10 tipů na výlet v Žilinském kraji

10 tipů na výlet v Žilinském kraji

Na severu středního Slovenska se rozkládá Žilinský kraj, který je svou rozlohou 6788 kilometrů čtverečních třetím největším krajem v zemi. Charakteristická je pro něj hornatá krajina a tak největším lákadlem pro návštěvníky jsou právě hory. Žilinský kraj je však známý také výskytem termálních a minerálních pramenů. Oblíbeným cílem proto jsou i místní lázně.

Demänovská ledová jeskyně

Nízké Tatry okouzlují návštěvníky svou nádhernou nedotčenou přírodou a množstvím horských vrcholů, které patří mezi vyhledávané cíle turistů. Jednou z krás Nízkých Tater je i Demänovská ledová jeskyně, která sousedí ještě s Demänovskou jeskyní Svobody. Nachází v Demänovské dolině v mezi Liptovským Mikulášem a Jasnou pod Chopkem. Poprvé byla zmiňována již roku 1299 a je tak jednou z nejstarších známých jeskyní v Evropě. Její celková délka činí 1900 metrů, ale veřejnosti je zpřístupněno 680 metrů. Vstupní otvor se nachází nad Kamennou chatou v nadmořské výšce 740 metrů nad mořem. Vybavena schody a osvětlena byla v roce 1952, kdy byla také zpřístupněna široké veřejnosti. Prohlídková trasa vede skrze prostorné chodby a dómy a je k vidění je v ní spousta ledových útvarů, jako jsou stalagmity, stalagnáty a v jarním období visí ze stropů i ledové stalaktity. Ledové útvary se zde začaly vytvářet před přibližně před 400–500 lety. Vlhkost v jeskyni se pohybuje mezi 96 do 98 %. Demänovská ledová jeskyně je domovem jeskynních netopýrů.

Foto: Demänovská ledová jeskyně

Rajecké Teplice

Asi 15 km od Žiliny se v Rajecké dolině nachází známé slovenské lázně Rajecké Teplice. Přestože byla obec známá již ve 14. století, největšího rozvoje se dočkala teprve v roce 1926, kdy došlo k objevení termálních pramenů. V současnosti jsou Rajecké Teplice vyhledávaným lázeňským městečkem, které má jedinečnou polohu v podhůří Malé Fatry. Láká tak k odpočinkovým, ale i aktivním dovoleným. Kromě léčivých termálních pramenů vyvěrajících ze země o teplotě 39 stupňů Celsia se zde vyskytuje také rašelina, která se používá při mnoha procedurách. V těchto plně vybavených lázních se dnes léčí nemoci pohybového ústrojí, nervové choroby a nemoci z povolání. Rajecké Teplice patří v současnosti k nejhezčím a nejkvalitnějším lázním na Slovensku. Kromě lázní turisté v Rajeckých Teplicích navštěvují také termální koupaliště Laura, nebo nedaleký hrad Lietava.
www.rajecke.com

Liptovský Mikuláš

Na úpatí Nízkých a Západních Tater se rozkládá město Liptovský Mikuláš, kterým protéká řeka Váh. Díky své poloze v blízkosti hor i vodní nádrže Liptovská Mara je skvělým výchozím místem pro krátké procházky i několikahodinové výlety. Procházet se můžete nenáročným horským terénem, ale i podnikat celodenní vysokohorské túry. Historie města sahá do roku 1286, kdy byl vystavěn kostel svatého Mikuláše. Kolem něj se postupně vytvořilo rozlehlé náměstí Osvoboditelů, které je v současnosti centrem města. Kromě římskokatolického kostela sv. Mikuláše patří k významným památkám Liptovského Mikuláše například Pongrácovské panské sídlo, které je druhou nejstarší stavbou. V blízkosti stojí další reprezentativní panské sídlo nazývané Illésházyovská kúria, v němž byl vězněn zbojník Juraj Jánošík, který byl roku 1713 v Liptovském Mikuláši také popraven. Výraznou památkou města je i Prvý stoličný dom postavený v barokním slohu, či Župný dom, který byl sídlem Liptovské stolice. Za vidění stojí také místní jezuitský klášter z let 1757 – 1764, synagoga z poloviny 19. století, nebo evangelický kostel z konce 18. století. Jedním z nejvýznamnějších památkových objektů města je původně hostinec Černý Orel, který dnes slouží Liptovskému muzeu. Liptovský Mikuláš se v posledních letech proslavil také díky modernímu aquaparku Tatralandia s více než 20 tobogány a 12 bazény.
www.mikulas.sk

Foto: Liptovský Mikuláš

Velký Rozsutec

Jedním z nejvýraznějších vrcholů Malé Fatry je Velký Rozsutec dosahující nadmořské výšky 1610 metrů. Vrchol hory je tvořen vápencovými skalami, které jsou pro něj charakteristické. Nejcennější oblasti jsou od roku 1967 chráněny jako Národní přírodní rezervace Rozsutec. Vyskytuje se zde množství endemických rostlin a žije zde také řada vzácných živočichů, mezi nimiž je třeba zmínit rysa ostrovida či kamzíky. Velký Rozsutec bývá často nazýván nejkrásnější horou Malé Fatry a tak je turisticky hojně navštěvován. Výstup na vrchol není nijak náročný, ale je třeba počítat s tím, že od sedla Medziholie je výstup místy dosti strmý a některé úseky jsou osazeny řetězy. V sousedství Velkého Rozsutce je možné navštívit ještě jeho menšího bratra - Malý Rozsutec (1344 m).

Ružomberok

Ružomberok je pátým největším městem Slovenska a centrem Dolního Liptova. Bylo založeno v první polovině 13. století, ale městské výsady dostalo až roku 1318. Jeho novodobá historie byla značně ovlivněna výrobou papíru. Přestože jde o moderní město, je Ružomberok velmi bohatý také na architektonické a kulturní památky. Centrální část města byla dokonce vyhlášena za památkovou zónu. Ve středu města se rozkládá Náměstí Andreje Hlinky, pojmenované po slovenském buditeli a knězi. Jeho mauzoleum je možné v Ružomberku také navštívit. V západní části náměstí stojí klášter sv. Kříže postavený v empírovém slohu v roce 1806. K nejvzácnějším památkám patří římskokatolický kostel sv. Ondřeje, který je výraznou dominantou města, synagoga z roku 1890 a kalvárie. Navštívit je možné i Liptovské muzeum či galerii Ľudovíta Fully, což byl významný slovenský výtvarník uznávaný i za hranicemi Slovenska. Ružomberok dnes hodně těží především ze své polohy, je totiž obklopen pohořími Velká Fatra, Nízké Tatry a Chočské vrchy. Po celý rok tak poskytuje vynikající možnosti pro turistiku. Přímo nad městem se ve výšce 1209 metrů nad mořem nachází lyžařské středisko SKI PARK Malinô Brdo. Je možné se do něj dostat lanovkou z městské části Hrabovo.
www.ruzomberok.sk

Likava

V Žilinském kraji je možné navštívit také jeden z nejvýznamnějších slovenských hradů. Hrad Likava byl postaven v první polovině 14. století z důvodu ochrany významné obchodní cesty, která vedla oblastí Pováží na Oravu a dále do Polska. Bránil přechod přes řeku Váh. Hrad se tyčí na vápencové skále ve výšce 630 metrů nad mořem a díky tomu nabízí překrásné výhledy do kraje. Přestože je hrad Likava označován za zříceninu, je velmi zachovalý, do dnešních dní se z něj podařilo dochovat několik částí. Oblast Horního hradu se skládá ze zbytku podkovové věže, severního, jižního a východního paláce.Východní palác zase ukrývá pozůstatky hradní kaple. Dále k Likavě patří první předhradí se vstupní věží, která je chráněna pětibokou baštou. K hradu je dnes možné se dostat pohodovou cestou z obce Likavka, která je skvělým výchozím místem pro návštěvu Chočských vrchů.

Muzeum kysucké dědiny

Nedaleko obce Nová Bystrica se rozkládá skanzen s názvem Muzeum kysucké dědiny. Byl vybudován v roce 1974 z důvodu plánované výstavby vodní nádrže Nová Bystrica, jejíž voda měla zaplavit domy a památky stojící v obcích Riečnica a Harvelka. Tak se také stalo, ale celkem 34 staveb, které jsou památkami lidové architektury, bylo takto zachráněno před zničením. Součástí expozice Muzea kysucké dědiny jsou jak obytné domy, tak i hospodářské budovy, krčma, dva mlýny a zděná kaple, která stávala ve Zborově nad Bystricou. Skanzen se snaží zachytit nejen architekturu tehdejší doby, ale také běžný život a kulturu oblasti Kysuc během 19. a první poloviny 20. století. Součástí skanzenu je i Historická lesní úvraťová železnice na Vychylovce.
www.kysuckemuzeum.sk

Velká Rača – Oščadnica

Nejvyšším vrcholem Kysuckých Beskyd v Žilinském kraji je Velká Rača dosahující nadmořské výšky 1236 metrů. Vrchol Velké Rači protíná slovensko-polská státní hranice. Z vrcholu se při dobré viditelnosti naskýtají jedinečné výhledy na Moravskoslezské Beskydy, Roháče, Malou Fatru, Babí horu (1725 m) a Pilsko (1557 m). Velká část kopce spadá od roku 1976 pod národní přírodní rezervaci, jejímž účelem je ochrana pozůstatků původních lesů pralesního charakteru. V rezervaci se nachází také jeskyně Malá a Veľká skalná diera, které jsou pro Kysuce nezvyklé. Těsně za hranicemi přírodní rezervace vzniklo vyhledávané a moderně vybavené lyžařské centrum Snowparadise Velká Rača. Turistickým centrem nabízejícím ubytování a další služby je obec Oščadnica nacházející se pod vrcholem. Zajímavostí Oščadnice je, že patří mezi nejdelší slovenské obce, táhne se v délce neuvěřitelných 12 km. V létě si návštěvníci mohou užívat adrenalinových atrakcí v zábavním parku Sunparadise Velká Rača. Velká Rača - Oščadnica v současnosti patří mezi největší centra zimní a letní turistiky na Slovensku.
www.snowparadise.sk
www.oscadnica.sk

Vlkolínec 

V srdci pohoří Velká Fatra, pod vrchem Sidorovo se ve výšce 718 metrů nad mořem rozkládá malebná obec Vlkolínec, v níž trvale žije okolo 30 obyvatel. V roce 1993 byla obec se svými stavbami zaspána na seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO. Vlkolínec je tak jakýmsi skanzenem, v němž však do dnešní doby normálně žijí lidé. Chráněnými objekty jsou především obytné dřevěnice a hospodářské usedlosti. Dochovat se podařilo celkem 45 původních a téměř nezměněných sedláckých domků stojících na kamenných soklech s hlínou vymazanými stěnami a střechami pokrytými šindelem. Většina domů s typickým půdorysem a třemi místnostmi pochází z 19. století. Kromě místního barokně-klasicistního kostela Navštívení Panny Marie jsou všechny domky dřevěné. Vzácnými stavbami jsou také roubená dvoupodlažní zvonice z roku 1770 a roubená rumpálová studna z roku 1860.
www.vlkolinec.sk

Foto: Vlokolínec

Strečno

V meandru řeky Váh, v oblasti Strečňanského průsmyku, kterým prochází spojnice mezi Žilinou a Martinem, se ve výšce 360 metrů nad mořem rozkládá obec Strečno. Nad ní se na strmé vápencové skále tyčí nepřehlédnutelná romantická zřícenina hradu Strečno, která je již od počátku 14. století neodmyslitelnou dominantou kraje. Hrad Strečno a nedaleký Starý hrad dnes představují ojedinělou dvojici středověkých pevností. V dávných dobách bylo Strečno jedním z nejvýznamnějších slovenských hornouherských hradů a také nejbezpečnější pevností kraje. Založil jej údajně Matúš Čák, který měl přezdívku “pán Váhu a Tater". Strečno je dnes národní kulturní památkou a je přístupné veřejnosti. Návštěvníci si na hradě mohou prohlédnout unikátní architektonické prvky, jako jsou pozdně gotická okna, klenby či zajímavý žebrový systém stropu kaple. Na konci 20. století prošlo Strečno rozsáhlou rekontrukcí, kdy byly mnohé prostory hradu zastřešeny. Vyčištěna byla také místní studna, která je vykopaná ve skále. Strečno se proslavilo nálezem mumifikovaných ostatků neporušeného těla hradní paní Žofie Bosniakové z roku 1689. Z hradní věže se nabízí okouzlující výhled do krajiny.
www.strecno.sk 

Foto: Strečno

Další články ze Slovenska: 
Slovenské vánoční tradice
Chopok – lyžařský ráj Nízkých Tater
Západní Tatry - kouzlo Roháčů a Oravy
Výstup na „Terynku“ – údolí, vodopády i štíty hor
Vlkolínec - kouzlo lidové architektury

Článek byl zobrazen 14 331 krát.