Dunajská Streda

Dunajská Streda

Historie
Město vyrostlo na místě starodávné usedlosti ležící v srdci Žitného Ostrova. Nejstarší osídlení pochází z doby bronzové a stopy tu zanechaly i století z dob římské nadvlády a stěhování národů.

Usedlost nacházející se na území dnešního okresního města Dunajská Středa dokazují nálezy z doby kamenné, bronzové a artefakty z 1. století našeho letopočtu nalezené na území města. Jde o broušenou kamennou sekeru, bronzový náramek, hroty kopí a náušnice z mědi, hliněnou mísu a dvě římské spony. Původní usedlost byla svou polohou vhodným místem s čilým obchodním ruchem, protože ležela na křižovatce obchodních cest a karavan.

Ranně středověké dějiny města jsou velmi mlhavé, protože z tohoto období se o městě nezachoval bezprostřední písemný pramen. Víme jen to, že v 1. polovině 9. století, v čase panování Karla Velkého, bylo celé území dnešního Žitného ostrova součástí provincie avarského kaganátu Vetvar.

Dnešní město Dunajská Středa vzniklo podle městské kroniky roku 1874 připojením tehdejších samostatných částí Újfalu, Nemesszeg, Elötejed k původní části Dunajská Streda. Název města motivovalo privilegium, podle kterého se na území dnešního města mohly každou středu pořádat trhy. Později se však dnem trhu stal pátek.

Darovací listina z roku 1238, kterou Ladislav IV. Daroval ostrihomskému arcibiskupovi majetek, obsahuje mnoho důležitých historických informací. Dunajská Středa byla tedy v těch dobách majetkem ostrihomského arcibiskuptství, ale v pozdějších listinách se už uvádí jako královský majetek.

Významným obdobím dalšího rozvoje Dunajské Stredy bylo 15. století: na základě dekretu krále Zikmunda z roku 1405 se některé významnější obce začaly přeměňovat na města. Vznikaly tak města dvojího typu: 1. svobodné královské města a 2. poddanské městečka, oppidá, t. j. vesnická sídla bez městských výsad.

Většina obyvatelstva Dunajské Stredy se živila řemeslem. Potvrzuje to soupis z r. 1646, v které sice o cechách nejsou žádné zmínky, avšak podle jmen obyvatelů je možné poměrně přesně určit, jaké řemesla se ve městě vyskytovaly.

Podle přípisu z roku 1646 už město nebylo královským majetkem. Tato skutečnost se odrazila také na právním postavení města. Od roku 1600 bylo majetkem rodiny Pálfyovcov. Jejich potomci byli vlastníky obce až do r. 1848.

Památky

Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie
Původně gotický kostel zasvěcený svatému Jiří, byl podle vícerých pramenů postaven v poslední třetině 14. stol. Odborník na regionální dějiny P. Püspöki Nagy na základě vlastní výzkumů z roku 1966 posouvá vznik tohoto objektu na začátek 14. stol.

Roku 1518 byl kostel rozšířen v pozdně gotickém slohu, koncem 17. století byl upraven a přestavěn a v poslední třetině 18. století ho zrestaurovali v barokním slohu. Jde o dvoulodní stavbu s uzavřeným presbytářem, zaklenutého pruskou klenbou. Loď má valenou klenbu se štukově orámovanými lunetami.

Boční pozdně gotická loď je zaklenutá žebrovou klenbou, která dosedá na kalichovité a prstencovité konzoly. Přistavěná sakristie má křížovou klenbu. Přestavěná věž krytá jehlanem má přístavek točitého schodiště s pozdně gotickým otvorem. V presbytáři se nachází středověká nástěnná malba sv. Mikuláše biskupa a na jižní fasádě je malba Kalvárie z konce 14. století zrestaurovaná v roce 1995.

Hlavní oltář s barokní sloupovou architekturou a s ústředním obrazem Nanebevzetí Panny Marie je z konce 18. století. Boční pozdně barokní oltáře Piety a krále sv. Štefana jsou z konce 18. století. Barokně-klasicistická kazatelna a zpovědnice jsou z konce 18. století, křtitelnice s malou plastikou Kristova křtu je z poloviny 18. století.

Ostatní vnitřní zařízení je z konce 19. století. Do kostela se vchází dvěmi otevřenými arkádami. Okna jsou půlkruhovité, uzavřené, chór je stavěný samostatně, presbytář má zvenčí opěrné pilíře.
I když byl objekt za století několikrát upravován, zachoval si původní charakter a je vzorem pozdně gotické sakrální architektury. V blízkosti středověkého římskokatolického kostela vzniklo tržní náměstí, které dodnes zůstalo ústředním prostorem městského celku.

Evangelický kostel
Byl postaven v roce 1883 v negotickém stylu. Je to síňová stavba s půlkruhovitým uzávěrem, zakrytým polokupolí. Loď má rovný strop, věž je mírně přestavěná a situovaná do štítového průčelí, zakončeného obloučkovým vlysem a postranními věžičkami. Neoklasicistický oltář je z roku 1933, křtitelnice je z roku 1833 a varhany z roku 1903.

Synagoga – židovská modlitebna
Stavba byla dokončena koncem roku 1860. Jeho západní stranu rozdělovaly tři brány, pro ženy byly k dispozici dvě galerie, podlaha byla zhotovená z mramoru, okna z barevného skla.
V roce 1945 zasáhla kostel bomba.

Stejný osud postihl i nemesszegský kostel – v roce 1927 v době „velkého sporu“ vybudovaná synagoga – Ádás Jisráel. Je pravda, že tato stavba byla po válce obnovena, ale pozdější odchod židovské komunity, která se do města po válce vrátila, a především lhostejnost k osudu těchto budov způsobila, že obě dvě zpustly, a v období let 1950 – 53 byly s konečnou platností zbourány.

Dnes už jen památník, odhalený 23. října 1991, připomíná někdejší židovskou část města, skoro tři tisíce židovských obětí z města a jeho okolí v období hrůzy.

Žlutý klášter
Začal se stavět na začátku 18. století a stavbu byla dokončena v roce 1770. Původní barokový sloh kláštera byl začátkem 19. stol. upravený v klasicistním slohu. Je to dvoupatrová obdélníkovitá budova členěná pilastry a zakončená vykrojeným štítem. V prvním poschodí nad okny jsou štukové ornamenty.

U kláštera je další budova s podobnou fasádou. Hlavním a výrazným prostředkem tohoto druhu klášterů je přestavba v klasicistním slohu. V letech 1970 – 1972 do objektu přestěhovali Žitnoostrovné muzeum, které bylo v roce 1964 až 1970 umístěné ve významném historickém objektu, a to v tzv. Bílém klášteře.

Bílý klášter
Byl postaven v duchu romantických staveb z konce 19. stol. v pozdně klasicistním slohu. Byly to dvoupatrová stavba se středním rizalitem,ve kterém byl umístěn erb. Fasáda byla členěná lizénovým rámem, zakončená podstřešní římsou. V místnostech byli rovné stropy se štukovými ornamenty. Po přestěhování muzea byla budova zbourána.

Turistický tip
Thermalpark v Dunajské Strede patří mezi nejoblíbenější a nejnavštěvovanější rekreační střediska Žitného ostrova. Léčivou termální vodu, park, jezírko, bazény, restauraci, bufety, hotel, penzión a kemp – to vše nabízí svým návštěvníkům toužícím po bezstarostném oddychu a zábavě. K dovolenkové pohodě určitě přispějí různé služby jako jsou masáže či sauny. Sportovněji založení se mohou zabavit u volejbalu, tenisu, plážovém fotbale, minigolfu případně na tobogánu. Dětem je k dispozici malé hřiště, kde se zabaví na houpačkách a pískovišti. Stravování je k dispozici v denním baru se širokým sortimentem jídel. V létě je tu možnost bufetového stravování a občerstvení v areálu Thermalparku.

Na ploše 26 hektarů se koupání chtiví návštěvníci mohou osvěžit v 6 bazének a pro nejmenší je k dispozici jeden dětský bazén. Pěstěný trávník nabízí prostor na odpočinek a opalování. Termální voda teploty 57°C se získává z geotermálního vrtu o hloubce 1 600 metrů.

Poloha
Pokud je cizinec zvědavý, kde se nachází Dunajská Streda, není jednoduché dát mu jednoznačnou odpověď. Je rozdíl, zda se uvažuje v dimenzích země, případně v evropských dimenzích. Pokud zájemci ukážeme na mapě čáru Bratislava – Komárno, potom Bratislava – Budapešť a povíme mu ještě i to, že se lokalita nachází na půl cesty mezi Györem (Raab) a Bratislavou, blízko levého břehu Dunaje, potom jsme pro cizince vymezili místo Dunajské Stredy v evropských rozměrech. Pak už se dá lépe město umístit vzhledem k evropským velkoměstům.

Pokud si vezmeme za základ mapu Karpatské kotliny – vidíme, že Dunajská Streda vznikla na Malé uherské nížině. Malá uherská nížina totiž přesahuje i na severní stranu Dunaje. Geografická poloha tedy začíná výběžky pohoří Bakony a na severu sahá až po pohoří Tribeč u Nitry. Přitom zahrnuje Žitný ostrov a Malý žitný ostrov, které mají shodné geologické vlastnosti i podnebí.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.dunstreda.sk , na kterých najdete další informace.