Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Čadca

Čadca je město ležící na březích řeky Kysuce, obklopené rovnými masivy Javorníků a Slovenských Beskyd, které právě tato řeka odděluje a vytváří Kysucké údolí. Naše město je metropolí Kysuc, která otevírá symbolické brány hranic z Polska a České republiky na Slovensko a tím také dále na jih Evropy.

Krajina v okolí Čadce je zajímavá svým členitým povrchem a bohatými lesy, které upoutají svou tichou krásou a očarují horskými scenériemi, které uvidíte ze svahů a hřebenů okolních kopců.

Z administrativního hlediska leží Čadca v Žilinském kraji. Sídlo Čadca hraničí s katastry obcí Svrčinovec, Čierne, Skalité, Oščadnica, Krásno nad Kysucou, Dunajov, Zákopčie, Raková a hranice se malou částí dotýkají hranic s Českou republikou.

Město má výhodnou dopravní polohu, protože v okrese se nachází 5 silničních hraničních přechodů (4 s Českou republikou a jeden s Polskem) a dva železniční hraniční přechody. Z hlediska cestovního ruchu leží Čadca v blízkosti CHKO Kysuce a blízko je lyžařské středisko Veľká Rača.

Všechny geomorfologické celky, které zasahují do Čadce, patří do Vnějších Západních Karpat. Velmi malou částí zde zasahují Moravsko-slezské Beskydy na severu sídla. Podstatnou část území zabírá Turzovská vrchovina. Z její části sem zasahuje na severu Kornianská brázda s nejvyšším bodem 605 metrů nad mořem. Z dalších částí Turzovské vrchoviny zde zasahují Predné vrchy. Další částí je Hornokysucké údolí. Na území Čadce zasahuje severní čierňanská část tohoto údolí. Do katastru zasahují také Javorníky, a to částí Rakovská hornatina. Zde se nachází také nejvyšší vrch Čadce, a to je Chotárny kopec ve výšce 906 metrů nad mořem. Posledním geomorfologickým celkem, který zde zasahuje, jsou Kysucké Beskydy s částí Javorský Beskyd.

Čadca se počtem obyvatel řadí mezi středně velká okresní města Slovenska. Největší nárůst počtu obyvatel byl mezi lety 1950 až 1991. Nárůst počtu obyvatel v roce 2001 oproti roku 1869 byl téměř 600 %.

Růst obyvatelstva byl podmíněn přirozeným a migračním pohybem jejích obyvatel. V druhé polovině 19. století a začátkem 20. století vzrůstal počet obyvatel Čadce zejména díky přirozenému pohybu obyvatelstva a jen v menší míře působením imigrace. V tomto období Čadcu postihovala solná emigrační vlna, zejména do zámoří.

Pohled do historie

Čadca je už 230 let městem
Čadca jako administrativní sídlo vznikla na konci 2. čtvrtiny 16. století, na podnět zeměpánů panství Budatín, ji vytvořili valaští osadníci. Přechodná obydlí kočovných valašských pastevců z panství Budatín, Hričov, Strečno a Starý Hrad, se zde však nacházely už několik desetiletí předtím. Území, na kterém Čadca vznikla, se v období osídlování horních Kysuc stalo strategickým místem, kde se setkávaly územní snahy nejen výše vzpomínaných feudálních panství, ale též Těšínského knížectví ze sousedního Slezska. Každá ze soupeřících stran se snažila získat novou půdu na území, které do té doby bylo nejen neosídlené, ale také hospodářsky nevyužívané. Prostřednictvím Valachů, kteří s sebou přinesli nové způsoby ekonomického využívání početných horských luk a pastvin, se zeměpáni snažili posunout hranice svých panství, co nejdále do neobývaného a nevyužívaného území. Vznik osady na sporném území ovlivnil její vývoj na dlouhé období.

Neustálé územní spory, byly spojené s násilím, při kterém byla ničena obydlí i majetek obyvatel. Územní spory se vyhrotily zejména mezi slovenskými panstvími Budatín a Strečno. V osadě v důsledku těchto sporů vznikaly vedle sebe poddanské usedlosti obou panství. Osada tak byla rozdělena na 2 části, přičemž každá měla také svého rychtáře. Spory obou panství se skončily v roce 1769, když M. Esterházi, vlastník panství Strečno, odkoupil za 106 tisíc zlatých od vlastníka panství Budatín J. Suňoga jeho části v Čadci a 9 okolních obcí. Celá oblast kolem středního toku řeky Kysuca se tak stala součástí panství Strečno a 12 obcí, vytvořilo kysucký obvod (distrikt) panství, v jehož čele byl správce (provizor), který sídlil v Čadci.

Při sporech mezi panstvími Strečno a Budatín probíhali také hraniční spory mezi slovenským panstvím Budatín a slezským Těšínským knížectvím, které se týkaly také území Čadce. Také v tomto sporu obyvatelé osady a okolí měli ztráty na svých majetcích i životech. Hraniční spory byly ukončeny na začátku 18. století.

Povýšení Čadce na městečko
Utlumení a později i ukončení územních i hraničních sporů se příznivě projevilo v dalším vývoji Čadce. V průběhu 18. století se Čadca stávala přirozeným střediskem území kolem středního toku Kysuce.

Po roce 1769 měla Čadca už některé črty městečka – poměrně velký počet obyvatel (více než 2 tisíce), byla administrativně-správním centrem této oblasti, při správě obvodu zde sídlil také poštovní úřad, byla zde také vojenská posádka, fara a kostel, i škola. Obec si však nadále zachovávala typické vesnické črty – její obyvatelé byli s výjimkou úředníků panství a duchovních, připoutáni k půdě, jejich hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství. M. Esterházi (v čele panství byl v letech 1762 až 1790) se ji snažil jako středisko svých majetků při středním toku řeky Kysuca úředně pozdvihnout na městečko, proto požádal o povolení konání 4 výročních jarmarků v osadě. Žádosti vyhověla Uherská místodržitelská rada v dubnu 1777. Na městečko byla tehdejší osada povýšena výsadní listinou, kterou jí udělila římskoněmecká císařovna a uherská královna Marie Terezie dne 9. ledna 1778.

Městečko po povýšení
Čadca také po povýšení zůstala poddanským městečkem, poddanský vztah jejích obyvatel k Esterházimu nadále přetrvával. Od okolních obcí se odlišovala tržními privilegii, na jejichž základě se u výše vzpomínaných 4 ročních jarmarků mohly uskutečňovat týdenní trhy, které bývaly ve středu. V čele městečka byl volený rychtář a 6 členů městské rady. Čadca neměla mimo práva konání jarmarků a trhů žádné jiné městské výsady a práva. Z toho můžeme usuzovat, že povýšení na městečko nebylo uskutečněno v důsledku rozvoje výrobních sil nezemědělského charakteru, ale hlavně snahou zeměpána vytvořit z centra Kouckých majetků svého panství tržní středisko, které pravidelnými trhy a výročními jarmarky mělo zabezpečovat příjmy z poplatků od účastníků trhů a jarmarků anebo prodeje zboží.

Tržištěm se stal prostor před kostelem a třicátkovou stanicí (třicátek bylo clo vybírané z vyváženého a dováženého zboží), která byla do Čadce přemístěna v roce 1785. Okolí tržiště se postupně formovalo na ústředí městečka. Většina obyvatelstva (v r. 1784 měla Čadca 2616 obyvatel) žila v osadách a samotách roztroušených na území obce. Hlavním zdrojem obživy obyvatelstva byla zemědělská výroba – pěstování obilnin, okopanin, krmiva i zeleniny, salašnický chov ovcí a chov hovězího dobytka, drůbeže. Výnosy z málo rentabilní zemědělské výroby doplňovali lesním hospodářstvím, zejména těžbou, dopravou a zpracováním dřeva, sezónními zemědělskými prácemi v úrodnějších částech země, zpracováním textilních vláken, výrobou oděvů apod.

Vývoj do konce feudalismu
Udělení městských výsad se příznivě projevilo v dalším vývoji městečka. Na trhy a jarmarky přicházeli účastníci ze širokého okolí, ve městě se začali usazovat kupci a řemeslníci, rostl počet obyvatelstva, rozvíjela se řemeslná výroba. Při celouherském soupise řemeslníků v roce 1828 bylo u Čadce uváděno už 48 řemeslnických dílen.

Přirozený nárůst obyvatelstva i příchod nových osadníků v průběhu 18. stol. vedl k zahuštění osídlení rozptýleného na území obce. První trvalá obydlí při vzniku osady vznikly v prostoru nynějšího Podzávozu, v dalším období vzniklo trvalé osídlení také v ostatních částech území, nejdříve v údolí Kysuce a údolích jejích přítoků, později také na svazích nad údolími. Vhodným místem na vytváření ústředí obce se stala plocha kolem potoka Rieka a jeho ústí do Kysuce.

V roce 1734 byla na pravém břehu potoka postavená mýtnice se zájezdním hostincem (na jejím místě stojí nyní Městský dům), v její blízkosti se v tom samém roce začal stavět kostel, v blízkosti stála také poštovní stanice, fara, v 80. letech zde vznikl solný úřad a sklad, a do mýtné stanice byla umístěná třicátková stanice. V roce 1791 byla za pivovarem postavena škola se 4 místnostmi.

V 1. čtvrtině 19. stol. vzniklo kolem tržiště před mýtnicí (nynější Náměstí svobody) ústředí obce, přes které procházela hlavní cesta z Polska a Slezska směrem na Žilinu s odbočkou na Turzovku. Cesta vedla od mostu přes Kysucu při ústí potoka Rieka do Kysuce na tržiště, kde se rozdělovala, hlavní cesta pokračovala mezi mýtnicí a kostelem dále na Žilinu (nynější Hlinkova ul.), odbočka na tutovku vedla kolem „panského domu“ (sídla správy obvodu, stál v místě nynějšího gastrodomu Márk) směrem na Rakovou (nynější Palárikova ul.), další cesta vedla z tržiště proti proudu potoka Rieka před pivovar a palírnu (je to vlastně nynější Horní ul.).

V městečku vznikl solný sklad, lesní úřad, daňový úřad, v prvních desetiletích 19. stol. se stavební činností začalo zaplňovat ústředí města (nynější náměstí a naň navazující části Horní a Palárikovy ulice). Budovali anebo modernizovali se také cestní komunikace (vybudování cesty přes Milošovou po zemskou hranici se Slezskem, budování nové zemské cesty ze Žiliny do Jablunkova). Rozmach demografického vývoje městečka (v r. 1828 žilo v Čadci 4114 lidí) zabrzdil mor v r. 1831 a živelné pohromy – povodně a sucha v pol. 30. let. V roce 1835 se část obyvatel městečka vystěhovala na tzv. Dolní zem. Další ranou pro obyvatele obce byl mor v roce 1847.

Slovenské povstání 1848 – 49
Do historie Čadce a okolí se významně zapsalo slovenské povstání r. 1848 – 1849. Pobyt a působení Slovenské národní rady a slovenského dobrovolnického sboru ve dnech 4. – 7. prosince 1848 přispělo k nárůstu a prohloubení slovenského národního povědomí obyvatel města a okolních obcí. K významným aktům během pobytu SNR v Čadci patří vydání výzvy „K národu slovenskému“ dne 6. 12. 1848, ve kterém SNR objasňuje cíle povstání. Pro město a okolí byla císařským vojskem ustanovena „Královská spravující rada“ v čele s L. Witulayom, správcem solného úřadu. Tímto se správa města dostala krátký čas do slovenských rukou a slovenština se stala úředním a vyučujícím jazykem. Císařské vojsko a slov. dobrovolnický sbor s představiteli SNR opustili město ráno 7. prosince a postupovali směrem na Kysucké Nové Město. V dalším období povstání už Čadca do jeho průběhu významněji nezasáhla.

Město sídlem okresu
Po potlačení revoluce 1848-49 se uskutečnily změny v systému veřejné správy. V menších územních celcích se jako orgány veřejné správy vytvořily slúžnovské úřady (SÚ). Po několika změnách se s platností od 1. 1. 1872 vytvořili na Kysucích SÚ v Čadci a Kysuckém Novém Městě.

Slúžnovský úřad sídlil v budově bývalého pivovaru postaveného v roce 1820 na místě původního pivovaru. Ve městě, které se stalo administrativně-správním centrem horních Kysuc, vznikly další orgány a instituce (daňový úřad, okresní soud, notářský úřad, spořitelna, banka a další).

Církevní vývoj
Při sledování vývoje církevní organizace můžeme vidět, že intenzivní osídlení Kysuc je poměrně pozdější. Nejstarší písemně doloženou farou na Kysucích (1332) je fara v Radoli, která vznikla už v 13. století a zanikla – možná už ve druhé polovině 14. století, když její funkci převzala fara v Kysuckém Novém Městě. Fara v Radoli patřila k nejmenším, ale fakt, že zde existoval starý farský kostel, jehož filiálkami byly všechny dědiny na Kysucích včetně Kysuckého Nového města je přesvědčivým dokladem, její starobylosti. (Nelze zde vyloužit ani pradávné kultovní místo).

Ve 14. století Kysuce patřily do Žilinského děkanátu trenčianského archidiakonátu Nitranského biskupství. Podle zachovaných dokladů, to byla jediná fara na celých Kysucích až do 16. století. V 17. století v souvislosti s upevňováním postavení katolické církve, vzniklo několik nových far. Na kysuckém území strečnianského panství vznikly nové fary ve Staré Bystrici (1667) a v Čadci (1674).

Památky

Kostel sv. Bartoloměje
Postaven v letech 1734-35 v barokním slohu se vzácným obrazem na hlavním oltáři od J. B. Klemense.

Původně dřevěný kostelík z roku 1674 byl velmi jednoduchý, chudobný, bez finančních prostředků, mimo zvonce. Byl vyzdoben rozličnými sochami a obrazy. Měl dvojitý chór, oltář s malovaným obrazem narozeného Ježíška. Měl také dva zvony, dva kalichy, jeden zlatý s paténou a druhý cínový. Duchovním pastýřem v tom období zde byl Jan Rybanský.

V roce 1734 na místě starého kostela byl postaven zděný kostel, který zde stojí dodnes a také je zasvěcen svatému Bartolomějovi. Délka kostela je 38 m a šířka 16 m. Věž je vysoká 36 m. O stavbu tohoto kostela se postaral p. Juraj Imrichovič. Na tomto území vykonávali svou misionářskou činnost také jezuité ze Žiliny, které zde usadil ostřihomský arcibiskup Juraj Selepčéni. Patronem nového kostela a fary se stala rodina Esterházy, manžel Uršuly Deršffy se od roku 1626 stal majitelem strečnianského panství a hradu. Jeho potomci vlastnili část hradu a panství Strečno až do konce feudalismu. Jeho zbytky potom roku 1862 pronajali a roku 1868 předali velkopodnikateli s dřevem Leopoldovi Popperovi.

Kostel byl dostavěn postupně. Uvádí se, že věž kostela byla dostavěna v roce 1778. Ale při opravě věže kostela v roce 1984 se našla listina, ve které se píše, že věž byla postavená v roce 1794. V roce 1751 a 1783 byly přistavěny kapličky z boku věže. Hlavní oltář je z roku 1762. Oltářní obraz svatého Bartoloměje maloval Josef Božetěch Klemens. Obraz Panny Marie Nanebevzaté je ještě ze starého kostela. Sochy na oltáři znázorňují: sv. Joachima, sv. Annu, sv. papeže Gregora Velkého a v pozadí je obraz Shození sv. Jana Nepomuckého z mostu. Socha Panny Marie nad vchodem kostela byla umístěná v roce 1785. Kostel byl v minulosti renovován v roce 1836 a 1899.

Pamětní tabule Petra Jilemnického
Je umístěná na budově základní školy na ulici A. Hlinky, připomíná působení tohoto spisovatele na Kysucích v letech 1924 – 1927, které ho inspirovalo k napsání románů „Vítězný pád“, „Pole neorané“ a k povídkové a publicistické tvorbě s náměty Kysuc. Mnohé z těchto děl byly zfilmovány.

(Spisovatel měl i pomník u Domu kultury, který však byl v roce 1990 odstraněn). V dalším jeho působišti – na osadní škole Svrčinovec – Závrší byla jeho pamětní místnost také zrušena.)

Primátor města ing. Josef Vražel učinil rázné kroky, aby se socha spisovatele Petra Jilemnického vrátila do Čadce. Novinářům uvedl, že neuvážené kroky primátora z roku 1991 a poslanců městského zastupitelstva nechce komentovat. Zdůraznil, že socha Petra Jilemnického patří do města.

Městský dům
V červenci 1930 se obecní zastupitelstvo rozhodlo vybudovat nový obecní dům. V tomto období byl právě na prodej dům, nazvaný podle jeho původní funkce „mýto“, který byl ve vlastnictví F. Braunerové. Město se rozhodlo tento dům odkoupit, zbourat a na jeho místě postavit nový obecní dům, ve kterém by se umístily mnohé úřady – poštovní, státní, berní, důchodového zabezpečení a případně také obecní úřad. Tehdejší obecní dům byl určen na sociální účely.

Samotná stavba začala v roce 1931, dobudovaná byla v roce 1932. Nová budova obecního domu (nynější Městský dům) byla postavena jako třípodlažní, symetricky řešená rohová dispozice má o 2 podlaží převýšen střední rizalit s podloubím, vertikální působení rizalitu zdůrazňují lizény a hodinová věž v ose kompozice. Po dobudování se tam umístily úřady, pronajaty byly také místnosti určené na byty. Nakonec se pronajaly také prostory pro hostinec.

Památník Slovenského povstání 1848
Je umístěný na Náměstí svobody před bránou, vchodem do kostela sv. Bartoloměje. Označuje místo bývalé fary, ve které začátkem prosince 1848 sídlili představitelé SNR (Ľ. Štúr, J. M. Hurban a vojenští představitelé povstání) během tzv. zimního tažení slovenských dobrovolníků bojujících za svobodu slovenského národa. Vůdcové povstání zde vydali „Výzvu k národu slovenskému“. K bojovníkům se v Čadci přidalo 30 dobrovolníků. Na bývalé faře byla umístěna pamětní tabule, která byla po likvidaci fary kvůli výstavbě obchodního domu přemístěná na pomník.

V roce 1998, u příležitosti 150. výročí Slovenského povstání 1848, byl celý areál zrekonstruován. Autorem pamětního reliéfu je sochař Vojtěch Ihriský.

Příroda a okolí

Přírodní památka Vojtovský pramen
Datum vyhlášení: 20. 4. 1973
Katastrální území: Čadca
Orografický celek: Javorníky
Nadmořská výška: 650 m n. m.
Rozloha: 12,56 m2

Cílem chráněného území je zachovat geomorfologický útvar pro naučné vyžití – pramen v lese s výronem metanu do prameniště.

Má dvě vývěry. Obě se nacházejí v lesním porostu v dolině potoka Rieka. Jsou to siřičité prameny (vejcovky), což je typickým jevem flyšového pásma.

Přístup: První se nachází asi 500 m od konečné zastávky MHD Čadca – Vojty vlevo od cesty vedoucí proti proudu vzpomínaného potoka ve stráni lesního porostu, druhý je asi o 1 km dále proti proudu potoka a je upraven – zastřešený. Turistický chodník je značený.
Za přírodní památku vyhlášený od roku 1984.

Přírodní památka – Bukovský minerální pramen
Datum vyhlášení: 20. 4. 1973
Katastrální území: Čadca
Orografický celek: Kysucké Beskydy
Nadmořská výška: 500 m n. m.
Rozloha: 120 m2

Cílem chráněného území je zachovat geomorfologický útvar pro naučné vyžití – pramen s výronem plynů do prameniště.

Bukovský mineralizovaný pramen siřičité vody (vejcovky) se nachází v osadě Bukov při lesní cestě – chráněný od roku 1984, v údolí Bukovského potoka asi 2 km od jeho ústí do Kysuce. Vývěr je upravený v kamenné zdi na levé straně cesty vedoucí údolím k zahrádkářské osadě. Voda je slabě mineralizovaná, siřičitá.

Přístup: z centra města, od městského domu pěšky (asi 20 min.).
Cestou k tomuto prameni, na začátku osady Bukov, je upravený přírodní pramen při tamější kapličce.

Pro hledače kuriozit uvádíme také existenci malé křížové cesty, vedoucí z místní části Podzávoz do lokality Snoska, ke které je možné dojít polním chodníkem z osady U Tomali. V závěru dolinky je upravený přírodní pramen s malou kapličkou.

Přírodní pramen upravený a doplněný náboženskou symbolikou je i při osadě Jurošák v patě stejnojmenného vrchu. Oba prameny uvádíme jako příklad spojení přírodních hodnot s náboženskými – o jejich léčivých účincích.

Kamenné koule na Kysucích v lokalitě Milošová Megoňky
První zmínky o kamenných koulích jsou z roku 1995. Starý kamenolom leží přímo na státní hranici České a Slovenské republiky, v Turzovské vrchovině (Západní Beskydy). Lokalita Megoňky tvoří spolu s blízkou obcí Klokočov souvislý pás s výskytem kamenných koulí.

Jedná se o zatím největší naleziště kamenných koulí v Evropě. Pravidelné kulovité objekty je možno vidět přímo ve skalních stěnách kamenolomu a v jeho okolí. Původně se zde nacházelo asi 30 koulí s průměrem od 25 do 300 cm, ale bohužel, mnoho z nich už lidé odvezli, a nyní jsou ozdobou mnohých zahrádek.

Největší a dominantní kamenná koule s průměrem 3 m se dosud nachází v kamenolomu. Těleso koule je tvořeno hrubozrnným slepencem s kamínky do 2 – 4 cm, povrch koule je tvořen jemnozrnnou úpravou. Koule je rozdělena ideálním řezem na dva díly. Podle geologů mohly koule vzniknout „pnutím a otáčením v hornině“, podle jiných odborníků se jedná o kulovitý rozpad hornin.

Západně od dominantní koule byla jen nedávno obnažená koule s hladkým povrchem, její viditelná část je vysoká 25 cm. Průměr se odhaduje na přibližně 85 cm. Ve skalních stěnách jsou další objekty, vysoko na severní stěně je možné vidět „lůžko“ vypadnuté koule s odhadovaným průměrem 5 m. V celé oblasti regionu Kysuc se nacházejí slepence s různorodým materiálem, je zde mnoho exotických minerálů, které se v blízkém ani dalekém okolí nenacházejí. Tím je celá lokalita geologicky velmi zajímavá.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.mestocadca.sk, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

CK MAYER - poznávací zájezdy

CK Mayer je specialista na poznávací zájezdy s 27letou tradicí. Dále pořádáme pobyty s výlety, zájezdy s lehkou pěší turistikou a do termálních lázní.

 

SKOTSKO - cyklozájezdy s CK POZNÁNÍ

Pojeďte se s námi podívat do Skotska a vychutnejte si ta nejkrásnější místa na kole - jezero Loch Lomond, výstup na Ben Nevis či návštěvu palírny pravé skotské whisky.

ZÁJEZDY DO IZRAELE A PALESTINY

CK Tilia - poznávací zájezdy do IzraeleCK TILIA - poznávací zájezdy po nejzajímavějších místech biblické země s poutavým výkladem českého průvodce.

ZÁJEZDY ONLINE 2017

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2017 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

LEVNÉ UBYTOVÁNÍ

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Egypt | Turecko | Chorvatsko | Itálie | USA | Řecko | Rakousko