Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Prešov

Město Prešov leží v Košické kotlině a obklopují ho Slánské vrchy a Šarišská vrchovina. Prešovem protékají řeky Torysa a Sekčov.

Město je významným hospodářským a správním centrem východního Slovenska. Už v minulosti, historicky od udělení městských práv, se v něm soustřeďovaly řídící činnosti, které měly v dosahu zpočátku jen okolní města a obce, později celý region. Vyplývá to z jeho geografické polohy, protože je postaveno na křižovatce bývalých významných obchodních cest.

Prešov, s počtem obyvatel 91 205 (stav k 1. 1. 2005), je třetím největším městem Slovenska. Sídlí v něm krajské orgány a zároveň je správním centrem Prešovského samosprávního kraje, který je největší na Slovensku.

Administrativně město Prešov sestává ze čtyř katastrálních oblastí: Prešov, Solivar, Šalgovík a Nižná Šebastová.

Přes území města vedou významné mezinárodní silniční a železniční tratě směrem do Polska a na Ukrajinu. Nejbližšími velkoměsta jsou podle vzdušných vzdáleností v km: Košice (38), Užhorod (96), Miškolc (115), Tarnow (128), Budapešť (250), Bratislava (345).

Historické jádro města je národní kulturní památkou.

Historie

První osídlení území města a jeho okolí
Archeologové datují nejstarší stopy po přítomnosti člověka na území dnešního Prešova a jeho blízkého okolí na základě nálezů do období mladší fáze středního paleolitu (80 000 až 40 000 let před naším letopočtem).

Řeka Torysa, která v současnosti město Prešov obepíná po obou stranách, už v pravěku představovala důležitou komunikační spojnici nejen pro člověka, ale také pro chladnomilnou stádní zvěř. Potvrzuje to nález mamutích kostí v roce 1930, které můžeme spojovat s činností pravěkých lovců a jejich osídlováním.

Prvními stopami lidí z období starší doby kamenné na území Prešova byly tři nástroje, nalezené v roce 1955. Početnost nalezených paleolitických sídlišť dovoluje prešovskou a velkošarišskou oblast pokládat za nástupní prostory sběračsko-loveckých společenství v pravěkém vývoji údolí řeky Torysy.
V posledních čtyřech stoletích starého letopočtu byly ve střední Evropě dominantní kmenové formace Keltů. Mladší doba železná (laténská) přinesla novou kvalitu a dynamiku vývoje také na území Šarišského údolí.

Z 2. a 1. století p. n. l. máme z intravilánu Prešova spolehlivě lokalizováno několik hospodářsko-výrobních sídlištních areálů, které odrážejí složité etnické poměry tohoto období. Vedle výrazně vystupujících keltských prvků v pozdním laténu totiž rozeznáváme také tendence svědčící o přítomnosti lidu dácké a púchovské kultury.

Na prahu nového letopočtu
Na území Prešova se našly hrnčířské klenbové pece s roštem. Keramika, která se v nich vypalovala, se vytáčela na rychle rotujícím kruhu. V 1. stol. před n. l. se zde nacházela osada s rozvinutou dílenskou řemeslnou výrobou a obchodem. Stopy další z osad byly odkryty Pod Bikošom. Příbytky měly čtvercový a obdélníkový půdorys. Byly tam zásobníkové jámy na obilí a objekt, který měl pravděpodobně kultovní funkci. V jedné z jam se našel kosterní dvojhrob s velkým množstvím zuhelnatělého obilí. Mimo toho byla nalezena keltská stříbrná mince – tetradrachma z druhé poloviny 2. stol. před n. l.

Ani po změně letopočtu nebylo území města bez obyvatel. V římské době ještě doznívaly starší kultury, ale objevily se také nové, pronikající na konci 1. stol. a v 2. stol. ze severu. Šlo o lid przeworské kultury, která k zde přicházela po známých obchodních cestách podél říčních toků.
Stopy po této kultuře se našly na levobřežní terase řeky Torysy.

Ve 3. a 4. století n. l. nastal čilý obchodní ruch. Dotýkal se také území středního toku Torysy. Severně od Psrešova se našla lokalita, která svým významem přesáhla regionální oblast. Výrobně-řemeslné osady, ze kterých pocházely keramické a železné výrobky, byly na dnešním Sídlišti II. a pod Bikošom. V Prešově se našly dva poklady římských mincí, svědčící o velkém obchodním významu Prešova.

Slované
Ve 4. a 5. století, kdy se končila římská doba a začalo se velké stěhování národů, přitahovalo území nynějšího města nových usedlíků. Archeologické nálezy z let 1954 – 1962 na území dnešního Prešova jsou významné nejen pro studium začátku, ale také pozdějšího slovanského osídlení na východním Slovensku. Objevený keramický materiál byl tak zvláštní, že vedl k vyčlenění tzv. prešovského kulturního typu. Můžeme ho pravděpodobně spojovat s počátky  přítomnosti slovanského etnika v Karpatské kotlině.

Z periferních zón Prešova v raném středověku získal významné postavení Solivar, kde pravděpodobně už před 11. stoletím existovala osada. Její obyvatelé těžili a zpracovávali sůl. Počátky středověkého Prešova se spojují s rozptýlenými osadami, které ležely na terasách po obou stranách Torysy. Z nich se postupně formovalo budoucí středověké město Prešov.

Středověké město
Hlavním zaměstnáním obyvatel ve středověku byla řemeslná výroba a obchod. I když se nejstarší cechovní artikuly dochovaly až z roku 1451, není možné pochybovat o tom, že už ve 14. století vzkvétala v Prešově vícerá řemesla. Nejstaršími známými cechy ve městě byli kožešníci, kováři, bednáři, krejčí, obuvníci, olejáři a řezníci. Kolem nich se pak rozvíjela také další výrobní odvětví (např. bělení plátna, tkalcovství, mlynářství aj.), ke kterým v následujících stoletích přibývaly nové (výroba zvonů, výroba střelného prachu anebo lití děl).

Hlavní zdroj příjmů města a jeho obyvatel však v první řadě představoval obchod. O jeho velkém významu svědčí početná privilegia, osvobozující měšťany od placení mýta a celních poplatků na královských mýtech, či jiné, posilující pozice zdejších obchodníků na zahraničních trzích. Rozvinutý zahraniční obchod Prešovanů dokumentují výsady od polské a uherské královny Alžběty a krále Ľudovíta I. (vládl v letech 1342-82) z r. 1371 a 1372, podle kterých na celém území Polska nesměly být od prešovských obchodníků vybírány vyšší poplatky jako od občanů hlavního města Krakova. Ten samý panovník udělil r. 1371 Prešovu práva budínských obchodníků.

Ve víru mocenský zápasů (1526 – 1710)
Během staletí do života města vždy rušivě zasahovaly početné války, dynastické boje či povstání a jiné nepokoje. Vzhledem k velkému hospodářskému a politickému významu Prešova měli o něj zájem vždy obě dvě bojující strany. Tak tomu bylo v 15. století, když okolní krajinu ovládal Ján Jiskra se svým žoldnéřským vojskem, či koncem století, po smrti Matěje Korvína, když se město na několik měsíců stalo kořistí polského vojvody Jána Alberta a rovněž také v období dvojvládí a dlouhotrvajícího zápasu o trůn po roce 1526.

V 16. až 17. století prožilo město období svého největšího rozkvětu, zároveň však i do té doby nevídaného hlubokého všestranného úpadku. Dlouhotrvající války a s nimi související události (ničení, plenění, vysoké finanční nároky, epidemie, represe) měly za následek úplné zchudnutí, obrovské zadlužení a vylidnění Prešova, vrcholící na konce prvního desetiletí 18. století.

Znovuzrození (1711 – 1848)
Do druhého desetiletí 18. století vstupoval kdysi rozkvétající bohatý Prešov ve velmi žalostném stavu. Přestože žádné město na Slovensku nepostihla taková hluboká krize. Tento stav dokumentuje skutečnost, že město, označované ještě před půlstoletím jako „Malá Vídeň“ nabízelo nyní každému, kdo byl ochoten se zde usadit, zadarmo dům, měšťanská práva a několik roků svobody od daní. Tento ubohý obraz jen velmi málo připomínal někdejší slávu. Bez přehánění lze konstatovat, že rokem 1710 se končí existence starého středověkého Prešova a následujícím rokem se začala psát úplně nová epocha v dějinách města, charakterizovaná výraznými změnami ve všech sférách jejího života.

Trvalo asi dvě desetiletí, než se zuboženému městu podařilo překonat období stagnace, posbírat se z těžkých ran a nastoupit cestu nového hospodářského a kulturního rozvoje. Tak jako v předcházejících stoletích, hlavní roli v hospodářském životě města měl obchod a řemeslná výroba.
Souběžně s hospodářským rozvojem pokračovala také výstavba města. Zakrátko se podařilo opravit škody z předcházejícího období a po zastavění celého vnitřního města si také zámožnější měšťané budovali na předměstích výstavní domy se zahradami.

Na začátku 19. století musely stavebnímu rozvoji definitivně ustoupit dosud kompaktní, i když už dávno nefunkční hradby. Po zbourání obou hlavních bran se spojila předměstí s vnitřním městem a Prešov se rozrůstal také na východní a západní straně. Z městských příkopů se postupně staly zahrady, valy sloužily na procházky a na hradební zdi lepili chudobnější občané svoje obydlí. Baroko tehdy vytlačil klasicismus, jehož prvky nese několik přebudovaných fasád měšťanských domů.

Atény nad Torysou (1848 – 1918)
Toto pojmenování se pro město vžilo ve druhé polovině 19. a začátkem následujícího století pro vysokou úroveň kultury, vzdělanosti a školství, kterou se tehdy vyznačovalo. Na počátku těchto pokojných mírových desetiletí byla revoluce 1848/49, která stáhla do víru událostí celou zemi a v základech otřásla zkostnatělých polofeudálním zřízením starého mocnářství. Samozřejmě, bokem nezůstalo ani svobodné královské město Prešov.

Navzdory zpomalenému tempu hospodářského rozvoje pronikaly postupně také sem výdobytky technického pokroku. V roce 1894 dostalo město kanalizaci, v tom samém roce se začala stavba první elektrárny, poháněné vodou z mlýnského potoka a v následujícím roce už bylo zavedeno elektrické osvětlení. V roce 1870 byla vybudována železniční trať do Košic, o tři roky později trať Prešov – Orlov a v roce 1893 byla odevzdána do provozu trať Prešov – Bardějov. Napojení města na železniční dopravu nepřineslo však očekávané hospodářské oživení.

Po zavedení telegrafu si od roku 1895 začalo město budovat vlastní telefonní síť. S přibývajícím obyvatelstvem bylo v druhé polovině století nevyhnutelné řešit problém zásobování vodou. Užitkovou vodu čerpali totiž občané už odedávna z Torysy, mlýnského potoka nebo městských cisteren a na pití sloužilo několik minerálních pramenů v okolí. Výstavbu vodovodu navrhoval sice už koncem 18. století Ján Matěj Korabinký (1740 – 1811), jeho výstavba však začala až v roce 1857 a po překonání vícerých těžkostí byla ukončena v roce 1906.

Největší stavební rozmach zaznamenal Prešov po velkém požáru v roce 1887, který zničil nebo vážně poškodil většinu budov. Tehdy byly upraveny průčelí středověkých měšťanských domů v centru, zbourány malé předměstské domky a vybudované víceré nové budovy i celé ulice.

Prešov byl v tomto období známý především jako středisko kultury a vzdělávání. Na půdě města působily tři vysoké školy a několik středních škol. Nejvýznamnější školní ústav, evangelické kolegium, prožívalo tehdy vrchol své slávy. Sdružovalo právnickou a teologickou akademii, plno třídní gymnázium, učitelský ústav a cvičnou lidovou školu. Třetí vysokou školou byl řecko-katolický kněžský seminář. Mezi významnější střední školy patřily: plno třídní státní katolické gymnázium, státní učitelský ústav, katolická a evangelická dívčí měšťanská škola, řemeslnické učiliště, obchodní učiliště aj. Místní význam překračovala také ortodoxní rabínská škola.

V letech první světové války zchudobnělo město i jeho obyvatelstvo. Bezprostředně po jejím ukončení, 1. listopadu 1918, došlo k tragické události, známé jako prešovská vzpoura. Pod vlivem revoluce v Budapešti 31. října odepřeli vojáci 67. pluku a některých menších útvarů poslušnost svým velitelům. V noci potom ozbrojení vojáci vyrabovali vojenské sklady, vinárny a většinu obchodů ve městě. Po příchodu vojenské moci ze Spišské Nové Vsi byl opět obnoven pořádek, vzbouřenci odzbrojeni a zatknuti. Navzdory tomu, že během nepokojů nepřišel nikdo o život a události se odehrály fakticky už po ukončení války, odsoudil soud účastníky vzpoury k trestu smrti. Ještě v ten samý den, 1. listopadu 1918 popoledni bylo na náměstí popraveno 41 vojáků a dva civilisté. Byla to nejkrvavější událost, jakou město zažilo od Caraffova soudu v roce 1687, a touto událostí ukončila jednu z etap svých dějin.

Prešov v letech 1918 – 1945
Bezprostředně po ukončení války v říjnu 1918 a po rozpadu rakousko-uherské monarchie z několika příčin nedošlo k připojení Prešova (podobně jako části Slovenska) k novému státu – Česko-Slovenské republice.

Během existenci Slovenské republiky (1939 – 1945) vzrostl význam Prešova. Po vídeňské arbitráži se stal největším sídlem na východě a druhým nejvýznamnějším městem v republice. Po reorganizaci správního členění byl centrem Šarišsko-zemplínské župy, zabírající téměř celé území východního Slovenska. Z Košic, odstoupených Maďarsku, se přestěhovali některé státní úřady, školy (obchodní akademie) a jiné instituce.

Po příchodu římsko-katolického a evangelického a. v. biskupství k už existujícímu řecko-katolickému a řeckokatolické kapitule, představoval Prešov důležité církevně-správní centrum. Jeho celostátní význam dokumentuje zřízení německého konzulátu ve městě. V tomto období nepřibyly sice nové průmyslové závody, nové pracovní příležitosti vznikly však ve státních podnicích přemístěných z Košic (rozhlas, tiskárna, nemocnice aj.).

Historické památky

Nejvýznamnější historické a architektonické památky města Prešov jsou soustředěny v jeho jádru, které tvoří náměstí čočkovitého tvaru (Hlavní ulice). Souběžně s Hlavní ulicí najde návštěvník města Prešov další významné kulturně-historické památky, které se historicky formovaly za prvními městskými hradbami.

Historické jádro města Prešov bylo v roce 1955 vyhlášeno za městskou památkovou rezervaci a zejména v posledním období prošlo rozsáhlou rekonstrukcí.

Řeckokatolický biskupský palác
Organickou součást komplexu řeckokatolického kostela a dalších budov tvoří biskupský palác, který vznikl z bývalého kláštera minoritů.

Jeho historie se však začala psát přestavbou budovy městského špitálu a chudobince na nový klášter (při františkánském byl druhý ve městě), které získali minoriti v roce 1671.

V roce 1950, když byla rozhodnutím nejvyšších státních orgánů zrušena řeckokatolická církev v Československu, prošly obě stavby – kostel i biskupský palác do vlastnictví pravoslavné církve. Biskupský palác se stal na 4 desetiletí sídlem prešovského pravoslavného arcibiskupa (do r. 1990). Od r. 1990 je sídlem biskupa Řeckokatolické církve na Slovensku a v Česku.

Palác Klobušickovců
Stejně pozoruhodnou, avšak o velmi mladší palácovou stavbou je honosné sídlo baronů Klobušickovců, situované v jižní části náměstí na východní straně Hlavní ulice (dům č. 22).
Palác vznikl v polovině 18. století na pěti středověkých parcelách na náměstí a bývalé Maďarské ulice, které koncem předchozího století koupil baron František Klobušický.

Černý orel
V jižní části náměstí, na východní straně Hlavní ulice (dům č. 50), je zasazen blok městských reprezentačních budov, odedávna nazývaný Černý orel. Základem komplexu byl dvoupodlažní měšťanský dům Tomáše Caschera s prostrannou dvorní částí, zabírající dvě středověké parcely, které město zakoupilo v roce 1561 a adaptovalo na reprezentační hostinec. V městských písemnostech byl uváděn jako publicum diversorium (veřejný hostinec). Po náležité úpravě a přibudování nových prostor ve dvoře sloužil hostinec především majetnějším návštěvníkům města, ale také ke shromážděním měšťanů při různých příležitostech.

Šarišská galerie
Na tomto místě stál původně gotický středověký měšťanský dům. V 16. století byl rozšířen a přestavěn v renesančním slohu. Z tohoto období se zachovaly některé fragmenty v interiéru a obytný dvorní trakt. Na konci 18. století ho dal přebudovat nový majitel gróf Vécsey. Tehdy dostal dům svou nynější podobu s honosným bohatě členěným barokně-klasicistním průčelím s balkonem, sochařskou výzdobou a reliéfem vécseyovského erbu.

V 70. letech byla budova adaptovaná pro potřeby Šarišské galerie, dosud sídlící v přízemí kolegia.

Radnice
Na východní straně náměstí, oproti Neptunově fontáně, se nachází historická budova prešovské radnice.

Radnice středověkého Prešova stála původně na jiném místě. Byla to samostatně stojící dvoupodlažní kamenná budova, postavená jižně od farského kostela, někde na místě dnešního parku s pomníkem Rudé armády.

V průběhu 17. století ji však magistrát z neznámých důvodů (pravděpodobně poškození během požárů) opustil a přestěhoval se do objektu, který slouží tomuto účelu dodnes. Přesná podoba původní radnice není známa, zachoval se z ní jen kamenný městský erb z první poloviny 16. století, sekundárně umístěný v portále pozdější radnice.

Neptunova fontána
Neptunova fontána je jedinou zachovanou původní městskou cisternou. Před postavením vodovodu sloužila občanům jako rezervoár užitkové vody deset podobných cisteren.

Sousoší Neptuna dal postavit na začátku 19. století židovský obchodník Marek Holländer jako výraz vděčnosti za to, že mu městská rada dovolila usadit se a podnikat v Prešově. Až do časů Josefa II. nesměli s výjimkou období trhů pobývat v Prešově žádní židé.

Autorem sochy Neptuna s trojzubcem, obklopeného mořskými živočichy, je košický kameník a sochař Vincet Staviarský (1784 – 1847), který sousoší ukončil v roce 1826. Sousoší Neptuna bylo restaurováno začátkem 90. let 20. století.

Rákociho palác
Osudy Prešova v 17. až 18. století byly více než v kterémkoliv jiném východoslovenském městě (snad mimo Košic) spjaté s mocnou rodinou Rákociovců a jejími významnými osobnostmi. Rákociovská rezidence, jako památka na tyto bouřlivé časy, se dodnes vyjímá na východní straně Hlavní ulice (dom č. 86) naproti římskokatolickému farskému kostelu.

Římkokatolický farský kostel sv. Mikuláše
Nejvýznamnější historickou dominantou Prešova je nesporně kostel sv. Mikuláše, který je zároveň nejstarší budovou a jedinou dochovanou gotickou sakrální stavbou ve městě. Chrám je gotickým trojlodím, tzv. síňovým kostelem, které byli rozšířeny především v německých oblastech.
V průběhu 18. století doplnili interiér několika barokními objekty. V té době byl na pravé straně od hlavního oltáře postaven oltář sv. Antona Paduánského, oltář sv. Josefa a oltář Přeměny Pána. Vitráže v oknech v jižní stěně a presbytáři pocházejí z 50. let 20. století. V letech 1939 – 1946 byl kostel katedrálou římskokatolického prešovského apoštolského administrátora.

Floriánova brána
Postavena byla v první polovině 15. století jako součást nových hradeb na západní straně města, podél kterých vznikla další ulice – Baštová. Z venkovní strany byly tyto hradby chráněné vodním příkopem, napájeným vodou z mlýnského járku. Samotná Floriánova brána byla chráněná čtyřhrannou věží, která byla vysunutá do příkopu, a menší předsunutou záštitou na druhé (západní) straně příkopu.

Floriánova brána byla pravděpodobně poprvé přestavěna v roce 1673, respektive v následujícím roce, a to na příkaz císařského velitele města, který z obavy před povstalci musel dát nanovo vybudovat všechny zničené části hradeb.

Okolí Prešova


Šarišský hrad
Rozsáhlé ruiny jednoho z největších slovenských hradů se vyjímají ve vzdálenosti asi 5 km severně od Prešova nad městečkem Velký Šariš. Zásluhou výborné geografické polohy na samostatném kopci, který výrazně převyšuje okolní terén na řekou Torysou a nachází se u staré obchodní cesty vedoucí na sever, bylo toto místo obýváno od mladší doby kamenné do 4. stol. našeho letopočtu.

Kapušianský hrad
Poměrně zachovalý komplex zřícenin hradu, dobře viditelný z hlavní cesty, se nachází východně od Prešova, vlevo od cesty směrem na Vranov a Bardějov. Vznik hradu je v raném středověku spjat s pohraniční obrannou funkcí tohoto území. Západně od něho se vypínají kopce Velká a Malá stráž a také samotný název obce pod hradem, založené původně strážci hranic, poukazuje na strategickou polohu tohoto místa.

Solnohrad
Východně od Prešova, nad obcí Ruská Nová Ves, jsou za dobrého počasí viditelné zříceniny hradu, který místní obyvatelé nazývají Zbojnickým hradem. Nejstarší dějiny hradu jsou spjaty s legendárním solným hradem Castrum Salis. Tento hrad, existoval pravděpodobně ještě před příchodem starých Maďarů, jak uvádí Anonymova kronika. Navzdory různosti názorů – je možné jeho polohu předpokládat v obci Solivar.

Dubnické opálové doly
Jedinečný světový unikát – Dubnické opálové doly – se nacházejí 28 km od Prešova, ve středu Slánských vrchů, mezi obcemi Zlatá baňa a Červenica. Dubnické opálové doly jsou největším a nejstarším ložiskem drahého opálu, mají největší rozsah důlních prací a největší ložiskovou mocnost. Počátky těžby sahají až do předřímských dob a první písemná zmínka se zachovala ze 14. května 1597.

Důlní těžba byla oficiálně skončena v roce 1922. Od počátku těžby až do roku 1922 bylo v lokalitě opálových dolů vyraženo ručně více než 30 štol s celkovou délkou přes 22 km.
Mimo opálu se v Dubnických dolech nachází ještě jeden unikát. Doly jsou podle počtu druhů největším zimovištěm netopýrů na Slovensku. Zimuje tu až 4 tisíce netopýrů ze 16 druhů.

Sigord
Sigord, ležící v údolí potoka Delňa je nejznámějším rekreačním střediskem a dobrým východiskem pro pěší túry. Umělá vodní nádrž je v létě oblíbeným výletním místem Prešovčanů s možností koupání a vodních sportů, ale také rájem rybářů, protože je uměle zarybňovaná.

Současnost

V současnoé době je v Prešově nejvýznamnější strojírenský, elektrotechnický a oděvní průmysl. Nachází se zde také dřevozpracující průmysl, který zastupují dva velké podniky a již tradiční polygrafický průmysl. Rozsáhlý je potravinářský průmysl, který reprezentuje 7 větších podniků
Unikátem v Prešově je společnosti Solivary, a. s., která je jediným závodem na těžbu a zpracování soli na Slovensku.

Město Prešov nabízí několik lokalit a průmyslových objektů, které jsou příležitostí pro investory. Slovensko je atraktivní nejen svou jednotnou 19% daní, ale také dostatkem kvalifikované pracovní síly a poměrně nízkými náklady na podnikání v porovnání s okolními krajinami. Vysoká zaměstnanost v regionu Prešova dává příležitost získat také státní příspěvky na nově vytvořená pracovní místa a rekvalifikaci zaměstnanců.

Vzdělávání
Prešov má dlouholeté tradice v oblasti vzdělávání. Základní vzdělání poskytuje 22 základních škol, které navštěvuje přibližně 14 tisíc žáků. Ke státní školám existují zde také alternativní školy – církevní a soukromé. Rozvinuté je střední školství, které zastupuje 37 škol.

Prešov je také významným univerzitním centrem. Sídlí zde Prešovská univerzita s Filosofickou fakultou, Fakultou humanitních a přírodních věd, Pedagogickou fakultou, Fakultou zdravotnictví, Fakultou managementu, Fakultou sportu, Řeckokatolická teologická fakulta a Pravoslavná bohoslovecká fakulta. Součástí univerzity je také Institut turismu a hotelového managementu. Technické vzdělání poskytuje Fakulta výrobních technologií Technické univerzity v Košicích se sídlem v Prešově. Na těchto vysokých školách studuje v rozličných formách studia více než 10 tisíc posluchačů.

Zajímavost


49. rovnoběžka
Město Prešov je jediným městem na Slovensku, které se může pochválit tím, že přímo přes jeho centrum prochází jedna ze zemských rovnoběžek.

49. rovnoběžka v Prešově prochází přes cestu v blízkosti Hlavní ulice č. 126,, kde je vyznačená kovovou deskou. Dále prochází ulicemi Špitálská, Metodova a Dilongova a přímo na rovnoběžce je postavená také Prešovská hvězdárna.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.presov.sk , na kterých najdete další informace.

Prešov je město na 49. rovnoběžce

Prešov je město na 49. rovnoběžce

Město Prešov leží v Košické kotlině a obklopují ho Slánske vrchy a Šarišská vrchovina. Prešovem protéká řeka Torysa. Územím města vedou významné mezinárodní cesty a železniční tratě. Prešov se nachází na souřadnicích 49° severní zeměpisné šířky a 21°15' východní zeměpisné délky.

celý článek

 
 
 

Náš tip

CK MAYER - poznávací zájezdy

CK Mayer je specialista na poznávací zájezdy s 27letou tradicí. Dále pořádáme pobyty s výlety, zájezdy s lehkou pěší turistikou a do termálních lázní.

 

SKOTSKO - cyklozájezdy s CK POZNÁNÍ

Pojeďte se s námi podívat do Skotska a vychutnejte si ta nejkrásnější místa na kole - jezero Loch Lomond, výstup na Ben Nevis či návštěvu palírny pravé skotské whisky.

ZÁJEZDY DO IZRAELE A PALESTINY

CK Tilia - poznávací zájezdy do IzraeleCK TILIA - poznávací zájezdy po nejzajímavějších místech biblické země s poutavým výkladem českého průvodce.

ZÁJEZDY ONLINE 2017

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2017 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

LEVNÉ UBYTOVÁNÍ

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Egypt | Turecko | Chorvatsko | Itálie | USA | Řecko | Rakousko