10 tipů na výlet v Košickém kraji

10 tipů na výlet v Košickém kraji

V jihovýchodní části Slovenska se nachází Košický kraj, jehož metropolí jsou Košice. Toto druhé největší slovenské město je plné kulturních a historických památek. Celý Košický kraj však disponuje obrovským přírodním bohatstvím a najdeme v něm i řadu historických měst a dalších turisticky atraktivních cílů.

Košice

Košice jsou průmyslovým, politickým a kulturním centrem celého východního Slovenska, jeho přirozenou metropolí a druhým největším městem v zemi. Sídlí zde řada významných institucí, jako je Ústavní soud SR, Košická řeckokatolická eparchie, Košická římskokatolická arcidiecéze, čtyři univerzity, ale i kulturních zařízení, jako je Státní divadlo Košice, Státní filharmonie Košice, Státní vědecká knihovna a mnohá významná muzea a galerie. První písemná zmínka o Košicích pochází z roku 1230, roku 1369 získaly Košice jakožto první město v Evropě erbovní listinu. V krásně opraveném historickém městském centru, které je považováno za architektonický skvost, je k vidění řada významných památek. Nejcennější stavbou je Dóm sv. Alžběty, který je největší gotickou katedrálou na celém Slovensku. Během rekonstrukce městského centra v letech 1996 – 1997 byly objeveny pozůstatky původní dolní městské brány. Dnes je zájemcům v archeologickém komplexu Dolní brána zpřístupněno podzemí města s celkem 26 fragmenty hradeb. V Košicích je možné navštívit také třetí největší zoologickou zahradu v Evropě.

Foto: Košice

Zádielská dolina

Východně od Košic se v jižní části Slovenského rudohoří rozkládá Národní park Slovenský kras. Tato rozlehlá krasová oblast se skládá z několika jeskyní, z nichž mnohé byly zařazeny na Seznam přírodního dědictví UNESCO. Navštívit zde můžete například Gombaseckou jeskyni, jeskyni Domica, Jasovskou či Ochtinskou aragonitovou jeskyni. Slovenský kras je však atraktivní také díky rozlehlým planinám, které byly rozčleněny hlubokými kaňony řek. Jednou z nich je Zádielska dolina (tiesňava), která je vyhlášena státní přírodní rezervací. Tento monumentální krasový kaňon je přes 3 km dlouhý, 400 metrů hluboký a v nejužším místě má pouhých 10 metrů. Vytvořil jej Blatný potok, který jim protéká. Za největší zajímavost Zádielské doliny je považována 105 metrů vysoká skála tvaru jehlanu, která byla vymodelovaná činností vody a dostala název Cukrová homole. Ve Slovenském krasu stojí za to dále navštívit také zříceninu Turnianského hradu.

Slovenský ráj

Národní park Slovenský ráj, který byl vyhlášen v roce 1988, je považován za jednu z nejkrásnějších oblastí Slovenska. Najdeme v něm obrovskou koncentraci povrchových krasových jevů, jeskyní, vodopádů, roklin a skal, proto láká turisty ze všech koutů Evropy. Slovenským rájem prochází řada turistických značených chodníků, které jsou však místy spojovány pouze žebříky, lávkami a stupačkami. Na mnoha místech se návštěvníci brodí vodou, šplhají vysoko na žebříky, nebo se skály přichytávají pomocí řetězů. Mezi nejznámější kaňony, které je možné ve Slovenském ráji projít, patří Veľký Sokol, Kyseľ, Suchá Belá, Prielom Hornádu a Piecky. Tím nejnavštěvovanějším místem je však Tomašovský výhled - skalní terasovitý výstupek na severním okraji národního parku. Skalní stěna dosahuje výšky 25 – 32 na 200 metrovém úseku. V jižní části Slovenského ráje rozhodně stojí za návštěvu také Dobšinská ledová jeskyně, což je nejrozsáhlejší zaledněná jeskyně na Slovensku. Je dlouhá 1483 metrů a objem ledu činí přibližně 110 000 m³. Zpřístupněna je již od roku 1871, v současnosti patří mezi památky UNESCO. Prohlédnout si v ní můžete ledové vodopády, podlahy, jezírka, stalagmity a další útvary.

Foto: Slovenský ráj

Zemplínská Šírava

K atraktivním oblastem Košického kraje patří také vodní nádrž Zemplínská Šírava, která je často vzhledem k ploše hladiny 33,5 km2 nazývána Východoslovenským mořem. Jde o druhou největší vodní plochu Slovenska, je asi desetkrát větší než Máchovo jezero. Rozprostírá se pod Vihorlatskými vrchy, východně od města Michalovce. Vybudována byla v letech 1961 – 1965 na povodí řeky Bodrog. Průměrná hloubka činí 9,5 metru, maximální hloubka dosahuje 14 metrů. V současnosti je Zemplínská Šírava vyhledávanou rekreační oblastí. Lákavá je nejen přítomnost vody, ale okolí přehrady patří navíc i k nejteplejším oblastem na Slovensku. Zvláště v severní části nádrže vyrostlo mnoho rekreačních středisek, jako Hôrka, Medvedia hora, Kamenec, Klokočov, Kaluža, Paľkov, Biela hora nebo Lúčky. Zemplínská Šírava je ideální pro nejrůznější vodní sporty i rybolov, její část je však také chráněna jako ptačí rezervace. Svahy Zemplínské vrchoviny, která se rozkládá v okolí Šíravy, jsou vhodné pro pěstování vína. Okolí je také protkáno spoustou mnoho turistických i cyklistických tras.

Zámek Betliar

Jedním z nejzachovalejších šlechtických sídel na Slovensku je zámek Betliar ležící v blízkosti stejnojmenné obce uprostřed rozsáhlého parku. Tento původně lovecký zámeček byl vystavěn na místě středověkého opevněného hrádku v údolí řeky Slaná. Tato dvoupodlažní romantická stavba je doplněna čtyřmi rohovými věžičkami. Současný vzhled dostal zámek během přestavby v 19. století. Po skončení druhé světové války již zámek nefungoval jako obytné sídlo, ale proměnil se v muzeum historického nábytku, které od roku 1996 spadá pod Slovenské národní muzeum. Zámek Betliar dnes obklopuje jeden z největších a také nejhezčích anglických parků na Slovensku. Rostou v něm jak vzácné cizokrajné dřeviny, tak i běžné duby a smrky. Spatřit zde můžete například největší magnolii ve střední Evropě. Součástí parku je vodopád, jeskyně a také tři fontány, z nichž dvě se původně využívaly jakožto bazénky.

Foto: zámek Betliar

Spišská Nová Ves

Za návštěvu stojí město Spišská Nová Ves vystavěné na řece Hornád, které bylo ve středověku významným hornickým a řemeslným centrem, kde se konaly ty nejvěhlasnější trhy na celém Slovensku. Město se dnes může pochlubit krásně zachovalým historickým jádrem, které je tvořeno renesančními a gotickými domy. Ve městě je k vidění množství historických a kulturních památek. Nejvýraznější dominantou Spišské Nové Vsi je gotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z 13. století, jehož chloubou je 87 metrů vysoká novogotická věž. Stal se tak nejvyšší stavbou svého druhu na Slovensku. U kostela stojí klasicistní radnice z 18. století a ze stejného století pocházející evangelický kostel. Zajímavou stavbou je rovněž Provinční dům, který v minulosti sloužil jako radnice a dnes je v něm Muzeum Spiše. Součástí Provinčního domu je Levočská brána, což je jediná zachovalá brána, jež v minulosti sloužila ke vstupu do města. Spišská Nová Ves je považována za centrum Spiše a za jakousi bránu do turisticky atraktivní oblasti Slovenského ráje.

Foto: Spišská Nová Ves

Krásna Hôrka

Nad východoslovenskou obcí Krásnohorské Podhradie se zvedá hrad Krásna Hôrka, který byl vystavěn ve 14. století. V průběhu staletí byl majetkem tří významných panovnických rodů, vlastnili jej Mariássyovci, Bebekovci a Andrássyovci. V roce 1961 byl prohlášen za národní kulturní památku. V březnu roku 2012 byl vážně poškozen rozsáhlým požárem, který způsobili dva chlapci zapalující si v jeho blízkosti cigaretu. Požár způsobil škodu za 200 milionů korun a hrad je od té doby nepřístupný, čímž trpí turistický ruch v celé oblasti. Více jak 90 procent hradních sbírek pocházejících ze 14. století se naštěstí podařilo zachránit.

Foto: Krásna Hôrka

Michalovce

Michalovce, kde žije okolo 40 tisíc obyvatel, jsou považovány za centrum Zemplína. Leží ve východní části Slovenska na řece Laborec, v těsné blízkosti hranic s Ukrajinou. Toto dnes moderní město na severu Východoslovenské roviny je poprvé v listinách zmiňováno již roku 1244, městská práva obdrželo roku 1418. Současné Michalovce mají krásně upravené centrum s pěší zónou, v němž je možné narazit na několik zajímavých staveb a dalších památek. Nejcennější stavbou města je barokně klasicistní klášter, o jehož vznik se zasloužili příslušníci rodu Sztáray. Nyní v něm sídlí Muzeum Zemplína s bohatými expozicemi. Další zajímavostí jsou pozůstatky rotundy z 12. století, gotický římskokatolický Chrám Narození Panny Marie ze 14. století a také řeckokatolický Chrám sv. Ducha, který byl vystavěn v letech 1934 – 1935. Významnou církevní stavbou je i Chrám narození Přesvaté Bohorodičky, který vznikal v polovině 18. století. V centru Michalovec je možné si prohlédnout ještě radnici z roku 1928 nebo budovu starého soudu vystavěnou v půlce 18. století.

Lázně Štós

Ve Volovských vrších nedaleko Slovenského krasu se uprostřed okrasného parku rozkládají lázně Štós. Jejich hlavní devizou je právě jejich poloha v malebném horském prostředí jehličnatých lesů plných jedlí a smrků. K léčbě pacientů je využíváno zdejší příznivé klima, které má podle švýcarské klasifikace dokonce stupeň číslo 1. Lázně se nachází v nadmořské výšce 650 metrů a vyznačují se tedy typickými znaky horského prostředí. Zdejší vzduch je dokonale čistý, nasycený ozónem a provoněný pryskyřicemi jehličnanů. Lázně Štós se proto specializují na léčbu dýchacích cest a pohybového aparátu. Jsou zaměřeny na poskytování speleoterapie, což je unikátní léčba horních cest dýchacích využitím jeskynního klimatu a také klimatoterapie, která čerpá léčebné prostředky z místního vzduchu. Speleoterapie probíhá v prostorách krasových jeskyň. Pacienti a návštěvníci lázní mohou také využívat zdejší wellness centrum.

Foto: Vihorlat

Vihorlat

Na hranici Košického a Prešovského kraje se zvedá mohutné sopečné pohoří Vihorlatské vrchy, jehož východní část zasahuje až na Ukrajinu. Jde tak o jeden z nejdelších celků Západních Karpat. Slovenská část tohoto pohoří byla v roce 1973 vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí, protože jde o oblast tvořenou pouze lesy, kde se nachází jen minimum turistických tras a chybí zde jakákoliv klasická turistická chata. Vzhledem ke své rozloze 4383 hektarů je CHKO Vihorlatské vrchy nejmenší chráněnou krajinnou oblastí Slovenska. Podařilo se zde dochovat množství bukových lesů, z nichž některé byly vzhledem ke svému zachovalému stavu v roce 2007 společně s pralesy v nedalekém Národním parku Poloniny, zapsány na seznam přírodních památek UNESCO. Nejvyšším vrcholem je 1075 metrů vysoký Vihorlat. V centru Vihorlatských vrchů je ukryto několik přírodních zajímavostí, jako je třeba přírodní jezero Morské oko, či skalní vyhlídka na vrcholu známém jako Sninský kameň.

- jap -

Další články:
10 tipů na výlet v Žilinském kraji
Slovenské vánoční tradice
Chopok – lyžařský ráj Nízkých Tater
Výstup na „Terynku“ – údolí, vodopády i štíty hor

Článek byl zobrazen 119 208 krát.