Michalovce

Michalovce

Město leží v srdci Zemplína, je administrativním sídlem okresu a centrem jihovýchodního regionu Slovenska. Je vstupní bránou rekreační oblasti Zemplínská šírava. Břehy řeky Laborec se staly sídlem prvních obyvatel této oblasti už před 7 tisíci roky. Strategická poloha města dala základ pro vznik tradičních i klasických řemesel, obchodu a později průmyslové výroby v oděvnictví, stavebnictví, keramice, strojírenství, elektrotechnice a v potravinářství.

Rozloha města: 52,81 km² (k 3. 3. 1991)

Počet obyvatel: 39 922 (k 31. 12. 2005)

Nadmořská výška: 114 m n. m.

Poloha:
Severní část Východoslovenské nížiny, zavlažované středním tokem řeky Laborec.

Vyvýšeniny:
Charakteristická dominanta Hrádek (193 m n. m.) a rozsáhlejší Bílá hora (159 m n. m.)
 
Současnost
Dnešní moderní Michalovce jsou domovem téměř 40 tisíc obyvatel. Staly se centrem vzdělanosti, obchodu a turistiky na Zemplíně. Mimo středních škol s více než 40letou tradicí, jsou zde etablované pobočky čtyř vysokých škol: pobočka Podnikově-hospodářské fakulty Košice, masmediální Trnava, přírodovědecké Košice a zdravotnické Bratislava.

V nedávném období byly postaveny ve městě tři hypermarkety a další přibudou v dohledné době.
Turistickým ruchem a rekreačním zázemím byly Michalovce známé zejména v 80. letech minulého století. Druhá největší vodní plocha Slovenska – Zemplínská šírava – vděčí za jedinečné klimatické poměry své geografické poloze. Je známá největším počtem slunečních a tropických dní v roce.

Nejbližší rekreační středisko (Bílá hora) se nachází jen 3 kilometry od města. Také další střediska – Hůrka, Vinianské jezero, Medvědí hora, Kaluže, Kamenec, Klokočov a Palkov – jsou mimořádně příznivé na koupání, vodní sporty, rybolov a pěší turistiku do okolních hor. Jižní svahy kopců jsou pokryté vinicemi. Jezero Mořské oko (Velké Vihorlatské jezero) a blízký vrch Sninský kámen jsou mimořádně často navštěvovány nejen domácími, ale stále častěji také zahraničními turisty z okolních sousedních zemí. Atrakcí jsou také turistické trasy malebného pohoří Vihorlatských vrchů, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti.

Příjemným zpestřením chvil ve městě Michalovce pro jeho návštěvníky i domácí obyvatele jsou pravidelné kulturně-společenské atrakce. Jarní, letní i zimní prodejní trhy jsou obohaceny o celou řadu doprovodných setkání. Fašiangové oslavy, Zemplínské slavnosti písní a tanců, Podviholatský maraton, Jarní cena města v parkurovém skákání a množství menších i větších akcí během celého roku potvrzují, že město pulzuje rušným tempem. Nová, zrekonstruovaná centrální pěší zóna s poutavou dominantou – zpívající fontánou – je přirozeným centrem tohoto moderního srdce Zempllína. Zastavte se v našem městě, přijměte naši pohostinnost a zapomeňte na čas.

Historie města

Osídlování, archeologické nálezy
Michalovce a jejich okolí byly pro svou příznivou polohu a surovinové zdroje vyhledávané a osídlované od paleolitu po středověk. V období mladší doby bronzové, která znamenala vrcholné období ve zpracování bronzu jako civilizačního kovu, byla tato oblast pravděpodobně severovýchodním centrem v rámci karpatské kotliny a spolu s jižním Potisím měla podstatný podíl při stycích s mimokarpatskými oblastmi.

Dějiny Michalovců ovlivnila významně přítomnost Keltů a později období římských vlivů. Archeologické výzkumy potvrdily zakládání sídlišť v tomto území i v době stěhování národů v 6. století Slovany. Nedostatek písemných zpráv o Michalovcích z období raného feudalismu nahrazují archeologické nálezy v 9. až 11. století v lokalitě Michalovce – Hrádek, jakož i nález základů nejstarší architektury na nynějším Kostelním náměstí.

Nejstarší písemná zmínka
Dosud nejstarší písemná zmínka se váže k roku 1244, kde se Michalovce vzpomínají jako osada – possessio Mihal. V listině z roku 1258 se Michalovce vzpomínají jako praedium Mihal, což znamená středisko panství. Příznivá poloha Michalovců na břehu Laborce a křižovatce cest, pomohla přerůst dědině ve město. Stalo se tak pravděpodobně ve 13. století, nebo už v roce 1290 se vzpomíná v Michalovcích fara a kostel zasvěcený P. Marii. V tom stejném roce vzpomínají už také 4 mlýny a v roce 1335 u místní fary také latinská škola s vlastní budovou. K nejstarší části – Slovenské ulici přibývají další osady. V druhé polovině 13. století přicházejí do města němečtí osadníci.

O stále významnější postavení Michalovců jako přirozeného střediska hospodářského a společenského života ve 14. století hovoří záznamy z roku 1346 – právo mýta, v roce 1374 sobotní trhy a od roku 1399 výroční jarmark. První záznam o Michalovcích jako oppidum (město) je datován z roku 1416, dalším významným krokem hospodářského rozmachu bylo udělení práva dvou výročních jarmarků v roce 1449. Pro rozvoj obchodování měl význam dobrý stav komunikací a proto v roce 1441 dochází k zprůchodnění močálů a k výstavbě mostu přes řeku Laborec.

15. až 18. století
V 15. století se Michalovce staly nejvýznamnějším hlavním tržním střediskem z 12 městských sídel rozložených na východoslovenské nížině. Centrum města byl hrad – sídlo feudální rodiny Sztárayovců, kteří téměř 7 století ovládali město a podvihorlatskou oblast.

První cech, a to ševcovský, byl v Michalovcích založen v roce 1651. V roce 1674 přibyli další cechy – krejčovský, knoflíkářský, kožešnický a v roce 1698 cech obuvnický a řeznický.

Město Michalovce je možné charakterizovat jako zeměpanské. V rámci zemplínské župy se staly centrem 4. slúžkovského okresu a od roku 1773 nesl název michalovský. Poměrně plynulý vývoj do poloviny 16. století vystřídalo až do začátku 18. století období stagnace a úpadku. Na konci tohoto neblahého období zaniklo 65 usedlostí a také hrad. V 17. století ho nahradili přestavbou na renesanční palác a v roce 1772 se dostavěl řecko-katolický farní kostel.

19. až 20. století do roku 1945
Výrazný rozvoj městu přeneslo znova až období 19. století. V roce 1828 zde pracovalo 49 řemeslnických dílen, které zastoupily všechny druhy řemeslné výroby licenčně vykonávaných na Zemplíně. V okolí Michalovců bylo do roku 1874 několik průmyslových podniků místního významu (škrobárny, lihovary, mlýny, cihelny) s malým počtem pracovních příležitostí.

Pro rozvoj výroby a podnikání mělo značný význam vybudování železniční tratě Michalovce – Medzilaborce v roce 1874, jakož také vybudování První Uhersko – holičské dráhy v roce 1871. Tak vznikly další potravinářské a průmyslové závody – pivovar, dvě cihelny a parní mlýn.

Od roku 1876 působí ve městě také lékaři – od roku 1876 je zřízená nemocnice, od roku 1896 mělo město poštovní úřad, od roku 1873 tiskárny. V roce 1885 obecní rada iniciovala vytvoření hasičského sboru, zabezpečila první veřejné osvětlení. Doprovodným jevem 18. století byla nezaměstnanost a odchod hlavně rolníků za prací do dolů v USA, Belgii a Francii.

Michalovce po roce 1945
Charakter převážně zemědělského města, které měli Michalovce do období roku 1945, změnil značný počet nově vzniklých průmyslových podniků po roce 1945. V 50. – 60. letech 20. století přibyly nové závody na zpracování zemědělských produktů, textilu, strojírenské a stavební podniky. Mezi ně patřily Polnohospodářský nákupní a zásobovací podnik, Východoslovenské mlékárny, Východoslovenské pekárny a cukrárny, Slovenské sladovny, východoslovenské drůbežářské závody, Oděvní závody, Odeta – výrobní družstvo. Jedním z největších závodů je Vihorlat Snina s exportem svých výrobků a z dalších jsou to Naftové doly, Závod na výrobu keramických dlaždic, Pozemní stavby, Inženýrské stavby.

Pamětihodnosti

Barokně-klasicistní palác rodu Sztáray (dnes sídlo Zemplínského muzea)
Palác vznikl v 17. století přebudováním staršího hradu, naposledy byl přestavěn v 30. letech 19. století. Palác, bývalé hospodářsko-správní objekty, jakož také rekonstruované základy významné sakrální stavby – rotundy, nacházející se v areálu muzea, jsou kulturními památkami.

Základy rotundy v areálu Zemplínského muzea
K nejvýznamnějším historickým dominantám Michalovců patří základy rotundy u barokně-klasicistním paláci. Základy rotundy – architektury nížinného tzv. vodního hradu ze 13. století – byly objeveny v roce 1977.

Původně gotický římskokatolický farní Chrám Narození Panny Marie ze 14. století
Pozdně barokní průčelí je z roku 1784. Hlavní oltář, kazatelnice a lavice jsou z 18. století. Kostel byl vybudován ve 14. století, původně v gotickém slohu. V roce 1648 byl zničen a vypálen, 40 let stál neopraven. Až v roce 1724 byly provedeny nejnutnější opravy. V obnovovacích pracích se pokračovalo v roce 1748 a hlavně v letech 1764 až 1778.

Varhanní chór pochází z druhé poloviny 18. století. O obnově kostela v roce 1746 svědčí pamětní tabule ve svatyni. Další jsou na paměť zeměpánů Sztárayovců. Restaurační práce byly zhotoveny v letech 1903 a 1937. Přístavba nad sakristií realizovaná v šedesátých letech výrazně narušila sloh severní strany kostela. Pod vedením J. Saloně, pracovníka Zemplínského muzea, a s kolektivem mládeže při farním kostele byly v první polovině 80. let vykonány restaurační práce oltáře a kazatelnice.

Řeckokatolický chrám sv. Ducha postavený v neobyzantském slohu z let 1934 – 1935
Řeckokatolický chrám sv. Duch Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele – redemptorisů. Chrám postavený v letech 1934 – 1935 na půdorysu řeckého kříže – centrální trojlodní bazilika je nad křížením lodí zaklenutá kupolí, resp. její ramena valenou klenbou. Chrámový mobiliář byl vyhotovený většinou během II. světové války, interiér chrámu je vyzdoben freskami ve stylu ruské pravoslavné církve. Fresky na stěnách chrámu byly vyhotoveny v letech 1986 – 1988.

Radnice z roku 1928 – sídlo Městského úřadu v Michalovcích
Městská radnice byla vybudována v letech 1927 – 1929 podle projektu arch. Oelschlägera.

Bývalá banka – dnes regionální kulturní středisko a měšťanský dům (pod kupolí).
Bankovní budova sloužila také jako knihovna, postavená koncem 19. století.

Rekreační oblasti

Zemplínská šírava
Známá rekreační oblast Zemplínská šírava patří k nejteplejším oblastem na Slovensku. Nebývalé množství tropických dní a nocí udělalo z této druhé největší vodní plochy na Slovensku významné turistické centrum zemplínského regionu.

Vodní plocha má rozlohu 33 km2, délku 11 km, šířku 3,5 km, průměrnou hloubku 9,5 m, maximální hloubku 14 m. Zemplínská šírava má mimořádně příznivé podmínky ke koupání, vodním sportům, rybolovu a pěší turistice.

Rekreační střediska: Bílá hora, Hůrka, Medvědí hora, Kaluža, Kamenec, Klokočov, Paľkov.

Sedm rekreačních středisek je přístupných z cesty, která lemuje vodní nádrž. Každé středisko poskytuje širokou paletu ubytovacích a stravovacích služeb. Dominantní jsou zejména překrásné prostory na stanování a kempování. Milovníci pohodlné a vysoko standardní rekreace si určitě vyberou jednu z mnohých příležitostí, které na střediscích nabízejí hotely, chatové osady, bungalovy, zotavovny a soukromé penziony.

Okolí Zemplínské šíravy vytváří prostor pro rekreaci také v podzimních měsících. Jižní svahy kopců a pahorků jsou hustě pokryty vinicemi, které umožňují účast na tradičních vinobraních a u výroby vinného moku, tak typického pro místní dědinky. Husté a rozlehlé lesy Vihorlatských vrchů jsou rájem plaché zvěře. Pocit uspokojení z překonání sebe samého poskytuje výstup na Sninský kámen a pohled na fascinující scenérii Mořského oka.

Správa cestovního ruchu Vinné spravuje střediska Medvědí hora, Hůrka, Bílá hora – příměstská oblast. Správa cestovního ruchu Zemplínská šírava se sídlem v Kaluži spravuje střediska Medvědí hora – východ, Kaluže, Kamenec, Klokočov a Paľkov, které se nacházejí ve východní části rekreační oblasti. Proto je pro rekreanty důležité, aby se před volbou pobytu na Zemplínské šíravě informovali o platnosti vstupenek do rekreačních středisek mezi správami.

Vinianské jezero
Vinianské jezero je vzdálené 11 km od Michalovců. Leží v překrásném lesním prostředí. Protože je ideálně chráněné okolními lesy vůči větrům a plocha jezera je poměrně malá, vyznačuje se mimořádně teplou vodou. Vybavenost střediska je na dobré úrovni: jsou zde občerstvovací stánky, restaurace, prodejna potravin, ovoce a zeleniny, půjčovna člunů a vodních kol.

Turistika v okolí

Hrad Vinné
Hrad Vinné se nachází nad obcí Vinné, nedaleko Vinianského jezera. Byl postaven ve 13. století po tatarském vpádu na ochranu polské cesty. Hrad stál v blízkosti křižovatky důležitých cest. Plnil pozorovací a signalizační funkci u průsmyku „polská dráha“. Patřil šlechticům z Michalovců. Dnešní zřícenina hradu stojí na jižních výběžcích vihorlatských vrchů severozápadně od obce Vinné. Zbourán byl začátkem 18. století.

Hrad Brekov
Hrad Brekov vznikl na místě staršího před-velkomoravského a velkomoravského hradiště (8. – 9. stol.). Poprvé se vzpomíná roku 1307 pod názvem castrum Barko. Během protihabsburských povstání často střídal vlastníky, až ho roku 1648 dobyli a zbourali vojáci Imricha Tököliho.

Mořské oko
Nádherná přírodní rezervace Mořské oko se nachází v CHKO Vihorlat. V objetí Vihorlatských lesů se tajemně zrcadlí hladina Mořského oka ve výšce 618 m n. m. o rozloze 13,8 ha vodní ploch (750 m dlouhého a asi 25 m hlubokého) jezera napájeného průzračnými potoky. Životní prostor jezera patří pstruhovi potočnímu a pstruhovi duhovému. Značkový naučný chodník chráněné krajinné oblasti Vihorlat odtud vede k dominantní přírodní památce – Sninskému kameni, vypínajícímu se do výšky 1 005 m.

Dnes se v jezeře a v okolních přítocích nachází 13 druhů ryb. Nejdominantnější je v současnosti v jezeře jalec hlavatý, z dalších se tu vyskytuje hrúz skvrnitý, bělička evropská, mrena karpatská a už vzpomínaný pstruh potoční a pstruh duhový.

Chráněná krajinná oblast Vihorlat
Území se nachází v okresech Sobrance, Michalovce, Humenné a Snina. Vihorlat patří mezi nejlesnatější pohoří Slovenska s převahou listnatých, zejména bukových lesů. Vypíná se nad rozsáhlou Východoslovenskou nížinou a jeho nejvyšší vrcholy přesahují výšku 1 000 metrů.
Území je významné z několika hledisek: vodohospodářského, lesního hospodářství. Je hlavním zdrojem a regulátorem zásobování vodou.

Druhořadým významem je rozvoj cestovního ruchu z hlediska potřeby odpočinku a rekreace. Zvyšující se návštěvnost CHKO Vihorlat ovlivňuje také blízkost Zemplínské šíravy, kde se během letní sezóny zrekreuje každoročně množství lidí. Návštěvníci CHKO mohou využívat naučné chodníky na Mořské oko, Sninský kámen, Sninské rybníky, nejvyšší vrch v chráněném pásmu – Nežabec (1 023 m).

Chráněné ptačí území Senianské rybníky
(100 – 104 m n. m., 1 490 ha)
Je jednou z nejvýznamnějším ornitologických lokalit ve střední Evropě. Tvoří ho soustava komerčně využívaných rybníků a národní přírodní rezervace Senné rybníky. Území je významné hnízdiště pro vodní a u vody žijící ptáky. Hnízdí zde například volavka bílá a stříbřitá, káně močálové a volavka purpurová. Tento „ptačí ráj“ mezinárodního významu se nachází mezi obcemi Senné a Iňačovce na geologické sníženině, tzv. „senianském mokřadlu“.

Bohatství druhového výskytu ptáků (dosud zaznamenaný výskyt 145 druhů!, z toho 55 hnízdících a pro 25 druhů je Senné jedinou anebo nejvýznamnější hnízdní lokalitou na Slovensku) dalo podnět na zařazení této lokality mezi významné ptačí území (IBA – Important Birdś Areas) a v roce 1990 také mezi Ramsarské lokality.

Dřevěné kostelíky
Slovenské dřevěné řeckokatolické kostelíky tvoří součást velké kulturní tradice Karpatorusínského etnika, žijícího dnes mimo severního Šariše a Zemplína také v polských Bieszczadech, ukrajinských Poloninách a rumunském Maramureši. Mohutný rozmach realizací církevních staveb v kraji pod Dukelským průsmykem je ztotožněný s obdobím po roce 1648, když takzvanou unií přišlo ke spojení pravoslavné církve s církví řecko-katolickou. Zvlášť v průběhu 18. století bylo těchto staveb vybudovaných nejvíc.

Inovce
Kostelík archanděla Michala, vyhlášený za národní kulturní památku, byl postaven v roce 1836. Tato tříprostorová stavba srubového typu s presbytářem, lodí se čtvercovým půdorysem a otevřeným prostorem pod věží-zvonicí, je přikrytá valbovou šindelovou střechou. Prostory mají rovné stropy. Věž dosedá na konstrukci zvonice, je situovaná do přečnívající střechy a podchycená dřevěnými klíny. Hlavní oltář má novobarokní ornamenty a pochází z dob stavby kostelíku. Ikona Kristus učitel pochází z roku 1760 až 1780. Ikona Pieta z roku 1842 je olej na dřevě se signaturou autora, kterým je Michal Markovič.

Ruská Bystrá
Chrám Přenesení ostatků sv. Mikuláše – biskupa z roku 1730. Dřevěná trojdílná srubová stavba se skládá z oltářní místnosti, lodě a podvěžního prostoru. Oltářní místnost má polygonální (6-úhelníkový) tvar. Střecha je šindelová. Její téměř pravidelný valbový tvar, který připomíná tradiční rolnické domy, je narušený jednou větší věží nad zvonicí a maličkou věžičkou nad oltářní částí. Interiér pochází z období vzniku stavby a je řešený v barokně-rokokovém stylu.

Kultura

Zemplínské muzeum
Zemplínské muzeum v Michalovcích vzniklo v roce 1957 jako Zemplínské vlastivědné muzeum, přičemž od roku 1965 působí pod dnešním názvem. Sbírka a expozice muzea jsou umístěny v prostorech barokně-klasicistního paláce šlechticů ze Starého a z Michalovců. Palác vznikl v 17. století přebudováním staršího hradu, naposled byl přestavěn ve 30. letech 19. století, kdy získal dnešní podobu.

Zemplínské muzeum dokumentuje živou a neživou přírodu, celkový kulturně-historický a hospodářský vývoj zemplínského regionu. V prostorech paláce jsou umístěny sbírky a expozice.

Jarmarky a trhy
Město Michalovce organizuje během roku 3 významné trhy. Jde o vánoční trhy, jarní trhy a Zemplínský jarmark, které se mezi obyvatelstvem, ale i obchodníky těší veliké oblibě. Jarní trhy se konají tradičně ve dnech 30. dubna – 1. května. Tyto trhy jsou velmi oblíbené nejen z důvodu možnosti nákupu bohatého sortimentu nabízeného zboží, ale také kulturního programu, typického pro toto období – Stavění májky, vystoupení mnohých folklórních skupin a souborů. Velmi známou doprovodnou akcí je „Jarní cena Michalovců“ – soutěž v parkurovém skákání.

Vánoční trhy se těší velké oblibě z důvodu jejich konání v předvánočním obdobím, zpravidla v době stříbrné neděle. Tyto trhy jsou nejdelší, trvají tři dny a návštěvníci mohou nakoupit různé vánoční dárečky, kterými mohou potěšit své nejbližší. Kulturní program, který zabezpečuje městské kulturní středisko je plný kole, ukázek vánočních zvyků a poklidné vánoční atmosféry.

Každý rok se tradičně v letních měsících, přesněji třetí srpnový víkend, organizuje „Zemplínský jarmark“, který láká množství obchodníků, kupujících nejen z našeho města a okolí, ale také mnohých koutů naší země.

K Zemplínskému jarmarku mimo ukázky tradičních řemesel a prodejních stánků patří také podvečerní zábava na kolotočích. Mimo tkaných výrobků je jarmark plný také dalších – řezbářských, kovářských, košíkářských, keramických, malířských či jiných výrobků. Atmosféru jarmarku dotvářejí také doprovodné akce jako např. Výstava drobných chovatelů, Výstava bonsají. Zpestřením programu je také přejezd motocyklů centrem města v rámci Mezinárodního moto-srazu, který organizuje redakce časopisu Svět motocyklů.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.michalovce.sk , na kterých najdete další informace.