Poprad

Poprad

Přibližně na 49 stupni severní zeměpisné šířky a 20 stupni východní zeměpisné délky se rozkládá třetí největší město východního Slovenska, (10. největší město na Slovensku) město Poprad. Město Poprad leží v široké stejnojmenné, vysoko položené kotlině na obou stranách řeky Poprad.

Katastr má nepravidelný hvězdicovitý tvar s rozlohou 63,05 km². Na sever od města se rozprostírá masív Vysokých a Belianských Tater, na východ Levočské pohoří, na jih nízká pahorkatina Kozích hřbetů a na západ pahorkatina Štrbského rozvodí. Masív Vysokých Tater převyšuje kotlinu o 2 000 m.

Poměrná blízkost hlavního hřebene Tater tvoří městu nádhernou kulisu. V okolí města se rozprostírají zemědělské pozemky, které přecházejí do souvislých lesních komplexů. V malebném předpolí Vysokých Tater se od roku 1946 začaly psát dějiny tzv. velkého Popradu, který se do vědomí obyvatel Slovenska, ale také do vědomí mezinárodní pospolitosti zapsal jako brána do nejmenších evropských velehor.

Socio-ekonomicko-geografický význam města vyplývá z jeho výhodné dopravní polohy na cestě mezinárodního významu E50 a hlavním železničním tahem Košice – Bratislava s propojením na ČR a Ukrajinu, a také leteckého spojení, které obstarává mezinárodní letiště Poprad Tatry (patří mezi nejvýše položené mezinárodní letiště v Evropě – 718 m n. m.).

Klimaticky patří Poprad do mírně teplé oblasti s průměrným počtem letních dní v roce méně než 5 stupňů (max. teplota 25 stupňů a více). Území města patří do typu mírně suchého až vlhkého kotlinového klimatu s velkou inverzí teplot, kde průměrná teplota v lednu je od -3,5 až do 6 stupňů Celsia, červnová teplota dosahuje hodnoty 16 až 17 stupňů Celsia a roční úhrn srážek se pohybuje okolo 600 – 800 mm.

Klima Popradu je ve velké míře ovlivněno sousedním regionem Vysokých Tater, který patří do chladné klimatické oblasti. Oblačnost je největší v Popradě v zimě – asi 67 %, ale zvýšená je už v listopadu pod vlivem časté mlhy anebo oblačnosti. Nejmenší oblačnost je koncem léta (srpna 55 %, začátkem podzimu 51 %). Povětrnostní podmínky jsou charakterizované převážně západními a jihozápadními větry. Nejméně jsou zastoupeny větry severní a severozápadní. Nejvíc dní se silným větrem jsou v období prosinec až březen.

Hydrologicky leží většina města v povodí Popradu, který odvádí vody prostřednictvím Dunajce, přítoku Visly do Baltského moře. Řeka Poprad má v Matějovcích průměrný roční průtok 3,31 m³/s.

Historie
Jeho skutečné dějiny se začaly už v dávnověku. Od té doby se vlastně život na tomto území nezastavil. Pracovní nástroje, keramika, zbraně – to vše svědčí o tom, že na území Popradu a jeho blízkého okolí pulsoval život, vládl čilý obchodní ruch už tisíciletí před narozením Krista a neustal ani po přelomu letopočtů.

Poprad, o kterém se zachovala první písemná zmínku z roku 1256, byl 690 let, tedy celý středověk a novověk (až do roku 1946) jen jedním z míst, které tvoří dnešní 55 tisícové město. Dalšími byly jeho dnešní městské části – Matějovce (1251), Spišská Sobota (1256), Velká (1268) a Stráže pod Tatrami (1276). Nejvýznamnějším z uvedených městeček byla Spišská Sobota, která si zachovala své prvenství až do konce 19. století.

Dne 1. ledna 1923 se město konstituovalo na základě zákona č. 369/1990 Sb. jako samosprávní územní celek. Na rozdíl od totalitního režimu se města stala úplně autonomně řízená svými zvolenými orgány, které nejsou závislé na státních ani nestátních orgánech.

Současnost
Město Poprad žije v současnosti aktivním politickým životem založeným na principech plurality a demokracie, která má v tomto regionu svoje historické kořeny. Město Poprad se od 14. století vyvíjelo jako celek mnohonárodnostní v průběhu staletí s převažující tou kterou národností – slovenskou, německou, maďarskou, polskou, chorvatskou atd.

Do roku 1990 měl dominantní postavení ve městě Poprad těžký průmysl, který také zaměstnával rozhodující část obyvatelstva.

Městská samospráva si uvědomila polohu města, která ho předurčuje k centru cestovního ruchu v podtatranské oblasti. Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v dnešním slova smyslu nastaly v Tatranské oblasti po výstavbě Košicko – Bohumínské železnice.

Definitivně se tím upevnilo také vedoucí postavení města Poprad jako výchozího města do Vysokých Tater a hlavního uzlu regionálních komunikací. Železniční uzel, který se vytvořil z popradské stanice postupně začíná spojovat vzdálená i méně vzdálená města (Tatranská Lomnica, Kežmarok, Stará Ľubovňa, Polsko, Starý Smokovec, Štrbské Pleso). Poslesdně jmenovaná železniční tepna byla zprovozněna v prvním desetiletí 20. století pod názvem Tatranská elektrická železnice.

V okruhu 50 kilometrů od Popradu se nacházejí čtyři národní parky – každý jiné povahy – čtyři minerální termální prameny, čtyři různé jeskyně. Tyto přírodní danosti jsou umocněny explozí gotiky ve spišském regionu, která ve středověku dosáhla mimořádného rozšíření a je korunovaná 25 kilometrů vzdáleným městem Levoča, které má k nejvyššímu dřevěnému oltáři na světě i téměř neporušenou středověkou městskou strukturu.

Z výše uvedeného zákonitě vyplynul předurčený rozvoj města, jako výchozího turistického bodu. Z této filozofie základní turistické báze a na ni navazující infrastruktury, která předurčovala strukturu dalších služeb. Vzhledem na už uvedenou skutečnosti předcházejícího vývoje, město započalo odvážný proces transformace z průmyslového centra na centrum cestovního ruchu.

Kulturně-historické památky

Poprad – centrum
- kostel sv. Egídia
- zvonice – původní zvony
- Evangelický kostel
- Immaculata
- Synagoga

Spišská Sobota
- kostel sv. Juraje
- Zvonice
-  Immaculata
- Městský dům
- Evangelický kostel
- měšťanské a barvířské domy

Velká
- kostel sv. Jana Evangelisty
- Immaculata
- Evangelický kostel
- měšťanské domy

Matějovce
- kostel sv. Štefana Krále
- Zvonice – gotický zvon

Květnica
- lázeňské domy z roku 1881

Městské části

Staré Město
Přibližně na místě současného Popradu existovala už dávněji, nejpozději však v první polovině 13. století slovenská obec Poprad. V roce 1276 dnešní Poprad sestával ještě ze dvou od sebe nezávislých obcí: z Popradu a z Německé Vsi. Tyto obce splynuly najisto koncem 19. století. Začátky historického Popradu, který nebyl v souměstí ani největším ani nejdůležitějším, spadají až k roku 1209, kdy se název „Poprad“ vyskytl v nejstarší listině týkající se území Spiše, ve které panovník dává proboštovi Adolfovi a jeho sestře rozsáhlá území na Spiši ležící nad Popradem.

Legenda hovoří, že na území dnešního Popradu uprostřed lesů byla poutní kaple sv. Egídia, která zde zůstala po původním klášteře, který zpustošili Tataři. Honitba na Spiši se údajně začínala 1. září zvoněním zvonů kaple sv. Egídia. Legenda pochází z patronace popradského kostela, který je skutečně zasvěcen sv. Egídiovi. Kult sv. Egídia v Popradu velmi pravděpodobně souvisí s jeho polohou na křižovatce obchodních cest.

Spišská Sobota
Tato městská část byla v minulosti svou výhodnou polohou předurčena k obchodování. Obchodovalo se zde se zbožím ze zemí od Baltu až po Středozemní moře. Z významných osobností, které odtud pocházely, vzpomeňme slavný rod Brokoffovců. Jistý čas zde pobýval také uherský král Matěj. Ze Spišské Soboty pocházel známý slovenský cestovatel Móric Beňovský. První zmínka o této městské části je totožná s první zmínkou o Popradě – rok 1256. Počet obyvatel této městské části je asi 2 700.

Historicky nejstarší a nejvýznamnější částí města Poprad je Spišská Sobota, která si uchovala historický ráz do dnešních dní. Spišskosobotské náměstí krášlí do dnešních dnů domy vybudované v renesančním období. To přilákalo mnohé filmové režiséry, aby zde natočili historické scény do svých filmů. Nachází se v severovýchodní části města nad řekou Poprad. K významným památkám patří kostel sv. Juraje, kde můžeme obdivovat pozdně gotické křídlové oltáře a hlavní oltář z dílny Mistra Pavla z Levoče. Celá městská část je vyhlášená za městskou památkovou rezervaci.

Stráže
Historicky nejmladší městskou částí města Poprad jsou Stráže, které byly podle historických pramenů slovenskou strážní osadou. První zmínka je z roku 1276. Jediným zdrojem obživy bylo pro obyvatelstvo zemědělství. Stráže jsou situované na návrší na jihovýchodě Popradu. Dominantami jsou renovovaná budova radnice a kostel sv. Jana Křtitele na Strážském náměstí. Poskytují dobrý výhled na celé město Poprad. Dnes jsou Stráže druhou nejmenší městskou částí s asi 600 obyvateli.

Velká
Její historický vznik a vývoj se podobá dějinám sousedních osad. První zmínka je zaznamenána v roce 1268. Osada prožila mnoho živelních pohrom, ale zažila také období hospodářského rozkvětu. Velká se může pochválit v minulosti rozvinutou řemeslnickou výrobou a obchodem. Právě zde byl postaven obecní mlýn.

Městečko se proslavilo modrotiskem, což souviselo s výrobou domácího plátna. V roce 1876 zde bylo založeno první městské muzeum – základ dnešního Podtatranského muzea. Na náměstí obestavěném starými měšťanskými domy s typickými štítovými střechami dominuje kostel sv. Jana Evangelisty. Poloha Velké na severním kraji města zabezpečuje ničím nerušený výhled na scenérii tatranských končin. Počtem obyvatel asi 4 400 je po městské části Poprad nejlidnatější částí města.

Matějovce
První zmínka o osadě je z roku 1251. V městské části Matějovce můžete obdivovat renesanční zvonici ze 17. století a kostel sv. Štefana. Průmysl se v městečku začal rozvíjet v dílnách německých kolonistů. Z jednoduchých dílen z poloviny 19. století vznikla začátkem 20. století průmyslová výroba smaltovaných výrobků, zemědělských potřeb a železářského zboží v jedné z největších továren na Slovensku. Dnešní moderní závod na výrobu praček a jiných elektrospotřebičů je významným zaměstnavatelem lidí v regionu. Městská část situovaná na severovýchodním okraji Popradu má asi 2 900 obyvatel.

Květnica
Je známá až od konce 19. století. Je místem odpočinku pro obyvatele Popradu. Od konce 19. století je známá svými klimatickými lázněmi, od poloviny 20. století se zde léčí onemocnění plic a dýchacích cest. Lesopark v Květnici slouží jako rekreační a odpočinková zóna.

Na kopci Zámčisko nad Květnicou bychom ještě našli chatrné pozůstatky popradského hradu z 15. století. Tuto městskou část najdete jižně od Popradu. Počtem asi 260 obyvatel, to je nejméně zalidněná městská část.

Kultura

Podtatranské muzeum Poprad
Podtatranské muzeum v Popradě, bylo založeno Uherským karpatským spolkem v roce 1876. Vzhledem k neshodám kolem umístění muzea došlo v roce 1882 k otevření Tatranského muzea ve Velké a v roce 1886 Karpatského muzea v Popradu. V roce 1945 se obě muzea spojila do jednoho s názvem Tatranské muzeum okresu Popradského (od roku 1961 Podtatranské muzeum). V roce 1978 získalo muzeum budovu ve Spišské Sobotě, která v současnosti také slouží k expozičním účelům.

Poprad ve stoletích přibližuje návštěvníkům muzea bohatou historii města Poprad a jeho blízkého okolí od poloviny 13. století do začátku 20. století. Mimo historického vývoje a hospodářského rozvoje města mapuje i dějiny Uherského karpatského spolku a Tatranského a Karpatského muzea (dnes Podtatranského muzea).

Archeologický výzkum knížecí hrobky realizovalo Podtatranské muzeum v Popradě ve spolupráci s Archeologickým ústavem SAV v Nitře v průběhu měsíců červen – listopad 2006 po předcházejícím archeologickém průzkumu probíhajícím v září – říjnu 2005. Archeologické nálezy určily věk objevené hrobky na konec 4. nebo začátek 5. století, do doby stěhování národů.

Objev přinesl celkem nové poznatky v mnoha směrech. Hrobka představuje evropský unikát v zachovalosti dřevěné architektury staré 1 600 let. Přítomnost a technická dokonalost nalezeného mobiliáře, mimo jiného nejstaršího nábytku, zapíše hrob z Popradu – Matějovců do dějin archeologie a kulturní historie. Výsledky dalšího bádání by měly přinést očekávané odpovědi na komplexnější poznání nejen osoby samotného pochovaného, ale také historického a kulturního období přelomu 4. a 5. století, přírodního prostředí a klimatu v regionu severovýchodního Slovenska v evropském kontextu.

Aréna Poprad
Víceúčelová sportovní hala Aréna Poprad patří mezi nejmodernější sportovní stánky v Evropě. Stavba je situovaná na jihozápadním okraji města Poprad, v blízkosti sídliště Jih III.

Aréna Poprad nabízí široké možnosti využití, od sportovních soustředění, soutěží, mezinárodních setkání, vystoupení skupin a zpěvácké koncerty, výstavy, konference, pracovní porady a jiná společenská setkání.

Stavba byla nominovaná na hlavní cenu – titul Stavba Roku 2007 (Nomination for the grand prix - title the Construction of the Year 2007). Ve 13. Ročníku na této celostátní soutěži, Aréna Poprad získala toto prestižní ocenění, vyhlašované ABF Slovakia.

Cestovní ruch

Město Vysoké Tatry
se rozprostírá na ploše 398 km² a svou rozlohou patří mezi největší města ve Slovenské republice. Pokrývá podstatnou část stejnojmenného pohoří a tvoří 15 městských částí, původně samostatných osad, které byli postupně integrovány do jednoho územního celku.

Dopravní osou celého území je „Cesta Svobody“, kterou se návštěvník přibližně za jednu hodinu dostane z nejzápadnější městské části Podbanské, přes všechny tatranské osady s výjimkou Dolního Smokovce, až na východní hranici města, do osady Tatranská Kotlina.

Administrativním centrem města je Starý Smokovec, který společně s Tatranskou Lomnicou a Štrbským Plesem patří také mezi nejvýznamnější tatranská střediska cestovního ruchu.
Město Vysoké Tatry bylo založeno v roce 1947 a má asi 5 tisíc stálých obyvatel.

Další informace o dění v tomto městě, hlavně o samosprávě, různých nařízeních města, jak postupovat při vyřizování svých záležitostí najdete na druhé prezentaci www.vysoketratry.sk.

AquaCity Poprad
AquaCity – to je úžasný vodní ráj s teplými, geotermálními bazény, lázeňským střediskem, dvěma oceněnými hotely, tělocvičnami, restaurací a bary a zařízeními pro setkání až 350 hostů.

A protože AquaCity je doslova soběstačné, s využitím geotermální vody a sluneční energie v porovnání s jinými středisky, které spalují tradiční fosilní paliva, každý den ušetří kolem 27 tun uhlíku, toto množství vy se uvolnilo do atmosféry.

Mimo minimalizace uhlíkové stopy, kterou zanechají hosté, využívaní obnovitelných zdrojů energie šetří také miliony eur na nákladech na tradiční energii, což tlačí ceny dolů a nabízí hostům jedinečnou kombinace cenově dostupného ekologického luxusu.

Nyní je to skutečně oficiální! Odvětví cestovního ruchu zvolilo AquaCity za Nejlepší ekologické středisko – zelený rezort na světě a jeho výkonný ředitel Jan Telenský získal ocenění World Travel Award – Největší světová osobnost v oblasti ekologického cestovního ruchu (World's Leading Green Travel Personality).

Dar přírody pod Vysokými Tatrami
AquaCity je vybudován na masívním podzemním, geotermálně zahřívaném přírodním vodním zdroji, který je více než 70 km dlouhý a 30 km široký a místy až 500 m hluboký.

Toto podzemní jezero se v průběhu miliónů let pomalu naplňovalo křišťálově průzračnou, dokonale čistou vodou z pramenů Vysokých Tater.

AquaCity čerpá svoji vodu z hloubky 1 400 metrů, kde je voda přibližně 15 tisíc let stará. Tato voda je dále přirozeně filtrovaná přes tatranské skály takovým způsobem, že ve chvíli, když se dostane do podzemního jezera, je tak čistá, jakou ji dokáže vytvořit jen Matka Příroda.

V průběhu procesů geologické filtrace voda do sebe absorbuje různé důležité minerály, vytvořené samou zemí, aby osvěžila, posilnila a uspokojila unavené a vystresované návštěvníky AquaCity.
Voda v AquaCity obsahuje hořčík, sodík, vápník, oxid uhličitý a množství uhlovodíků.

Vnitřní teplo naší planety (geotermální energie) zvyšuje teplotu vody na 49°C. Voda vyvěrá na povrch bez pomoci čerpadel vyrobených člověkem, s vydatností neuvěřitelných 60,19 litru za sekundu.

AquaCity využívá tuto přírodně ohřátou vodu na vytápění svých budov, zabezpečuje všechnu teplou vodu do hotelových koupelen, také do vnitřních a venkovních bazénů a prostřednictvím podzemních potrubí zamezuje v zimní sezóně zamrznutí venkovních parkovišť.

Čerpáno z oficiálních stránek http://www.poprad.sk, na kterých najdete další informace.