Kysucké Nové Město

Kysucké Nové Město

Kysucké Nové Město se nachází na severozápadě Slovenska, mezi městy Žilina a Čadca. V bezprostřední blízkosti města leží menší, či větší vesnice jako Radoľa, Horný Vadičov, Dolný Vadičov, Kysucký Lieskovec, Povina, Nesluša, Ruina, Rudinská, Rudinka, Snežnica, Ochodnica a další. Od krajského města Žilina je Kysucké Nové Město vzdálené 10 km na sever. Od města Čadca je vzdálené 20 km na jih.

Město leží vedle cesty mezinárodního významu E 75 (Balt-Bělehrad-Atény). Do města se vstupuje přes most přes řeku Kysuca, na který je třeba odbočit v obci Radoľa. První obloukový most na tomto místě se nacházel už v roce 1875. Ze severu je možné projet do města přes nový most, na který se odbočuje v obci Povina.

Základní údaje

Poloha
Kysucké Nové Město leží na severozápadní části Slovenska na pravém břehu řeky Kysuca. Oblast Kysuckého Nového Města geograficky spadá do pohoří Javorníků a Kysucké vrchoviny, jejímž nejvyšším vrchem je Ľadohora (999 m n. m.). Vzdálenost od Bratislavy je 204 km.
Město se rozprostírá na rozloze 2 641 ha. Počet obyvatel je 16 558 osob (2001), až 95 % slovenské národnosti. Místními částmi jsou Budatínská Lhota, Dubí, Oškerda.

Geologické poměry
Území je budováno převážně třetihorními flyšovými souvrstvími, které jsou charakteristické rytmickou sedimentací pískovců, jílů a jílovitých břidlic. Geologická stavba podmínila také reliéf území kolem města, pro který jsou charakteristické oblé horské hřebeny, pahorkatiny s vřezanými erozními brázdami.

Klimatické podmínky
Mírně teplá klimatická oblast. Nejteplejší je měsíc červen a nejchladnější měsíc leden. Město se rozprostírá na povodí řeky Kysuca a nedaleko něho je víceúčelová vodní nádrž s užitkovou funkcí.

Flóra a fauna
Rostlinstvo je zastoupeno lučním a pastvinovým společenstvím podhorského a horského vegetačního stupně.

Živočišstvo je zastoupeno typickými představiteli horského a podhorského pásma Karpat, běžně se vyskytuje jelen, srnec, divoké prase, jezevec, občas medvěd, rys a vlk. Bohatá je také skupina také skupina ptactva s dravci a sovami. O čistotě horských potoků a řek svědčí výskyt vzácných živočichů, jako jsou mlok, rak či salamandra.

Zásluhou neobyčejně zachovalé flóry a fauny byla v roce 1984 vytvořena na rozloze 65 462 ha Chráněná krajinná oblast Kysuce.

Zajímavosti

Ochránce Kysuckého Nového Města
Sv. Jan Nepomucký. Jeho socha postavená grófem Suňogom v roce 1761 dnes stojí na Náměstí svobody.

Čápové na náměstí
Každoročně v dubnu se pravidelně objevuje párek čápa bílého v hnízdě, které má vybudováno v centru města na komíně starého pivovaru. Základ hnízda tvoří 3 až 4 cm hrubá polínka, potom slabší větvičky a nakonec výstelka z trávy, chlupů a peří. Velké je asi 80 cm a vysoké 30 cm. O hnízdo, do kterého se čápi vracejí, bývají často i boje. Samička snese vajíčka, a po vylíhnutí mláďat se oba rodiče příkladně o ně starají. Obyvatelé, ale i návštěvníci mohou život čapí rodiny sledovat od hnízdění, přes krmení, vyučování letu až po odlet na jih.

Čuhár
Je zevšeobecněné přízvisko pro všechny původní obyvatele Kysuckého Nového Města odvozené od kruhu specializovaných kožešnických řemeslníků, kteří zde žili a šili „čuhy“ – těžké dlouhé valašské vrchní kabáty sahající po zem.

Čuháreň je zeměpisný název města odvozený od podstatného jména Čuhár, teda místo, kde žijí Čuhári.

Nejstarší stopy osídlení
Ze starší doby kamenné – paleolitu (pravděpodobně 38 000 až 13 000 let před n. l.), nález pazourkového oštěpku v Ochodnici. Další zastoupení artefaktů z prehistorie Kysuc jsou z období eneolitu (3 200 až 1 900 před n. l.) kamenné nástroje a málo výrazná keramika. První písemná zmínka: osada Jesesyn (dnes Kysucké Nové Město) je vzpomínáno v listině z roku 1244. Městské výsady byly uděleny v roce 1325.

Historie města
Hospodářské a kulturní středisko dolních Kysuc se nachází v Žilinském kraji na severozápadě Slovenska v kotlině mezi Javorníky a Kysuckou vrchovinou na pravém břehu řeky Kysuca.

Okolí Kysuckéko Nového Města bylo osídleno už v pravěku, především v době bronzové a laténské (lužická a púchovská kultura), o čemž svědčí archeologické nálezy uložené v paláci v Radoli.

V prvních desetiletích 1. století se však osídlení na dlouhou dobu přerušilo. Za pomoc hurbanovcům zaplatili 7 Kysučanů tím nejcennějším – svými životy. Svůj vztah k Rakousku-Uhersku vyjádřili Kysučané během 1. světové války v známé vzpouře v Kragujevaci (2. 6. 1918). Za svůj odpor vůči válce a monarchii – osm - zaplatilo životem.

Ve 2. světové válce bojovali Kysučané s německými okupačními jednotkami nejen na Slovensku ve Slovenském národním povstání, ale na evropských bojištích a přispěli tak k porážce fašismu.

Kysucké Nové Město svou dnešní podobu utvářelo staletí. Největší a nejrychlejší změny zažilo po 2. světové válce. Význam města výrazně vzrostl po r. 1950, když vznikly Závody přesného strojírenství (později ZVL) v roce 1950. Podnik poskytl práci tisícům Kysučanům a nastartoval výrazné změny ve městě. Vznikly nové sídliště, školy, úřady, obchody, sportoviště. Kysucké Nové Město má vybudovanou infrastrukturu, kterou se v současnosti usiluje město zlepšovat pro uspokojování potřeb svých obyvatel a návštěvníků.

Pamětihodnosti na území města

Náměstí svobody
Zde se konaly týdenní trhy a jarmarky. Zajímavé je arkádami (laubami). V jeho středu se nachází starý městský dům a socha sv. Jana Nepomuckého – ochránce města. Budova Mýto (tzv. panský dům, ve kterém bydlel rychtář a konaly se zasedání městského soudu, dnes sídlo VÚB banky, restaurace, apod.).

Gotický kostel sv. Jakuba
(po přestavbě z roku 1906 neorománský) z 2. poloviny 13. stol. (předpokládaný rok vzniku 1284), jeho součástí je Kaple sv. Kříže (1740)

Bývalá fara – (dnes hotel Kriváň)

Galerie Muška

Renomovaná budova starého pivovaru
Z 2. poloviny 17. stol. na Mlýnské ulici se známým čapím hnízdem, oproti němu další pivovar (dnešní hasičská zbrojnice)

Barokní budova Městské knihovny na Belanského ulici

Mariánský kostel (1817)
Vznikl přestavbou Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie (1746)

Pomník
Na Nábřežní ulici v Kysuci pomník postavený v roce 1944 na památku vyhoření města (1904)

Chráněná několikasetletá lipka severně od sídliště Kamence, pod které údajný nocovali slovenští dobrovolníci v prosinci 1848 před bojem s maďarským vojskem.

Rodný dům Andreje Majera – Dlhomíra Poľského.

V nedaleké obci Radoľa se nachází:

Renesanční palác ze 16. stol.
V něm je umístěná stálá archeologická expozice o bydlení měšťanů. Slouží k příležitostným výstavám umění.

Pravěké pohřebiště
a středověké základy 1. kostela v Kysucích. Byl postaven společně s valem (obranná funkce) v 1. polovině 13. stol. v románském slohu.

Fara v Radoli je nejstarší písemně doloženou farou na Kysucích (1332), i když později (možná už v pol. 14. stol.) její funkci převzala fara v Kysuckém Novém Městě.

V ruinách kostela byl objeven i z celoslovenského pohledu unikát – gotická kostěná plastika světice, zhotovená ve Francii nebo v Německu v 14. stol.

Známé osobnosti

Karel Andel (1897 – 1977)
Archeolog a etnograf, působící v letech 1925 až 1930 v Kysuckém Novém Městě. Jeden z nejvýznamnějších představitelů a průkopníků archeologické a národopisného výzkumu Kysuc. Zpracoval první přehled prehistorických památek regionu. Zasloužil se o uspořádání Okresní národopisné výstavy v KNM v roce 1927.

Josef Belanský (1769 – 1843)
Kysuckonovomestský rodák, církevní hodnostář, pocházel ze zemanské rodiny v KNM. Učil v katolickém semináři, zastával různé církevní funkce. V roce 1823 se stal banskobystrickým biskupem. Podporoval bernolákovské hnutí, založil několik slovenských církevních škol. Vytvořil základnu pro podporu chudobných studentů a učitelů. Část z nich se čerpala i na Kysucích.

Jan Lottner (1807 – 1876)
Duchovní, národní činitel. Od roku 1841 působil jako farář v KNM, organizoval slovenský národní život, zejména spolky mírnosti na dolních Kysucích. Spolupracoval s Ľ. Štúrem. V květnu 1848 ho obyvatelé KNM prosadili za velitele místní národní gardy. V prosinci 1848 uvítal příchod slovenských dobrovolníků. Z pověření SNR se stal členem dočasně spravující (národní) rady pro kysuckonovomestský okres v čele s A. Raškem. Jeho hrob se nachází u kostela sv. Jakuba.

Andrej Majer – Dlhomír Poľský (1864 – 1935)
Kysuckonovomestký rodák, kněz, básník. V jeho tvorbě se zrcadlí těžký život obyčejných lidí na vesnici. Působivé jsou básně vyjadřující krásu Koucké přírody, ve které hledal odpočinek a klid. Básník je pochován na místním hřbitově v KNM.

Aurel Ratnoušek (1887 – 1960)
Regionální historik. Pokusil se o komplexnější pohled na historický vývoj dolních Kysuc a KNM. Zaobíral se také problémem alkoholismu na Kysucích. Společně s dalšími autory uveřejnil statistické údaje objasňující příčiny mnohých sociálních problémů dolních Kysuc.

Valér Vnuk (1897 – 1958)
Kysuckonovomestský rodák, publicista, redaktor a překladatel, synovec Andreje Majera – Dlhomíra Poľského. V Kysuckém Novém Městě organizoval katolickou kulturu a tisk. Byl zakladatelem zpěváckého a hudebního kroužku Hlahol.

Procházka městem

Historické jádro
K nejcennějším stavebně-architektonickým památkám okresu Čadca patří historické jádro Kysuckého Nového Města. Je to jediný historický komplex zachovaný na Kysucích. Náměstí má čtvercový půdorys, z jehož úhlů radiálně vycházejí ulice. Domy byly postavené v 17. století. Dvoupodlažní dům č. 164 ve středu náměstí pochází z první poloviny 17. století, původně renesanční dům.

Ve středu městské památkové zóny – historického náměstí s podloubím, stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1761.

V roce 1994 bylo náměstí zrekonstruováno, asfaltová cesta se nahradila zámkovou dlažbou, instalovaly se lampy ve starodávném stylu a obnovila se travnatá plocha kolem sochy sv. Jana Nepomuckého a vysadily se stromy.

Židovský hřbitov
Vznik židovského hřbitova je možné datovat do počátku 19. století. V roce 1828 byli ve městě 5, v Kysuckém Lieskovci 19 a v Lodně 4 obyvatelé židovského původu. Avšak v roce 1857 jich bylo v Kysuckém Novém Městě 102 a v okolních vesnicích 81. Pochovávání mrtvých si vynutilo zřízení hřbitova, v odlehlé části města směrem k osadě Dubí. Hřbitov se využíval také pro zemřelé z ostatních okolních obcí. V přední části původně stála zděná budova, která sloužila jako márnice. V roce 1875 byla zřízená židovská škola, při které později byla vybudována synagoga. Do dnešní doby se zachovalo jen několik pomníků a od západní a jihozápadní strany betonová ohrada.

Bývalá fara
Budova římsko-katolické fary byla postavena v roce 1332 jako jednoposchoďová s dvousedlovou střechou. Od roku 1666 se zde vedla matrika. Shořela při velkém požáru v roce 1904, kdy byla přestavěna na jednoposchoďovou. Později byla opravena a dnes v ní sídlí hotel Kriváň. Současná vinárna tvořila ve středověku součást podzemních chodeb, které lidé využívali jako útočiště.

Farský kostel
Kostel sv. Jakuba je původně gotický objekt z roku 1284. V roce 1431 ho zničili husité a v rukou luteránů byl od roku 1429 do 1710. Vstup do kostela tzv. „žobračovňa“ byl původně dřevěný, po jednom z požárů, byl v roce 1748 postaven zděný. V roce 1740 byla přistavěna ke vstupu do kostela Kaplička sv. Kříže. Jsou v ní barokní lavice a zvon – umíráček. Pod kapličkou je pochovaný kněz Štefan Felix se svou sestrou.

Kostel byl vícekrát poškozen požárem. Zasáhl ho také ničivý požár v roce 1904, kdy prohořely trámy držící zvony a ty se zřítily, prorazily chrámovou střechu a roztopily se. Shořelo mnoho vzácných obrazů, cechovní zástavy, kalich i svátost Oltářní. Oheň zničil také věžní hodiny. V roce 1906 byl rekonstruován v neorománském stylu. Pod kostelem se nachází krypta. Pochovaní jsou zde Suňogovci z Budatínského panství, luteráni a rodina Hrabovských. Z krypty vedla podzemní chodba, která ústila v polích. Proto sloužil farský kostel pro ochranu obyvatel.

Hřbitov u farského kostela
Kolem kostela byl hřbitov, ale po požáru v roce 1904 byly hroby srovnány a zůstaly jen dva. V jednom leží významná osobnost města, farář a děkan Jan Lottner, osobní přítel Ľ. Štúra. Ve vedlejším hrobě odpočívá jeho následovník Jan Pósta, farář, který se staral o sociální poměry chudobných lidí žijících v městě, v tzv. špitál.

Na okraji je umístěný pískovcový kříž, který vznikl v roce 1796. Při požáru v roce 1904 neutrpěl, ale časem chátral. Ve spodní části jsou plasticky znázorněné duše v očistci a u nich nápis. Restaurován byl v roce 1997.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
Když měla Koucká farnost více než 20 tisíc věřících, padlo rozhodnutí, že pod městskými hradbami by se měla postavit kaplička a při ní hřbitov. Proto v roce 1738 začali věřící stavět kapličku a ukončili ji v roce 1746. Netrvalo dlouho a v roce 1801 ji začali rozšiřovat na nynější Kostel Neposkvrněného početní Panny Marie. Dokončen byl v roce 1817. Na parapetu chóru krásně zdobeného barokní výzdobou je umístěný zemanský znak rodiny Kubicové.

Domy na Belanského ulici
Na Belanského ulici jsou domy z první poloviny 17. století s barokními úpravami. Dům č. 9 pochází z druhé poloviny 18. století. Je to barokní dvoupodlažní budova s průchodem uprostřed, má vysokou mansardovou střechu s půlkruhově uzavřenými okny (dnes knihovna). Dům č. 29 je původně dvoupodlažní renesanční budova s půlkruhovou bránou. Objekt později přestavěli v barokním slohu.

Pomník na nábřeží
Na místě, kde statečná Kysučanka paní Matuškovičová přinesla a zahrabala do země posvátné nádoby z Mariánského kostela a zachránila je tak před velkým požárem v roce 1904, postavili měšťané vysoký kříž z červeného smrku. Po letech se však začal rozpadávat, a tak Dr. Andrej Paldan, který v roce 1944 ve farnosti působil, dal vyrobit pomník z bílého kamene. Byl na něm bronzový reliéf, zobrazující monstranci a obraz hořícího města u kostela sv. Jakuba. V roce 1991 byl pomník obnoven a upravený terén v jeho okolí.

Pivovar
Na Jesenského ulici č. 4 stojí dvoupodlažní budova pivovaru z druhé poloviny 17. století. Původně renesanční budovu později upravili a přistavěli části po stranách.

Chráněná lípa
Jeden z prvních dvou chráněných stromů na Kysucích je lípa rostoucí na severním okraji intravilánu města a má více než 500 let. Procházka k lípě je výborným relaxem.

Turistické tipy v okolí

Palác Radoľa
Palác Radoľa patří mezi nejstarší kulturní památky na Kysucích. Okolnosti stavba paláce jsou zatím dost nejasné. Poznatky z umělecko-historického výzkumu kladou vznik jeho nejstarší části do třetí čtvrtiny 16. století. Původně to byla čtvercová dvoupodlažní stavba s jedním obytným prostorem v každém podlaží, tedy spíše obytná věž, jaké mají svůj původ ve středověku.

Ve druhé polovině 17. století došlo k přestavbě objektu. Palác v tomto období patřil do budatinského panství patřícího Suňogovcům, jejichž potomci ho vlastnili až do roku 1798, kdy budatinské panství přešlo do vlastnictví Csákyovců. V písemné zmínce z rocku 1658 se zde nacházely stodoly, panské stáje, rybníky, ovocná zahrada, pivovar, chmelnice, mlýn a pila. Zachovalý palác v Radoli představuje renesanční typ zemanského sídla a původně byl zřejmě opevněný hradební zdí.

Přestavbou objekt získal rozsáhlé síně v přízemí a poschodí se schodištěm. Jeho renesanční charakter dokazují okna s plastickými nakloněnými římsami, křížová klenba s hřebenovou výzdobou uprostřed, valená klenba s lunetami a nárožní malované kvádrování. Objevena byla i původní renesanční omítka.

Po rekonstrukci paláce, je zde od roku 1983 zpřístupněna stálá expozice Kysuckého muzea v Čadci, v roce 2002 částečně přeinstalována. V přízemí paláce se nachází expozice Starší dějiny Kysuc, která na podkladě archeologických exponátů dokumentuje první stopy po lidské činnosti a nejstarší osídlení Koucké oblasti. Jsou zde zajímavé exponáty, které pocházejí z období paleolitu až po dobu římskou jako je zub – stolička mamuta, rozličné úlomky pracovních nástrojů, keramika či nálezy ze sídliště lidu púchovské kultury.

Velkomoravské a středověké období prezentuje keramika z Lopušných Pažití, kde bylo na konci 9. století slovanské opevnění, nález nejstarší sakrální stavby na Kysucích na Koscelisku v Radoli a také nálezy z Kysuckého Nového Města. Návštěvníci zde mohou uvidět kopii jedinečné kostěné plastiky – madony pocházející z destrukce kostela na Koscelisku. Její výška je 84 mm, zhotovená byla ve Francii nebo v Německu pravděpodobně v 14. století.

V poschodí je od roku 2002 nově otevřená expozice Měšťanské bydlení na Kysucích, jejímž cílem je prezentovat dějiny dvou nejstarších měst na Kysucích – Kysuckého Nového Města a Čadce. Je zde obývací ložnice z konce 19. století, ložnice a jídelna, kde velká část nábytku pochází z dílny mistra Mládeneka z Čadce a mnohé další bytové doplňky.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.menang.sk/work/knm/web/?page=1&category_id=1, na kterých najdete další informace.