Brezno

Brezno

Současnost
Brezno je administrativním centrem regionu, sídlem okresu, kde na rozloze 1 265 km2 žije asi 66 tisíc obyvatel. Je kulturně-společenským a hospodářským centrem Horehroní, začátkem roku 2007 mělo město 22 tisíc obyvatel.

Má bohatou historii – v roce 2005 oslavilo 740. výročí první písemné zmínky.

Je sídlem 5 středních škol a nachází se zde detašované pracoviště vysoké školy – Materiálově-technologická fakulta Slovenské technické univerzity se sídlem v Bratislavě. V Brezně má svoje sídlo 8 komerčních bank.

Poloha města
Město Brezno leží ve středu Slovenska, v Banskobystrickém kraji v horní části regionu Horehroní. Okres, jehož je centrem, na východě začíná u obce Telgárt pod sedlem Besník a končí západními hranicemi okresu za obcemi Německá a Ráztoka. Jeho největší část tvoří Horehronské podolí, ze severu lemované mohutnou hradbou Nízkých Tater a z jihu rozložitými hřbety Slovenského Rudohoří.

Katastrální území samotného města Brezna má rozlohu 12 946 ha a nachází se v nadmořské výšce od 486 do 2 043 m n. m., střed města je v nadmořské výšce 489 m n. m. Horehronské podolí je korytovitá kotlina patřící k vysoko položeným kotlinám Slovenska – sahá od 390 do 1 000 m n. m., dno podolí dosahuje největší nadmořskou výšku ze všech kotlin Slovenska v sedle Besník u Telgártu – 1 000 m.

Nejvýše položeným místem území je vrchol Ďumbiera ve výšce 2 043 m n. m. Nejnižší bod je na hladině řeky Hron, která protéká celým podolím od pramene pod Královou holí po nádherném meandrovém úseku ve směru východ – západ. Výškový rozdíl nejvyššího a nejnižšího bodu způsobuje velkou diferencovanost reliéfu a z toho vyplývající rozdíly v klimatických a biogeografických charakteristikách.

Zajímavosti z historie
Nejstarším hmotným dokladem nalezeným v Brezně a dosud největším zdejším archeologickým nálezem je 14 bronzových náramků a dva bronzové šálky, časově zařazené do období 1250 až 700 př. Kristem. Lze je považovat za jeden z největších bronzových nálezů Horehroní. Byly náhodně nalezeny v roce 1882 při výkopových pracích v lokalitě Banisko u Března.

Další bronzové nálezy v Brezně a okolí:
sekerka nalezená na náměstí v Brezně, listový oštěp z Podbrezové, sekerka z Krámu, bronzové nálezy z hradiště v Německé svědčí o vysoké úloze bronzu pozdní doby bronzové na středním Slovensku.

Nejstarším písemným pramenem o území, na kterém město později vzniklo, je listina z roku 1265 určená liptovským osadníkům, kterou panovník Belo IV. vymezoval prostor pro jejich lovy.

V roce 1517 bylo město vyrabováno a vypáleno. Lehlo popelem a s ním také první sakrální památka – dřevěný kostel na náměstí.

Nejznámější postavou brezňanské historie je Bombura, ozbrojený rytíř v městském znaku, kterému legendy připisují zásluhu na záchranu města před Turky.

Nejstarším zachovaným městským symbolem je pečetidlo ze 17. století a městská zástava z roku 1896. Současná podoba erbu je známá z roku 1627, kdy byly heraldické symboly popsány v soupise privilegií města.

V lednu 2005 během výstavby nákupního střediska v Brezně byl odkryt střepinový materiál z většího sídlištního celku datovaného do mladší doby bronzové a přiřazován k lužické kultuře.

Z historie města
Nejstarší doposud známá písemná zmínka o Brezně je v listině panovníka Bela IV. z roku 1265.
V roce 1380 uherský král Ľudovít I. (Velký) Anjou udělil městu Brezno městská privilegia.

Název města Brezno poprvé použil Ľudovít I. v listině z roku 1560, kterou řešil spor města s okolními hradními panstvími.

Město se začalo formovat na základě hornictví – těžby drahých kovů, později železné rudy. V 16. až 19. století se v Brezně rozvinula řemeslnická činnost organizovaná v cechách a společně s vyspělým zemědělstvím byla v tomto období hlavním zdrojem obživy místních obyvatel.

V roce 1650, za panování Ferdinada III. Habsburského, vstoupilo Brezno do společnosti svobodných královských měst. Po 1. světové válce se stalo sídlem okresu.

Městská privilegia udělil Breznu v roce 1380 Ľudovít I. (Velký) Anjou, který byl v tomto období uherským králem. Erb města Brezna obsahuje proto podobné symboly jako erb  panovnického roku Anjouovců. Nad štítem s liliemi a pruhy je postaven obrněný a mečem ozbrojený rytíř s nápadnými černými vousy a bradou, přilbu má zdobenou pštrosími pery. V místní mytologii se s ním spojuje legenda o záchraně Brezna před Turky.

S historií města se mohou návštěvníci seznámit při prohlídce stálé historické expozice „Brezno v proměnách času“ v Horehronském muzeu, na náměstí gen. M. R. Štefánika č. 13.

Horehronské muzeum
Horehronské muzeum v Brezně patří mezi mladší muzea na Slovensku. Za více než čtyři desetiletí své působnosti však posbíralo množství hmotných, písemných a obrazových dokumentů z oblasti etnografie i historie, charakterizujících dějiny a kulturu obyvatelstva horního Pohroní – tj. území mezi Banskou Bystrickou a Telgártem.

Muzeum vzniklo v roce 1960 jako vlastivědné muzeum brezňanského okresu, v roce 1965 nabylo statut regionálního muzea se zaměřením na historii a národopis Horehroní. V 70. letech 20. století se začala systematická tvorba sbírek národopisných a historických, se snahou o komplexní přístup k tématu.

Horehronské muzeum nabízí náhled do historie města. Stálá historická expozice „Brezno v proměnách času“ je umístěná v Měšťanském domě, v jednom z nejstarších domů na náměstí, jehož základy byly postaveny v polovině 16. století. Tato expozice je exkurzí do politického hospodářského a společenského vývoje města od jeho začátků až do roku 1918.

V současnosti sbírkové fondy obsahují více než 30 tisíc předmětů, významně je doplňují dokumentační fondy. Svou současnou podobu tato stavba nabyla po pozdně barokních úpravách v letech 1779 – 1780.
 
Nej… z Brezna
K nejzajímavějším prostorám města patří obdélníkové náměstí, svým tvarem a rozlohou (213 x 146 m) je ojedinělým na Slovensku. Nachází se zde historický park a množství zajímavých staveb. Vzhledem k významným kulturním a historickým hodnotám bylo vyhlášeno za památkovou zónu.
Dominantou náměstí je zvonice z roku 1830 s výškou 31 metrů, jež v minulosti sloužila také jako strážní věž.

Nejstarším zachovalým sakrálním objektem v Brezně je Kaple sv. Kříže. Z původně jednolodního farního kostela „Na Bráničce“ z let 1519 – 1519 se po požáru v roce 1779 zachoval jen gotický presbytář.

Nejstarší movitou památkou města Brezna je plastika Madony s dítětem – polychromovaná dřevořezba z konce 15. století, umístěná na novogotickém oltáři v kapli bývalého piaristického kláštera na náměstí.

Nejstarší oltářní obraz v Brezně – tabulová malba sv. Barbory z pozdně gotického křídlového oltáře kostela Na Bráničce – pocházející z konce 15. století, je dnes umístěn v kapli bývalého piaristického kláštera.

Jediná sakrální židovská památka v regionu je brezňanská synagoga, postavená v roce 1902. V interiéru je umístěná zrekonstruovaná mramorová deska, jejímž obsahem je zakládací listina v maďarském jazyce a hebrejštině a dřevěný zrekonstruovaný oltář. Nachází se zde expozice z historie místní židovské komunity. V současnosti je synagoga využívána ke kulturně-společenským účelům.

Druhými největšími varhanami z evangelických kostelů na Slovensku jsou troj manuální varhany se 42 registry umístěné v evangelickém kostele v Brezně. Do chrámu byly instalovány v roce 1887 při příležitosti 100. výročí založení kostela.

Jedinečnou technickou památkou je lidová mandlovna v rolnicko-řemeslnické usedlosti na Rázusově ulici č. 20. Zařízení na úpravu tkanin poháněné tažnou silou koně pomocí jednoduchého dřevěného mechanického stroje se soustavou převodů. Mandl pochází z první poloviny 19. století.
Ochotnické divadlo má jednu z nejstarších tradic ve městě. Už v 17. století se zde hrálo ochotnické divadlo, současným pokračovatelem je Divadelní soubor Jána Chalupky, který reprezentuje město na ochotnické scéně doma i v zahraničí.

Kulturní památky

Římsko-katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel se stavěl po požáru města v letech 1782 až 1793. Jednolodní stavba je řešena v barokním pojetí. Zachoval se v něm původní pozdně barokní mobiliář. Součástí svatyně je hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie s obrazem od Jána Juraje Fuchse. Varhany s 20 mutacemi jsou od známého rajeckého mistra Jána Pažického. Kostel vymaloval banskobystrický malíř Václav Zettler v roce 1786.

Evangelický a. v. kostel
Kostel – jednoduchá prostranná stavba halového typu s presbytářem, postavená v letech 1785 až 1787. Věž pochází z roku 1909. Základní kámen byl položen v roce 1785, když byl farářem Karel Kuzmány. V roce 1841 kostel a starou faru poškodil požár. Za účinkování Jána Chalupky byl kostel obnoven a zvětšen, postavena kazatelnice a nový oltář.

Klášter piaristů s kaplí
Objekt byl postaven v letech 1694 až 1713. V severozápadní části je klášterní kaple Panny Marie. Zaklenutá je barokní valenou klenbou, na jejímž vrcholu jsou 3 štuková zrcadla s historizující ornamentální malbou z konce 19. století. Na oltáři kaple je umístěna vzácná pozdně gotická dřevěná polychromovaná plastika Panny Marie, pocházející z konce 15. století.

Kaple sv. Kříže, Na Bráničce
Původně římsko-kat. kostel Blahoslavené Panny Marie byl postaven v letech 1517 až 1519 jako jednolodní kostel s polygonálně ukončenou svatyní. Ze severní strany k ní byla přistavěna sakristie zpřístupněná ze svatyně lomeným pozdně gotickým portálem. Na východním okně se zachovala původní kovaná mříž. V roce 1746 dali piaristi pod svatyní vyzdít kryptu, do které pochovávali členy piaristického řádu. Při požáru města (19. dubna 1779) vyhořel dřevěný trámový strop nad lodí kostel, krov se šindelovou střechou, v interiéru shořely 3 oltáře. Kolem kostela se rozprostíral hřbitov. V interiéru je klasicistní sousoší Kalvárie ze začátku 19. století.

Židovská synagoga
Vstupní prostor – „puliš“ je zaklenut valnou klenbou, z něho vede schodiště do modlitebny, jakož také na ženskou galerii. Na východní straně synagogy je umístěn oltář. Ve vstupním prostoru a svatyni je původní terazzo podlaha ze šedých ploch, lemovaných po obvodě úzkými červenými pásy. Synagoga byla postavena podle projektu významného banskobystrického stavitele Aloise Payerbergera. V roce 1901 byl položen základní kámen, následující rok byl chrám vysvěcen. V roce 1930 byla synagoga opravovaná. Po deportaci Židů v roce 1942 přestala sloužit náboženskému účelu. V roce 1996 se započaly práce na obnově. V synagoze se nachází expozice z historie židovské komunity v Brezně.

Mariánský sloup
Postaven byl v roce 1741 na náklady měšťana Juraje Machnera, který tímto způsobem měl být potrestán za veřejně vyslovenou kletbu. V roce 1944 byl vyhotoven nový podstave. Celý objekt byl rekonstruován v roce 1988.

Městská radnice
Byla postavena v roce 1770 na místě starší budovy ze 16. století, v roce 1779 byla poškozena požárem a přestavěna. Prostory přízemí jsou zaklenuty renesančními lunetovými klenbami. Na boční východní fasádě přízemí se nachází erb města Brezna (pocházející z Hrončianské brány městského opevnění). Začátkem 19. století byla v suterénu krčma, později ubytovna pro městské hajduky. Balkón se stal místem vystoupení při důležitých politických událostech.

Městská věž
Tato dominanta města byla postavena v roce 1830 v klasicistním duchu. V minulosti sloužila jako strážní věž, nad třetím nadzemním zvonovým podlažím byl byt strážníka, který úderem na zvon ohlašoval nebezpečí požáru. Mohutná hranolová stavba s mansardovou střechou a základnou 10 x 10 m má výšku 31 metrů. V roce 1924 byly do věže instalovány tři zvony. Největší s nápisem „Svatý Floriáne, chraň nás od ohně“ váží 580 kg, druhý má hmotnost 358 kg, nejmenší 139,5 kilogramový nese nápis „Svatý Michale, neopusť nás v posledním boji“.

Městské opevnění
Z původního opevnění, pozůstávajícího ze 4 vstupních městských bran, několika bašt a prstence hradbové zdi zůstaly zachovány jen některé úseky. Jihovýchodní úsek u bývalého Chobotu byl rekonstruován v redukované výšce, sleduje původní linii opevnění.

Známé osobnosti

Gustav Kazimír Zechenter-Laskomerský
V letech 1853 až 1868 působil v Brezně jako báňsko-lesní lékař, uznávaný geolog, mineralog a botanik. Jeho „Vlastní životopis“ patří k nejvýznamnějším dílům slovenské memoárové literatury.

Ján Chalupka
Je největší literární osobností Brezna – spisovatel, kterému město vděčí za své pevné a nesmazatelné místo ve slovenské literatuře. Ján Chalupka působil v Brezně jako evangelický farář téměř 50 let.

Martin Rázus
Patřil k významným postavám meziválečné slovenské literatury i slovenské politiky. V Brezně působil v letech 1930 až 1937. V brezňanském historickém parku byl v roce 2006 odhalen pomník Martina Rázuse.

Karel Kuzmány (1806 – 1866)
Tento rodák z Brezna byl prvním místopředsedou Matice slovenské.

Adolf Petr Záturecký
Učitel, redaktor, etnograf, autor dosud nejrozsáhlejší sbírky přísloví „Slovenské přísloví, pořekadla a úsloví“ žil v Brezně v letech 1869 – 1904.

Josef Dekrét Matějovič (1774 – 1841)
Průkopník moderního hospodářství, nejvýznamnější osobnost slovenského lesnictví v 19. století. Rodák z Černého Balogu.

Na brezňanském náměstí stojí pomník generále M. R. Štefánika, postavený v roce 1929, jehož kopie je od roku 1999 ve francouzském městě Meudon – působišti M. R. Štefánika.

Přírodní podmínky
V regionu převažuje chladné až mírně chladné kotlinové klima, chladná a studená je hlavně zima, což vytváří vhodné podmínky hlavně pro zimní sporty. Sněhová pokrývka ve vyšší nadmořské výšce se udrží až 200 dní v roce, proto jsou v Nízkých Tatrách výborné podmínky pro lyžování. V nižších polohách se lyžařská sezóna prodlužuje umělým zasněžením.

Členitý horský terén Horehroní – svahy Nízkých Tater a Slovenského Rudohoří – nabízí neomezené možnosti pro turistiku a cykloturistiku. Celoročně může Horehroní nabídnout svým návštěvníkům přírodní atraktivity – hory, rokliny, krasové útvary, vodopády.

Mimo přírodních krás se na tomto území vyskytují lesy bohaté na rozmanitou zvěř, ptactvo i květenu. V regionu Horehroní se nachází 28 loveckých revírů, které mají celkovou výměru 117 tisíc ha. Společně v loveckých revírech Horehroní každý rok přezimuje asi 1 400 kusů jelení zvěře, 680 ks srnčího a 180 kusů divočáků. Ze vzácné zvěře se zde vyskytují medvědi, rysové, jezevci i kamzíci.

Členitý terén Horehroní se vyznačuje množstvím pramenů, potoků a říček, ústících nakonec do řeky Hron – významného slovenského povodí. Na mnohých místech se nacházejí minerální prameny. Ve vodách žije mnoho druhů ryb. Na ochranu přírodních atraktivit Horehroní – flóry i fauny – byly zřízeny Národní parky Nízké Tatry a Muránská planina, do území zasahuje také Národní park Slovenský ráj a Chráněná krajinná oblast Polana.

Tipy na výlety do okolí

Černohronská železnice
(Chvatimech 7 km – Černý Balog 9 km)
Černohronská železnička, dlouhá 132 km, je nejdelší ze 40 lesních železnic na Slovensku. Do roku 1982 převážela dřevo a dřevorubce, později jí hrozil zánik. Dnes je rekonstruováno 14 km kolejnic na úseku Chvatimech – Černý Balog – Vydrovo. Nezapomenutelné dojmy z jízdy parní lokomotivou uprostřed krásné černohronské přírody umožňují letní turistické vozy.

Informace:
Provoz v letní turistické sezóně (od 1. 5. do 15. 9.) denně, také během svátků. Mimo sezónu žádejte informace v turisticko-informačních kancelářích nebo v kanceláři ČHZ v Černém Balogu na ulici Hlavní 56, na tel. 048/6191500.

Unikátní sbírka zvonků
(Šumiac, 42 km)
Unikátní sbírka zvonků je vystavena v rodinné dřevěnici Mikuláše Gigaca v Šumiaci. Obsahuje více než 2 tisíce kusů zvonků různých tvarů. Najdete zde zvonce lité, plechové, dřevěné, hliněné, skleněné, pletené a jiné. Mimo zvonků jsou zde vystaveny také lidové hudební nástroje a nářadí z horehronské dědiny Šumiac. Během prohlídky si můžete poslechnout výklad o celoživotní práci Mikuláše Gigaca, hru na zvonce a jiné lidové hudební nástroje.

Informace: návštěvu muzea je nutné dopředu dohodnout na tel. Čísle: 048/6181232.

Jeskyně mrtvých netopýrů
(Trangoška, 23 km)
Třetí nejdelší a čtvrtá nejhlubší jeskyně na Slovensku je Jeskyně mrtvých netopýrů. Jméno dostala podle nálezů netopýřích kostiček starých až 6 tisíc let. Její hloubka je 300 m a délka 16,2 km. Je první ekologicky zpřístupněnou jeskyní na Slovensku, nachází se na trase z Trangošky na Chatu M. R. Štefánika

Informace:
Vstupy v letní sezóně jsou každodenně mimo pondělky v dvouhodinových intervalech od 10 do 16 hodin. Mimo sezónu jsou návštěvy v sobotu a neděli, jindy po dohodě se správce. Návštěvu je nutné dopředu objednat na tel. Čísle: 048/6175428, 0905135535.

Bystrianská jeskyně
(Bystrá, 15 km)
V Bystré se nachází známá krápníková jeskyně, která patří mezi typické puklinové jeskyně. Vznikla korozívní a erozní činností potoka Bystrianka. Mimo prohlídkové trasy se v ní nachází léčebna, kde se léčí nemoci horních a dolních dýchacích cest.

Informace:
V letní sezóně (1. 6. do 31. 8.) jsou vstupy každý den mimo pondělí každou hodinu od 9 do 16 hodin. Mimo letní turistickou sezónu jsou vstupy v 9.30, 11, 12.30 a 14 hodin. V období od 1. 11. do 1. 1. je jeskyně uzavřena. Bližší informace na tel. Čísle 048/6114221 nebo přímo v jeskyni: 6195133.

Památky na železářské tradice
(Hronec, 9 km. Osrblie, 16 km)
Nejvýraznější památky na železářské tradice tohoto kraje se nacházejí v Hronci (první litinový most v Uhersku z roku 1810, litinový pavilón na Kalvárii a několik starých litinových náhrobních křížů) a v Osrblí (zbytky vysoké pece z roku 1795 v lokalitě Tři vody).

Informace: Obecní úřad Hronec – tel. Číslo 048/6176964.

Lesnický skanzen
(Černý Balog – Vydrovo, 12 km)
Návštěvník se může projít překrásnou černohronskou přírodou po 2 900 m dlouhém „chodníku volného času“ s 56 zastávkami. Skanzen umožní poznat růstové fáze lesa a výchovné zásahy v nich, historické i současné technologie, zařízení a nástroje i lesní zvěř.

Informace: 048/6191716, 6191326.

Eurosalaš
(Michalová, 12 km)
Je první slovenskou salaší postavenou ve stylu klasické salaše splňující evropské hygienické normy. Nachází se nad obcí Michalová, 12 km od Brezna. Návštěvníci mají možnost vidět jak funguje salaš, kde se pasou ovce, jak se dojí atd. Zajímavá je také výroba sýra.

Informace: 0903639878, 0903 610126.

Ajax farma – Mýto pod Ďumbierem
Farma má v tomto období 10 jezdeckých koní a 5 poníků, na ježdění je k dispozici 6 koní. Pro začátečníky nabízí školu ježdění na ponících a koních s instruktorem, pro pokročilé vycházky po lesních pěšinách a pro zkušené hipodrom a vycházky do okolní přírody.

Otevírací hodiny: denně od 9 do 11 a od 13 do 17 hod.

Informace: tel. Číslo 048/617 00 31, 617 00 32 – hotel Partizán, fax: 048/617 00 33.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.brezno.sk , na kterých najdete další informace.