Bojnice - i Slováci mají svůj Karlštejn

Bojnice - i Slováci mají svůj Karlštejn

Nedaleko města Prievidza se v oblasti Národního parku Malá Fatra nachází jeden z nejstarších a nejvýznamnějších slovenských zámků. Bojnice se proslavily především jako místo, kde se natáčely známé československé pohádky, jako Šíleně Smutná princezna či Pán a hvězdář.

Historie obce Bojnice je spjata se středověkým hradem, který zde stával až do roku 1888. První písemná zmínka o tomto hradu pochází již z roku 1113. Hrad byl původně postaven ze dřeva, ale postupem času přebudován do gotické kamenné podoby. Tyčil se na travertinovém vrchu nad městem a obklopovaly ho mohutné hradby. Od 13. století se v držení hradu vystřídalo mnoho významných uherských rodů, jako například Gilethovci, Leustachovci, nebo Noffryovci. Své sídlo zde měl také král Matěj Korvín, který jej později daroval svému nemanželskému synovi Jánovi Korvínovi.

Všechny tyto rody se podílely na nejrůznějších stavebních úpravách a renovacích. U vstupní brány byl vybudován padací most a hradní zdi byly doplněny o čtyři věže. Roku 1527 se majitelem hradu stal rod Turzovců, který jej nechal upravit na renesanční sídlo. Hrad se tak pomalu začal přetvářet do podoby renesančního zámku a v jeho okolí byly vystavěny četné obytné budovy. O mnoho let později připadla památka králi Ferdinandu III. a ten jej daroval Pavlovi Pálffymu za pomoc v boji proti Turkům. Od roku 1643 až do konce 17. století probíhal na hradě čilý stavební ruch, který jej přeměnil do barokní podoby.

Posledním majitelem zámku se v roce 1852 stal významný soukromý sběratel Ján František Pálffy. Měl velký cit pro umění, což se odráželo v jeho sbírkách uměleckých předmětů. Často a rád cestoval do ciziny, což obohacovalo jeho rozhled jak v kultuře, architektuře, tak i v umění. Najdete zde tak exponáty z Arábie a nejrůznějších koutů Afriky. Na zámku v Bojnicích se snažil sjednotit architektonické slohy exteriéru s interiérem. Bojnice se tak po jeho přestavbách začaly podobat významným romantickým francouzským zámkům ležícím na řece Loiře. Rozsáhlá neogotická rekonstrukce probíhala v letech 1889 – 1910 a hlavním architektem byl jmenován bratislavský rodák Jozef Hubert.

Pállfy zemřel ve Vídni v roce 1908, dokončení velkolepé přestavby Bojnic se tedy nedožil.  Jeho majetek byl po jeho smrti odhadován na neuvěřitelných 90 milionů korun. Kromě zámku v Bojnicích vlastnil totiž ještě mnoho dalších významných staveb, jako například Vídeňský a Budapešťský palác, palác v Bratislavě, klášter v Kráľovej, Suchej nad Parnou, v Trstenej na Ostrove a klášter v Pezinku.

Ján František Pállfy ve svém testamentu vyslovil přání, aby po jeho smrti byly některé paláce, kláštery a zámek v Bojnicích zpřístupněny veřejnosti. Chtěl také, aby v nich zůstalo umístěno původní vybavení i cenná umělecká a výtvarná díla. Jeho přání však bylo splněno teprve v roce 1950, kdy bylo v Bojnickém zámku založeno Krajské nitranské muzeum, které je dnes součástí Slovenského národního muzea. Umístěna je v něm rozsáhlá sbírka neogotického nábytku a k velmi cenným exponátům patří kupříkladu umělecké dílo florentského mistra Narda di Cione, tzv. Bojnický oltář. Byl vytvořen ve 14. století a tvoří jej 10 gotických tabulek s vyobrazením Panny Marie a jiných světců. V roce 1970 byly Bojnice vyhlášeny za Národní kulturní památku.

Bojnický zámek je dnes skvělým místem, kde se můžete seznámit s dřívějším životem uherské šlechty. Slováci jsou na něj patřičně hrdí, a proto bývá často nazýván jako slovenský Karlštejn. Bojnice se staly jednou z nejnavštěvovanějších kulturních památek ve střední Evropě. Nejkrásnějšími místnostmi zámku jsou Zlatý sál, Modrý salón či Orientální sál. Jeho prohlídku byste si tedy jistě neměli nechat ujít. Na zámku v hlavní sezóně pracuje 13 průvodců a prohlídky probíhají každých 15 minut. Součástí 75 minut trvající prohlídky Bojnic je i návštěva šest metrů vysoké travertinové Prepoštské jeskyně, která má průměr 22 metrů. V minulosti sloužila obyvatelům hradu jako zásobárna vody a případný úkryt před nepřáteli. Každoročně se na zámku konají nejrůznější kulturní akce, jakými jsou třeba Rytířské slavnosti, Strašidla na zámku, Vánoce na zámku nebo Den svatého Valentýna.

Jednou ze zajímavostí zámku je i „Lípa krále Matěje“, která je považovaná za snad nejstarší lípu na Slovensku.  Již po mnoho let se tyčí před zámkem a v minulosti údajně sloužila jako místo, kde král Matěj uskutečňoval své královské sněmy. Obvod kmene lípy dosahuje 12,5 metrů, stala se tak vzácným památným stromem a je chráněná státem.

Do Bojnic se však nejezdí jen kvůli zámku, v této oblasti najdete ještě mnoho dalších turisticky přitažlivých míst. Nachází se zde například léčivé termální prameny, které vyvěrají z hloubky až 1500 metrů. Prokázalo se, že mají příznivé léčivé účinky, zejména při léčbě revmatických a nervových onemocnění. K rozvoji lázeňství zde došlo po 2. světové válce, vzniklo zde rovněž velké termální koupaliště Čajka. Koupat se můžete v plaveckém bazénu s teplotou vody 28°C, který je doplněn ještě 58 metrů dlouhou skluzavkou. Vytvořeny zde byly i speciální lázeňské bazény a dva bazény dětské.

Dětské návštěvníky zámku jistě nejvíce láká místní zoologická zahrada, která je nejstarší na Slovensku a pravděpodobně se pyšní i nejdelší prohlídkovou trasou. V ZOO je chováno 302 druhů zvířat, z toho velké množství ptáků a hadů, mezi savci jsou pak významní hlavně orangutani, sloni a levhart perský. Ze zahrady se návštěvníkům navíc naskýtá ten nejkrásnější výhled na Bojnický zámek.

- jap -

Další články ze Slovenska:
Lesnica – kde žijí praví goralové
Rimavská Sobota spojená s historií Gemeru
Púchov s nejmladšími lázněmi Nimnice
Prešov je město na 49. rovnoběžce
Starobylá Nitra se pyšní bohatými odkazy historie

Článek byl zobrazen 36 827 krát.