Rožňava

Rožňava

Centrum horního Gemeru
V údolí řeky Slané, mezi svahy Slovenského Rudohoří a planinami Slovenského krasu leží Rožňava – město slavných tradic hornictví, školství a řemesel, biskupské sídlo, administrativní a kulturní centrum horního Gemeru. Od roku 1775 je Rožňava římsko-katolickým biskupským sídlem a po staletí domovem slovensky, maďarsky a předtím také německy hovořícího obyvatelstva.

Zachovalo se tu vzácné historické jádro, jehož srdcem je čtvercové náměstí středověkého původu – největší svého druhu na Slovensku s množstvím vzácných architektonických památek.

Tyto mohou návštěvníci města obdivovat z vyhlídkové pavlače renesanční strážní věže, která je neodmyslitelným symbolem tohoto města. S bohatými dějinami hornictví a hutnictví Rožňavy a horního Gemeru je možné se obeznámit v Hornickém muzeu, u kterého je zřízená expozice přírody Slovenského krasu, jakož také historická expozice zaměřená na prezentaci nejkrásnějších muzejních sbírek města a jeho okolí.

Přístup do regionu

Silniční doprava
Regionem horního Gemeru procházejí dva významné silniční tahy. Cesta I. třídy č. 50 (E 571) východo-západním směrem a cesta I. třídy č. 67 severo-jižním směrem.

Silniční vzdálenosti z Rožňavy:
Bratislava – 329 km, Nitra – 238 km, Zvolen – 143 km, Banská Bystrica – 143 km, Poprad – 74 km, Košice – 70 km.

Autobusová doprava
Z Bratislavy (přes Nitru, Zvolen, Lučenc) do Rožňavy jsou v provozu denně přibližně každou druhou hodinu. Z Košic do Rožňavy jsou v provozu spoje přibližně každou hodinu.

Železniční doprava
Z Bratislavy do Rožňavy (přes Zvolen) jsou v provozu denně dva rychlíky. Z Košic do Rožňavy jsou v provozu denně čtyři rychlíky a několik osobních vlaků.

Letecká doprava
Nejbližší letiště je v Košicích (KSC) ve vzdálenosti 70 km od Rožňavy.

Současnost
V současnosti má Rožňava kolem 20 tisíc obyvatel, je okresním městem a sídlem důležitých úřadů a organizací, jakož také střediskem služeb cestovního tuchu turistického regionu Slovenský kras. V Rožňavě se každoročně organizuje množství kulturních, sportovních a společenských setkání.

Nejvýznamnější jsou:
Novoroční koncert, Dny města Rožňava, Mezinárodní soutěž ve společenském tanci – Rožňavský pohár, Rožňavské hudební jaro, Mezinárodní festival dětských folklórních souborů, Country bál, Rožňavský jarmar, Malý gemerský maratón, Vánoční trh a Děkovný koncert pěveckých sborů.

Každá cesta vede k unikátním turistickým zajímavostem v atraktivním prostředí. V blízkosti se nachází Hrad Krásná Hůrka, Palác Betliar, jeskyně Slovenského krasu a Rožňava je zároveň jedním z center Gotické cesty v Gemeru, na které se nacházejí vzácné kulturně-historické památky Spiše a Gemeru. Výhodná poloha, a také kulturní a přírodní bohatství Rožňavy a jejího okolí jsou předpokladem pro ekonomický i kulturní vývoj, jakož také rozvoj cestovního ruchu v této oblasti.

Pověst o vzniku města Rožňava
Podle pověsti o vzniku Rožňavy byla na místě, kde dnes leží Rožňava jen jedna velká louka, na které pásl pastýř krávy. Jednou ztratila jedna jeho jalovička svůj zvoneček, a tak se pastýř rozhodl, že ho najde. Hledajíc, našel však jednu zlatou trojrůži, kterou mu z útrob země vynesla jeho milá – přeměněná za anděla.

Pastýř si s tímto nalezeným pokladem lehl a zaspal. Zdálo se mu, že přišla k němu jedna víla, položila si jeho hlavu do svého lůna a zašeptala mu tato Slova: „Budeš bohatý, ale štěstí budeš mít až na onom světě!“ Když se pastýř probudil a vrátil se domů, vyprávěl svůj sen svým blízkým a ukázal jim zajímavost, kterou našel. Na tom místě, kde pastýř tuto trojrůži našel začali kopat a našli tam zlato, které na toto místo přilákalo mnoho zlatokopů.

Přistěhovaní horníci si potom v těchto místech založili novou osadu, kterou nazvali Rosenau. V erbu města tak můžeme dodnes najít tři zlaté růže (v dřívějších erbech to byla zlatá trojrůže), které daly Rožňavě její jméno.

Historie
První písemná zmínka o Rožňavě pochází z roku 1291. Nachází se v darovací listině vystavené ostrihomskému arcibiskupovi Ladomérovi králem Ondřejem III. První známou architekturou Rožňavy je původní farský kostel (v současnosti biskupská katedrála), která pochází z roku 1304.

Tento kostel prošel mnohými přestavbami, ze kterých největší změny přinesla přestavba na přelomu 15. a 16. století reprezentovaná tzv. Bákoczovskou kaplí, jejím renesačním vstupním portálem a pozdně gotickým pastoforiem na severní straně presbytáře. V blízkosti kostela vznikla, která v roce 1382, jako předchůdce dnešního městského jádra, dostala městská práva od krále Ľudovíta I.

Z původní osady horníků, kteří sem přišli vytěžit nerostné bohatství okolních hor vzniklo město. Celá jeho následující historie je úzce spjata s výnosnou těžbou zlata, stříbra, mědi, a později železné rudy.
Město bylo pojmenováno Rožňavou podle názvu mimořádně výnosného dolu: Rosnoubana (Rozsnyóbánya, Rosenau). První městské výsady udělil městu podle tradice král Ľudovít Velký v roce 1382. Ve středověku se zde těžilo zejména zlato a stříbro, později se Rožňava stala důležitým centrem řemeslné výroby a školství.

Po definitivní porážce husitů začátek 16. století charakterizovala rozsáhlá stavební činnost. Při opravě a dostavbě kostela vzniklo několik významných uměleckých děl. Gotické pastoforium mistra Petruse de Coloa, tabulová malba Metercie od mistra L. A. a renesanční portál mistra Vincenta z Dubrovníku jsou nejcennějšími díly tohoto období. Nedaleko kostela se zrodilo prostranné čtvercové náměstí obklopené honosnými měšťanskými domy nejbohatších báňských podnikatelů, v prostředku kterého stála budova středověké radnice.

Období všestranného rozvoje města bylo ukončeno náhlým úpadkem hornictví a náboženskými nepokoji rozpoutanými v třicátých letech 16. století, které trvaly až do začátku 18. století. Ve středu náměstí, na místě starší stavby, ve stínu turecké hrozby postavili v letech 1643 až 1654 charakteristickou městskou věž a na ruinách radnice z příkazu biskupa Juraje Lippayiho vznikl kostel jezuitů.

Na přelomu let 1706 a 1707 se Rožňava stala dějištěm události evropského významu. Krajinská rada svolaná Františkem II. Rákoczim do Rožňavy zde rozhodla o detronizaci Habsburků. Tato událost se váže k budově báňské komory, k jediné renesanční stavbě ve městě. Mariánský sloup stojící před palácem biskupů vznikl na památku obětem ničivé cholerové epidemie v roce 1711. Původně k němu patřila také socha sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Půvabná budova se třemi vzácnými barokními sousošími v blízkosti katedrály byla první rožňavskou nemocnicí postavenou v roce 1719 Jurajem Andrássym.

Trojpodlažní budovu radnice postavili v roce 1720. v roce 1776 se Rožňava stala biskupským městem a o dva roky později podle projektů Jana Mayera vznikl palác rožňavských biskupů. Na místě dřevěné zvonice farského kostela, povýšeného na biskupskou katedrálu, Jan Mayer postavil impozantní barokně klasicistní zvonici. V roce 1733 započala také téměř sto let trvající výstavba kostela a kláštera františkánů.

Město v té době už téměř úplně ztratilo charakter báňského města a postupně se přeměnilo na město obchodně-řemeslnické. Velké rožňavské trhy sem lákaly obchodníky také ze vzdálenějších zemí a produkty místních řemeslníků se staly vyhledávanými v celém Uhersku.

V roce 1786 místní stavitel Jan Mayer dokončil svou nejvydařenější stavbu, budovu rožňavského evangelického kostela, jehož oltář a kazatelnici – podobně jako v případě katedrály – vyhotovil známý mistr Josef Gode. Rožňava byla také významným školským městem, s čímž se spojoval také čilý kulturní život. Historie místního tisku a žurnalistiky je nevyčerpatelnou studnicí důkazů a poznatků o kvalitě rožňavského kulturního života v 18. a 19. století.

Historické památky

Strážní věž v Rožňavě
Pozdně renesanční věž je neodmyslitelnou dominantou historického jádra Rožňavy. Renesanční městskou strážní věž postavili na místě starší gotické stavby během turecké hrozby v letech 1643 až 1654. Vícekrát upravovaná 36,5 m vysoká věž plnila důležitou strážní funkci, svědectvím čehož je zachovaná střílna na její východní a turecká dělová koule na jižní fasádě.

V blízkosti dělové koule se nachází renesanční kamenná tabule z doby postavení věže s dobovou podobou erbu města.

Věž byla v roce 1997 obnovena a zpřístupněná pro turisty jako vyhlídková, její prohlídku zabezpečuje Turistické informační centrum v Rožňavě.

Historické jádro
Historické jádro v Rožňavě sestává z prostranného čtvercového náměstí, největšího svého druhu na Slovensku a několika přilehlých ulic.

Struktura historického jádra podobná dnešní se vytvořila už přibližně koncem 15. století a zachovala se až do dnešních dnů. Dominantami náměstí jsou renesanční strážní věž, radnice, biskupský palác, klášter vincentek a budova bývalé báňské komory. Před strážní věží stojí pomník Františky Andrássyové, patronky chudobných, postavený v secesním stylu v roce 1905.

Ze sakrální památek je nejkrásnější a zároveň nejvýznamnější památkou města gotický katedrální kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století. Dalšími jsou kostel sv. Anny, kostel sv. Františka Xaverského, jakož také evangelický kostel – jedna z nejcennějších klasicistních staveb na Slovensku.
Významnou budovou je také římskokatolická fara se zbytky barokních nástěnných maleb na fasádě a budova bývalého městského špitálu se třemi barokními sochami na průčelí.

Historické jádro mohou návštěvníci města obdivovat také z vyhlídkové pavlače renesanční strážní věže.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie
Tato katedrála je nejvzácnější a nejstarší kulturní památkou v Rožňavě. Na jejím místě už v roce 1304 stál první farský kostel, který na přelomu 15. a 16. století prošel rozsáhlou pozdně gotickou přestavbou. Z někdejšího bohatého středověkého zařízení se zde zachovalo pozdně gotické pastroforium (1507) a v evropském měřítku unikátní tabulová malba Sv. Anna Samotřetí (Metercia, 1513) s dobovým realistickým zobrazením těžby a zpracování rudy v okolí města.

Po zřízení římskokatolického biskupství se sídlem v Rožňavě v roce 1776 se z farského kostela stal nejvýznamnější svatostánek Rožňavské diecéze a jeho interiér byl doplněný pozdně barokním zařízením (kazatelnice a hlavní oltář, 1779). Nástěnné malby představující mariánský cyklus pocházejí z poloviny 19. století.

Návštěvníky zaujmou také relikvie mučedníka sv. Neita, které katedrále darovala Svatá stolice v roce 1836. Vedle katedrály samostatně stojí dominantní barokně-klasicistní zvonice z roku 1779.

Hornické muzeum Rožňava
Hornické muzeum v Rožňavě plní funkci okresního vlastivědného muzea se specializací na hornictví a hutnictví Gemeru.

V současnosti disponuje šesti samostatnými prezentačními jednotkami – stálými expozicemi:
Expozice hornictví a hutnictví Gemeru je umístěná na Šafárikově ulici 41 v původní účelové budově z roku 1905. Dokumentuje vývoj hornictví od počátků až po současnost.

Samostatnou část expozice tvoří báňská pracoviště vybudované ve sklepních prostorách Františkánského útulku na Šafárikově ulici 43.

V tom samém objektu (na Šafárikově ulici 43) je umístěná Expozice přírody Slovenského krasu a přilehlých oblastí se zaměřením na dokumentaci živé a neživé přírody.

Otevřeno celoročně jen v pracovních dnech od pondělí do pátku od 8 do 12 a od 13 do 16 hodin. Vstupné: dospělí 30 Sk, děti a študenti 15 Sk.

Bývalá manufaktura na výrobu kůže, tzv. Markova továrna na Šafárikově ulici č. 31 byla postavena v roce 1782. Průčelí dvoupodlažní klasicistní budovy nad okny jejího přízemí zdobí zajímavé reliéfy znázorňující pracovní postupy při zpracování kůže (skládání surových kůží, zpracování a řezání kůží).
V budově dnes sídlí ředitelství a Historická expozice Hornického muzea.

Další významné památky

Jezuitský kostel
Kostel jezuitů zasvěcený sv. Františkovi Xaverskému byl postaven na místě původní středověké radnice v roce 1659 na příkaz ostrihomského arcibiskupa Juraje Pippayho.

Severní průčelí kostela – jedinou čistou barokní architekturu ve městě – zdobí dřevěné sochy Mojžíše a krále Davida. Z původního barokního zařízení kostela se zachoval pouze boční oltář sv. Aloise Gonzaga. Hlavní oltářní obraz je dílem místního malíře Antona Lammela (1900).

Kostel a klášter františkánů
Kostel sv. Anny a klášter františkánů byl postaven v letech 1733 až 1791, věž v roce 1826. Téměř sto let stavěný klasicistní komplex je významnou dominantou historického jádra města. Interiér kostela a boční kaple zdobí nástěnné malby místního malíře Julia Adama (1904).

V minulosti se v klášteře nacházelo mnoho uměleckých děl z 18. století. Budova kláštera je dnes sídlem Okresního archivu.

Evangelický kostel
Rožňavský evangelický kostel patří mezi nejhodnotnější klasicistní stavby na Slovensku. Halový kostel úctyhodných rozměrů byl postaven v letech 1784 – 1786 podle projektu místního stavitele Jana Mayera. Kostel byl postaven podle předpisů Tolerančního patentu císaře Josefa II. na uzavřeném prostoru mimo náměstí, bez věže. Vchod k němu vede přes farskou zahradu a přes domy z náměstí a Krásnohorské ulice. Oltář a kazatelnice jsou díly významného mistra druhé poloviny 18. stol. Josefa Godeho. V kostele se nachází mnoho cenných umělecko-řemeslných předmětů z 18. a 19. století, dary významných rožňavských evangelických rodin.

Biskupský palác
Palác rožňavských biskupů vznikl na místě kláštera a školy jezuitů a sídla místodržitele ostrihomského arcibiskupa v roce 1778 podle projektů Grosmanna a místního stavitele Jana Mayera. Majestátní barokně-klasicistní budovu v polovině 19. století rozšířili o prodloužení východního traktu, ve které se nachází vzácná knihovna a archiv diecéze.

Klášter Vincentek
Zajímavá historizující architektura s prvky novogotiky kláštera Vincentek vznikla v roce 1866 díky štědré podpoře biskupa Štefana Kollartsika, jehož erb se nachází na atice.

Průčelí budovy zdobí restaurované terakotové sochy anděla a Piety, nad vstupní bránou se nachází terakotový reliéf s biblickou tématikou.

Špitál
Budova nejstarší nemocnice ve městě vznikla díky podpoře Juraje Andrássyho v roce 1719. Tato skutečnosti připomíná původní pamětní tabule na její jižní fasádě. Barokně-klasicistní stavbu zdobí jedinečná atika s třemi nikami, ve kterých se nacházejí barokní sousoší sv. Floriána, Korunování Panny Marie a Piety. Od roku 1994 v obnovené budově sídlí Regionální středisko Památkového ústavu.

Radnice
Klasicistní budova novější radnice vznikla adaptací několika měšťanských domů západní strany náměstí v letech 1711 – 12. Původně symetrickou a jedinou třípodlažní architekturu v historickém jádru města v první třetině našeho století rozšířili adaptací dalšího měšťanského domu. Klasicistní tympanon zdobí erb města z glazované keramiky. Další podobu erbu města najdeme na chodbě 1. poschodí v podobě kolorovaného kamenného reliéfu. Nad bránou radnice se nachází pamětní tabule z roku 1906, připomínající pobyt Františka Rákócziho II. ve městě v letech 1706 – 07.

Dům báňské komory
Mohutná nárožní dvoupodlažní renesanční budova s charakteristickými opěrnými pilíři a renesanční loggií nad svou vstupní bránou byla postavena v 17. století pro potřeby báňské komory.

Na přelomu let 1706 a 1707 budova báňské komory byla sídlem Františka Rákócziho II. a místem zasedání zemského sněmu, na kterém se rozhodlo o detronizaci Habsburků. Rákóczi v suterénu budovy zřídil mincovnu. Budova byla v roce 1998 obnovena.

Gotický měšťanský dům
Měšťanský dům č. 17 (dnes Hotel Černý orel)

Jako jediný mezi domy obklopující náměstí si zachoval znaky svého gotického původu. Byl postaven pravděpodobně na přelomu 15. a 16. století, v období vzniku dnes známé struktury historického jádra města. Tři gotické kamenné portály bran, pozdně gotický portálek v podjezdu a pro Rožňavu netypické množství cenných pozdně středověkých kamenických detailů hovoří o bohatství města a jeho obyvatel v době, kdy rožňavské hornictví prožívalo největší rozmach své historie.

Morový sloup
Morový sloup, původně sousoší Svaté trojice, byl postaven v roce 1711 na památku 2035 obětem rožňavské morové epidemie.

Na restaurovaném vysokém sloupu stojí novodobá kopie sochy Immaculaty (originál se nachází v budově radnice), při jejích nohách do roku 1911 stály sochy sv. Floriána – patrona požárníků a sv. Jana Nepomuckého – patrona rožňavské diecéze (dnes ve dvoře biskupského paláce).

Hrad Krásná Hůrka
Národní kulturní památka hrad Krásná Hůrka je jednou z nejvýznamnějších stavebně-historických památek Gemeru. Jeho mohutné zdi uchovávají několik staletí slavnou historii významných šlechtických rodů Mariássyovců, Bebekovců a Andrássyovců.

Svůj největší rozkvět zaznamenal hrad za Andrássyovců, kteří ho přebudovali na honosné sídlo svého rodu.

Současnou stálou expozici tvoří původní zachovalé bytové zařízení hradu a sbírky rodového muzea, které na hradě už v roce 1910 zpřístupnil veřejnosti jeho poslední majitel Dionýz Andrássy.

Mimořádné zajímavé je zařízení hradní kuchyně, sbírka zbraní a výzbroje jakož také pozdně barokní hradní kaple.

Turistické atrakce okolí – přírodní krásy
Na relativně malém území horního Gemeru najdete množství unikátních přírodních i historických památek a možností sportovního vyžití.

Slovenský kras
Národní park Slovenský kras se rozprostírá na jihovýchodě Slovenska. S hraničícím Aggtelekským národním parkem (Maďarsko) tvoří jednotný celek, který jako souvislé území svou rozlohou představuje nejrozsáhlejší krasové území planinového typu ve střední Evropě.

Na ploše 361,65 km² vytváří Slovenský kras svou přírodní a kulturně-historickou rozmanitostí jednu z nejkrásnějších oblastí Slovenska. Za chráněnou krajinnou oblast byl Slovenský kras vyhlášen v roce 1973 a v roce 1977 byl jako první na Slovensku zařazen do mezinárodní sítě biosférických rezervací v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra.

Slovenský ráj
Na území horního Gemeru zasahuje na severu Národní park Slovenský ráj, který se pro tisíce návštěvníků stal nezapomenutelným především svými překrásnými roklemi s početnými vodopády. Pěší turisté a vyznavači horských sportů si zde přijdou na své v každém ročním období.

V jižní části národního parku se nachází vodní nádrž Palcmanská maša s ideálními možnostmi pro rybáře a vyznavače vodních sportů. Odtud je v provozu také téměř 2 km dlouhá sedačková lanovka na planinu Geravy.

Zimní sportovní vyžití nabízejí v blízkosti se nacházející lyžařská střediska Dědinky, Mlýnky, Dobšiná a Vyšná Slaná. V této oblasti je možné nalézt také unikátní klenot Slovenského ráje – Dobšinskou ledovou jeskyni s překrásnou ledovou výzdobou, která bla v roce 2000 zařazena do seznamu Světového přírodního dědictví UNESCO.

Jeskyně Domica
Jeskyně Domica patří mezi nejkrásnější krápníkové jeskyně v Evropě. Bohatostí a barevnou pestrostí své krápníkové výzdoby láká mnohé návštěvníky. Je charakteristická svými krápníkovými štíty, bubny a kaskádovitými jezírky seřazenými terasovitě za sebou.

Byla osídlená už v neolitu (4 tisíce let před n. l.). což ji zařazuje mezi nejvýznamnější archeologická naleziště bukovo-horské kultury. Nachází se na jihozápadním okraji Silické planiny (Národní park Slovenský kras), 10 km jihovýchodně od Plešivce v blízkosti státních hranic s Maďarskou republikou. Jeskyně byla objevena v roce 1926 a v roce 1995 byla společně s dalšími jeskyněmi Slovenského krasu zapsána do Seznamu světového přírodního dědictví UNESCO.

Pěší turistika
V regionu horního Gemeru tvoří pěší turistika jednu z nejvýznamnějších možností aktivního sportovního vyžití. Dobře vyznačené turistické trasy v jednotlivých pohořích jako jsou Slovenský kras, Spišsko-Gemerský kras (Slovenský ráj), Volovské vrchy a Revúcká vrchovina umožňují poznat přírodní krásy regionu. V každém ročním období se zde organizuje množství významných setkání pěší turistiky.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.roznava.sk , na kterých najdete další informace.