Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Ružomberok

Ružomberok – centrum dolního Liptova, leží na soutoku Váhu a Revúce v západní části Liptovské kotliny na rozhraní významných slovenských pohoří – Velké Fatry, Chočských vrchů a Nízkých Tater.

Historie města
První písemná zmínka o osídlení je z roku 1233, městské výsady Ružomberku udělil z pověření Magistra rytíře Donče, zvolenského župana, ostrihomský arcibiskup Tomáš v roce 1318. V roce 1340 král Karel Robert výsady městu potvrdil a rozšířil. Součástí výsad bylo také vymezení hranic městského území, ve kterém se vytvořily sady, tzv. ulice města Bílý Potok, Černová, Vlkolínec a Villa Ludrová.

Slibný rozvoj královského města zastavil v roce 1390 král Zikmund, který dal Ružomberok do majetku Likavskému panství. Zde se začínají staletími se táhnoucí spory mezi městem Ružomberok a Likavským panstvím.

I navzdory tomu, se město hlavně díky významné křižovatce, na které leží, vyvíjelo v přirozené obchodně-tržně-řemeslnické centrum.

Obchod a průmysl
K tradiční zemědělské, dřevařské, ovčácké a tržně-obchodní tradici se přidružilo řemeslnictví, které se později sdružilo do početných cechů. Z nich se začaly vytvářet menší podniky, ze kterých se v poslední třetině 19. století, také díky vybudování Košicko-bohumínské železnice, začal rodit významný slovenský průmysl. Konkrétně šlo o rozvoj papírenského a textilního průmyslu, zpracování dřeva, ale také o rozvoj cihelny (1871), brynzárny (1850) a sirkárně (1890).

S rozvojem průmyslu ve městě vznikaly také slovenské peněžní ústavy. V poslední třetině 19. a v první polovině 20. století se Ružomberok stal významným finančním a průmyslovým centrem Slovenska.
Na tradici výroby papíru navázala v roce 1883 založená továrna na dřevotřísku a lepenku (Bílý Potok). Z těchto tradic došlo k vzniku nového závodu Sólo (1880) a v letech 1907 a 1908 k vzniku dalšího závodu, který časem dostal jména Supra. V západní části města začal koncem 19. století (1894) vyrůstat další velký průmyslový kolos – Rybárpolská textilka, která se postupně stala největší v Uhersku.

Mimo vzpomínaného velkého průmyslu působilo ve městě mnoho středních a menších podniků.

Vzdělání a kultura
Předpokladem rozvoje obchodu a průmyslu bylo také kvalitní školství. Na území města vzniklo postupně vícero důležitých škol. První doloženou školou vyššího typu byla evangelická latinská šlechtická škola. Její vznik je zahalen nejasnostmi. Podle některých pramenů měla vzniknout už v roce 1528, jiné údaje hovoří o roku 1567. No i tak jde o první, resp. jednu z prvních takových škol na Slovensku. Spojují se s ní jména významných osobností té doby.

Druhou velmi významnou školou bylo katolické gymnázium založené řeholí piaristů v roce 1729, přičemž zakládací listinu schválil císař Karel VI. V té době bylo ružomberské piaristické gymnázium jedinou školou svého druhu pro Liptov, Oravu, Turiec a severní část Trenčianské stolice. Školu navštěvovalo množství později významných osobností jako např. A. Bernolák, příslušníci rodin Makovických, houdekovců, Krčméryovců, A. Hlinak, E. Bohúň, Ľ. Fulla, K. Sidor a mnoho dalších.

Rozvoji vzdělání a kulturní úrovně při školách významně napomáhaly tiskárny, ať už to byla tiskárna Karla Slavy, Jana Skoteka, tiskárna LEV, kterou založil Andrej Hlinka společně s Janem Vojtaššákem a dalšími obrozenci. V městě bylo vytištěno množství knih, vznikaly různá významná periodika (Slovák, Hlas, Obzor, Prúdy, Slovenské listy). Z Ružomberka po Slovensku distribuovali slovenské kalendáře, ale také Makovického Poučná bibliotéka a Poučné čtení, Salvova edice Laciné knížky, Páričkova Slovenská knihovna. Svoje díla zde vydávali: Janko Jesenský, M. Kukučín, Ľ. Podjavorinská, J. Janoška, ale mnozí další. Vzpomínaní i nevzpomenutí obrozenci, spisovatelé a novináři vytvořili v Ružomberku tzv. protimartinský front, který tvořil protiváhu tehdy už konzervativnímu Martinu.

Významnou událostí v životě města byl rok 1912, když v Ružomberku vzniklo Liptovské muzeum, které založili bratři Artur a Julius Kurtiovci. V třicátých letech byla potom postavena budova současného muzea.

Ružomberk patří k významným výtvarným centrům. Ve městě se narodili nebo působili mnozí významní slovenští i čeští výtvarní umělci. Trvalé hodnoty národní výtvarné klenotnice zde vytvářeli Ľudovít Fulla, Robert Dúbravec st. a ml., Fedor Klimáček, Elemír Winkler-Koszhéghy, František Janček, Alexander a František Belopotockovci, Martin Benka, Karel Polónyi a další.

Je třeba vzpomenout i další významné kulturní osobnosti narozené nebo v Ružomberku působících: Jan Bohúň, Martin Húska, Vavřinec Korecz, Karel a Silvestr Krčméryovci, Olga Houdková, Anna Pivková, Bohumil Haluzický, Samuel Mikovíni, Jan Čajak a jiní.

Historické památky
Město Ružomberok je bohaté na národní i kulturní památky. Samostatná centrální část města je vyhlášená za památkovou zónu.

Náměstí Andreje Hlinky – bývalý Rínok
Toto náměstí lze považovat za nejstarší památku města. Od něho je odvozen také samotný městský erb. Město dostalo svůj rodný list na vrchu, který se nazýval Ružový. V dávné minulosti bylo místo, kde se dnes nachází historické náměstí s radnicí, celé prorostlé keříky šípkových růží. Údajně šlo o nevídanou věc. Němečtí přistěhovalci podle této rarity pojmenovali město Rosenberg – vrch růží – Ružomberok.

Městský erb má svoji tradici v dávné pověsti. Hovoří o mládenci, který při lovu střelou z kuše svým šípem prostřelil nejen červenou růži na jednom z keříků, ale také srdce dívčiny – své nevěsty. Prostřelená růže se tak stala symbolem města.

Na tomto náměstí se nachází soubor kulturních památek s přímým vztahem k osobnosti Andreje Hlinky, který byl vyhlášený za NKP v roce 1994.
- římsko-katolický kostel sv. Ondřeje – tvoří východní část náměstí a pochází ze 14. století.
- Památník Andreje Hlinky – sloužil v letech 1941 – 45 jako hrobka Msgre Andreje Hlinky
- budova Městského úřadu – postavená v novorenesančním slohu v roce 1897, v jižní části budovy byla římsko-katolická fara, v níž působil Msgre Andrej Hlinka
- Mariánský sloup – postavený v roce 1858
- Klášter sv. Kříže – postavený v empírovém slohu v roce 1806, tvoří dominantu západní části náměstí
- Ružomberské piaristické Gymnázium – založil gróf Jan Jakub Lowenburg, výuka začala v roce 1729 a bylo to v té době jediné gymnázium pro Liptov, Oravu a Turiec
- Dívčí měšťanská škola – původně sloužila řeholním milosrdným sestrám sv. Vincenta – santmárkam. V průčelí se nachází původní socha sv. Vincenta.
- Římsko-katolická lidová škola – budova s arkádami byla postavena v 30. letech 20. století. Nad arkádami je postaveno sousoší Krista – učitele.
- Kostelní schody – školní schody jsou spojeny s památníkem A. Hlinky
- Evangelický kostel – postavený v letech 1923 – 26.
- Galerie Ľudovíta Fully – byla dokončena v roce 1969 a vevnitř je umístěno celoživotní dílo mistra Ľudovíta Fully.
- Liptovské muzeum – budova postavená v letech 1935 – 37. Nacházejí se zde stálé expozice a v jejích prostorách se pravidelně koná Mezinárodní salón umělecké fotografie Fotofórum, Fotografická výstava Strom, výstavy umělecký děl apod.
- Kostel všech svatých – z poslední třetiny 13. století se vzácnými freskami byl v roce 1991 vyhlášený za NKP
- Dělnický kostel – sakrální stavba z roku 1921 nazývaná také Fabrický kostel sv. rodiny
- Kulturní dům – z roku 1928. Výstavbu budovy iniciovali členové Katolického kruhu v čele s Msgre Andrejem Hlinkou a Dr. Karlem Mederlym. Budova byla centrem kulturního a společenského dění v Ružomberku. Objekt byl rekonstruován a 7. 3. 2003 byla dána do provozu hotelová část. II. etapa rekonstrukce kulturní části – Velká dvorana a kino byla odevzdána v roce 2004.
- Palác sv. Žofie – z roku 1397, patřil mezi dominanty města. Po různých rozsáhlých rekonstrukcích byla zachována nejstarší část paláce, která je dnes součástí Obchodního centra Hypernova.
- Synagoga – budova z roku 1890, zajímavá hlavně z architektonického hlediska
- Památník padlým ve II. světové válce – z roku 1950, nacházející se na Nám. svobody
- Sousoší svobody – socha postavená na památku obětí 1. sv. války a osvobození od maďarské nadvlády u příležitosti 10. výročí vzniku ČSR (1928).
- Partyzánská matka – z roku 1974, odhalená u příležitosti 30. výročí SNP na Sídlišti Roveň
- Pamětní tabule padlým v I. a II. sv. válce – původní tabule umístěné na nynějším Památníku A. Hlinky (padlým v I. sv. válce odhalená v druhé polovině 30. let, padlým v II. sv. válce odhalená v 50. letech) byly zrekonstruovány a umístěny na budově Liptovského muzea v roce 1996.
- Památník padlých v I. a II. sv. válce – na městském hřbitově
- Památník padlým v SNP – Lokomotiva – z roku 1969, je umístěný v parku před železniční stanicí.

Hrady a zámky

Likavský hrad
Hrad Likava se nachází v obci Likavka přibližně 3 km směrem na sever od města Ružomberok. V současnosti představuje nejimpozantnější objekt středověké fortifikační architektury na území Liptova. Vznikl někdy na přelomu 30. a 40. let 14. století, z iniciativy zvolenského župana Donče, jako strážní hrad na ukrajinské cestě do Polska. Válečné události v roce 1397 – 99 a následné zajetí obsazených hradů vojsky legitimního panovníka Zikmunda Lucemburského podmínily stavební rozvoj hradu. Hrad byl královským majetkem, od sklonku 14. století ho do užívání obyčejně dostávali liptovští župani. V letech 1431 – 1434 byl hrad významná husitská pevnost.

Události při ovládnutí hradu husitskými vojsky, předznamenaly jeho další stavební vývoj. V průběhu 2. poloviny 15. století až 1. třetiny 16. století za časů Jana Korvína (knížete liptovského) a Ľudovíta Pekryho (nejvyššího královského kapitána) došlo k postupné výstavbě a architektonickému sjednocení palácového komplexu horního hradu, sestávajícího ze severního, jižního a východního paláce. Posledně jmenovaný byl později v 16. století, za Jana Kružice, adaptovaný na dělovou věž, v jehož prostorách se nacházelo původní gotické jádro renesance. Výška stěn severního paláce místy dosahuje až 36 metrů.

Likava se řadí k nejrozsáhlejším hradním stavbám na Slovensku. Stropy ve vyšších poschodích paláců byly dřevěné, hrad měl jeden luxusní prvek – zasklená okna. Sklo mělo pocházet ze sklářské hutě v Ľubochni. Přepychovým panským sídlem se stal až za Thökölyovců – Štefana I., který doplnil fortifikační systém hradu o věnec bašt po obvodu dolního hradu, ale který především buduje hradní studni na jižním úpatí brala, chráněnou mohutnou půlkruhovou baštou, ke které vede chodba vysekaná v hradní skále. Účastí Štefana II. Thökölyho ve Wesselényiho odpřisáhnutí se v podstatě naplňuje osud Likavy – po krátkém obléhání císařskými vojsky v prosince 1670 přechází do vlastnictví královského eráru a slouží už jen jako kasárna a vězení pro poddané. Kníže František II. Rákoczi nařizuje v roce 1707 hrad zbourat.

Liptovský hrad
Nazývaný také hrad Liptov, Liptovský starý hrad, Liptovský velký hrad, Sielnický hrad, Starhrad.

Pravděpodobně dal jméno celému regionu. Za své jméno vděčí pravděpodobně původnímu majiteli Ľubota – Ľubtův hrad, pomaďařením se změnil na Ľubtov, později Liptov.

Konzervované základy hradu situovaného v extrémní poloze na vrchu zvaném Hrad v Chočských vších v nadmořské výšce 1 000 m, jsou zpřístupněny. Jeho ruiny dokládají půdorys a funkce feudálního sídla, které bylo zničeno a opuštěno v 15. století.

Hrad vznikl ve druhé čtvrtině 13. století. První písemná zmínka o něm je z roku 1262. Původně byl královský a měl chránit hranice země. Zpočátku zde sídlil zástupce zvolenského župana. Na začátku 14. století patřil pravděpodobně Matúšovi Čákovi, v letech 1313 – 1337 zvolenskému královskému županovi, magistrovi Dončovi. Kolem roku 1340 se Zvolenská župa rozpadla na menší župy, které měly svoje hrady jako administrativní centra. Župním hradem Liptova se stal Liptovský hrad, který se od roku 1396 uvádí také s přívlastkem Velký (Magnum castrum Liptovience).

V roce 1397 obsadili hrad vojska moravského markgrófa Prokopa a opolského knížete Vladislava, přívržencem českého krále Václava IV. V roce 1399 král Zikmund vyzdvihuje zásluhy šlechticů při obraně hradu a odměňuje je donáciemi na Liptově a v banské oblasti. Tak získá v roce 1406 Mikuláš Gara hrad a hodnost liptovského župana.

Hrad v roce 1441 pravděpodobně obsadili husité. Možno tak usuzovat z donácie krále z roku 1440 a 1441 Ladislavovi Rikolfimu ze Šarišské Kamenice, kde byla podmínka, že nový majitel dá hrad opravit. Rikolfiho v roce 1445 obvinili ze zbojnictví a uvěznili. V roce 1447 ho král omilostnil s tím, že hrad, který byl centrem loupežných výprav, zbourá. Listina z roku 1453 uvádí už jen pusté místo. V následujícím roce 1454 Jan Huňady daroval Pongrácovi majetky v Liptově – k Likavě, Lipt. Hrádku, také Lipt. hrad s požadavkem na jeho opravu.

V roce 1459 král Matěj daroval všechny tři liptovské hrady a Oravský hrad Petrovi Komorovskému, kterého jmenoval za liptovského a oravského župana. Komorovský se však přidává k odbojné šlechtě sympatizující s polskými králi. Matěj Korvín po uzavření spišskonovovestského míru v roce 1474 s polským králem Vladislavem Jagelonským, Komorovskému majetky odňal a budovu i hradby liptovského hradu dal zdemolovat až na základy. Více než pět sto let zarůstaly základy hradu. V letech 1975 – 1987 se uskutečnil archeologický výzkum a odkryté základy budov se konzervovaly.

Technické památky

Korytnička (Korýtko)
V současnosti už zrušená úzkorozchodná trať Ružomberok – Korytnica o rozchodu 760 mm měla původně spojit Ružomberok ležící na Košicko-bohumínské železnici s Banskou Bystricou. Oproti původnímu plánu byl však postavený jen 23,564 km dlouhý úsek z Ružomberka údolím říčky Revúca a korytnickou dolinou do lázní Korytnica. Vlak začal provoz na trase Ružomberok – Korytnica od 5. 6. 1908.

Vlivem rozvoje automobilové dopravy ztrácela trať postupně na významu, až došlo 28. 9. 1974 ze strany tehdejších Československých železnic k zastavení provozu. Koncem roku 1974 byly lokomotivy T47.018 a T47.021 přesunuty do Jindřichova Hradce a koncem roku 1975 odchází z Ružomberka také poslední lokomotiva T47.020 do Frýdlantu. To byl tedy definitivní konec korytnické železničky, která možná znovu někdy ožije.

Vodní elektrárna v Ľubochni
Je postavena přímo v Ľubochni a navštěvuje ji poměrně mnoho turistů, zejména zahraničních. Jsou zde instalovány turbíny a generátory maďarské firmy Ganz, r. t., které inovovali v bývalém závodě BEZ v Bratislavě. Vždyť dnes je tato elektrárna malým, ale velmi zajímavým technickým muzeem, které navštěvuje mnoho návštěvníků.

Hydrocentrála – elektrárna – stojí na místě bývalého zkujňovacího hamru na zpracování surového železa, které se tam dováželo z vysoké pece z Liptovského Hrádku nejdříve na pltích po Váhu k ústí Ľubochnianky a potom na vozech k hamru. Hamr pracoval přibližně v období od r. 1806 do r. 1867. Přívodní kanál, který přiváděl vodu na vodní kolesa zkujňovacího hamru (vodní kladiva), využili také stavitelé elektrárny, čímž se využila laciná vodní síla říčky Ľubochnianky. Vyrobená elektřina se využívala na elektrifikaci státních, soukromých hotelů a vil, na veřejné osvětlení, úzkokolejnou železnici, elektrickou pilu a také pro celou Ľubochnianskou dolinu.

Tipy na výlety

Jeskyně a dřevěný artikulární kostel ve Sv. Kříži
Jednou z největších přírodních atrakcí regionu je jeskynní systém v Demänovské dolině. Z Ružomberka se vydáme směrem do Liptovského Mikuláše a odtud Demänovskou dolinou směrem k lyžařskému středisku Jasná. Demänovská jeskyně Svobody se nachází na pravé straně Demänovské doliny na severní straně Nízkých Tater, v Národní přírodní rezervaci Demänovská dolina na území Národního parku Nízké Tatry. Vchod do jeskyně v dolince Točiště je v nadmořské výšce 870 m. Přístupný je serpentinovým chodníkem z parkoviště, přičemž je třeba překonat výškový rozdíl 52 m. Na výstupové trase je naučný chodník.

Ttradiční, velký okruh má délku 1 150 m a převýšení 86 m. Na trase je 913 schodů. Exkluzivní (velký) okruh má délku 2 150 m, stejné převýšení a 1 118 schodů. Délka trvání prohlídky tradičního okruhu je asi 60 min., při velkém okruhu přibližně 100 min. Průměrná teplota v jeskyni je od 6,1 do 7°C.

Další naší zastávkou bude dřevěný kostel na okraji obce Svatý Kříž. Dřevěný artikulární kostel ve Svatém Kříži patří k největším dřevěným stavbám ve střední Evropě. Kostel je dlouhý 43 metrů a zastavěná plocha je 658 m2. Kapacita kostela je asi 6 tisíc osob! Kostel má 12 dveří a 72 oken a byl původně postavený v Paludzi. Velmi působivé je také jeho vnitřní vybavení.

Po prohlídce jeskyně a kostel si na cestě zpět odpočineme v termálních vodách a vitálním světě Thermal parku v Bešeňové, kde teplota vody v bazénech dosahuje 27 až 40°C. Thermal park je vhodným místem také pro děti, které zde najdou mnoho atrakcí.

Na Oravský hrad
Oravský hrad, výrazná dominanta oravského regionu, patří mezi nejvýznamnější památky hradního stavitelství na území Slovenska. Současná rozloha hradního komplexu vznikala postupným budováním obranných, obytných a hospodářských staveb od 13. do začátku 20. století a každá část je dokladem různých stavebních stylů – od románského přes gotický, renesanční, barokní až po romantismus. Expozice jsou zaměřené na dokumentaci stylu středověkého a novověkého bydlení, historických typů a druhů vojenské techniky, uměleckého cítění jednotlivých století, přetvořeného do uměleckých a užitkových doplňků interiéru a výtvarného umění.

Do Vlkolínce přes Malinó Brdo
Nádherná procházka, která je oblíbeným výletem jak v létě, tak v zimě. Přímo z centra Ružomberka zamíříme do Hrabova (asi 3 km), kde se nachází údolní stanice kabinkové lanové dráhy známého lyžařského střediska Skipark Ružomberok. Osmimístnou kabinkou se vyvezeme na Malinó Brdo, odkud se už pěšky vydáme směrem do Vlkolínce – světového kulturního dědictví UNESCO. Po přibližně 25 minutách se ocitneme v sedle Vrchlúky, přes které se přehoupneme a pod vrchem Sidorovo seběhneme dolů do Vlkolínce. Už během cesty z Vrchlúk se nám Vlkolínec a jeho okolí postupně odkrývá v plné kráse.

Vlkolínec leží v jihovýchodním výběžku Národního parku Velká Fatra, v bočním údolí revúcké doliny, na jižním úpatí vrchu Sidorovo (Žiar 1 099 m), v nadmořské výšce 718 m, v okolí s členitými terasami a vzácnou flórou a faunou, vzdálený od Ružomberka si 10 km. První písemná zmínka o obci je z roku 1376, kdy je vzpomínán jako jedna z částí města Ružomberok. Do seznamu památek UNESCO byla obec zapsána 11. 12. 1993 v Kolumbijském městě Cartagena.

Po zhlédnutí typické horské lidové architektury Liptova, se vrátíme cestou za kostelem Navštívení Panny Marie (1875) zpět do Ružomberka. Absolvováním této trasy si připomeneme každodenní putování Vlkolínčanů do nedalekého města.

Z Valašské Dubové na Velký Choč
Velký Choč je jedním z nejlepších vyhlídkových bodů na Slovensku. Svojí výškou (1 611 m n. m.) za bezoblačného počasí poskytuje nádherný výhled sahající od hranic s Polskem (Babí hora 1 723 m n. m.) na severu až po Krížnou a masív Nízkých Tater na jihu. Na západě nás svým majestátem pozdraví Západní a Vysoké Tatry, na východě zas končiny Malé Fatry (Velký Rozsutech 1 6410 m n. m.) V zimním období je velmi oblíbený Silvestrovský výstup na Velký Choč, kterého se každoročně zúčastňuje početná skupina turistů a nadšenců z celého Slovenska.

Na vrchol Velkého Choče se nejjednodušeji dostaneme z obce Valaská Dubová. Výstup po modré značce trvá v zimě přibližně 3 hodiny. Dole se můžete vydat po stejné trase přes Poľanu, nebo červenou trasou do Lúček.

Bešeňová – zajímavá pro každého
I když je Bešeňová jednou z nejmenších obcí okresu, z pohledu rozvoje cestovního ruchu a jeho potenciálu – jedna z nejvýznamnějších.

Určitě stojí za návštěvu samotná obec, ale také procházky do neméně zajímavého okolí, a to v každém ročním období.

Zajímavý pěší okruh obcí a jejím okolím by se dal začít u zámku z poloviny sedmnáctého století, kde v minulosti byla expozice, v současnosti je v soukromém vlastnictví a pro veřejnost uzavřen. Od zámku se můžete projít po upraveném chodníku směrem do středu obce k další dominantě, kterou je kostel Nejsvětější trojice. Kostel vyniká svým atypickým řešením kdy shromažďovací prostor má kruhový tvar a samotná stavba má tvar rotačního kužele. Na stavbu byly použity vzácné a trvanlivé materiály, jako například travertin či španělská břidlice.

Kostel byl postaven v těsné blízkosti bývalé kapličky, jejíž půdorys je zachován na vnějších dlažbách před současným kostelem. Od kostela už přecházíte směrem k termálnímu koupališti mezi priváty a penzióny.

Termální koupaliště se zajímavě řešeným skleníkovým hospodářstvím netřeba zvlášť představovat, a proto se můžete pohodlně vydat na zvláštní kopec stojící přímo před vámi, totiž přehradní zeď vyrovnávací nádrže, která dala Bešeňové jméno.

Zajímavý je pohled na výpust z nádrže, kde mohutný proud Váhu vytváří mlhovinu a tříšť tisíců kapek. Efekt se dostaví zejména za vysokého stavu řeky. Po tomto krátkém divadle, přejdete cestou po přehradní zdi až na jeho konec a vcházíte do království minerálních pramenů, na které je okolí Bešeňové skutečně bohaté, vždyť se jich zde nachází až 14.

Prameny jsou bohatě mineralizované a vyvěrají ze země na rozličných místech také tam, kde byste to možná nečekali. Prameny daly základ nejstaršímu pravěkému osídlení v Liptově. Nejnavštěvovanější je pramen na travertinové terase mezi cestou a železniční trasou. Tento pramen poznají také přespolní, a proto je u něj někdy skutečně „husto“.

Vydatné prameny se nacházejí také ve svahu nad cestou nebo při železniční trati a voda z nich zabarvuje okolí do hnědo-červena. Už vzpomínaná travertinová terasa je jednou z dalších zajímavostí, která stojí za návštěvu. Bešeňovské travertiny jsou chráněný přírodní výtvor, který představuje opuštěný lom, ale také travertinové kaskády, které byly narušené výstavbou cesty.

Po kaskádě stékají proudy minerální vody, které jim dávají nádherný živý lesk. Povrch kaskád je zvrásněný jakoby jemně zjizvený. Tím je právě tento kámen okouzlující, a tak zdobí průčelí mnohých známých staveb například v Ženevě, ale také v blízkém Ružomberku.

Při opuštěném lomu, můžete odbočit po asfaltové vozovce doprava na luční svahy a mírným stoupáním až k borovicovému háji, zůstanete na místě, kde je překrásný výhled na Bešeňovou a široké okolí. Od tohoto výhledu sestoupíte zpět do obce k zámku, kde se tento krátký – možná hodinu, trvající okruh začal.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.ruzomberok.sk, na kterých najdete další informace.

Vlkolínec - kouzlo lidové architektury

Vlkolínec - kouzlo lidové architektury

Slovensko je známé svými malebnými podhorskými vesničkami s tradičními domky a lidovými stavbami. Jedno z takovýchto míst je však natolik výjimečné, že se dokonce dostalo na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

celý článek

 

Apartmány FATRAPARK 2 - Z lyží přímo do termálů

Apartmány FATRAPARK 2 - Z lyží přímo do termálů

Jestliže také patříte mezi vášnivé lyžaře a zvažujete, na kterém kopci se letos vyřádíte, zavítejte do slovenského Skiparku Ružomberok. Skvělou volbou pro ubytování je nový apartmánový dům Fatrapark 2, kde budete obklopeni krásnou přírodou a klidem.

celý článek

 
 
 

Náš tip

CK MAYER - poznávací zájezdy

CK Mayer je specialista na poznávací zájezdy s 27letou tradicí. Dále pořádáme pobyty s výlety, zájezdy s lehkou pěší turistikou a do termálních lázní.

 

SKOTSKO - cyklozájezdy s CK POZNÁNÍ

Pojeďte se s námi podívat do Skotska a vychutnejte si ta nejkrásnější místa na kole - jezero Loch Lomond, výstup na Ben Nevis či návštěvu palírny pravé skotské whisky.

ZÁJEZDY DO IZRAELE A PALESTINY

CK Tilia - poznávací zájezdy do IzraeleCK TILIA - poznávací zájezdy po nejzajímavějších místech biblické země s poutavým výkladem českého průvodce.

ZÁJEZDY ONLINE 2017

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2017 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

LEVNÉ UBYTOVÁNÍ

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Egypt | Turecko | Chorvatsko | Itálie | USA | Řecko | Rakousko