Turčianské Teplice

Turčianské Teplice

Turčianské Teplice leží na jihu Turčianské zahrádky, v nadmořské výšce 518 m nad mořem, na úpatí výběžků Velké Fatry, které společně s Kremnickým pohořím vytváří okolo města překrásný rámec. Největším přírodním bohatstvím Turčianských Teplic jsou minerální prameny a termální vody.

Teplota vody se pohybuje od 40,7 do 46,5 stupňů Celsia. Termální voda a horké prameny předurčily Turčianské Teplice k vzniku lázní, ve kterých se jako jediných na Slovensku, léčí choroby ledvin a močových cest. Známá a úspěšná je i lázeňská léčba pohybového ústrojí nejen dospělých, ale také dětí.

Současnost
Turčianské Teplice jsou administrativním, kulturním a společenským centrem horního Turce a sídlem okresu Turčianské Teplice. Součástí Turčianských Teplic jsou místní části Diviaky, Turčianský Michal a Dolní Štubňa. V současném období má město 7 031 obyvatel.

Město díky lázním, klimatickým podmínkám a bohatství krás okolní přírody, je ideálním místem pro odpočinek, rekreaci a regeneraci. V létě nabízí dvě termální koupaliště, minigolfové hřiště, tenisové kurty, široké možnosti pro pěší turistiku a cykloturistiku, v zimě zas umělou ledovou plochu, okolní lyžařské svahy s vleky a kvalitní běžecké tratě. Ze sportovišť je nutné vzpomenout fotbalová hřiště TK ŠK a TJ Dynamo Diviaky.

V regionu Turčianské Teplice se nachází jedno ze dvou velkoplošných chráněných území CHKO Velká Fatra. Z maloplošných CHKO je zajímavý chráněný přírodní výtvor Jezírko u Jezernice, které je přirozeným prameništěm poříční vody. Chráněná je i lokalita Vyšehrad nacházející se na rozhraní okresů Turčianské Teplice a Prievidza.

Z Turčianských Teplic, centra turismu okresu, vedou zajímavé turistické trasy s cílem túry na Vyšehrad, Vyhnátovou, Svrčinník, Flochovou. Z nedalekých Mošoviec zase vedou zajímavé trasy do Gaderské a Blatnické doliny, na Tlustou a Ostrou. Pro horolezeckou činnost jsou vhodné terény Žarnovická dolina – Skalní (Orlí věž) a vzpomínaná Gaderská a Blatnická dolina.

Zemědělství
Přírodní podmínky horního Turce s průměrnou nadmořskou výškou 450 až 600 m a průměrnou teplotou 7 – 8 stupňů Celsia umožnily rozvoj zemědělství prostřednictvím Agrokomplexu Turčianské Teplice, JRD Diviaky, zemědělského nákupního a zásobovacího závodu, brynzárny, strojní a traktorové stanice, Státního rybářství – pstruhového hospodářství Diviaky, Semenářského státního majetku Diviaky a Společného drůbežářského podniku Turčianské Teplice.

Na zemědělskou půdu připadá až 71 % celkové výměry katastrálního území města. Obdobný osud, jako průmyslové podniky, stihl také zemědělství, které v současnosti hospodaří jen s velkými těžkostmi a s mnohem menším počtem zaměstnanců. Podíl samostatně hospodařících rolníků (z podnikajících fyzických osob) dosahuje jen 2,8 %.

Průmysl
Z menším průmyslových podniků, zde existovaly závody Drevina a Tatra nábytek, resp. Bibza se zaměřením na zpracování dřevní hmot, Geologický průzkum, který se orientoval na průzkum paliv, nerostných surovin a některých rud, přičemž dílny při závodě byly zřízené na opravu strojového parku. Později vyráběli i vrtné stroje, pojízdné kotelny apod.

Dalšími závody v průmyslové zóně Turčianských Teplic byly Československé automobilové závody zaměřené na opravu automobilů, Prefa s výrobním programem betonářského charakteru a Severoslovenské cihelny se zaměřením na výrobu cihel. Okolní lesy vytvořily předpoklad pro rozvoj lesního hospodářství, který zabezpečovaly Severoslovenské státní lesy. Z uvedených podniků v současnosti fungují už jen Státní lesy a Prefabeton.

Školství a kultura
Na území města Turčianské Teplice působí 5 mateřských škol, 4 základní školy, 1 základní umělecká škola a 2 střední školy – gymnázium a pedagogická a sociální akademie.

Z kulturních zařízení města Turčianské Teplice lze vzpomenout Kulturní a informační agenturu města (KIA) - hlavního organizátora kulturního života v městě, kino Turiec, divadelní sál, kulturní domy, městskou knihovnu a Galerii Mikuláše Galandy.

Z tradičních akcí nelze opomenout letní jarmark, jarmark lidových řemesel, vánoční trhy, hudební lázeňské léto, Kovářské dny – přehlídku prací uměleckých kovářů, troj-sympózium „Umění v lázních“ – tvorba a výstava prací výtvarných umělců, Turčianský čtyřlístek – přehlídku prací čtyř generací z regionu, výstavy významných výtvarných umělců ze Slovenska a ze zahraničí v Galerii Mikuláše Galandy.

Kulturní památky
- Kostel sv. Michala archanděla v Turčianském Michale (vlastník římsko-katolická církev)
- Zvonice v Diviakách (vlastník město Turčianské Teplice)
- Rokokový palác a park o rozloze 3,1 ha v Diviakách
- Renesanční kostel v Dolní Štubni (vlastník římsko-katolická církev)
- Pomník pod Borem od akademického sochaře Bána a Grossa
- Galerie Mikuláše Galandy (rodný dům malíře Mikuláše Galandy)
- Kaple sv. Jana Nepomuckého (bývalý sirotčinec) – vlastník je římskokatolická církev
- Modré lázně a park o rozloze 5,7 ha (vlastník Slovenské léčebné lázně, a. s.)

Lázeňství a cestovní ruch
Lázně v Turčianských Teplicích patří mezi nejstarší a kdysi nejnavštěvovanější lázně na Slovensku. Vznikly na bázi horkých pramenů léčivých vod, které jsou základním přírodním prostředkem a skutečným bohatstvím turčianských lázní. Slovenské léčebné lázně Turčianské Teplice, a. s., poskytují ubytování v léčebných domech Velká Fatra, Alfa, Kollár a Malá Fatra s 413 lůžky pro dospělé a 54 lůžky pro léčbu dětí.

Léčebné metody:
- koupel v termálním bazénu, voňavé koupele, perličkové koupele, vířivé koupele celkové nebo částečné, cvičení v termálním bazénu, sauna
- klasické, reflexní a podvodní masáže, reflexní masáž chodidel, lymfomasáž
- komplexní elektroléčba a ostatní fyzikální léčba včetně laser-terapie, parafinové zábaly, parafango, plynové injekce s aplikací CO2
- medikamentózní terapie a léčebná výživa na základě dietního systému
- pitné kúry

Pro jednotlivce i skupiny zde nabízejí léčebné pobyty jako kompletní lázeňskou léčbu, rehabilitačně-léčebné pobyty formou preventivní léčby a odstranění prvních zdravotních problémů, rekondiční pobyty pro riziková pracoviště, programové pobyty se zaměřením na páteř, redukci hmotnosti a relaxaci, rehabilitační pobyty formou rodinné dovolené, ambulantní lázeňskou léčbu a prodej jednotlivých procedur, pobyty na pořádání porad, školení a seminářů, lyžařské výcviky a školy v přírodě, až po přechodné ubytování a silvestrovské pobyty.

Rozsáhlou síť zařízení cestovního ruchu mimo přírodních léčebných lázní tvoří také nejrůznější ubytovací zařízení se stravováním i bez, stravovací objekty a subjekty poskytující občerstvení.

Zahraničí a služby
Ze zahraniční klientely je město Turčianské Teplice nejvíce navštěvované turisty z Polska a Česka. Lázeňské pobyty využívají také klienti z Německa. V této oblasti město vyvinulo aktivity ke spolupráci s Polskem, podepsáním partnerské smlouvy s městem Skawina a se Srbskem, s městem Arandjelovac. Spolupráce s těmito městy se rozvíjí zejména na bázi kultury a sportu.

Obchodní síť je ve městě zaměřená zejména na potravinářství, a to prostřednictvím sítě potravin Jednota a potravin Sama. V obchodním domě Jednota se nacházejí i menší provozy s rozličným zbožím. Ve městě jsou také k dispozici soukromé prodejny obuvi, květin, papírnictví atd.

Ve městě se nachází poliklinika, nestátní praktičtí a odborní lékaři, lékárny, pošta, Slovenská spořitelna, Slovenská pojišťovna aj. Obchodní síť dotvářejí služby důležité pro cestovní ruch – cestovní kanceláře, kadeřnictví, opravny automobilů a bicyklů, oční optika a další služby.

Doprava
Městem Turčianské Teplice prochází státní silnice č. 65 (sever – jih), která pokračuje na jihu směrem na Žiar nad Hronem a na severu směrem na Martin. Z města vychází ještě silnice č. 577, která vede do Banské Bystrice.

Městem prochází železniční trať Vrútky-Zvolen. Je tu zastávka rychlíků. Nedaleké Vrútky jsou významným železničním uzlem na trati Bratislava-Žilina-Košice.
Pro letecké spojení je možné využít vnitrostátní letiště Sliač u Banské Bystrice, které však nemá žádné pravidelné letecké spojení.

Významní rodáci
K nejvýznamnějším slovenským kulturním osobnostem patřili mimo jiné: básník, novinář a překladatel Izidor Žiak Somolický a grafik, ilustrátor a malíř Mikuláš Galanda. Mezi politickými činiteli nesmíme zapomenout na Josefa Lettricha, předsedu SNR.

Mikuláš Galanda (1895 – 1938)
Patří mezi reprezentanty moderního slovenského malířství. Studoval v Lučenci, Budapešti a v Praze. Pracoval na notářském úřadě v T. Teplicích. Podnikl studijní cestu do Paříže. Náměty v jeho tvorbě jsou postavy ženy, matky, rodiny. V tzv. růžovém období jeho tvorby kladl důraz na něžnost, lyričnost a projev lidského štěstí (Matka s dítětem, Ráno, Po lázni). V poslední fázi se vrací k národním, folklórním motivům (Zbojníci, Na horách, Dřevorubci). Galanda ilustroval a upravoval knihy, bibliografie, dělal desítky exlibris pro přátele a milovníky umění. Dostal cenu za ilustrování knih, stříbrnou medaili za knižní grafiku, vytvořil několik scénických návrhů.

Město Turčianské Teplice momentálně pracuje na navrácení expozice M. Galandy do jeho rodného domu. Ta se nyní nachází v Turčianské galerii v Martině.

Josef Lettrich (1905 – 1968)
Slovenský politik, předseda Demokratické strany, předseda Slovenské národní rady a člen Národního shromáždění v letech 1945 – 1948. Narodil se 17. 6. 1905 v Turčianských Teplicích. Původním povoláním byl právník, v letech 1941 – 1944 působil jako advokát v Bratislavě. V meziválečném období byl členem agrární strany, od roku 1939 byl činný v protifašistickém odboji. V letech 1943 – 1944 byl členem ilegální a v roce 1944 členem povstalecké Slovenské národní rady. V roce 1948 byl donucen rezignovat na funkci předsedy SNR, později emigroval do USA, kde působil v exilových organizacích, např. v Radě svobodného Československa. Publikoval v exilovém i americkém tisku. Zemřel 29. 11. 1968 v New Yorku.

Historie – od nejstarších dob

Nejstarší osídlení Turce:
První osídlení v době kamenné, v eneolitu (3200 – 1900 před n. l.). Ve střední fázi tohoto období zde byli lidé kanelované kultury, nazvané podle výzdoby keramiky kanely. Nález kamenné sekerky z tohoto období v samotném městě.

V době bronzové (1900 – 700 před n. l.) tu byl lid tzv. lužické kultury. Z tohoto období se datují nálezy dvou pokladů, a to poklad bronzových jehlic s kulovými hlavicemi a rytou ozdobou, nalezený ve Viesce, a poklad bronzových nástrojů a šperků z okolí Horní Štubně (uložené v Slovenském národním muzeu v Martině).

V době železné, starší – halštatské (700 – 500 před n. l.) a mladší laténské (500 – 0 před n. l.) je osídlení značně konzervativní, protože poznání nového kovu – železa se dostává do nepřístupných kotlin později. V době laténské přicházejí na území Kelti, o čemž svědčí nález dílny na výrobu keltských předmětů na pravěkém hradišti v Rakši.

Nejstarší písemný údaj o Turci:
Z roku 1113 v Zoborské listině se uvádí turčianská osada Villa Wescan jako majetek Zoborského opatství. Ležela pravděpodobně mezi Slovenským Pravnem a Jezernicí. Dále se už neuvádí. V 12. století patřil Turiec do královské lesní župy, kterou tvořilo Zvolenské panství.

I. písemná zmínka o teplých pramenech:
V roce 1281 daroval uherský král Ladislav IV. Kumánský území Hájského panství grófovi Petrovi.
Při Žarnovici se vzpomínali termální prameny, teplá voda „Toplucha“, tj. první dochovaná písemná zmínka o termálních pramenech na území dnešních Turčianských Teplic.

Historie lázní
Turčianské Teplice patří mezi nejstarší lázeňská města Slovenska. První písemná zmínka o městě, resp. o teplých pramenech pochází z roku 1281, kdy tehdejší král Ladislav IV. darovací listinou poručil hájské panství a na jeho západní části ležící teplé prameny grófovi Petrovi.

V roce 1533 se Turčianské Teplice staly majetkem města Kremnice. Kremnice zpřístupnila prameny všem vrstvám společnosti a začala lázně nejen využívat, ale také budovat. I když byly teplické léčivé prameny známé a navštěvované, přece se touhy Kremnice, postavit v Turčianských Teplicích vhodné budovy na ubytování hostů, splnily až v 19. století. Postupně se začaly budovat a rozrůstat.

Po únoru 1948 byly Štubnianské Teplice přejmenovány na Turčianské Teplice a podruhé v historii se staly sídlem okresu. Dne 20. 2. 1949 se Kremnica vzdala svých práv na lázně a vznikly Československé státní lázně a zřídla.

V Turčianských Teplicích se jako v jediných lázních na Slovensku léčí choroby ledvin a močových cest. S úspěchem se zde léčí i choroby pohybového ústrojí, zejména stavy po revmatických zánětech kloubů, degenerativní chronická onemocnění, nemoci bederních a kolenních kloubů, páteře, poúrazové deformace a pooperační stavy pohybového ústrojí. Mimo dospělých se zde od roku 1993 léčí také děti. Lázně nabízejí také léčebné a rehabilitační pobyty pro široký okruh zájemců.

K léčebným účelům se využívají horké prameny léčivých vod, jejichž teplota se pohybuje od 38 do 46 stupňů Celsia. Síranovo-hydrouhličitanová hypotonická voda se využívá k bazénovým a vanovým procedurám. Při nemocích ledvin a močových cest se předepisuje léčba pitnými kúrami. K těmto procedurám se přidružují masáže, suché zábaly, individuální pohybová léčba, rehabilitační cvičení, vodoléčba, fyzikální léčba, elektroléčba, sauna a terénní léčba. V roce 1996 se Turčianské Teplice staly potřetí okresním městem, jehož budoucnost je úzce spjata s rozvojem cestovního ruchu, lázeňství, ale také s budováním turisticky zajímavého čistého a zdravého města.

Majitelé teplých pramenů
- První majitelé byli Hájští páni.
- Z přelomu 13. a 14. století, z období posledních uherských králů z rodu Arpádovců nejsou o Teplicích žádné zprávy.
- V roce 1340 daroval král Karel Robert z Anjou Hájské panství za věrné služby grófovi Močkovi a jeho potomkům Dominikovi, Mikulášovi, Tomášovi a Ladislavovi.
- Po smrti mistra Dominika převzal Hájské panství jeho synovec Petr, který panství rozšířil o Dolní Štubňu a založil v roce 1390 Novou Lhotu (Horní Štubňu).
- Na konci 15. století rodina Hájských vymřela a na základě podpory krále Matěje Korvína získal třetinu Hájského panství dvořan Michal Majtény (část majetku už získal od Hájských do zálohy). Zbytek panství mělo v záložním právu město Kremnica. Pro zamotané majetko-právní záležitosti dochází ke sporům o majetek. Panství si nakonec udržela manželka Uršula až do roku 1530, když rod vymřel.
- Po bitvě u Moháče daroval panství král Jan Zápoľský Petrovi Petrovičovi z Kováře.
- V roce 1531 však obsadil panství kapitána Jana Zápoľského Petr Kostka, jehož právo zaniklo v roce 1532 nástupem Ferdinanda I. Habsburského k moci v Turci.
- Dne 31. 8. 1535 se hornické město Kremnica stává definitivním majitelem Hájského panství. Majitelem lázní je také po vzniku ČSR, do roku 1949.

Turistické zajímavosti

Pár slov o lázních
Slovenské léčebné koupele v Turčianských Teplicích představují léčebně-zdravotnické zařízení, které je úzce spjato s historií města od jeho zrodu. Na své vývojové cestě prožily mnohé krušné i světlé chvíle. Město rostlo u lázní, lázně rostly s městem. Tato vzájemná spojitost, symbióza, byla vždy ku prospěchu obou.

Vznik lázní podmínily léčivé termální vody, které vyvěraly na povrch a svou teplotou patří mezi horké prameny. Z hlediska chemického složení jsou to sádrově-zemité minerální prameny s teplotou vody u zřídla od 40,7 do 46,5 stupňů Celsia.

Modré lázně (resp. Zelené lázně, Modré zrcadlo) – historická dominanta města
Pozdně klasicistní polygonální kupolovitá stavba – dnes kulturní památka. První písemná zmínka o původu lázní pochází od doktory Chylciuse, který v roce 1726 léčil v Turčianských Teplicích.

V roce 1728 město Kremnica dalo vybudovat Zelené lázně a přistavila k němu dům, ve kterém bylo pět pokojů a kuchyně. Už tehdy měly lázně věžičku. Poschodí v těchto lázních postavili mnohem později. V roce 1885 se vybudovala hlavní brána (později léčebný dům J. Kollára), byla spojená s tehdy už přejmenovaným tzv. Modrým zrcadlem. V současnosti slouží také k léčebným pobytům dětí.

Lázeňský park
Oficiální založení lázeňského parku se datuje od roku 1848, když byla vysazena parková úprava ale také od nádvoří lázní, která se prodloužila až po Dolní Štubňu. V parku postavili dům pro zahradníka a skleníky. Celý park se vzorně udržoval, přibyla také fontána a přemostily se přechody přes Žarnovici. Po první světové válce vybudovali v parku termální koupaliště. Dnes je lázeňský park kulturní památkou a na jeho území je zřízená botanická zahrada se zaměřením na pěstování cizokrajných rostlin.

Gaderská dolina (dlouhá 18 km)
Leží v západní části Velké Fatry a představuje jeden ze skvostů slovenské přírody. Každý návštěvník ocení, že na poměrně malém území se nachází mnoho vzácných přírodních útvarů a krásných zákoutí. Známé jsou gaderské jeskyně i bohatá flóra. Husté lesy jsou bohaté za zvěř. Žijí zde zejména jeleni, ale také divočáci, kamzíci, medvědi a draví ptáci, včetně orla skalního. Celou dolinou protéká křišťálově průzračná bystřina. Dolina je pohodlně přístupná pro každého návštěvníka.

Vstupní bránou do doliny je obec Blatnice, ležící 15 km jižně od města Martin a 13 km severně od lázeňského města Turčianské Teplice.

Rozvoj lázeňského regionu
Na roky 2005 – 2006 město získalo podporu v rámci příhraniční spolupráce s Polskou republikou v rámci programu INTERREG IIIA. Aktivity se severním partnerem zaměřené na rozvoj turistického ruchu, výměnu zkušeností s partnerem z Polska a vybudování nových tematických turistických tras, byly podpořeny z prostředků Evropské unie i státu ve výšce 1,9 mil Sk. V rámci tohoto projektu bylo vybudováno 6 tematických tras:

Trasa po kulturních památkách
Je určená především pro milovníky historických památek a zajímavostí. Větší část trasy je možné absolvovat pěšky, na přesun do odlehlejších částí se doporučuje kolo nebo auto. Délka trasy je asi 25 km. Trasa vede po místních komunikacích a cestách I. a II. třídy v okrese Turčianské Teplice.

Agroturistická trasa
Je určená především pro milovníky přírody a zejména koní. Trasu se doporučuje absolvovat na kole nebo autem. Délka trasy je asi 30 km. Trasa vede po místních komunikacích a cestách I. a II. třídy v okrese Turčianské Teplice.

Trasa po minerálních pramenech
Je určena především milovníkům přírody a speciálně milovníkům minerálních pramenů. Větší část trasy je možné absolvovat pěšky, na přesun do odlehlejších částí je potřebné kolo nebo auto. Délka trasy je asi 25 km. Trasa vede po místních komunikacích a cestách I. a II. třídy v okrese Turčianské Teplice.

Cykloturistické trasy horního Turce
Jejich začátek je z výchozího bodu v centru Turčianských Teplic. Jsou určeny hlavně pro rekreační, amatérské cyklisty a cykloturisty. Hlavní informační místo poskytne cyklistům základní údaje o jednotlivých trasách, jejich kilometrické údaje a panel s mapou pro lepší regionální orientaci. Cyklotrasy jsou v terénu vyznačeny klasickým cykloturistickým značením prostřednictvím malovaného značení a prvky orientačního značení.

Jednotlivé trasy jsou vedeny po cestách I. a II. třídy a po lesních a polních cestách. Cyklotrasy vytvářejí smysluplnou síť, která propojuje celý Turiec a prostřednictvím jí je možné navštívit také méně dostupná zajímavá místa. Z hlediska projektu Rozvoj lázeňského regionu je významné dobudování a značení jednotlivých tras kvalitním značením a orientačním systémem. Jde zejména o informování turistů o zajímavých místech na trase, které se oplatí navštívit.

Pohádková trasa
Kopíruje naučný chodník Lesopark Bor, ve kterém je každoročně organizována akce pro děti Cesta pohádkovým lesem. Jde o setkání, kterého se zúčastňuje přibližně 400 převážně malých dětí s rodiči. Akce zaznamenává stále větší úspěch, a když se jeho účastníci dožadují opakování několikrát ročně, v rámci tohoto grantu byla zrealizovaná také Pohádková trasa, která by měla sloužit dětem během celého roku. Jednotlivá stanoviště Pohádkové trasy jsou označena tabulkami s pohádkovými bytostmi, které mohou oživnout během akce uspořádávaného při příležitosti dne dětí. Smyslem této trasy je zvýšit zájem dětí a jejich rodičů absolvovat výlety do nedalekého lesoparku nejen tehdy, když se organizuje městská akce, ale také v jiné dny roku.

Enviromentální trasa
Je naplánovaná jako síť, kterou je možné absolvovat pěšky nebo na kole. Jednotlivé cíle této trasy, resp. enviro-tras jsou v terénu označené tabulkami s krátkým popisem lokality a jejího významu. Trasa je určena zejména pro milovníky přírody, kteří chtějí získat více informací o nejbližším přírodním prostředí okolí Turčianských Teplic a fyzicky navštívit tyto environmentální zajímavá místa. Délka tras není přesně uvedená z důvodu individuálního posouzení každého účastníka.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.turciansketeplice.sk, na kterých najdete další informace.