Revúca

Revúca

Revúca – čtrnáctitisícové sídlo stejnojmenného okresu, se rozprostírá v utěšeném koloritu Slovenského rudohoří, pod Kohútom, jeho druhým nejvyšším vrchem.

Mezi města ve Slovenské republice, která v minulosti byla důležitými středisky řemesel, průmyslu, obchodu a národně-obrozeneckých snah, neodmyslitelně patří Revúca – město Prvního slovenského gymnázia.

Město Prvního slovenského gymnázia
Více než půl tisíciletí se zde rozvíjelo železářství. V druhé polovině 19. století se Revúca stala centrem slovenského národního života. V letech 1862 až 1874 svou činnost vyvíjelo Slovenské ev. a v. gymnázium, které známe pod názvem První slovenské gymnázium. Původní budova gymnázia (s muzejní expozicí) a nová budova jsou národní kulturní památky.

Prvenství

Muránská unie – první účastnická společnost v Uhersku podnikající v železářství (3. 5. 1808).

První slovenské gymnázium (16. 9. 1862).

Vzájemná pomocnice – první finanční spolek v Uhersku (1867).

Potravinový spolek – první spolek svého druhu v Uhersku (1869).

Historie
Nejstarší zachovaná písemná zmínka o městě je z roku 1357. Tureckými nájezdy byla v roce 1556 zpustošena. Jako město se prvně vzpomíná v roce 1557 v urbáři Muránského panství. Rozmach Revúce byl poznamenán rozvojem řemesel, obchodováním a především více než pětisetletou výrobou a zpracováním železa.

Už před rokem 1556 zde pracovalo 8 tavicích hutí a 7 hamrů. V roce 1808 ve městě založili Muránskou unii, první účastnickou společnost v Uhersku podnikající v železářství. V první polovině 19. století se zde vyrobilo až 15 % celoslovenské výroby železa. V roce 1857 se Revúca úplně zbavila závislosti na Muránském panství.

V 60. a 70. letech 19. století se Revúca stala jedním z center slovenského národního a kulturního života. Téměř rok před Maticí slovenskou – 16. září 1862, zde bylo založeno Slovenské ev. a v. gymnázium. První úplná slovenská střední škola v celé historii Slováků (až do roku 1918), na které se ve všech předmětech vyučovalo a od roku 1868 také maturovalo v mateřském jazyce. Podporována byla jen slovenským národem, který mu dal do vínku výstižný název – První slovenské gymnázium.

Jako činovníci a profesoři na něm působili významní představitelé slovenského národa – Štefan Marko Daxner, Jan Francisci, Matěj Nandrássy, Julius Botto, Josef Květoslav Holub, Rudolf Homola, Miroslav Kovalevský, Gustav Lojko, Samuel Ormis, Andrej Sokolík, August Horislav Škultéty, PhDr. Ivan Branislav Zoch a další. Ve městě založili další dvě slovenské školy – učitelský ústav a dívčí vychovávací ústav.

Zásluhou Samuela Ormise zde vznikly první spolky svého druhu v Uhersku – Vzájemná pomocnice a Potravinový spolek. V letech 1871 až 1873 dokázali ze sbírek a milodarů organizovat stavbu nové budovy gymnázia. Nejtemnějším dnem historie města byl 20. srpen 1874, kdy gymnázium násilně zavřeli. Jeho uzavřením a později odstavením železářských podniků začalo město hospodářsky upadat, což ještě více prohloubily obě dvě světové války.

Prudký rozvoj Revúce nastal po roce 1945. Stala se městem textiláků, magnezitu a především mladých.

Kulturní památky a pamětihodnosti
Minulost okresního sídla obyvatelům a návštěvníkům připomínají historické budovy, památníky, pamětní tabule a hroby významných osobností. Z nich k Vaší pozornosti nabízíme:

První slovenské gymnázium
Původní budova Prvního slovenského gymnázia, rokoková kurie z 18. století, národní kulturní památka. V letech 1862 až 1874 se zde jako na první úplné slovenské střední škole v celé předcházející historii Slováků vzdělávalo 566 studentů ze všech koutů Slovenska. Historii gymnázia připomíná stálá expozice. Na budově jsou dvě pamětní tabule, jedna z nich, kulturní památka, je věnována profesorovi gymnázia PhDr. Ivanovi Branislavovi Zochovi, průkopníkovi tělesné výchovy na Slovensku. V Parku slovenských obrozenců je mimo busty také busta pedagoga Samuela Ormise.
Muzeum, telefon: 058/4421644.

Novější budova Prvního slovenského gymnázia
Postavena v období sílícího národního útlaku, v letech 1871 – 1873, jen ze sbírek a milodarů slovenského národa. Na jejím průčelí jsou pamětní tabule věnované pedagogovi Samuelovi Ormisovi, studentovi gymnázia Martinovi Kukučínovi, obě dvě kulturní památky, Prvnímu slovenskému gymnáziu a Československému státnímu reálnímu gymnáziu. Před budovou je busta pedagoga gymnázia, slovenského historika Julia Botty, kulturní památka.

Římskokatolický pozdně gotický kostel sv. Vavřince
Z druhé poloviny 15. století s představěnou věží – kulturní památka. Uprostřed hlavního pseudogotického oltáře jsou tabulové obrazy z dob kolem roku 1500, představující výjevy ze života sv. Quirina, kulturní památka. Kostel měl původně dvě věže, nižší věž byla v roce 1892 po požáru rozebrána.

Ev. a v. klasicistní toleranční kostel
Postavený v letech 1784 – 1785, věž přistavěna v roce 1788. Na kostele je pamětní tabule věnovaná Slovenskému ev. a v. gymnáziu – Prvnímu slovenskému gymnáziu, které zde bylo slavnostně otevřeno 16. září 1862.

Ev. a v. fara
Na ní je pamětní tabule věnovaná evangelickému knězi Samuelovi Reussovi, zakladateli slovenského národopisu a jeho synům, národním činitelům, sběratelům a upravovatelům slovenských lidových pohádek Adolfovi, Gustavovi, Juliovi a Ľudovítovi.

Městský dům
Dvoupodlažní budova s dvěmi bočními jednoosovými rizality, zakončenými segmentovou atikou a se středním trojosovým rizalitem, který má rovnou stupňovitou atiku s oválným obrazem Themidy, bohyně zákonného pořádku, postavená v klasicistním slohu, s mansardovou střechou z roku 1819.

V polooblouku, na levé straně průčelí budovy při pohledu zepředu, je latinský nápis:
“Scara Themis supra, Bacchus ius dicat ab infra“, což v překladu znamená: „Tam na nebi svatá Themida a zde dole Bacchus (bůh vína) hovoří pravdu.

V polooblouku, na pravé straně je latinský nápis:„Senatus Populusque Nagy Röcensis Justitiae Mercurio Bacho Funda“, což v překladu znamená: „Senát a lid velkorevúcký postavil pro spravedlnost, podnikání a zábavu (1819)“.

V budově sídlí Městský úřad Revúca. Na domě je pamětní tabule věnovaná širokospektrálně orientovanému vědci MUDr. Gustavovi Mauríciovi Reussovi.

Městský hostinec
Dvoupodlažní neoklasicistní budova s mansardovou střechou, postavená v letech 1875 – 1877. Dnes je sídlem generálního ředitelství akciové společnosti Slovmag Lubeník.

Nandrássyho dům
Dům lidově-výchovného činovníka Matěje Nandrássyho, ve kterém se scházeli slovenští národovci Štefan Marko Daxner, Jan Francisci, Samo Tomášik a další. Na jeho průčelí je pamětní tabule. Dnes je sídlem Slovenské spořitelny.

Městský hřbitov
Na městském hřbitově odpočívají slovenští obrozenci Samuel Reuss, Samuel Ormis, Julius Botto – jejich hroby jsou kulturní památky, dále Adolf a Ľudovít Reussovci, Matěj Nandrássy, Josef Květoslav Holub, Jan Kordoš, jan Brocko a další.

Hrady a zámky

Muránský hrad - (ruina)
Významnou roli v oblasti sehrál v minulosti pověstmi opředený Muránský hrad. Nejstarší písemný údaj se váže k roku 1271, ale svou největší slávu zažil v 17. století díky „muránské Venuši“ Marii Séčiové.

Název hradního brala, zvaného Cigánka je odvozen od staré pověsti, která se uchovala dodnes. Kapitán Muránského hradu se údajně oženil s krásnou mladou cikánkou. Když však často z hradu odcházel, cikánka se zahleděla do poručíka. Když to kapitán zjistil, shodil nevěrnou ženu do propasti a od té doby se bralo nazývá Cigánka.

Nyní jde o zříceniny gotického hradu postaveného ve 13. století. V 16. až 17. stol. upravený, zpustl v 18. století.

Nachází se na jižních výběžcích Muránské planiny na vrcholovém brale Cigánka. Nadmořskou výškou 935 m n. m. je třetím nejvýše položeným hradem na Slovensku po Liptovském hradě (1001 m n. m.) a Znievě (963 m n. m.).

Přístup:
Z obce Muráň: Po staré hradní cestě po červené značce – výstup k chatě pod hradem, potom krátce a strmě na hrad.
Ze sedla Přední Hora (na cestě Muráň – Červená Skála): Po žluté značce úbočím Šianců k Vešelínyho jeskyni a k chatě pod hradem, potom krátce strmě na hrad.
Krásná Hůrka – hrad (zachovaný)
Hrad, který byl postavený začátkem 14. století. V 16., 17. a 18. století byl přestavován. Dnes muzeum a galerie. Blízko hradu je secesní mauzoleum. Národní kulturní památka.

Mauzoleum v Krásnohorském Podhradí

Klášter v Betliari

Chráněné oblasti

Muránská planina – národní park

Slovenský kras – chráněná krajinná oblast

Zádielská dolina – národní přírodní rezervace

Slovenský ráj – národní park

Gemer - Revúca a okolí
Území Muránské planiny představuje vápencový masív zbrázděný hlubokými dolinami, některé z nich mají charakter soutěsek. Nejvyšším vrchem je Fabova hoľa (1 439 m n. m.)

Nachází se tu více než 100 jeskyní. Mezi největší patří jeskyně v Homoli a Bobačka – délka přes 2 tisíce metrů a dosud nejhlubší propast Michňová 105 m.

Protože celek Muránské planiny je významnou zásobárnou pitné vody, podzemní prostory nejsou přístupné pro veřejnost. Z povrchových krasových útvarů se zde nacházejí skalní věže, jehly, okna a skalní brány. Největší skalní brána se nachází pod Nižnou Kľakovou. Povrch celého území je převážně lesnatý s bohatou faunou a flórou. Oblast je známá chovem koní na Velké louce.

Gemer sehrál významnou roli ve slovenském národním životě, přestože zde působili mnozí národní buditelé, spisovatelé a kulturní pracovníci, zejména jako evangeličtí knězové. Centrem regionu je Revúca – známá jako město Prvního slovenského gymnázia. Region je známý těžbou nejvýznamnější nerostné suroviny – magnezitu s ložisky v Jelšavě a Lubeníku.

Turistika
Mimo množství kulturních památek a poznání pro Slováky tak významné části jejich historie, se Vám zde naskytnou možnosti příjemného relaxu a aktivního odpočinku při turistice, cykloturistice, jízdě na koni, chytání ryb, sběru lesních plodů a množství hřibů.

Při troše trpělivosti můžete uvidět stáda srn, jelenů, divočáků, lišky, medvědy, rysa či orla. Pro nimrody jsou připraveny rozsáhlé revíry, posedy a lesnické chaty. V zimě, můžete lyžovat anebo obdivovat krásy přírody na běžkách.

Posedět si můžete na salaších, kde vám k dobré chuti k žinčici a sýru zazvoní ovečky. A nezapomeňte ochutnat místní speciality, ke kterým neodmyslitelně patří Revúcké guľky a Kameňanská drienkovica.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.revuca.sk , na kterých najdete další informace.