vzdělávání evropské a světové kvality, uskutečňování základního a aplikovaného výzkumu korespondujícícho s potřebami společnosti založené na poznatcích a potřebami společenské praxe a udržování a rozvíjení hodnot slovenské a světové kultury. Univerzita Matěje Bely vznikla 1. 6. 1992 sloučením Pedagogické a Ekonomické fakulty.

Matěj Bel (1684 – 1749)
Byl autorem mnohých vědeckých, pedagogických, vlastivědných, filosofických a církevně-náboženských děl. Jeho trvalým odkazem je postulát národnostní rovnoprávnosti, náboženské tolerance, sjednocování lidí a národů, láska k vlasti a víra v sílu vzdělání a kultury. Svým dílem přispěl k rozvoji vědy, školství, vzdělanosti a kultury na Slovensku a v Evropě.

V 50. a 60. letech 19. století se významným střediskem vzdělanosti na Slovensku stalo katolické gymnázium s vyučovacím jazykem slovenským. Ve školním roce 1856/57 byla v Banské Bystrici založena učitelská „preparandia“, na které se zásluhou tehdejšího biskupa Štefana Moysesa mimo němčiny a latiny vyučovalo také slovensky. Už tehdy se uvažovalo o zřízení vysoké školy v Banské Bystrici. Tyto snahy se vzhledem k tehdejší politické situaci v Rakousku-Uhersku nedaly uskutečnit.

Ve školním roce 1949-50 byla v Banské Bystrici založena pobočka Pedagogické fakulty při Slovenské univerzitě v Bratislavě. První vysoká škola v Banské Bystrici vznikla v roce 1954. Byla to Vyšší pedagogická škola. Dne 1. Září 1964 byla založena Pedagogická fakulta.

V roce 1973 se v Banské Bystrici zřídilo detašované pracoviště Obchodní fakulty Vysoké školy ekonomické v Bratislavě, z kterého v roce 1977 vznikla Fakulta ekonomiky služeb a cestovního ruchu. Dne 1. 6. 1992 fakulta přijala nový název – Ekonomická fakulta, který je výstižněji charakterizuje její orientaci.

Obě dvě uvedené fakulty vytvořily základ nové univerzity, která má v současnosti osm fakult.

Přírodní poměry

Poloha a geologická stavba území
Tvrdošín se nachází na severu Slovenska v jihovýchodním cípu Oravské kotliny mezi Skorušinskými vrchy a Oravskou vrchovinou. Na jeho geologické skladbě se podílejí horniny paleogenu a kvarteru. V geologické stavbě na území severovýchodně od řeky Oravy vystupují křídové vápence bradlového pásma. Niva řeky je pokrytá štěrkovými nánosy, které se nacházejí pod vrstvami naplavenin a hlín asi 2 až 3 m pod terénem.

Na území severozápadně od řeky Oravice tvoří nosnou vrstvu hlíny s mocností 1,5 až 2,6 m. Místy se vyskytují jílovce, méně pískovce. Střední část katastru na nivách a terasách toků je pahorkatinou, severní s masívním Uhliskem rovinná. Jižní vrchovinná a hornatá část vystupuje na členité hornaté pohoří Skorušiny, v západní části přechází do hornatiny Oravské Magury. Převýšení katastru se pohybuje v rozmezí 566 – 1076 m n. m.

Lesy a zemědělská půda
Katastrální území města je značně odlesněné. Souvislejším lesem jsou pokryty jen území jižní a západní části katastru. Lesní porosty jsou na 37,8 % katastrální výměry. Převládá výrazné zastoupení jehličnanů, nejvýznamnější dřevinou je smrk. Jedle a buk jsou zastoupeny v menším rozsahu. Lesní porosty obhospodařují dva urbáře: Tvrdošín, Krásná Hůrka a komposesorát Medvědí.

V Tvrdošíně zabírá zemědělská půda 49,91 % z celkové výměry katastrálního území, z toho představuje orná půda 4,96 %, trvalé travní porosty 44 % a zahrady 0,95 % z celkové výměry katastru.

Vodní toky
Hlavními toky, procházejícími Tvrdošínem jsou:
- Řeka Orava a její levostranný přítok – řeka Oravice a pravostranný přítok Medvecký potok a potok Hldočín.
- Řeka Oravica a její přítoky: levostranný přítok Krátký a Křivý potok a Zábiedovčík a pravostranný přítok Hlísnik.
Na řece Oravě je vybudována vyrovnávací vodní nádrž. Průměrný průtok řeky Oravy je 34,5 m3/sek, řeky Oravice 2,9 m3/sek. Vodní toky a plochy tvoří 3,62 % katastrálního území.

Ochranná pásma a chráněná území
- Památkové území – památková zóna, která zahrnuje Trojičné náměstí a kontaktní území s urbanisticko-historickou strukturou zástavby a dřevěný gotický kostelík. Toto historické jádro Tvrdošína bylo vyhlášeno za památkovou zónu k 1. 6. 1991.
- Maloplošné chráněné území CHA řeky Oravy se týká Tvrdošína, rozprostírajícího se po obou dvou stranách tohoto toku – jde o 4. stupeň ochrany.
- Toky řek Oravy a Oravice, tvořící biokoridor.
- Chráněné stromy – Lípa u pošty a skupina lip u Galerie M. Medveské
- Ramsarská lokalita (mokřina mezinárodního významu – Orava a její přítoky).
- Lesní půdní fond a zemědělská půda.

Termální koupaliště
Oravice jsou jedinou lokalitou na Oravě s přírodní geotermální vodou. Na lázeňské využití se ředí vodou z druhého geotermálního vrtu, a také vodou z přírodních pramenů. V současnosti se teplota vody ve dvou nekrytých bazénech pohybuje v rozmezí 34° C - 38° C. Vyhovuje to domácím návštěvníkům i zahraničním turistům, neboť mohou celoročně do pozdních hodin využívat sírano-vápenato-horkou vodu s vysokým obsahem železna. Voda v Oravicích patří mezi významné termální vody na Slovensku s příznivými účinky na organismus – zejména na choroby pohybového ústrojí, močových cest a ledvin.

Zatím turistům vyhovuje, i když jsou bazény v chladné klimatické oblasti, možnost sedět nebo mírně plavat v příjemné vodě, a přitom pozorovat panorama hor. Donedávna to byla jen vysněná dovolenka – přes den výborná lyžovala a večer rehabilitace ve zdraví prospěšné mineralizované vodě. Návštěvníci Západních Tater – Roháčů se mohou těšit, že si v areálu nejen dobře zaplavou, ale také zasportují a občerství se.

Upozornění:
Termální bazény jsou od 12. 1. 2008 otevřeny od 11 do 21 hodin až do odvolání.

Meander Skipark
Součástí komplexu je nově vybudované lyžařské středisko Meander Skipark s 3 sjezdovkami, technických zasněžováním, dětským vlekem, 4sedačkovou lanovkou, restaurací, lyžařskou školou, půjčovnou lyží a ski-servisem.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.tvrdosin.sk , na kterých najdete další informace.