Spišská Nová Ves

Spišská Nová Ves

Město Spišská Nová Ves se rozprostírá v Hornádské kotlině, přičemž ze severu je obklopeno výběžky Levočských vrchů, z jihu Spišsko-gemerským rudohořím. Na rozloze 66,67 km2 žije v současnosti přibližně 38 tisíc obyvatel převážně slovenské národnosti.

Město je sídlem okresu Spišská Nová Ves. Nachází se na hlavním železničním tahu Košice – Bratislava s propojením na ČR a Ukrajinu. Letecká spojení zabezpečuje blízko se nacházející mezinárodní letiště Poprad Tatry.

Atraktivitu města zvyšují blízko se nacházející národní parky. Slovenský ráj s množstvím divokých a kouzelných roklin a vodopádů, naučný chodník Dreveník, blízkost světově známých Vysokých Tater a Národního parku Pieniny se splavem Dunajce.

Město a jeho okolí je velmi přitažlivé a atraktivní i kulturně-historickým dědictvím, zachovalou lidovou architekturou. I okolí Spišské Nové Vsi nabízí množství kulturních i přírodních pamětihodností. Spišský Čtvrtek s kaplí Zápolských, Markušovce s renesančním palácem a rokovým pavilonem Dardanely, Spišská Kapitula s pozdně románským dómem, Žehra s raně gotickým kostelíkem, největší hradní komplex ve střední Evropě – Spišský hrad, samotné královské město Levoča patří mezi skutečné historické klenoty tohoto území.

Historie
První písemná zmínka o městě Spišská Nová Ves je z roku 1268, kdy se vzpomíná jako Villa Nova. Město je však určitě o velmi mnoho starší, jelikož archeologické nálezy, které byly v městě a v blízkém okolí nalezeny, pocházejí už z 8. století.

Ve 13. století v její těsné blízkosti založili němečtí kolonisté novou obec – Novou Ves. Ve druhé polovině 13. století obě splynuly, a tak také slovenská část mohla využívat výhody účasti ve společnosti spišských Sasů. Privilegia, které potvrdil a přizpůsobil Karel Robert, zaručovala Novovesčanům právo na samosprávu a určitá práva v oblasti soudnictví. V roce 1412 zálohoval město král Zikmund Polsku a tato záloha trvala plných 360 let až do roku 1772. Spišská Nová Ves společně s dalšími 15 městy na Spiši takto mohla využívat podporu uherských a polských králů a při různých válečných konfliktech v Evropě stála bokem, což umožňovalo její ekonomický a kulturní rozvoj.

Ekonomickou základu vytvářelo velké zalesněné území s bohatými nalezišti železné a měděné rudy a se spišskou mědí se obchodovalo v celé Evropě. Vzhledem k bohatým nalezištím železné, stříbrné a měděné rudy mezi nejhlavnější privilegia patřilo právo kutat a těžit rudy. Mimo práva kutacího, významnými privilegii, kterými město v minulosti disponovalo, byla práva obchodní na převážení a skladování zboží. Období rozvoje těžebního průmyslu podmínilo vznik dalších cechů, řemesel, obchodu, plnokrevného měšťanského života. Ve městě působila světoznámá kovolitecká dílna Mistra Konráda Gaala.

Dne 5. listopadu 1772 bylo město opět včleněno do Uherska a v roce 1774 se stalo sídlem provincie XVI. Spišských měst až do zrušení provincie v roce 1876. Od tohoto roku měla Spišská Nová Ves postavení báňského města, přičemž v 18. a 19. století nastává i prudký rozvoj hutnictví. Tyto faktory urychlila výstavba železniční trati Košice – Bohumín.

Památky
Město Spišská Nová Ves je od roku 1992 městskou památkovou zónou s množstvím historicky cenných objektů a také s nejdelším čočkovitým náměstím v Evropě.

Římsko-katolický farský kostel
Je nejcennější umělecko-historickou památkou ve městě. Kostel s bohatě zdobeným jižním gotickým portálem s plastikami Mistra Pavla z Levoče a vzácnou bronzovou křtitelnicí, která pochází z druhé poloviny 13. století. Kostelní věž se svou výškou 87 m je nejvyšší na Slovensku a pochází z roku 1893.

Radnice
Byla postavena v letech 1977 – 79 v klasicistním slohu. V interiéru radnice je nejvýznamnějším prostorem reprezentační síň zabírající dvě poschodí. V budově sídlí primátor města a část městského úřadu.

Provinční dům
Budova provinčního dobu byla od středověku až do roku 1777 městskou radnicí. Je situovaná naproti farskému kostelu na severní straně náměstí. Nejzajímavější částí budovy je přední fasáda, jejíž součástí je také Levočská brána. Uprostřed oblouku této brány je do kamene vytesaný erb Province XVI. spišských měst, který Provincie dostala v roce 1774. Vrchní část přední fasády zdobí rokoková štuková výzdoba se šesti kartušemi, které vyplňují prostor mezi okny.

Reduta
Je romantickou secesní budovou postavenou v letech 1900 až 1905 se čtyřmi nárožními věžičkami. Střechu ukončuje labuť sedící na lyře. Dnes je v budově Spišské divadlo, koncertní síň, kavárna, MKC a TV Reduta.

Galerie umělců Spiše
Má zajímavý dvůr s renesanční loggií, arkádami a zbytky renesančních oken. V současnosti se v ní prezentují stálé výstavy výtvarné kultury zdejších rodáků společně s příležitostnými výstavami domácích i zahraničních umělců.

Evangelický kostel
Byl postaven v letech 1790 – 96 v klasicistním slohu. Interiér je zdobený oltářním obrazem Krista na Olivové hoře od dánského malíře Stundera a alabastrovým reliéfem Krista se Samaritánkou u studně.

Slovenský kostel
Původně byl jen kaplí u městského špitálu, pravděpodobně ze 14. století. Kostel byl vícekrát přestavován a sloužil slovenskému obyvatelstvu. Interiér je zařízen v duchu neogotického romantismu.

Socha Immaculaty
Stojí před farským kostelem. Byla postavena v roce 1724. Je to nejstarší socha mezi sochami, které byly postaveny v dalších 13 spišských městech.

Učitelský ústav
Byl postaven v letech 1873 – 74 původně jako pseudoklasicistní budova. Učitelský ústav zde sídlil více než 80 let. Dnes je sídlem gymnázia.

Řecko-katolický kostel
Začal se stavět v roce 1993 a slouží věřícím byzantsko-slovenského obřadu od roku 1997.

Rodný dům s pamětní tabulí
Žila v něm a v roce 1928 zemřela matka generála M. R. Štefánika. Nachází se na Letní ulici č. 62.

Historické jádro města
Nejcharakterističtějším znakem pro Spišskou Novou Ves je čočkovité náměstí, které patří mezi nejkrásnější na Slovensku a nejdelší tohoto typu v Evropě. Dominantou města a z hlediska umělecko-historického je nejhodnotnější památkou Římsko-katolický farský kostel s nejvyšší kostelní věží na Slovensku (87 m), z druhé poloviny 13. století.

V interiéru kostela se zachoval gotický kříž se dvěma postavami z dílny slavného Mistra Pavla. Na náměstí mezi katolickým a evangelickým kostelem stojí Radnice, jejíž stavba se realizovala v klasicistním stylu.

Vedle ní stojí evangelický kostel v klasicistním slohu s půdorysem kříže, postavený v letech 1790 až 1796. V kostelním interiéru je oltářní obraz Krista od dánského malíře Jana Jakuba Stundera z roku 1797. Naproti farskému kostelu na severní straně náměstí je situovaná do šířky rozložená budova, jejíž součástí je Levočská brána – Provinční dům. Původně to byla budova Spišskonovoveské radnice, v současnosti je zde sídlo Muzea Spiše.

Slovenský kostel – kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
Nachází se nedaleko náměstí, v řadově zástavbě v Levočské ulici.

V místech, kde se končí náměstí stojí secesní budova se čtyřmi věžičkami a mohutným vstupním portálem ze severní strany. Reduta, ve které sídlí Spišské divadlo a Městské kulturní centrum. V současnosti je využívaná hlavně na kulturní setkání koncertní síň.

V blízkosti radnice a před farským kostelem stojí na sloupu socha Immaculaty, postavená v roce 1724 Konstantinem Ľubomírským. Vyhotovil je levočský kameník Fridrich Horn.

Ve městě se nacházejí i další kulturní instituce – Galerie umělců Spiše, Spišské osvětové středisko, Spišská knihovna a už vzpomínané Muzeum Spiše.

Muzeum Spiše
Muzeum Spiše ve Spišské Nové Vsi od roku 1954 sídlí v historické budově bývalé středověké radnice. Architektonicky nejzajímavější památka města je situovaná na severní straně nejdelšího čočkovitého náměstí v Evropě naproti farskému kostelu s nejvyšší věží na Slovensku. Dnešní podobu dostala tato budova po přestavbě roku 1767. Fasádu zdobí rokoková štuková výzdoba šesti kartuší znázorňujících vlastnosti, jaké by měl mít měšťan. V roce 1777 koupila Provincie XVI. spišských měst radnici pro svoje účely. Odtud název Provinční dům.

Od roku 1955 jsou v ní expozice muzea, které vzniklo roku 1951. Názvy muzea se různě měnily, od roku 1997 je to Muzeum Spiše.

V průběhu existence se měnily také jeho expozice. Současná Expozice přírody a historie regionu Spiš byla instalována v roce 1992. Poskytuje návštěvníkovi geografické, geologické, paleontologické, botanické a zoologické charakteristiky orografických celků: Slovenský ráj, Spišskogemerské rudohoří, Hornádská kotlina a Levočské vrchy, přičemž v každé části jsou prezentovány i specifika, zvláštnosti a jedinečnosti přírody představovaného území. Historii regionu prezentují exponáty sbírkových fondů z archeologie a hornictví.

Ve výstavních prostorách a foyer muzea se realizují výstavy, tvořivé dílny a jiné kulturní setkání.
Součástí Muzea Spiše jsou jeho pobočky – expozice v Markušovcích a Smižanech.

Expozice lidové kultury Spiše ve Smižanech
V bývalé administrativní budově ve Smižanech je instalována Expozice lidové kultury středního a dolního Spiše z konce 19. a začátku 20. století, která byla zpřístupněna v roce 1991. Expozice je rozdělena do třech částí: výroba a zpracování lidového textilu, výroba a zaměstnání, oděv a textil.
Ve výstavních prostorech se uskutečňují výstavy zaměřené především na lidovou uměleckou tvořivost a řemeslnou výrobu.

Rodný dům kpt. Jana Nálepky ve Smižanech
V roce 1971 byl veřejnosti zpřístupněn Rodný dům kpt. J. Nálepky, ve kterém je zdokumentovaná osobnost kpt. J. Nálepky a jeho činnosti v protifašistickém odboji během 2. světové války.

Palác v Markušovcích – (expozice historického nábytku)
Výstavba markušovského paláce spadá do roku 1643 a váže se k němu František Máriássy, který ho dal postavit v renesančním slohu. Rokoková přestavba je z let 1770 až 1775, kdy se stal majitelem Wolfgang Farkaš Máriássy. V 50. letech 20. století byl palác upraven pro účely muzea. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1983 až 1994 se v něm zpřístupnila pro veřejnost Expozice historického nábytku.

Jejím těžištěm je nábytkový fond muzea pocházející z paláce v Hodkovcích (patřil rodině Csáky) a markušovského paláce. Cílem expozice je poukázat na vývoj a typové zastoupení nábytkového umění a interiérových doplňků, chronologicky uspořádaných od 17. století až po začátek 20. století.

Letohrádek Dardanely – (expozice klávesových hudebních nástrojů)
Jednopodlažní budovu letohrádku Dardanely dal postavit Wolfgang Farkaš Máriássy v poslední třetině 18. století ze společenských a reprezentačních důvodů, ke kterým přispěla také ohlášená návštěva císařského dvora Josefa II., která se posléze neuskutečnila. Letohrádek je významnou památkou rokokové architektury, přestože původně byla postavena jen jeho střední část. Po rozsáhlé rekonstrukci v 80. letech 20. století byla obnovena střední část včetně restaurování fresek v koncertním sále a přistavena boční křídla.

Od roku 1983 je v něm přístupná Expozice klávesových hudebních nástrojů zaměřená na domácí výrobce – jediná svého druhu na Slovensku.

Cílem expozice je přiblížit vznik, vývoj a typové zastoupení klavírů, varhan, akordeonů, poukázat na zručnost a tvořivost výrobců s možností interpretace živé hudby.

Sportovní vyžití
Zimní stadion, sportovní hala, fotbalová hřiště, krytá plovárna a koupaliště, kuželkové dráhy, jezdecký a tenisový areál umožňují plnohodnotné sportovní vyžití.

Každoroční organizování historicky známých Spišských výstavních trhů a Spišského trhu, prohlídky náměstí s jejími kulturně-historickými klenoty, výstupy na nejvyšší kostelní věž Slovenska (87 m), návštěva ZOO, kin a divadla, pořádání množství kulturních a společenských setkání organizovaných Městským kulturním centrem, je určitým lákadlem a zároveň také pozváním do tohoto města.

Spišská Nová Ves je často označována přívlastkem – brána do Slovenského ráje. To však vystihuje jen jednu z mnohých charakteristických črt tohoto města, které je nepochybně nejvýznamnějším centrem středního Spiše.

Turistika
Turisty přicházející do NP Slovenský ráj poutá zejména přítomnost skalních útvarů, jeskyň a vodopádů, které vytvářejí nádherné scenérie. Na jihozápadním okraji Slovenského ráje, v dolině řeky Hnilec se nachází Dobšinská ledová jeskyně, jedna z nejkrásnějších ledových jeskyň na Slovensku. Je to největší zaledněná jeskyně na Slovensku, která patří mezi nejbohatší ledem zdobené jeskyně na světě. Ledové masy se vytvářejí přirozeným ochlazováním jeskynních prostor během zimního období. Prosakující voda vytváří ledové stalaktity, stalagmity, ledopády a podlahový led, který je hrubý do 25 m. Pro veřejnost je zpřístupněno 475 m.

Naučný chodník Sivá Brada – Dreveník
Je situovaný v blízkosti Spišského Podhradí a představuje několik travertinový kop. Chodník začíná u minerálního pramene na Sivé Bradě, přičemž nad pramenem se na travertinové kopě tyčí poutnická kaple z roku 1675. Od roku 1979 je přírodní rezervací.

Kam v okolí

Levoča
Historické centrum města Levoča obepínají městské hradby. Levoča se proslavila jako místo působení Mistra Pavla. Město bylo vyhlášeno za městskou památkovou rezervaci, protože představuje soubor významných kulturně-historických památek.

Na náměstí stojí chrám sv. Jakuba s nevyšším gotickým oltářem na světě o výšce 18,62 m. Hlavní oltář byl vyhotoven z lipového dřeva, zhotoven byl v letech 1507 až 1517 v dílně Mistra Pavla z Levoče.
V kostele se nacházejí také cenné barokní monstrance od levočského zlatníka Jana Szilassyho. S farským kostelem sousedí renesanční budova radnice s arkádami. V její budově je umístěná sbírka Spišského muzea věnovaná historii města. U radnice stojí renesační zvonice a klec hanby, která se v minulosti využívala na veřejné pranýřování delikventů. Zajímavostí je také renesanční Thurzův dům, který má novorenesanční sgrafitovou fasádu.

Spišský Čtvrtek
Výraznou dominantou obce Spišský Čtvrtek je římskokatolický kostel sv. Ladislava postavený v gotickém slohu. Později se kostel rozšířil o kapli Zápoľských. Postavit ho dal uherský palatin Štefan Zápoľský pro sebe a svou rodinu. Tato stavba se považuje za nejkrásnější gotickou architekturu na Slovensku.

Spišské Podhradí
Pod úpatím Spišského hradu, který je jedním z největších zříceninových hradních komplexů ve střední Evropě leží obec Spišské Podhradí. Administrativní součástí obce je také městská památková rezervace Spišská Kapitula – jde o jakési církevní městečko, na jehož náměstí stojí katedrála sv. Martina s kaplí Zápoľských postavenou podle vzoru francouzské Saint Chapelle. U paláce se v minulosti rozkládal francouzský park, do kterého se vstupovalo před dodnes stojící Hodinovou věž. Součástí areálu je taktéž budova bývalého semináře.

Spišský hrad
Spišský hrad je národní kulturní památkou rozkládající se na ploše více než 4 ha a je jedním z největších zříceninových hradních komplexů ve střední Evropě. Nejstarší písemná zmínka o hradě pochází z roku 1120, přičemž plnil funkci pohraniční pevnosti na severní hranici raně feudálního uherského státu. Hrad odolal také útokům Tatarů, ale navzdory tomu, byl jeho obranný systém zpevněný. Stavebních činností se ve 13. století zúčastňovali také severoitalští kameničtí mistři. Hradní komplex zničil v roce 1780 ničivý požár, a to byl začátek zániku slávy Spišského hradu, který se takto postupně změnil na zříceninu. Vnitřní zařízení bylo zachráněno a přeneseno do paláce v Hodkovcích a v Markušovcích.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.spisskanovaves.eu , na kterých najdete další informace.