Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Ilava

Okolí města
Město Ilava bylo odedávna považováno za srdce Ilavské kotliny, ležící v náručí malebného pohoří Pováží. Ilavská kotlina dosahuje délku téměř 27 km a šířku mezi Ilavou a Pruským 4 km. Nad koberce zelených lesů na severozápadní straně vystupují do výšky vápencové kamenné braly a zříceniny kdysi pyšného strážního hradu Vršatec. Na jihovýchodě se táhne Strážovská hornatina, nad kterou se vypíná kamenný kužel Vápča.

Historická část města leží na jižní sprašové terase ve výšce 253 metrů nad mořem, zatímco železniční stanice a část Ilavy rozkládající se v povodí řeky Váh pod terasou je jen v nadmořské výšce 243,5 m. Zeměpisná šířka je 48° 59´ 50´´ a zeměpisná délka města je 18° 14´ 10´´.

Město Ilava má rozlohu 24,3 km čtverečních a 5 416 obyvatel. Z hlediska vývoje rozlohy města se největší změny uskutečnily v 70. letech min. století, kdy byly s Ilavou sloučeny obce Iliavka a Klobušice. Proto v současnosti rozloha města zasahuje do dvou katastrálních území (Ilava a Klobušice).

Historie
Někdejší středověká vesnice Klobušice je písemně doložená od 13. století, což je dříve než hrad a město Ilava, vícerými podobami svého názvu: Clobuchicz roku 1229, Clobucha roku 1262, Kolbucha roku 1366, Klubuchan roku 1379 a Klobusicz roku 1432.

Ilava byla i v minulosti díky svému centrálnímu postavení v rámci svého okolí významným střediskem místního dění. Existence různých výročních trhů už od středověku a velkého množství cechů a královských privilegií a označení města v nejstarších časech jako „civitas“ (město) napovídá, že toto město má i nadále nejen historické, ale i geografické předpoklady být důstojným sídlem státní správy a centrem regionu.

Středověk
Existenci kultivovaného sídliště na území, které nazýváme Ilavou zatím není možno vyloučit. Dosud se však cílevědomým výzkumem neobjevily příslušné dokumenty, které by nás opravňovali říci, že Ilava existovala ve 13. století.

První hodnověrná zmínka o Ilavě je na listině z roku 1339, není to však zmínka o založení Ilavy. Listina je důležitá tím, že v době první zmínky se o Ilavě píše jako o usedlosti, která má charakter městské osady – městečka.

Ve 14. století se Ilava soustavně označuje jako město a od dob první zmínky byla královským majetkem. Okolní kasteláni hradů Košeca, Trenčín, Vršatec často svévolně upírali některé svobody a privilegia, které Ilavčané nabyli u panovníka.

Začátkem 15. století zažívala Ilava hospodářský rozkvět, neboť získala výsadu dvou výročních trhů. V roce 1432 nastalo náhle přerušení upevňování si pozice města v rámci svého regionu, neboť husitská vojska se u Ilavy srazila s uherským vojskem. V důsledku toho Ilava následně upadla, v pramenech se označuje místo „civitas“ – město, oppidum – městečko. V roce 1446 se poprvé vzpomíná ilavský hrad. Ilava časem přestala být královským majetkem, a čím dále více se dostávala do poddanské závislosti, až se stala zeměpanským městečkem, které si však bránilo svoje výsady.

Novověk
Ilava se stala čilým řemeslnickým městečkem, které bylo sice závislé na zeměpánovi, ale bylo místem, kde se konávalo velké množství výročních i týdenních trhů. Cechy jako důležité hospodářské jednotky místní produkce se prudce rozmohly v průběhu 17. století. Vlivem ilavských hradních pánů Ostrožičovců tu existovala evangelická škola, na které působili významní pedagogové. Z roku 1635 máme zmínku o panském pivovaru, který po různých přeměnách přetrval až do konce 20. století. Od 18. století nastala částečná stagnace oproti vývoji ze 17. století.

Významným zásahem do života Ilavy bylo to, že se stala sídlem řehole Nejsvětější Trojice – Trinitárů, kteří opravili horní hrad pro své účely, kdy rozvíjeli bohatou kulturní a duchovní činnost. V prostorech kláštera se přednášela filosofie a fungovala zde i nemocnice, což byla jistě důležitá služba pro obyvatele Ilavy a jejího okolí. Na fungování této nemocnice nepřímo navazuje i dnešní NsP. Jejich klášter byl i prvním v rámci Uherska. Zajímavý je i ten fakt, že mezi Trenčínem a Žilinou byli jen tři města na Pováží, kde byly kláštery, a to na Skalce u Trenčína, v Pruském – františkáni a v Ilavě – Trinitáři. V roce 1856 stát založil věznici ve zrušeném klášteře. Ilava byla díky své geografické poloze ustanovená jako sídlo okresu, což jí dávalo slibné vyhlídky do budoucnosti podobně jako jiným dnešním okresním městům v okolí.

V polovině 19. století si tedy Ilava upevňovala svou pozici a stávala se více významnější zejména zásluhou geografické polohy a soustředěnosti orgánů státní správy (sídlo okres, okresního soud, věznice). Koncem 19. století se město rozvíjelo také v oblasti bankovnictví, protože zde bylo více poboček peněžních ústavů a podpůrných spolků. Rozvíjela se spolková činnost. V roce 1894 zasáhl Ilavu velmi pustošivý požár, který zničil také barokní střechu městské věže. Věž sice opravili, ale už neobnovili střechu v její původní velikosti a kráse.

Nejnovější dějiny
Prudký rozvoj města na přelomu století dosvědčuje i jeho zachovalá architektura – secesní, neobarokní a neorenesanční domy ještě dnes dokazují solventnost jejich obyvatel. Ilava měla svůj osud plnohodnotného centrálního města – svoji budoucnost ve svých rukách. V 30. letech 20. století však nastal prudký obrat a přibrždění vývoje města na následující desetiletí. Neschopností, lhostejností a nepochopením místních orgánů pro budování těžkého průmyslu se Ilava dostala do nezáviděníhodné pozice.

Odmítavým postojem se tak připravila o jedinečnou šanci dostat se do takové pozice, v jaké jsou dnes Povážská Bystrica nebo Púchov, teda do pozice plnohodnotného spádového centra. Zásluhou toho nastala pro Ilavu a její okolí velmi složitá situace právě kvůli rozložení městských aglomerací, když některé obce vzhledem ke svému postavení ve strukturách okresu byly oproti Ilavě neúměrně upřednostňovány. Tyto důsledky pro Ilavu a její okolí přetrvávají až dodnes. Počet obyvatel se zvyšoval jen přirozeným přírůstkem, neboť přirozená migrace obyvatelstva z vesnic do měst Ilavu nezasáhla, protože ve městě scházely velké podniky.

Co se týče postavení v rámci regionu, období po 2. světové válce Ilavě nepřidalo. V roce 1965 byla sice otevřená nová NsP, ale do města nepřicházel strategický zaměstnavatel, který by do města přitáhl nové lidi. Existovaly tu školy, které dnes mají svoje přímé pokračování na okolí, a to Gymnázium v Dubnici a Střední sdružená škola polnohospodářská v Pruském. Město si je kvůli upadajícímu postavení a nezájmu místních politických elit nedokázalo udržet. Podobně to bylo i se zrušením okresního úřadu a jeho centralizace do Povážské Bystrice.

Počet obyvatel ve městě se mírně zlepšil, když se zde postavily paneláky na ulici Štúrové, Kukučínové, SNP a Medňanské, kde v současnosti pobývá značná část obyvatel města. Po roce 1990 pokračovalo období stagnace. Jistým oživením bylo obnovení ilavského okresu v místě, ale pro jeho fungování nebyly utvořeny optimální podmínky. Stagnovala i bytová výstavba. Od roku 1990 do roku 2006 se postavily jen 4 bytovky, což je na město a ještě k tomu okresní, značně nízký počet. Od roku 1996 začala fungovat střední škola – Obchodní akademie. V roce 2003 se začal rozvíjet lehký průmysl. Toto byl určitě první velký impuls k dalšímu rozvoji města.

Současnost
Ilava je tedy městem, které nevzniklo ze dne na den, ale do své dnešní podoby se utvářelo po staletí. V průběhu své historie nebyla jen městečkem, ale ve středověku také městem. Nevzniklo jako vedlejší produkt budování průmyslových podniků. Navzdory tomu má pevné postavení v rámci regionu, má dobré geografické předpoklady. Má dlouhodobou tradici města jako sídla orgánů státní správy, přirozenou spádovost a zachovalé městské jádro. Tyto, ale i mnohé jiné aspekty dělají Ilavu městem, které jí dává předpoklady k upevňování si své pozice do budoucnosti.

Město Ilava jako okresní město, má přirozený potenciál rozvoje v oblasti kulturní, průmyslové a sociální. Jako každé větší město na Slovensku se rozvoj města odvíjí od kvalitně zpracovaného územního plánu města. Územní plán města tvoří osnovu budoucí výstavby v následujících letech. Původní územní plán sídelního útvaru Dubnica nad Váhom z roku 1986, ve kterém byla zahrnuta také Ilava, nesplňoval požadavky města. V nejbližších dvou letech plánuje město Ilava zpracovat nový územní plán, ve kterém by byly zapracované všechny požadavky, které město eviduje a má v plánu zapracovat.

V předcházejících letech bylo započato v městské části s výstavbou sídliště o kapacitě 40 rodinných domů, nyní už ve finále dokončování a kolaudování rodinných domů, kde je potřebné dokončit vrchní kryt městských komunikací a chodníků.

Zvýšená motorizace společnosti si vyžaduje bezpečnostní opatření ve městě, hlavně st. cestě I/61, kdy chce město vybudovat okružní křižovatku společně s minimálně 2 světelnými přechody, které budou sloužit hlavně pro nejmenší a starší občany.

I v oblasti podpory sport má město Ilava v plánu vybudovat víceúčelové uměle travnaté hřiště, které by bylo určeno k míčovým hrám. Vhodným umístěním se jeví areál ZŠ na ulici Medňanské. Tímto umístěním město sleduje celodenní využití nově postaveného hřiště.

Kulturní památky

Ilavský hrad
Hrad je datován z přelomu 11. až 12. století. Přesné datum vzniku hradu neznáme. Pravděpodobně byl vybudován na ochranu cest (hlavně obchodních), důležitého (široko-daleko) jediného brodu přes Váh i samotného městečka Ilava.

Ilavská zvonice
Ilavská zvonice, původně jednoposchoďová se čtvercovým půdorysem (7x7 m). Pravděpodobně ji dal postavit Blažej Maďar. Roku 1622 při velkém požáru, kterému padly za oběť několik domů, byla poškozená a všechny zvony se roztopily. V roce 1625 si Ilavčané koupili nový zvon, další darovali Ostrožiovci. Další požár byl roku 1695 – shořela střecha zvonice (zvony se zachránily). Nákladnou barokní přestavbou přešla zvonice také v roce 1758, za peníze kněze, absolventa vídeňské univerzity, doktora filosofie Andreje Najzera. Bylo přistaveno druhé poschodí s baňatou barokní střechou. Na konci 19. století, zase po požáru, který novou uměleckou střechu poškodil, nahradili jednoduchou ve tvaru jehlanu, která je na zvonici dodnes.

Budova bývalé katolické fary
Nachází se v blízkosti městské zvonice, původně jednoposchoďová renesanční budova z konce 17. století. V současnosti je pěkně zrekonstruovaná a je majetkem soukromé firmy.

Budova bývalého ilavského pivovaru
Byla založena Janem Ostrožičem v roce 1635. Původně přízemní renesanční budova přešla vícerými přestavbami. V současnosti ji vlastní soukromá firma a budova prochází náročnou rekonstrukcí.

Římsko-katolický kostel Všech svatých – kostel Trinitářů
Z objektů zrušeného kláštera Trinitářů v Ilavě, (dnešní věznice) pro účely ilavské církve zůstal bývalý klášterní barokní dvouvěžový kostel s velkou kryptou. Nacházejí se v něm původní barokní lavice, kazatelnice, boční oltáře a varhany. Hlavní oltář není původní, pochází z dob úprav na farní kostel. Nástěnné malby také nejsou původní, mají 50 až 60 let. Zvýšenou pozornost trinitáři věnovali vybavení sakristie. Zvláštností kostela je to, že se částečně nachází v prostorách věznice, je zamřížovaný a z jiných stran (vyjma zepředu) je nepřístupný.

Trinitářská lípa
Trinitářská lípa je chráněný více než 300letý strom, o průměru 350 cm. Stojí v rohu jihozápadní části ilavského parku Štefana Rause. Název chráněného stromu je vzpomínkou na mnišský řád Trinitářů, kteří postavili barokní kostel, u něhož se lípa nachází.

Mariánský sloup, socha Panny Marie
Mariánský sloup, socha Panny Marie typu Immaculata, kamenná polychromovaná, kterou dalo město postavit na podnět ilavského faráře Jana Terlandayho (1748-1753) a byla vztyčená v roce 1752. Původní socha byla zničena a nahrazena novou, rozměrově menší, roku 1992.

Klášter v Klobušicích
Pochází z období kolem roku 1840. Přízemní budova je obklopená anglickým parkem s mnohými vzácnými dřevinami. Posledními vlastníky byli Šipekyovci. V nedávné minulosti v klášteře sídlilo muzeum obchodu, to je však už přestěhováno a klášter vlastní soukromá firma.

Kaple u hřbitova
Kapli u hřbitova, zasvěcenou úctě Panny Marii, dal postavit Jan Barický, královský tabulární soudce, a jeho manželka Barbora, rozená Čierniková, roku 1906.

Památník SNP – Partyzán
Byl postaven na podnět politických orgánů v letech 1959 – 1960. Dílo akademického sochaře Vladimíra Kompánka. Sochu vyrobily závody umělecké kovovýroby Praha.

Kultura

Městské muzeum najdete na Růžové ulici v bývalém měšťanském domě, který vlastnily židovské rodiny. Poslední byla rodina advokáta – Dr. Emanuela Déneše, která žila v domě před II. světovou válkou. V průběhu války museli Ilavu opustit (zřejmě skončili v koncentračním táboře). Momentálně se budova nachází ve vlastnictví města, které je také zřizovatelem muzea.

Muzeum je rozděleno na tři expozice: národopisná, historie města a přírodovědná. Vzniklo v návaznosti na činnost vlastivědného kroužku, který se v 60. letech soustředil na vyhledávání a shromažďování krojů a předmětů lidově umělecké výroby v ilavské oblasti. Ze sbírek kroužku vzniklo malé muzeum.

V 90. letech místní nadšenci sdružení okolo Jozefa Majerecha Mrzúcha, historika – amatéra, odborníka v oblasti cechovnictví vytvořili historickou a národopisnou expozici muzea. Velmi pomohla také rodina Košecká z Ilavy – manželé Jan a Jozefína, kteří zabezpečili překlady historických dokumentů města z latiny.

Nejnovější expozicí je přírodovědná s názvem – Fauna středního Pováží. Exponáty se tu snaží neustále doplňovat a připravuje se také rozsáhlejší rekonstrukce budovy i expozic muzea. Konají se zde i menší příležitostné výstavy lidově umělecké a dětské tvořivosti, hlavně ve vánočním a velikonočním období.

Otevřeno je v úterý a čtvrtek od 13 do 16 hodin. Muzeum je možné navštívit mimo otevírací hodiny, po kontaktu s pracovnicí muzea v Domě kultury Ilava na tel.042-44 555 72.

Cestovní ruch
Ilavská kotlina jako součást Povážského údolí se nachází mezi Púchovským a Trenčianským průsmykem Váhu. Tvoří spádovou oblast turistických tras na všechny světové strany. Je výchozím bodem do okolních lesů s turistickými chodníky na Vápeč (956 m), Strážov (1216 m) v Strážovských vrších a Vršatec (805 m) v Bílých Karpatech.

Oblíbenou příměstskou rekreační oblastí Ilavy je chatová oblast Ilavčanské doliny, Lašteky, Ďuriháj, Iliavka – Záštepy, dolina Porubského potoka. Značená turistická trasa vede podél údolí potoka na vrch Vápeč, který patří mezi nejatraktivnější dominanty Strážovských vrchů.

Turistické trasy

Ilava – Sokol – Vápeč: žlutá značka
Ilava, železniční stanice – Sokol (665 m) – osada Háj – rozcestí – červená, modrá značka – Vápeč (956 m).

Sestup z vrcholu Vápče po modré značce do podhorské obce Horná Poruba. Celkem 4,5 hodiny, převýšení 706 m.

Přechod Porubskou brázdou střídavě lesem a horskými loukami, spojený s výstupem na Skol a Vápeč. Trasa má neustálé výhledy a přebíhá ve směru cesty Ilava – Horná Poruba.
Cyklotrasa: Ilava – Homolka – Baské – Žihlavník – Trenčianské Teplice.

Ilava – Zliechov – Strážov – Čičmany
Z Ilavy autobusem do obce Zliechov. Červená značka: Zliechov – Strážov (1214 m) – Čičmany. Celkem 3 hodiny, převýšení 610 m.

Před výstupem na nejvyšší vrchol Strážovských vrchů z obce Zliechov – doporučujeme na tamější salaši ochutnat ovčí sýr a žinčicu. Sestup ze Strážova do horské rázovité obce Čičmany s unikátní lidovou architekturou.

Ilava – Vršatec – Červený Kámen – Lednice
Z Ilavy autobusem do obce Vršatské Podhradí. Modrá značka: Vršatské Podhradí – odbočka ke zřícenině hradu Vršatec (805 m) – po modré značce do obce Červený Kámen – dále do obce Lednice. Území patří do chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Celkem 3 hod. 15 min., převýšení 490 m.

Hradní kopec Vršatec byl osídlen už v době bronzové. Vznikl jako strážní hrad na ochranu hranic Uherska. Poslední, kterým patřil byli Königseggovci, majitelé rozsáhlého území mezi Ilavou a Bílými Karpaty.

V okolí je možnost návštěvy Trenčianského muzea a Galerie M. A. Bazovského v Trenčíně, Trenčianského hradu, Archeologického muzea Púchovské kultury v Púchově, Sklářského muzea v Lednických Rovniach, kláštera Orlové, Jasenice, Nimnických a Trenčiansko-teplických lázní a turistické oblasti Javorníků.

V blízkosti Ilavy se nacházejí střediska zimních sportů Homolka, Zliechov a Ski centrum Čertov.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.ilava.sk , na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

CK MAYER - poznávací zájezdy

CK Mayer je specialista na poznávací zájezdy s 27letou tradicí. Dále pořádáme pobyty s výlety, zájezdy s lehkou pěší turistikou a do termálních lázní.

 

SKOTSKO - cyklozájezdy s CK POZNÁNÍ

Pojeďte se s námi podívat do Skotska a vychutnejte si ta nejkrásnější místa na kole - jezero Loch Lomond, výstup na Ben Nevis či návštěvu palírny pravé skotské whisky.

ZÁJEZDY DO IZRAELE A PALESTINY

CK Tilia - poznávací zájezdy do IzraeleCK TILIA - poznávací zájezdy po nejzajímavějších místech biblické země s poutavým výkladem českého průvodce.

ZÁJEZDY ONLINE 2017

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2017 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

LEVNÉ UBYTOVÁNÍ

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Egypt | Turecko | Chorvatsko | Itálie | USA | Řecko | Rakousko