Partizánske

Partizánske

Historie
Historie samotného města Partizánské je poměrně mladá. Jeho vznik spadá do období let 1938 až 1939, kdy zlínská firma Baťa vybudovala v oblasti obce Šimonovany závod na výrobu obuvi. Po postavení obytných a společenských budov se zrodila osada Baťovany jako součást obce Šimonovany.

S prudkým rozvojem továrny rostla úměrně také osada Baťovany, a tak v roce 1948 byla obec Šimonovany s osadou Baťovany přejmenovaná na obec Baťovany, které byl přiznán charakter města. Jako výraz uznání za účast obyvatelů v SNP přijalo město dne 9. února 1949 název Partizánské. V roce 1976 byly k městu přičleněny obce Brodzany, Veľké Bielice, Malé Bielice a Návojovce jako městské části. Město Partizánské se v roce 1996 stalo okresním městem, jehož součástí je 22 obcí.

Přírodní poměry
Město Partizánske leží v jižní části Trenčianského kraje na místě soutoku řek Nitry a Nitrice. Katastr města Partizánského je součástí severního výběžku Podunajské pahorkatiny, přičemž mírně zvlněný reliéf přechází na jihovýchodě k pohoří Triebeč.

Území města patří do teplé klimatické oblasti, ve které je letních dní v roce více než 50 s maximální teplotou vzduchu 25 stupňů Celsia a více. Podle naměřených hodnot ze srážkové stanice Veľké Uherce dosahovaly průměrné srážky 632 mm/rok.

Hlavním vodním tokem ve městě je řeka Nitra, která teče ve směru od východu na západ jižním okrajem města. Součástí katastru jsou vodní toky Nitrica, Krštenianský potok a Žabokrecký potok. Z vodních ploch na území města leží vodní nádrž Báger a zamokřená lokalita Bahná. Město Partizánské je bohaté na podzemní vody, což potvrzuje několik vrtů. Na celém území města vyvěrají minerální vody ve třech samostatných pramenech.

Podle zrnitosti převládá na území města hlinitá půda a půdní typ nivních půd. V současnosti je téměř celé území města odlesněné vyjma jižního výběžku pohoří Tribeč, kde dominují duby a habry.

Současnost
V současnosti je Partizánské moderním městem nesoucím znaky funkcionalistické architektury, s dobře vybudovanou infrastrukturou a množstvím zelených ploch, což dokazuje také jeho dlouholetý přívlastek – město zeleně.

Průmyslová výroba v nejmladším slovenském městě se dlouhé roky orientovala na obuvnický a kožedělný průmysl. V dnešní době se začíná rozmáhat a dostává svůj prostor také terciální hospodářská sféra, což je dobrým předpokladem pro ekonomický růst. Město Partizánske zaznamenalo za posledních 56 let téměř ztrojnásobení počtu obyvatel z 8 853 v roce 1950 na  24 257 v roce 2006.

Současné město Partizánské charakterizuje nástup neobuvnických odvětví výroby a činnosti zahraničních firem. Nadále však přetrvává zaměření na obuvnický průmysl. K 1. 3. 2007 bylo ve městě zaregistrováno 503 podniků.

Město má dobré dopravní spojení, protože jím prochází cesta I. třídy ve směru do měst Nitra a Prievidza a železniční trať, spojující oblast Horní a Dolní Nitry.

Zdravotní péči ve městě zabezpečuje poliklinika v centru města a nemocnice. Školství je ve městě zastoupeno 7 základními školami, 6 mateřskými školkami, gymnáziem, Spojenou školou s organizačními složkami (Střední odborné učiliště, Střední průmyslová škola a Obchodní akademie).

Kulturní zajímavosti

Kostel Panny Marie
Nejstarší římsko-katolický kostel na území města pochází ze 13. století. Stavba byla postavena v pozdně románském slohu, ale později upravená v barokním slohu. Kostel je centrální součástí náměstí v části Šimonovany.

Vodní hrad
Vodní hrad je jedním z nejstarších zachovaných goticko-renesančních sídel. Nachází se v nejstarší části města v Šimonovanech. Původ hradu se odhaduje na 14. až 15. století, kdy Vodní hrad ležel na „ostrově“ ve středu meandru řeky Nitry, z čehož vyplynul i název. Hrad představuje dvoupodlažní budovu o rozměrech 26,7 m x 9,6 m společně se vstupní věží.

Náměstí Slovenského národního povstání
Náměstí SNP bylo zrekonstruováno do dnešní podoby v roce 1998, čehož památkou je kámen vložený do dlažby náměstí.

Fontána na náměstí SNP
Fontána je součástí náměstí od roku 1964.

Pomník padlým hrdinům SNP
Sousoší pěti partyzánů zahalených do plášťů symbolizuje hrdinské a těžké boje proti fašismu. Socha je prací akademického sochaře Jozefa Kostky a je dominantou na náměstí SNP od roku 1950.

Kostel Božského Srdce Ježíšova
Římsko-katolický kostel je situován v ose hlavního náměstí. Byl postaven v roce 1949 pod vedením Ing. Arch. Karfíka a umístěný je tak, aby měl na rovinaté krajině dominantní postavení. Kostel s typickou jednoduchostí umožňuje v interiéru vyniknout mohutnému mramorovému kříži se sochou Krista s rozepjatýma rukama od akademického sochaře Tibora Bártfaya. V roce 1995 byl kostel vyhlášen za kulturní památku.

Kostel sv. Tomáše
Kostel sv. Tomáše je nejmladším kostelem města. Byl postaven na sídlišti Šípek v roce 1999. Jeho součástí je také pastorační centrum.

Kaple Panny Marie
Boží muka v podobě kaple zasvěcené Panně Marii se nachází v části Šimonovany u cesty vedoucí do obce Skačany.

Kostel sv. Alžběty Uherské
Římsko-katolický kostel se začal stavět pravděpodobně v letech 1723 až 1759, ale je tu předpoklad, že byl postavený na jiném místě už ve 14. století. Dnešní kostel leží na pahorkatině v severní části městské části Veľké Bielice v areálu hřbitova.

Socha Tomáše Bati
Před areálem bývalých Závodů 29. augusta stojí socha zakladatele Baťových závodů Tomáše Bati, která byla slavnostně odhalena jeho synem 14. 10. 1995. Socha je pátým odlitkem originálu z ateliéru Romana Hvězdy z Tečovic u Zlína. Vysoká je 2 m a váží 330 kg. Podobné sochy stojí také v jiných „baštových“ městech.

Hornonitranská hvězdárna
Ojedinělé a významné kulturně-výchovné zařízení v oblasti astronomie a kosmonautiky je v provozu od roku 1988. Dominantou hvězdárny je kupole o průměru 5 m, ve které je umístěn čočkový dalekohled. Hvězdárna poskytuje možnosti pro denní i noční pozorování oblohy, organizování přednášek, promítání filmů a vlastních audiovizuálních programů.

Přírodní zajímavosti

PR Veľký Vrch (Malé Kršteňany, 46,6132 ha)
Přírodní rezervace představuje významnou lokalitu vzácných teplomilných společenství rostlinné říše a živočichů. Víceré druhy na tomto místě dosahují severní hranici svého rozšíření. Území je využito jako vědecko-výzkumný objekt.

PR Dobrotínské skály (Veľké Uherce, 7,39 ha)
Přírodní rezervace na ochranu floristicky pestrých zbytků xerotermních společenství severní části geomorfologického celku Tribeč na vědecko-výzkumné, kulturně-výchovné a naučné cíle.

PR Chynorianský luh (Chynorany, 44,36 ha)
Přírodní rezervace je jediným zbytkem původního lužního lesa Horní Nitry, s typickým charakterem tvrdého luhu skupiny lesních typů s habrem. Je to významný biotop rostlinné a živočišné říše zejména lužního lesa.

Chráněný areál Brodzianský park (Brodzany, 6,702 ha)
Předmětem ochrany tohoto areálu je historický park založený koncem 19. stol. v přírodně-krajinářském slohu v blízkosti renesačně barokního kostela. Po 2. světové válce byl park značně zanedbaný. Rostou zde také cizokrajné druhy dřevin.

Přírodní památka Nitrica (Hradiště, Skačany, 2,96 ha)
Přírodní památka Nitrica představuje zbytek původního toku se zachovalým pobřežním porostem a lužním lesem v severním výběžku Podunajské nížiny. Lokalita je důležitá z vědecko-výzkumného, naučného a kulturně-výchovného hlediska.

Chráněný strom Veľkouherská lípa (Veľké Uherce)
Lípa velkokvětá je lokalizována na místním hřbitově. Chráněný strom má obvod 450 cm, výšku 20 m, průměr koruny 14 m a věk 200 let. Strom je na svůj věk velmi vitální, zdravý a z estetického hlediska ojedinělý exemplář.

Navrhované chráněné území:
Chráněný areál Bielické Bahná (Partizánské – Veľké Bielice, 2,9 ha).

Lokalita má charakter mokřadlového biotopu na rašelinovém podkladu s teplým minerálním pramenem. Nachází se zde také několik menších jezírek s volnou vodní hladinou napájenou termální vodou s hloubkou asi 50 cm a asi metrovou vrstvou bahna. Ty však v sušším období vysychají. Areál se vyznačuje rozmanitostí druhů ptactva.

Turistické tipy

Cykloturistické trasy – červená:
Cyklomagistrála: Oslany (Cyklošport) – Partizánské – Žabokreky nad Nitrou. Délka trasy je 13 km. Trasa je vhodná pro všechny druhy kol. Vede po zpevněných a asfaltových cestách. V Oslanoch (Cyklošport) se napojuje na Cyklomagistrálu od Prievidze.

Žlutá:
Brodzany – Horná Ves (Rudica). Délka je 18,5 km, má celkové převýšení 295 m. Trasa je nenáročná, vhodná i pro rodiny s dětmi. Jde sjízdná na horských a trekingových bicyklech. Začíná na mostě přes řeku Nitricu a končí u odbočky na samotu Ľubianka (Rudica), kde se křižuje se zelenou cyklotrasou.

Modrá:
Partizánske – Vrchhora – Klížské Hradiště – Partizánske. Trasa měří 25 km, převýšení je 520 m. Je to náročnější trasa vhodná pro horská kola. Vede většinou po lesních a polních cestách. Začíná na mostě u kostela v Partizánském a končí na mostě ve Veľkých Bieliciach.

Zelená:
Oslany (křižovatka) – Veľké Uherce (žel. Stanice) – Veľké Uherce (vodní nádrž) – Drahožická dolina – Šaloviny – ssedlo pod Veľkou Ostrou – Millerův štál – Penhýbel sedlo pod Rajtokom – Cerová – Rudica – Oslany – Oslany (křižovata). Délka trasy je přibližně 30 km, z uvedených tras je nejnáročnější.

Značené turistické chodníky

Žlutá:
Kolačno – osada Hlboké – Partizánské. Méně náročná trasa, vhodná pro rodiny s dětmi, 2,15 hod.

Zelená:
Veľké Uherce – vodní nádrž (autobus) – Drahožická dolina – Oselný vrch – Brezová (odbočka Dobrotínské skály – chráněná krajinná oblast) – Trstený vrch – Poždol – vodní nádrž – Obecní úřad Veľké Uherce (autobusová zastávka), 2,45 hod.

Modrá:
Drahožická dolina (Vojtěchov) – Večerov – Vrchhora – Klížské Hradiště – Brodzany, 3 hodiny. Z této náročnější trasy je možné odbočit a vystoupit na turisty oblíbený Michalův vrch, vypínající se nad sedlem Vrchhory, který v dávných dobách sloužil jako keltské hradiště.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.partizanske.cz , na kterých najdete další informace.