Rimavská Sobota spojená s historií Gemeru

Rimavská Sobota je městem nacházejícím se v historickém regionu Gemer na jižním Slovensku. Okresní město leží asi 70 km jižně od Banské Bystrice nedaleko hranic s Maďarskem. Rimavská Sobota je přirozeným administrativním a hospodářským centrem okresu a okolí.

Město a celý okres leží v Slovenském Rudohoří, v údolí řeky Rimavy, obklopené CHKO Cerovou Vrchovinou a NP Muránska Planina. Území v blízkosti Rimavské Soboty bylo osídleno již v pravěku. V mladší době kamenné docházelo k trvalému osídlení jižní části území Gemeru v okolí Rimavské Soboty a Slovenského krasu.

Středověká Rimavská Sobota vznikla pravděpodobně asi v 2. polovině 11. století. Nejstarší písemná zmínka o obci se datuje z roku 1271 a městská práva má Rimavská Sobota od roku 1334. V období let 1445 až 1460 bylo město obsazeno jiskrovci a bratříky, kteří zde vybudovali pevnost Sobotka. V 16. století se Rimavská Sobota ocitla v tureckém područí. V 19. století se město stalo sídlem Gemersko-malohontské župy. Za první republiky rozvoj města upadal, ve 2. světové válce patřilo město k Maďarskému království. Dne 21. 12. 1944 byla Rimavská Sobota osvobozena vojsky 2. ukrajinského frontu a v následujícím období socialismu bylo město silně industrializováno.

Autor: Janos  Korom

Dominantou města je římsko-katolický kostel sv. Jana Křtitele, který je vybudován na základech původní gotické baziliky. Mimořádně vzácný je centrální obraz „Stětí sv. Jana Křtitele“, který se řadí k nejlepším pracím Vincenza Fischera. Městskou památkovou zónu tvoří župní dům – Grémium, gymnázium a dětský útulek.

K dalším památkám v Rimavské sobotě náleží kostel reformované církve, radnice, župní dům (původně hotel Černý orel), postavený podle architektonického návrhu Františka Miksy nebo také budova bývalých dělostřeleckých kasáren, kde dnes sídlí Gemersko-malohontské muzeum, kde je hlavní atrakcí mumie egyptské ženy z 26. dynastie z let 945 – 525 před naším letopočtem z města Abusír-el-Melek.

Gemersko-malohontské muzeum je páté nejstarší muzeum na Slovensku. Jeho vznik se datuje od roku 1882, kdy se zde konala velkolepá umělecko-archeologická výstava. Muzeum dokumentuje přírodu a společnost historického Gemeru a Malohontu a také dokumentace hmotné a duchovní kultury Romů. Muzeum svou první stálou expozici zpřístupnilo roku 1913. Ve svých sbírkách muzeum pečuje o vzácné archeologické nálezy z vykopávek ve městě.

Za pozornost návštěvníka jistě stojí Městská galerie, která ve svých expozicích prezentuje současné umění. Výhodnou polohu má Hvězdárna, která je v Evropě známá pozorováním zákrytů hvězd. Ve městě působí Ženský pěvecký sbor, pěvecké kvarteto, dechová hudba Sobotienka, folklorní soubory Rimavan, Háj, Új Gömör, dětské folklorní soubory Lieskovček a Oriašok a divadelní formace Divosud, Badido, Pictus a DDS Buratinko.

Ke koupání je tu umělá vodní nádrž Teplý Vrch a Zelená voda, která se nyní rekonstruuje. Známé letovisko Kurinec bylo a jistě znovu bude vyhledávaným místem odpočinku jak pro obyvatele Rimavské Soboty, tak pro turisty ze vzdálenějších koutů Slovenska nebo sousedních zemí. Rekreační oblast je vybudována kolem vodní nádrže Kurinec – Zelená voda. Je ideálním místem pro provozování nejrůznějších druhů sportů. Letovisko nabízí rekreantům koupání ve vodní nádrži a bazénu, možnost zapůjčení malých člunů a ubytování v hotelu, turistických ubytovnách a autokempinku. Na pravém břehu vodní nádrže se rozkládá Národní přírodní rezervace Kurinecká dubina.

Teplý Vrch je rekreační oblast Rimavské Soboty vzdálená přibližně 15 km z města. Je nejoblíbenějším místem v okolí pro rekreaci u vody. Na své si tu přijdou ti, kdo mají rádi odpočinek na pláži nebo při chytání ryb. Teplota vody v nádrži dosahuje v létě příjemných 28°C při zachování čistoty vody a malého množství zelených řas. Zárukou čistoty vody na Teplém Vrchu je voda, která přitéká z jeskynních systémů Drienčanského krasu.

V okolí města se nachází řada turistických a cyklistických tras. Oblast je specifická tím, že se tu mísí krasové prvky se sopečnými horninami a společně vytváří úžasný reliéf krajiny. Společně s historickými památkami (Gotická cesta) a četnými kulturními akcemi (Rock fest, Letavy aj.) v oblasti je Teplý Vrch vynikajícím místem pro aktivní dovolenou.

Letní tábor výtvarníků Letavy je setkání nadšenců, kteří mají i umění blízko, ale není jejich profesí. Setkání lidí, kteří hledají nové cesty k estetice a krásnu ať už výtvarnou, divadelní, filmovou, literární nebo fotografickou formou.

Autor: Janos  Korom

Výborným tipem na rodinný výlet může být turistům ne příliš známý hrad Šomoška. Hrad byl založen pravděpodobně na konci 13. století, možná začátkem 14. století Kačičovci. Byl vybudován z čedičových kvádrů, které se těžily přímo v hradním vrchu. Při stavbě byl objeven i proslulý „kamenný vodopád“. Hrad se v roce 1310 stal majetkem Matúša Čáka. V roce 1461 daroval král hrad Šomošku Országhovcům a Lošonczyovcům. Od roku 1554 hrad patřil k první linii protitureckých hradů. V tureckém držení byl hrad až do roku 1596. Po smrti majitelky hradu Anny Lošonczyové se stal majetkem Zikmunda Forgáče. Na příkaz zemského sněmu byl hrad v roce 1618 opevněn, renovace proběhla v letech 1547 – 1655. Po porážce povstání Františka II. Rákocziho (1703) byl císařským vojskem zbourán.

Od té doby se nachází v ruinách. Pěším doporučujeme výlet naučným chodníkem na Šomošku, do působiště slovenského vypravěče, do Drienčan, cestou lásky z Fiľakova na Muráň, kterou chodil F.Vesselény na "zálety" za muránskou Venuší.

V okolí Rimavské Soboty můžeme jmenovat ještě několik turistických zajímavostí, jako například Poltár (vzdálen 17 km), plážové koupaliště Tornaľa (22 km), hrad Fiľakovo (19 km), hrad Hajnáčka (19 km), Soví hrad (19 km) nebo Haličský zámek (33 km).

- ar -

Předchozí články ze Slovenska:
Púchov s nejmladšími lázněmi Nimnice
Prešov je město na 49. rovnoběžce
Starobylá Nitra se pyšní bohatými odkazy historie
Slovenské vánoční tradice
Skvostem Levoče jsou oltáře Mistra Pavla