Prievidza

Prievidza

Vítejte v Prievidzi
Připravili jsme pro Vás množství informací a doufáme, že Vám pomohou v lepší orientaci ve městě i okolí, přilákají Vás na různá zajímavá místa, na které se určitě budete chtít vrátit. Dozvíte se informace o města Prievidza, její kultuře, tradicích a historii. Nabízíme vám několik tipů, které Vám pomohou v rozhodování jak strávit volný čas, ať už máte chuť na turistiku, výlety, kulturu nebo sportovní vyžití. Vítejte a plnými doušky si vychutnejte krásu a pohostinnost Prievidze.

Demografie
Město je rozděleno na 5 městských částí: Staré město, Píly, Necpaly, Kopanice, Hradec, Malá Lhotka, Velká Lhotka. Příměstské čtvrti mají vesnický charakter. Podle posledního statistického sčítání obyvatel, domů a bytů k 26. 5. 2001 mělo město 53 tisíc obyvatel, z toho 26 tisíc mužů a 27 tisíc žen. Ekonomicky aktivního obyvatelstva je 27 tisíc. Podíl ekonomicky aktivních trvale žijících obyvatel je 51,4 %.

Prievidza je čtvrtý největší okres Slovenska. Před ním jsou jen okresy Nitra, Prešov a Žilina. Hustotou osídlení výrazně převyšuje celoslovenský průměr. Na území okresu se nacházejí 4 města a 48 obcí.

Geografie
48° 46´ zeměpisné šířky, 18° 36´ zeměpisné délky. Nadmořská výška 260 m. Rozloha: 4 306 ha, z toho 1 753 ha zemědělská půda, 1 530 ha lesní pozemky, 48 ha vodní plochy.

Historie v datech

Asi 40 000 let před naším letopočtem
Paleolit je nejstarším obdobím lidských dějin, kdy vývoj společnosti prochází nejrozsáhlejšími změnami. K tomuto období se datuje také sídliště nandertálského člověka na Mariánském vršku, které mělo přechodný charakter a sloužilo pravděpodobně pro skupinu lovců. Středně paleolitické nálezy (mezolit) pocházejí z lokalit Městský háj a Banská cesta.

6 000 - 3 000 před naším letopočtem
K mladším paleolitickým dokladům (neolit) patří nálezy v lokalitách Prievidza (Městský háj), Veľká Lhotka, Hradec a Malá Lhotka.

4 000 - 3 000 před naším letopočtem
Dokladový materiál z polohy Městský háj v Prievidzi a ve Velké Lhotě na Hrádku pochází z kultury železné a lengyelské.

3 000 - 1 900 před naším letopočtem
Z období eneolitu je doloženo pozdně lengyelské osídlení.

1 900 - 700 před naším letopočtem
K počátkům doby bronzové (se třemi vývojovými stupni) se váže ojedinělý nález bronzových sekerek v Prievidzi z polohy Horní Púšť.

1 200 - 700 před naším letopočtem
K mladší době bronzové patří nálezy sekerek, jehlic, náramků a spon v Hradci. Také k tomuto období patří i pohřebiště v Hradci pod Hrádkem, kde se našla mohyla s popelnicemi a bronzové náčiní. V samotném městě Prievidza se na centrálním náměstí našlo sídliště dokumentované keramikou.

700 - 400 před naším letopočtem
V době železné upadá používání bronzu a nejpoužívanějším kovem pro výrobu nástrojů a zbraní se stává železo. Toto období reprezentují nálezy v Prievidzi, Malé Lhotce, Velké Lhotce a Hradci.

Přelom letopočtů
Osídlení na hradišti v Hradci patří k nejvýznamnějším, kde byly objeveny stopy po Keltech, Dácích a lidu púchovské kultury.

5. až 6. století
Předpokládaný příchod Slovanů, kteří se věnovali zemědělství a různé řemeslné výrobě, také do okolí Prievidze.

7. až 8. století
Na území Slovenska se začala formovat menší knížectví a jejich postupným spojováním vzniká Velkomoravská říše, jejíž součástí se stala také horní Nitra. Údolím řeky Nitry vedla významná obchodní cesta, která podmiňovala také udržení osídlení v lokalitách Hradec, Prievidza a Velká Lhotka. Na hradišti v Hradci se našla keramika se značkami výrobců, železné předměty denní potřeby a zbraně. Nejvýznamnějším nálezem je malé pozlacené kování z bronzu se stylizovaným motivem ptáka, které pochází pravděpodobně ze salzburské dílny z období okolo roku 800.

9. století
Nálezy z polohy Městský háj a Mariánský vršek dokládají v těchto místech slovanskou osadu a sídliště.

9. až 10. století
Větší rozvoj výroby podmínil také vznik specializovaných řemesel – výroba keramiky a zpracování železa.

První písemné prameny
Rok 1113 – V listině benediktinů ze Zobora se uvádějí jako pomezní body majetku Opatovce nad Nitrou a také sousední lokality Bojnice, Prievidza, Nováky a Kocúrany.

Rok 1276 – V listině uherského krále Ladislava IV. Adorjanovi z Vašváru je datovací formule vydaná v blízkosti hradu Prievidza.

Léta 1276 až 1321
Záznamy o prievidzském hradu se nacházejí ještě v některých listinách, kde se Prievidza vzpomíná také jako centrum panství.

II. čtvrtina 14. století
Ve správě hradu a hradního prievidzského komitátu se vystřídalo mnoho dosazených správců. Z pramenů se dovídáme jména správců Petra a jednoho ze synů Kazimíra z rodu Poznanovců.

Rok 1278
Bratři Poznanovci vyplenili majetků rodu Bossányovců v Pravenci. Královské vojsko podniklo proti nim trestnou výpravu a obsadilo prievidzský hrad.

Po roce 1289
Pravděpodobně se dosazeným správcem (komesom) panství stal Matúš Čák, který se zmocnil většiny majetků odbojných bratrů z rodu Poznanovců.

Rok 1299
Prievidzský hrad se dostal zpět do majetků krále, který jeho správou opět pověřil Poznanovce.

Rok 1302
Matúš Čák se opětovně zmocnil majetků bojnického i prievidzského domínia. Kastelánem hradu byl Ladislav Pech s titulem castellanus domini Mathias palatini de Preuge.

Rok 1305
Pravděpodobně po tomto roce anebo po smrti pána Váhu a Tater se hradu zmocnil šopronský župan Omodej a vrátil ho králi.

Prievidzské cechy
Udělení královských privilegií a jejich následné úpravy dalšími panovníky příznivě ovlivňovaly rozvoj výroby a obchodování. Zároveň se tak vytvářely podmínky pro budování základů městského celku. Prosperita města, její mílové právo, které umožňovalo v obvodu jedné míle od jejího katastru a katastru jeho tří poddanských vesnic – Malá a Velká Lhota a Moštenica – vykonávat řemeslo, prodávat chléb, lovit ryby a další, byly nepsaným pozváním pro řemeslníky. Mistři vytvářeli postupně sdružení – cechy.

Reformace a turecké vpády
Rok 1526 - po bitvě u Moháče na trůn nastoupil Ferdinand I. z rodu Habsburků, který odebral bojnické panství Jánovi Zápoľskému a daroval ho Alexejovi Turzovi. Turzovci vlastnili rozsáhlé majetky a patřili k nejvýznamnějším uherským velmožům. Panovnické návštěvy Bojnic proto byly časté a družina krále pobývala v královském domě v Prievidzi.

Léta 1540 až 1660
Šíření myšlenek reformace neobešlo ani Prievidzu a za podpory Turzovců se vytváří evangelický senoriát v Bojnicích, do kterého je včleněná také prievidzská evangelická církev. V tomto období v Prievidzi působí 16 luteránských farářů, 22 kaplanů a 56 učitelů.

2. polovina 19. století
Prievidza se stala střediskem obchodu s moukou a obilím a také prodeje rohatého dobytka. V průmyslu přetrvává malovýroba – v Necpalech se v cihelně vyráběly dlaždice a střešní tašky, na řece Nitře pracovaly dva mlýny a ve městě lihovar.

Nástup 20. stol. (1907)
Maďarizační tendence získávaly převahu a maďarština se na základě zákonných norem stala vyučovacím jazykem také ve slovenských lidových školách. Začalo se s vydáváním týdeníku Privigyei hirlap. První podmínky pro vznik továrny na zpracování léčivých rostlin po názvem Horno-uherská továrna na éterické oleje a pěstitelsko-zpracovatelský závod léčivých bylin dr. Eugena Skyčáka a bratří Heumannovců.

Před hospodářskou krizí (1929)
Tíživá hospodářská situace na světových trzích ovlivnila výrobu také v jednotlivých zemích a krize zasáhla nejen drobné řemeslníky, ale i společné firmy a družstva. Z průmyslových podniků pracovala Carpathia, mlýn a pila Petra Vavru, parní pila Antona Daubnera, parní pila Bratři Dickmann a spol. a parní pila Jozefa Vernera. Při rozsáhlých stavebních úpravách se vydláždili chodníky a postavila se nová pekárna s cukrárnou.

Válečná léta (1940)
Útoky proti židovským obyvatelům neobešly ani město Prievidza. Zprvu jen vyhotovení soupisu majetku 281 židovských rodin, později pravidelné domovní prohlídky na získání zlata, šperků a peněz předcházejí krádežím židovského majetku v dalších letech a zákazy zdržovat se na veřejných prostranstvích.

Při ústupu (4. 4. 1945) nacisté zničili na železniční stanici vodárnu, nákladní skladiště, poškodili tratě a zdemolovali také oba železniční mosty. Jejich běsnění zastavil postup vojáků 2. ukrajinské fronty, 40. armády 51. armádního sboru, 133. letecké divize, 764. střeleckého pluku pod vedením A. V. Kozľanovského. Prievidza byla opět svobodná.

Město ve 2. polovině 20. století
Skončením 2. světové války se uzavřela jedna z bolestných etap v dějinách lidské civilizace. Navzdory značným materiálním i duchovním ztrátám se dění nezastavilo, začal se proces pokroku a modernizace všech sfér života.

Obyvatelé města od prvních svobodných dní stáli v popředí obnovy života. Uvedením železniční tratě z Prievidze do Nitry v posledních květnových dnech roku 1945 se začalo s rozsáhlými přeměnami v hospodářském životě, který přinášel nejen obnovení původních průmyslových podniků, ale i vznik nových hospodářských průmyslových a energetických komplexů.

Památky

Piaristický římskokatolický kostel
Piaristický římskokatolický kostel Nejsvatější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie je jedinečná barokní stavba středoevropského významu, která stojí v části Staré město na ulici A. Hlinky č. 50. Se stavbou se začalo v roce 1666 podle návrhu italského architekta Biberelliho. Stavbu kostela dokončil v polovině 18. století řeholní stavitel H. Hanghe.

Kostel sv. Bartoloměje
Farský kostel sv. Bartoloměje apoštola se nachází na Pribinovom náměstí č. 10. Je to původně gotická stavba z konce 14. století, v 17. stol. byla upravovaná a rozšířená. V 19. a 20. století byl kostel několikrát restaurován. Zajímavostí exteriéru je umístění slunečních hodin.

Mariánský kostel
Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie je pozdně románský kostel postavený kolem roku 1260 na místě hradiště na Mariánském vršku v areálu městského hřbitova. Karmelitáni ho v 15. století přestavěli a zřídili tu klášter. Kostel bylo do 19. století vícekrát upravován.

Budovy kláštera a školy
Dvouposchoďová stavba podélného půdorysu ze 17. století stojící v těsném sousedství piaristického kostel na ul. A. Hlinky č. 44, 46 a 48. Působila zde piaristická školská řehole. Dnes tu sídlí Kolegium piaristů, církevní základní škola a církevní gymnázium.

Socha sv. Jana Nepomuckého
Kamenná barokní socha z 18. století je umístěná na ul. A. Hlinky před objektem církevních škol. Je značně poškozená (chybějící hlava a rameno).

Socha sv. Floriána
Kamenná postava zobrazuje patrona zdejších hasičů a její zhotovení se datuje do roku 1793. Je umístěná před polyfunkčním objektem Monarch na Pribinovom náměstí č. 6.

Mariánský sloup
Sloup se sochou Nanebevzetí Panny Marie stojí na Pribinovom náměstí v blízkosti farského kostel. Je dílem barokních mistrů z roku 1693. V 19. až 20. století byla památka vícekrát restaurována.

Trojitý sloup – „morové sousoší“
Je historickou dominantou Náměstí svobody. Pochází z roku 1739, je vytvořen sochařem Dionýsem Stanettim z kamene. Na jeho čelní straně je umístěný reliéf sv. Rozálie. Na třech volutových soklech stojí sochy archandělů. V letech 1992 až 1995 byla tato památka na náklady města kompletně zrestaurována.

Měšťanské domy
V ústředním seznamu kulturních památek je zapsáno i několik měšťanských domů z 18. – 19. století stojících na Náměstí svobody – stavby č. 13, 19, 21, 25, 27, 29, 31 a 34 – 38 a dům na Hviezdoslavové ulici č. 2.

Rušňové depo
Objekt byl na podnět místního občanského sdružení v roce 2005 vyhlášen za národní kulturní památku. Stavba se nachází na Bojnické cestě č. 2 v areálu železniční stanice. Byla vybudovaná v letech 1912 – 1913, v roce 1938 rozšířená. Se svým technologickým vybavením je nejzachovalejším objektem svého druhu na Slovensku. Je významným dokumentem vývoje architektury železničních staveb a historie tohoto druhu dopravy na Slovensku.

Pomník padlým v SNP
Je další dominantou Náměstí svobody. Začátkem 50. let 20. století ho na počest bojovníků II. světové války a účastníků SNP vytvořil architekt Štefan Lukačovič a akad. Sochař Rudolf Pribiš.

Turistické tipy

Zlatá prievidzská cesta
Je to prohlídkový okruh městem Prievidza i název projektu, který město Prividza zrealizovalo společně s Turisticko-informační kanceláří v Prievidzi v letech 2004 – 2005 z finančních zdrojů EU. Účelem projektu ZPC bylo vytvoření nového produktu cestovního ruchu, turisticky zajímavého pro město Prievidza, a zabezpečení profesionální propagace cestovního ruchu ve města Prievidza i v regionu horní Nitra.

Dva okruhy Zlaté prievidzské cesty nabízejí prohlídku zachovalých architektonických památek a pamětihodností města Prievidza, jejích přírodních krás, významných objektů i informace o objektech, které už neexistují. V průběhu prohlídky mají turisté možnost dozvědět se také jiné skutečnosti, které doplňují příběh o Zlaté prievidzské cestě. Navzdory tomu, že se v Prievidzi nezachovaly mnohé historicky cenné stavby – synagoga, pivovar, domy na Poštovní ulici apod., zůstalo ve městě ještě dost míst, které je vhodné si připomenout.

Více informací se dozvíte přímo na stránkách Zlaté Prievidzské Cesty www.zpc.prievidza.sk

Přírodní zajímavosti
V atraktivním prostředí horní Nitry, poskytujícím příležitosti k turistice, sportu, rekreaci a odpočinku, byly za účelem zachování nejhodnotnějších částí přírody s působivými geomorfologickými výtvory na anorganickém podloží s jedinečnými zástupci fauny a flory zřízené 2 chráněné krajinné oblasti, 4 národní přírodní rezervace, 4 přírodní rezervace, 1 národní přírodní památka a 5 přírodních památek.

Několik z atraktivit chráněných území jsou zpřístupněné naučnými chodníky jako například na Vtáčnik, Buchlov, školní naučný chodník Kľačno, naučný chodník Fraňa Madvu, který vede z Nitrianských Sučian přes Madvovu dolinku do Nitranského Rudna a naučný chodník na Vyšehrad, který je také významnou archeologickou lokalitou.

Na území horní Nitry se dále nachází několik chráněných stromů: bojnická lípa a bojnická ginká (k. ú. Bojnice), jasan pod Buchlovem (k. ú. Čerečany), tři lípy u kostela (k. ú. Diviaky nad Nitrickou), lípa u pramene (k. ú. Diviacka Nová Ves), tis a sekvoj obrovská u fary (k. ú. Handlová – příměstská část Nová Lhota), buk pod Jaseňovou skalou (k. ú. Kamenec pod Vtáčnikom), lípa na Šajbách (k. ú. Koš), dvě lípy na hřbitově (k. ú. Malá Čausa), devět lip u kostela (k. ú. Poruba).

Léčivé prameny
Hydrologické poměry v regionu jsou velmi vhodné pro rozvoj cestovního ruchu. Osu území okresu tvoří řeka Nitra, která z pravé strany přibírá Nitricu a z levé strany Handlovku. Nitra pramení v Malé Fatře a její celková délka je 197 km. Nitrica pramení ve Strážovských vrších a má délku 51 km. Handlovka pramení na svazích Vtáčnika je dlouhá 32 km. Z vodstva mají pro tento region rozhodující význam minerální a termální prameny.

Bojnické termální prameny s teplotou 28 – 48 stupňů Celsia se staly základem rozvoje lázní v Bojnicích, které se v současnosti zásluhou rozsáhlých investic a rekonstrukcí, stávají cílovým místem také pro zahraniční klientelu, především z německy hovořících zemí. Léčí se zde choroby pohybového ústrojí a nervové choroby. Regionální význam mají lázně Chalmová a perspektivní rozvoj nabízejí také termální vody v Koši. Pramen v Koši byl vyvrtán v rámci řešení ochrany bojnické zřídlové oblasti ve vztahu k těžbě uhlí na nováckém ložisku. Vydatnost pramene je 810 l/min. a po úpravě okolí může být využit pro potřeby veřejně přístupného koupaliště.

K dalším minerálním pramenům, které se doposud nevyužívají patří I. a II. pramen u východní šachty, které se nacházejí v Handlovských hnědouhelných dolech, vrt v Opatovciach nad Nitrou a tři zdroje minerální vody v Chalmové.

Cestovní ruch
Z hlediska letní rekreace je v současnosti využívaná vodní nádrž v Nitranském Rudně, v blízkosti které se postupně vytvořilo středisko cestovního ruchu vhodné na letní rekreaci a vodní sporty. Také navzdory relativnímu znečištění řeky Nitra, má okres podmínky také pro rybolov, a to v pstruhovém pásmu (horní tok Nitry po Nedožery, Nitrica a její přítoky).

Současnost
Metropole horní Nitry – Prievidza – je městem s bohatou historií, kterou začala psát lovecká pospolitost sídlící na Mariánském vršku. Pokračovali v ní skupiny řemeslnických mistrů, které vtiskli městu svým fortelem a zručností svých rukou nesmazatelnou pečeť.

Proces vývoje a závažných společensko-politických změn znamenal také pro Prievidzu množství stinných stránek a negativ, které vyvrcholily v tzv. „něžné revoluci“ na konci osmdesátých let 20. století. Tyto přeměny přinesly také pro centrum horní Nitry nové prvky svobodného a demokratického života. První svobodné volby do samosprávních orgánů městského prievidzského celku v roce 1990 vytvořily širší možnosti a prostor pro práci sboru poslanců, kteří v souladu se statusem města Prievidza řeší otázky rozvoje města po všech stránkách tak, aby jeho obyvatelům vytvářeli podmínky skutečného domova.

Kapitoly pulzujícího života současného města píše více než 52 tisíc obyvatel. Město je administrativním centrem regionu, kde sídlí státní úřady, ředitelství významných podniků a představenstva soukromých firem. Je zároveň střediskem bankovních a finančních institucí, a také množství školských zařízení včetně vysokoškolských. Je také sídlem kulturně-výchovných a společenských ustanovení a zájmových seskupení. I v rámci Trenčianského kraje, kam region horní Nitry geograficky náleží, patří Prievidzi výrazné postavení jako městu s vysokou koncentrací významných institucí.

K městu Prievidza patří množství zeleně a zelených ploch, které jí přináší přívlastek jednoho z nejzelenějších míst na Slovensku. Prievidza je zároveň město s největší obchodní plochou a počet obyvatel a výraznou obchodní sítí, což svědčí o jejím významném podílu na hospodářském dění nejen v regionu, ale i na celém Slovensku. Prievidza je i městem s největším počtem sportovišť, což je nepochybně zárukou zájmu budoucích generací. Také díky novým sídlištním aglomeracím s vysokou koncentrací mládeže je Prievidza považována za město mladých. A právě v orientaci na mladé lidi je budoucnost a perspektiva metropole Nitry – Prievidze.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.prievidza.sk, na kterých najdete další informace.