Prešov je město na 49. rovnoběžce

Město Prešov leží v Košické kotlině a obklopují ho Slánske vrchy a Šarišská vrchovina. Prešovem protéká řeka Torysa. Územím města vedou významné mezinárodní cesty a železniční tratě. Prešov se nachází  na souřadnicích 49° severní zeměpisné šířky a 21°15' východní zeměpisné délky.

Město Prešov je jediným městem na Slovensku, které je zajímavé tím, že přímo přes jeho centrum prochází jedna ze zemských rovnoběžek. V Prešově prochází 49. rovnoběžka přes cestu v blízkosti Hlavní ulice č. 126, kde je vyznačená kovovou deskou. Dále prochází ulicemi Špitálská, Metodova a Dilongova a přímo na rovnoběžce je postavená také Prešovská hvězdárna. Hvězdárna a planetárium v Prešově nabízí pro své návštěvníky různé audiovizuální programy, přednášky, videoprojekce, výstavy, ale také pozorování oblohy dalekohledem ve večerních hodinách.

Východoslovenský Prešov bude mít brzo nejvyšší sochu Krista. Gigantická, 39 metrů vysoká socha Ježíše Krista už má svou definitivní podobu. Socha, která bude o metr vyšší než nejznámější existující socha Ježíše nad brazilským Riem de Janeiro, by měla do Prešova lákat více turistů. Nad přibližně devadesátitisícovou metropolí Šariše by se měla podle dřívějších informací vztyčit do roku 2010. Nejvyšší socha Ježíše na světě stojí nad brazilským Riem de Janeiro a měří i s podstavcem 38 metrů. V Evropě stojí nejvyšší socha Krista nad Lisabonem.

Oblast dnešního Prešova byla osídlena již v dávnověku. Sídliště tu existovalo už v době Římské říše. Slované sem migrovali v 6. století po stěhování národů. První písemný dokument o městě je doložen z roku 1247 a svobodným královským městem byl Prešov od roku 1347. V tomto období se tu křížily významné obchodní cesty, a tak město zaznamenávalo velký rozmach nejen v řemesle a kultuře. Zhruba od 16. do 17. století docházelo k postupnému úpadku města. Další rozvoj města přišel se vznikem Československa. V 80. letech 20. století byl Prešov spojen dálnicí s Košicemi. Krajským městem se stal po rozpadu federace a obnovení krajů.

Historické jádro města je národní kulturní památkou. Architektonické pamětihodnosti Prešova jsou soustředěny v centru, jehož základ tvoří náměstí čočkovitého tvaru společně s Hlavní ulicí. Nejvýznamnější historickou dominantou Prešova je nesporně kostel sv. Mikuláše, který je zároveň nejstarší budovou a jedinou dochovanou gotickou sakrální stavbou ve městě. V průběhu 18. století byl interiér kostela doplněn několika barokními objekty. V té době byl na pravé straně od hlavního oltáře postaven oltář sv. Antona Paduánského, oltář sv. Josefa a oltář Přeměny Pána.

Neptunova fontána je jedinou zachovanou původní městskou cisternou. Autorem sochy Neptuna s trojzubcem, obklopeného mořskými živočichy, je košický kameník a sochař Vincet Staviarský (1784 – 1847). Sousoší Neptuna dal postavit na začátku 19. století židovský obchodník Marek Holländer jako výraz vděčnosti za to, že mu městská rada dovolila usadit se a podnikat v Prešově.

Rákociho palác je rákociovskou rezidencí, která se dodnes vyjímá na východní straně Hlavní ulice (dům č. 86) naproti římskokatolickému farnímu kostelu. Je památkou na bouřlivé časy, kdy byly osudy Prešova v 17. až 18. století spjaté s mocnou rodinou Rákociovců a jejími významnými osobnostmi.

Stejně pozoruhodnou, ovšem mnohem mladší palácovou stavbou než Rákociho palác je honosné sídlo baronů Klobušickovcov. Stavba je situování v jižní části náměstí na východní straně Hlavní ulice (dům č. 22).

V jižní části náměstí, na východní straně Hlavní ulice (dům č. 50), je zasazen blok městských reprezentačních budov, odedávna nazývaný Černý orel. Základem komplexu byl dvoupodlažní měšťanský dům Tomáše Caschera, které město zakoupilo v roce 1561. V městských písemnostech byl uváděn jako publicum diversorium (veřejný hostinec). Po náležité úpravě a přibudování nových prostor ve dvoře sloužil hostinec především ke shromážděním měšťanů při různých příležitostech.

Carrafova věznice pocházející z roku 1509 je evidována jako národní kulturní památka. Tento objekt není v současnosti využíván, ale jeho rekonstrukcí by Prešov získal vhodné prostory pro prezentaci řemeslnictví a opálu. Opál je drahokam, jehož naleziště se nacházejí v opálových dolech pod Dubníkem. Realizace obnovy a rekonstrukce této vzácné pamětihodnosti v současnosti probíhá.

V oblasti profesionální kultury si návštěvníci města mohou prohlédnout muzejní a galerijní sbírkové fondy a výstavy, které nabízí Šarišská galerie, Krajské muzeum, Expozice JUDAÍK ze sbírky Ing. Eugena Bárkányho (Muzeum židovské kultur SNM), Národní kulturní památka Solivar, Muzeum vín a další soukromé galerie.

Ortodoxní synagoga byla postavena v roce 1898 podle projektu synagogy v městě Tokaj jako výstavní sakrální budova v maurském stylu s dalšími orientálními prvky. Z vnitřního zařízení je cenný především umělecky zhotovený svatostánek (aron hakodeš) od košického sochaře Bacsóa. Celý interiér zdobí nádherné ornamentální malby Andreje Grazla. V roce 1993 instalovalo Slovenské národní muzeum v poschodí synagogy (v ženské galerii) část navrácených sbírek z Prahy z předválečného prešovského židovského muzea. Stálá expozice Barkányho sbírky (Barkány byl zakladatel muzea) je ojedinělým spojením a sladěním sbírek muzea s interiérem jedné z nejkrásnějších synagog na Slovensku.

Solivar v Prešově je nejvýznamnější technickou památkou a je jednou z expozic Slovenského technického muzea. Patří k národním kulturním památkám Slovenska, neboť jde o unikátní areál technických objektů na vaření soli. Počátky Solivaru se datují už z roku 1262. V současnosti je zpřístupněný objekt šachty Leopold a objekt klopačky – zvonice.

Unikátní stavba Gápeľ je tažné zařízení nacházející se nad šachtou Leopold a patří ke stavbám evropského významu. Zpočátku bylo používáno na těžbu i pro fárání horníků. Od konce 17. století už sloužilo jen na dopravu soli nebo na odčerpávání solanky a po roce 1752 výlučně jen pro těžbu solanky. Prvním tažným mechanismem nad šachtou Leopold byl ruční naviják – rumpál, který byl předchůdcem Gápeľa se silnou dřevěnou hřídelí. Gápeľ, zásobníky solanky, varna soli František, sklad soli, zvonice a další objekty tvoří ojedinělý historicko-technický areál, jediný svého druhu v Evropě.

Všem, kdo mají rádi kvalitní víno, je dobrým tipem návštěva Muzea vín, kde se nacházejí vskutku zajímavé exponáty. Netradiční Muzeum vín najdou návštěvníci Prešova pod prešovskou radnicí. Originální prostředí podzemních chodeb nabízí mnoho zajímavostí. Turisté se tu dozvědí vše o zpracovávání vín, o způsobech jejich ochutnávání a podávání. Nachází se zde expozice vín ze všech regionů Slovenska a Moravy, ale také z jiných vinařských oblastí celého světa. Vystavená vína je možné ochutnat, případně zakoupit jako zvláštní a chuťově skvělý suvenýr. Pozoruhodné jsou také vystavené předměty, které se používaly ke zpracování vinice.

Kultura ve městě má bohatou tradici. Milovníci divadla si určitě přijdou na své v jednom z nejlepších divadel na Slovensku – v Divadle Jonáše Záborského. Na divadelních prknech se odehrává nejen svět muzikálů, ale také svět známých oper, operet nebo moderních činoher. Divadelní činnost zabezpečuje dále Divadlo Alexandra Duchnoviča, Loutkové divadlo Babadlo a Dětské kočovné divadlo Drak.

Šarišská galerie patří mezi nejstarší regionální galerie na Slovensku. Byla založena v roce 1956 a od svého založení se profilovala jako regionální galerie systematicky budující obraz dějin výtvarného umění v oblasti své působnosti od středověku po současnost. Těžištěm její odborné činnosti byla zejména oblast severovýchodního Slovenska.

Město je bohaté také na rozličné kulturní akce. Nejvíce z nich je pořádáno během letních měsíců. Právě tehdy se návštěvníci mohou zúčastnit například Dní města Prešova, Mezinárodní soutěžní přehlídky vín – Muvina, nebo Prešovského jarmarku a festivalu skupin historického šermu. Mezi nejvýznamnější hudební vystoupení patří Prešovské hudební jaro, Prešovský hudební podzim, JAZZ Prešova a zajímavý je také ekologicky zaměřený Den Země.

Specialitou v oblasti výstav je Mezinárodní festival paličkované krajky. Milovníky lidového tance a zpěvu určitě zaujme folklórní festival Folklór Prešov, který nabízí přehlídku souborů a skupin z celého Slovenska, partnerských měst Prešova a dalších účastníků ze zahraničí.

V největším městě šarišské oblasti - Prešově - je koupaliště i možnost koupání ve volné přírodě. Ubytování nabízí několik hotelů různé cenové úrovně, mimo město jsou dvě srubové základny. Velmi dobré podmínky zde najdou i vyznavači cykloturistiky. Pro jízdu na kole lze použít mnohé turistické stezky, z Prešova do Bardějova a dále do Polska vede Šarišská cyklomagistrála.

Sigord ležící v údolí potoka Delňa je nejznámějším rekreačním střediskem a dobrým východiskem pro pěší túry. Umělá vodní nádrž je v létě oblíbeným výletním místem s možností koupání a vodních sportů. Je také rájem vášnivých rybářů, protože je uměle zarybňovaná.

Rozsáhlé ruiny Šarišského hradu – jednoho z největších slovenských hradů, se vypínají ve vzdálenosti asi 5 km severně od Prešova nad městečkem Veľký Šariš. Díky výborné geografické poloze na kopci, který výrazně převyšuje okolní terén nad řekou Torysou, a zároveň se nacházející u staré obchodní cesty vedoucí na sever, bylo toto místo obývané už od mladší doby kamenné do 4. století našeho letopočtu.

- ar -

Předchozí články ze Slovenska:
Starobylá Nitra se pyšní bohatými odkazy historie
Slovenské vánoční tradice
Skvostem Levoče jsou oltáře Mistra Pavla