Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Medzilaborce

Medzilaborce leží v severovýchodní části východního Slovenska, na soutoku Laborce a Vydraňky. Město je vzdálené 42 km od Humenného a 34 km severovýchodně od Stropkova. Na státní hranici s Polskem je jen 9 km. Údolí Laborce je z východní strany ohraničené vrchy Magura a Kyčera, ze západní vrchem Kamjana.

Město se nachází v centru Laborecké vrchoviny, v Prešovském kraji, v Zemplínském regionu. Medzilaborce se nacházejí v nadmořské výšce 326 m. Počet obyvatel města je 6 741 osob. Nejstarší písemná zmínka o městě se zachovala z roku 1543, kdy patřilo šlechtickému rodu Drugethovců.

Původ názvu Medzilaborce
Podle Anonymovy kroniky ve 13. kapitole je uvedená etymologie slova Laborec. Laborec byl velitelem a vládcem hradu Hung a celé severovýchodní oblasti Slovenska. Když přicházeli Maďaři, dal se na útěk směrem k hradu Zemplín (Zemplun), ale vojáci Amošovi ho chytili a oběsili na břehu řeky, která se od té doby jmenuje Laborec.

V letopisech a kronikách se vzpomíná, že při příchodu Maďarů na naše území vládl v sousedním Bulharsku kníže Salan, u nás jakýsi Ruga. Vzpomíná se i jméno knížete Laborce. Podle kroniky to byl Bulhar. Jeho osud byl tragický. Prohrál bitvu s Arpádem a našel smrt v prudkém toku řeky, kterou lid na jeho počest pojmenoval Laborcem.

Jiný pramen – legenda – hovoří, že řeka Laborec byla pojmenována po staroruském knížeti Laborcovi, který vládl v 9. století velkému užhorodskému knížectví a kterého uherská vojska po pádu užhorodského zámku pronásledovali údolím řeky Sviržavy (Laborce). Na soutoku dvou řek ho chytili (lokalita dnešních Medzilaborců) a v roce 903 popravili. Existují domněnky, že na tomto místě byla také osada Sviržava, kterou později přejmenovali na Laborec. Podle jiných názorů se předpokládá, že osada vznikla o něco později, během valašské kolonizace, když se pastýři usazovali v údolích řek pod Poloninskými Karpatami. Pojmenování Laborec existuje dodnes, přestože úředně je pojmenování Medzilaborce.

Historie

Nejstarší zmínka o Medzilaborcích je v donácii uherského krále Ľudovíta Velkého ze 7. ledna 1347, ve které se území uvádí mezi 92 obcemi panství Drugetovců jako Mezobrod. Vlastníky Medzilaborců byli v 14. – 16. století Drugetovci, od roku 1684 Csákyovci a v 19. století Andrássyovci. K Medzilaborcům byly připojeny sousední dědiny – Vydraň roku 1965 a Borov v roce 1972.

V roce 1612 se v Medzilaborcích zřídila pila a dva mlýny a v roce 1631 první potravinářské obchody a hostince. Pracovních příležitostí bylo velmi málo, obyvatelstvo bylo odkázáno téměř výlučně na zemědělství. Životní úroveň lidu byla velmi nízká. Život občanů Medzilaborců a okolí se měnil v průběhu dalších dvou století jen nepatrně. I. tereziánská úprava nevolnických poměrů z 18. století pronikla do této oblasti později.

Výraznější zlepšení životních podmínek nastalo až ve druhé polovině 19. století, k čemuž výrazně přispěla výstavba železnice, která procházela přes Medzilaborce a Lupkovský průsmyk do Polska. Obec byla napojená na železniční dopravu v roce 1870. Železnice spojila Medzilaborce s hospodářskými a kulturními centry Uherska, od kterých byly do té doby téměř úplně odřezány.

Z údajů o sčítání obyvatelstva a majetku, které bylo v roce 1900, se dovídáme: Medzilaborce měli 1 333 přítomných obyvatel, 108 cizinců, 142 obyvatel bylo v cizině. Bylo zde 187 domů, z toho 163 dřevěných a 24 kamenných.

Při sčítání obyvatelstva v roce 1910 žilo v Medzilaborcích 1 561 osob. Na rozhraní 19. A 20. Století nacházeli obyvatelé Medzilaborců a okolí zdroj obživy v okolních rozsáhlých lesích – káceli a sváželi dřevo, pálili uhlí, ale hlavně se zabývali pastevectvím a zemědělstvím. V roce 1885 měl v Medzilaborcích statek gróf Andráši, který měla v pronájmu vdova Schonfeldová.

Ze zemědělského soupisu v roce 1895 se dozvídáme, že nejvíc hospodářství měla obec Habura (194), Čertižné (146) a Medzilaborce se 142 hospodářstvími byly na třetím místě. Rozvíjející se kapitalismus v té době nepřinesl pro Medzilaborce a jejich okolí žádné výrazné zlepšení. Oblast byla bez průmyslu a obchodu. Zemědělství mělo velmi nízkou úroveň. Taková situace měla neblahé sociální důsledky – chudobu, nedostatek základních potravin. Začala se také první velká vlna vystěhovalectví, občané odcházeli za prací do Belgie, Francie, USA a Kanady.

Utrpení lidu se ještě prohloubilo během první světové války, ve které sehrály důležitou úlohu karpatské průsmyky. Odehrály se zde velké bitvy mezi ruskými a rakousko-uherskými vojsky. Už v polovině září 1914 zadrželi vojska ruské armády nástup protivníka a po první porážce ho donutili k ústupu ke karpatským průsmykům s velkými materiálními ztrátami. Koncem listopadu překročila ruská vojska pod vedením generála A. A. Brusilova, velitele ruské armády, Karpaty v prostoru od Užhorodu až po Dukelský průsmyk a Medzilaborce se staly sídlem jeho štábu.

V prostoru Lupkovského průsmyku bojovala po boku vojáků ruské armády také Česká družina. V roce 1929 byl České družině postaven památník u bývalé hasičské zbrojnice, který připomíná návštěvníkům města dodnes tuto historickou událost. Boje ruské armády pokračovaly se střídavými úspěchy až do 6. května 1915, kdy ruská vojska opustila tato území.

V roce 1915 byl zničený také Monastyr v Krásném Brodě, jehož zašlou slávu připomínají už jen jeho ruiny. Jak vypadal, dokumentuje také fotografie z roku 1915. První světová válka přinesla obyvatelstvu Medzilaborců a okolí nesmírně útrapy. Během bojů se z Medzilaborců a okolí téměř dvě třetiny obyvatelstva přestěhovaly až k Miškolci a Debrecínu. Skončení první světové války roku 1918 a vznik Československé republiky přijal lid s úlevou a nadějemi na lepší budoucnost.

Rozvoj města a okolí nenastal ani během první Československé republiky. Hospodářská situace Medzilaborců a okolí byla velmi zlá. Většina pastvin a luk patřila Andrášiovcům a továrníkovi dr. K. Škodovi. Průmysl prakticky neexistoval, jeho jediným reprezentantem byla pila, která se začala stavět roku 1921 a částečný provoz začala o rok později. V letech 1923 – 1934 nastala druhá vlna vystěhovalectví a Medzilaborce a okolní dědiny opustilo 1 578 obyvatel, kteří odešli za prací do celé Evropy a Ameriky. Ve 30. letech patřil Medzilaborecký okres mezi nejchudobnější a nejzaostalejší v celé republice.

V průběhu 2. světové války si obyvatelstvo Medzilaborců a okolí vytrpělo velmi mnoho útrap. Ne území města se v roce 1943 formoval partyzánský oddíl, který vedl otevřený boj proti fašistům. V okolí Medzilaborců, Humenného a Sniny operovala partyzánská skupina Čapajev. V okolí města se odehrály tvrdé boje, a to od 8. září až do osvobození města 26. listopadu 1944 jednotkami 4. ukrajinské fronty a 1. čs. armádního sboru v SSSR.

Bilance válečných událostí byla strašná: z 3 170 domů byla polovina vážně poškozená, 47 obcí zpustošených. Následky války obyvatelstvo pociťovalo ještě dlouhé roky. U příležitosti 27. výročí vzniku Sovětská armády, 23. února 1945 bylo v Medzilaborcích založeno Státní ruské gymnázium, které sehrálo velmi významnou roli v poválečných letech při rozvoji vzdělání obyvatelstva rusínského etnika a výchově nové inteligence.

Medzilaborce a jeho okolí byly bez průmyslu, a proto tehdejší vedení rozhodlo, že v Medzilaborcích bude postaven strojírenský závod. Dne 1. května 1958 byl položen základní kámen závodu – Transporta. V roce 1971, po rekonstrukci starého mlýna, se začal provoz nového závodu Jablonecké sklárny (později Lusk). Poprvé se městečko Medzilaborce stává okresním centrem v roce 1910.

Z hlediska historického je důležitý fakt, že po osvobození v roce 1945 se Medzilaborce staly prvním okresním sídlem na území ČSR. Tuto funkci plnilo město do roku 1960. Od roku 1960 patřilo do okresu Humenné. Okresním městem je znovu od roku 1996.

Kultura


Mini skanzen Medzilaborce
Skanzen se nachází u amfiteátru na Mírové ulici, v blízkosti autobusové, malé vlakové stanice a fotbalového hřiště.

Otevírací hodiny: 30. 4. – 31. 10. denně vyjma pondělí. Od úterý do pátku od 9 do 11.30 hodin a od 12 do 16 hodin. V sobotu a neděli od 14 do 17 hodin.

Služby pro návštěvníky:
- prohlídka skanzenu
- lektorský výklad
- prodej propagačních materiálů

Muzeum A. Warhola
Muzeum moderního umění Andyho Warhola v Medzilaborcích vzniklo 1. září 1991 jako první ve světě a ještě stále jediné v Evropě. Mimo výstavních aktivit dominuje v muzeu prezentační, vzdělávací, poradenská, vědecko-výzkumná činnost v oblasti současného výtvarného umění.

John Warhola, Michal Bycko a Michal Cihlář byli hlavními iniciátory vzniku muzea. Michal Bycko se začal zabývat warholovskou historií ještě za studentských dob (absolvent Katedry výtvarné výchovy PdF a FF UPJŠ u prof. Šafránka) a postupně dospěl k celé řadě vzácných informací hlavně o původu umělce a díky Warholovým nejbližším příbuzným také k životě a tvorbě této superstar.

John Warhola, viceprezident Nadace Andyho Warhola pro vizuální umění v New Yorku má značnou zásluhu na tom, že v Medzilaborcích MMUAW existuje, a Nadace Andyho Warhola v New Yorku dodnes podporuje Andyho hlavní odkaz: „…pomáhat mladým uměleckým talentům, neziskovým organizacím zabývajícím se vizuálním uměním v USA a ve světě“, u nás prostřednictvím Experimentálního centra umělecké výchovy Společnosti Andyho Warhola v Medzilaborcích.

Hlavní expoziční část tvoří Expozice Andyho Warhola, Expozice o původu Andyho Warhola, Expozice Paula a Jamese Warholovců. Jméno Andyho Warhola mnohokrát a opodstatněně spojované s klasiky 20. Století (vzpomeňme jen: Picasso, Duchamp, Beuys, Dalí, Bacon, Kandinsky, Mondrian), filmovým uměním, reklamou, hudebním uměním, módou a v podstatě banalitou poctěnou postem umění.

Pro nás má význam o to víc, že i když se narodil v USA (6. 8. 1928 Pittsburgh – 22. 2. 1987 New York) jeho původ je rusínský. Narodil se jako Andrew Warhola, nejmladší syn rodičů Andreje a Julie Varcholovců, emigrantů z Mikové, dědiny nedaleko Medzilaborců. Byl už od útlého dětství inspirován výtvarnými kreacemi své matky. Po předčasné smrti otce v roce 1942, který pracoval převážně v uhelných dolech, žila rodina velmi chudobně.

Starší synové byli nuceni odejít za prací a matka chodila prodávat své výrobky (květiny z plechovek a jiné suvenýry). V letech 1945 – 1949 studoval Pictorial Design na Carnegie Institute of Technology v Pittsburghu, odkud po absolvování s titulem bakaláře odešel do New Yorku. Zde změnil své jméno na Andy Warhol. Zpočátku pracoval jako náborový grafik pro magazíny Vogue, Seventeen, The New Yorker, Harper¨s Bazaar, pro firmy Tiffany, Bonwit Teller a obchod s obuví L. Miler.

Začátkem padesátých let přišla za ním do New Yorku matka a zde spolu žili do její smrti (1972). V těchto letech Andy odstartoval také svou výstavní realizaci. V roce 1962 vznikly první díla Warholovy pop-artové éry – plechovky Campbellových polévek (jsou také v expozici muzea) a dolarové bankovky.

Postupně se věnoval nejen výtvarné tvorbě, ale také filmové (filmy Flash, Chelsea Girls, Sleep, Empire State Building), vydavatelské (časopis Interview od roku 1969, publikace The Philosophy of Andy Warhol – 1975, Index, Diary, Exposures, Cats), producentské, fotografické, módní (nepřímo ovlivňoval módu mladých a stával se pro nich téměř vzorem), designérské, tvorbě videoklipů, obalů LP desek.

Vypracoval se na nejvyšší místa hierarchického žebříčku celé americké umělecké společnosti, čímž se splnil jeho dětský sen – být superstar. Vystupoval jako extravagantní extrovert a přitom byl skromný introvert, po matce silně nábožensky založený (řecko-katolického vyznání).

Památky


Řecko-katolický kostel
Řecko-katolický kostel sv. Vasila Velkého byl postaven koncem 18. století a upraven roku 1878, 1900, 1921, 1995 – 98. Jednolodní stavba s presbytářem se čtvercovým půdorysem, zaklenutý valenou klenbou s lunetami. V lodi jsou pruské klenby. Fasáda je členěná lizenami, pod kordonovými římsami přestavěné věže je obloučkový vlys. Vnitřní zařízení je z roku 1878. Oproti popsanému původnímu vzhledu se po rekonstrukci v roce 1995 – 98 mírně změnil interiér i exteriér kostela.

Pravoslavný chrám sv. Ducha
Byl postaven jako památník padlým v obou světových válkách v roce 1949. Je celý ve starém ruském stylu, který zaujme také ikonami Dimitrije Leussise, řeckého ikonopisce.

Pomník padlých vojáků Rudé armády
Pomník padlých vojáků Sovětské armády v době světové války má tvar trojbokého pilíře na základně rovnostranného trojúhelníku. V horní části pilíře jsou orámované reliéfy představující scény z bojů sovětské a československé armády a partyzánů. Památník byl odhalen 28. 8. 1949. Pod reliéfy na každé straně se nacházejí pamětní tabule s textem.

Válečné hroby
Ve městě je evidováno 7 hrobových míst, kde jsou pochovány oběti 1. světové války, a to u malé železniční stanice Pomník padlým, u Domu smutku, roztroušené hroby v řecko-katolickém hřbitově, na ul. Zámečnické u kolejí, na kopci proti velké železniční stanici, v místní části Vydraň při místním hřbitově a v bývalé polní nemocnici z 1. světové války.

Na základě zkoumání i dostupných materiálů, náčrtků z Vojenského historického ústavu – v 5 doposud zdokumentovaných hrobových polích je evidováno 173 individuálních a 49 skupinových hrobů se 710 oběťmi 1. světové války (předpoklad - v dalších 2 hrobových polích 79 individuálních a 28 skupinových hrobů – 515 obětí 1. sv. války). Oběti 1. světové války byly národnosti slovenské, české, rakouské, maďarské, německé, polské, ukrajinské, ruské, bukovinské a bosenské.

Symboly 1. světové války:
- Pomník padlým u malé železniční stanice,
- Pomník Legionářů u bývalého závodu Lusk
- Pomník – Dělo u Domu smutku

Symboly 2. světové války:
Památník v centru města, tank a kanón 122 mm v místní části Vydraň, pamětní tabule na KD v místní části Borov, pamětní tabule na restauraci Margarett.

Hrobová místa z 1. světové války, jakož také některé pomníky jsou poškozené, a to v mnohých případech také zásluhou místních vandalů. Město v rámci svých možností a přiděleného finančního příspěvku KŠU v Prešově připravuje úpravy hrobových míst, čištění od náletu dřevin, a celkové zvelebení těchto míst, kde jsou pochovány oběti 1. světové války. Práce se prováděly v 2. polovině roku 2007, a budou pokračovat i v dalších letech.

Výlety do okolí


Obec Havaj
Podhorská obec Havaj (okres Stropkov) má jeden z nejoriginálnějších názvů na Slovensku. Leží ve středu mezi městy Stropkov a Medzilaborce. Během 2. světové války se zde odehrály těžké boje, o nichž svědčí památník padlým na hřbitově čs. Armády na Dukle.

Čičavský hrad – (52 km J)
První písemná zmínka o Čičavě pochází z roku 1270. V roce 1316 daroval magistr Petr Mikulášovi Peresovi, kapitánovi na hradě Čičava majetek Tuzsér, a to za úspěšnou obranu čičvanského hradu. Hrad byl tedy s největší pravděpodobností vystavěn v letech 1309 až 1316 potomky Reynolda.

Hrad Solivar – (72 km JZ)
Zbytky jeho nepatrných zřícenin leží v katastrálním území obce Solivar na výběžku tzv. Solivarského pohoří jižně od Prešova. Postavili ho na konci 13. Století a v listinách se uvádí pod jménem „castrum Sowar“. Už před ním existovaly v oblasti Solivaru dva hrady, které však velmi brzo zanikly. Jeden stál na vrchu Várhegy jižně od Solivaru na levé straně řeky Torysy, druhý na vršku Zámek. Oba zanikly téměř beze stopy, pravděpodobně už před koncem 13. Století a jejich nástupcem se stal hrad Solnohrad, který postavili na základě královského povolení po roce 1288.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.ml.mesto.sk a http://www.medzilaborce-urad.sk, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

CK MAYER - poznávací zájezdy

CK Mayer je specialista na poznávací zájezdy s 27letou tradicí. Dále pořádáme pobyty s výlety, zájezdy s lehkou pěší turistikou a do termálních lázní.

 

SKOTSKO - cyklozájezdy s CK POZNÁNÍ

Pojeďte se s námi podívat do Skotska a vychutnejte si ta nejkrásnější místa na kole - jezero Loch Lomond, výstup na Ben Nevis či návštěvu palírny pravé skotské whisky.

ZÁJEZDY DO IZRAELE A PALESTINY

CK Tilia - poznávací zájezdy do IzraeleCK TILIA - poznávací zájezdy po nejzajímavějších místech biblické země s poutavým výkladem českého průvodce.

ZÁJEZDY ONLINE 2017

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2017 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

LEVNÉ UBYTOVÁNÍ

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Egypt | Turecko | Chorvatsko | Itálie | USA | Řecko | Rakousko