Trenčín – klenot středního Pováží

Trenčín se nachází na západním Slovensku nedaleko hranic s Českou republikou. Jedno z nejhezčích měst Slovenska je sídlem okresu a Trenčínského kraje. Pod Trenčínskou skálou, kde již v roce 179 měli Římané svůj tábor Laugaritium, dnes leží krajské město, známé módními přehlídkami.

Trenčín je městem původní architektury a díky každoročnímu veletrhu odívání se o Trenčíně mluví také jako o městě módy. Na moderním výstavišti se však odehrávají výstavy a veletrhy i z jiných oborů. Kromě textilního průmyslu je zde zastoupen také průmysl strojírenský. Ve městě dnes působí několik středních škol a sídlo tu má také Trenčínská universita A.Dubčeka a Vysoká škola managementu.

Autor: Thomas Wurster

Původní kořeny a římský nápis na skále
Výhodná strategická poloha na křižovatce obchodních cest povýšila Trenčín na správní středisko celého středního Pováží.  Už v 2. a 1. století př. n. l. na tomto místě bylo keltské opevnění a ještě předtím tudy procházela tzv. Jantarová cesta, která spojovala Středomoří s Pobaltím.

Později – asi na přelomu našeho letopočtu – byli Keltové vytlačeni Germány, kteří často sváděli boje s legiemi Římské říše. Dodnes připomíná římský nápis na trenčínské skále událost, ke které došlo v době Markomanských válek. K nejvýznamnějšímu střetu došlo na přelomu let 179 a 180, kdy se vítězná 2. legie dostala až do oblasti Trenčína a přezimovala tu.

Trenčín patří k nejstarším městům na Slovensku, protože o něm existují zmínky v kronikách už v 11. století a vůbec první zápis o Trenčíně se datuje do roku 1067. Samotné město Trenčín je pak uvedeno v tzv. Zoborských listinách z let 1111 až 1113 jako mýtná a trhová osada pod Trenčínským hradem. Tatarským vpádem roku 1241 byla osada zřejmě zničena, ale Trenčínský hrad nájezdu odolal.

O půl století déle v období Matúše Čáka Trenčínského již Trenčín zažíval období své největší slávy. V roce 1321 sice město připadlo uherskému panovníku, který mu ale potvrdil městské výsady udělené už pravděpodobně Matúšem Čákem.

Trenčínský hrad
Trenčínský hrad vlastnily významné královské a šlechtické rody a nejvíce hrad proslavil Matúš Čák Trenčiansky. Trenčín coby město pod hradem Matúša Čáka má množství kulturních a historických památek. Právě dominanta města – Trenčianský hrad -  láká mnoho turistů nejvíce.

Autor: Marian Hubinsky

Od začátku své existence byl Trenčínský hrad důležitou pohraniční pevností a župním sídlem. Hrad vznikl na místě staršího pravěkého a mladšího středověkého osídlení. Hrad vyrůstal na skále nad městem postupně a jeho nejstarší část – rotunda – pochází pravděpodobně ještě z doby Velkomoravské říše. Už v 11. století tu stál kamenný hrad a v téže době byla postavená obytná strážní věž. Hrad se v průběhu 13. století dále rozšiřoval o další paláce a stavby.

Koncem 13. století byl hrad v majetku Matúše Čáka – pána Váhu a Tater. Ten ho stavebně zvelebil nejvíce. Nejznámější částí se v té době stala Matúšova věž. V době, kdy byl majitelem hradu Štefan Zápolský, byly postaveny další části opevnění. Před tím však byl hrad obsazen vojskem husitského hejtmana Jana Jiskry z Brandýsa. Hrad od 16. století po vystřídání několika šlechtických majitelů postupně ztrácel na významu. Katastrofální požár v roce 1790 zničil skoro celé vnitřní město a ukončil období slávy Trenčínského hradu, ze kterého zbyly jen ruiny. V roce 1905 darovala zříceninu její poslední majitelka městu. Dodnes zde probíhají nejrůznější rekonstrukce a opravy.

Autor: Benoit Kubiak

Podle pověstí prý pod Matúšovou věží je pochován sám slavný Matúš Trenčianský i se svým mečem a poklady. Do jeho hrobu údajně vede tajný vchod ovládaný prastarým mechanizmem. Další z pověstí hovoří o Studni lásky. Měl ji vykopat Turek Omar z lásky k zajaté Fatimě. Teprve až z hlubin vytryskla voda, propustil hradní pán Zápoľský Omara i s Fatimou na svobodu.

Procházka historickým centrem
Na hrad se návštěvníci dostanou z Mírového náměstí, výstup uličkami netrvá déle než 10 minut. Turistům se z hradu nabízí krásný kruhový výhled na Pováží. Samotné Mírové náměstí je příjemným prostranstvím se spoustou zeleně, kterému dominuje jednak morový sloup z roku 1712 a hlavně nepřehlédnutelná silueta Trenčínského hradu, který se tyčí na vysoké skále přímo nad centrem města.

Návštěvníci se mohou zastavit u Farského kostela Narození Panny Marie z roku 1324 a prohlédnout si městskou Dolní bránu, což je vlastně gotická věž postavená někdy na počátku 15. století. Po její přestavbě v letech 1543 – 1549 se tudy do města vstupovalo přes padací most. Od roku 1857, kdy bylo zbořeno okolní opevnění, byl ve vrcholu věže umístněn renesanční hodinový stroj, který byl v roce 1934 vyměněn za elektrický. Okolo kostela sv. Františka Xaverského, jehož základní kámen položili v roce 1653 jezuité, se dá vrátit ke staré synagoze a do Palackého ulice.

Z náměstí k farskému kostelu se táhne kryté schodiště, postavené v roce 1568, které umožňovalo rychlý přesun obránců města na hradby u kostela. Schody, které jsou na levé straně otevřené arkádou, sloužily jako spojnice ke zbrojnici postavené v roce 1565. Dnešní vzhled schodů se stal výsledkem památkové obnovy z let 1978 - 1981.

Zajímavé tipy pro turisty
Nejčerstvější novinkou v trenčínském turistickém ruchu bude určitě napodobenina starořecké lodi. Na pláži v lokalitě Ostrov totiž zakotvila napodobenina válečné veslice, kterou ze dřeva vyrobili mistři v moravském Přerově. Je to starořecká diéra z období přibližně 500 let před Kristem, která se používala například ve válkách Řeků s Peršany okolo roku 480 před naším letopočtem.

Veslice je dlouhá 17 metrů, na šířku dosahuje 3,6 metru a stěžeň se tyčí do výšky osmi metrů. Plavidlo pojmenované Hyperborea, čili Zem severního větru, váží přibližně tři tuny. Měla by sloužit jako plovoucí muzeum, které ukazuje, jak vypadala vojenská loď na dlouhé výpravě v minulosti. Válečnou veslici nechali postavit členové skupiny historického šermu Bludní rytíři, kteří plánují na netradičním plavidle převážet po řece Váhu turisty. Pro veřejnost se chystají i historické naučné plavby.

Autor: Pohansko

V Trenčíně najdete samozřejmě další zajímavé možnosti sportovního vyžití, kulturních programů i zábavy. Hraje se tu dobrý hokej a k největším akcím patří zaručeně letní open – air festival Bažant Pohoda, který sem každým rokem přitahuje tisíce návštěvníků. Podzimní festival tradiční lidové zábavy „Při Trenčianskej bráne“ láká milovníky folkloru, dobrého vína a veselé nálady. Pozadu nezůstává ani filmový festival ArtFilm, který ocení znalci filmového umění. Příznivci klasické komorní hudby si přijdou na své na festivalu „Trenčianska hudobná jar“ a také v době vánočních koncertů. Nelze opomenout ani vynikající folklorní soubor Senior Družba. Zábavu i poučení nabízí dále profesionální kulturní zařízení jako je Trenčianské muzeum, Galerie M. A. Bazovského a veřejná knihovna M. Rešetku, kde se pořádají zajímavé výstavy, koncerty a představení.

Přírodní krásy
V Trenčíně se snoubí jedinečné přírodní podmínky. Město je zasazeno do kotliny v povodí řeky Váh v bezprostřední blízkosti Strážovských vrchů, Povážského Inovce a Bílých Karpat. Unikátní odpočinkovou zónou je lesopark Březina s rozlohou téměř 213 ha. Naučné stezky poskytují možnosti pro terénní běh, turistiku, ale i cykloturistiku. Další zelené plochy a parky se rozprostírají na dalších 100 ha celkové rozlohy města.

Na Štefánikově ulici se nachází vzácné chráněné stromy – Trenčianské ginká. Ginko dvojlaločné (prajehličnan) se dostal do Evropy z východní Číny někdy v 1. polovině 18. století. Tento vzácný strom je součástí vegetace naší planety už asi 200 miliónů let, a proto se pokládá za nejstarší žijící fosílii. V Trenčíně se nacházejí také 4 minerální prameny – Kubranská, Záblatská, Orechovská a Zlatovská kyselka. Jejich železitá voda má léčebné účinky.

Autor: Alexandra Rohanová