Komárno

Komárno

Komárenský region se rozprostírá na levém břehu Dunaje, ve východním cípu Žitného ostrova, při dolním toku Malého Dunaje, Nitry a Žitavy.

Je tedy nejen nejižnějším, ale také nejníže položeným místem na Slovensku. Ploché nížiny zpestřují nespočetné akátové lesy, bohaté na nektar, vrbové a topolové porosty u řek a nevelké písečné kopce v severovýchodní části regionu.

Okres zahrnuje 40 obcí, kde na rozloze 1 045 km² žije 108 911 obyvatel. Patří mezi nejúrodnější oblasti Slovenska, pěstují se zde zejména obilniny, zelenina a ovoce. Známý je přírodními rezervacemi s množstvím rozmanitých živočišných druhů i chráněných rostlinných společenství a řekami s hojností ryb.

Přírodní poměry a některé zvláštnosti, mezi něž patří také termální prameny s léčivými účinky, umožňující volné koupání do pozdního podzimu. Okres Komárno poskytuje pro turisty ubytování v pěti hotelech, ve třech penziónech, ve třech turistických ubytovnách a v jednom autokempinku s celoročním provozem.

Komárno patří k dunajské cestě právě tak, jako dolňácká pikantní paprika k pečenému dunajskému kaprovi. Nákladní čluny brázdí řeku po celý rok, než je zastaví příliš nízký stav vody nebo led. Ožívá i osobní lodní doprava, která poskytuje cestujícím více prostoru na vnímání krajiny, než uzavřené rychlíkové kupé.

Historie
Komárno, ležící při soutoku Dunaje a Váhu v nadmořské výšce 108 až 115 m, je jedním z nejstarších sídlišť v Karpatské kotlině a městem s bohatou historií. Jeho území bylo od starší doby bronzové soustavně obýváno. Žili tu Keltové, později blízko Římané, kteří na pravém břehu Dunaje vybudovali vojenský tábor a město Brigetio a naproti, na severním břehu řeky jeho opevněné předmostí Celemantiu.

V raném středověku – v době stěhování národů, se v prostoru Komárna delší čas zdržovali Avaři. Tito kočovníci ze Střední a vnitřní Asie od roku 568 téměř na 250 let ovládli Karpatskou kotlinu. Z tohoto období se našlo na území Komárna 8 pohřebišť s bohatým nálezovým materiálem.

“Villa Camarun“ byla jedna z dvaceti tří osad, které patřily do panství komárenského hradu. První významné výsady, které v té době náležely pouze městům, jí udělil král Belo IV. listinou z 1. dubna 1265. Výsady města, které pozdější panovníci potvrdili i rozšířili, přispěly k rozvoji středověkého Komárna, které se rozvíjelo hlavně za vlády Matěje Korvína, jenž dal v komárenském hradě vybudovat renesanční palác. Rád sem přicházel odpočívat a bavit se. Vybudoval také královskou dunajskou flotilu, jejíž hlavní základnou se v dobách protitureckých bojů stalo právě Komárno.

Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa – státní hranice na Dunaji rozdělila historickou Komárenskou župu i město Komárno. Levobřežní část měst se po územní reorganizaci v r. 1923 stala sídlem Komárenského okresu. Jako hraniční město zůstává na pokraji hospodářského zájmu. Větší počet pracovních příležitostí poskytovaly ve městě pouze loděnice, dunajský přístav, nově zřízená výkupna tabáku a elektrárna.

Vytvořením československé státní správy, zřízením nových úřadů a institucí se částečně změnilo národnostní složení obyvatel města. Většinu obyvatel však nadále tvořili Maďaři a Komárno se v letech první republiky stalo střediskem kulturního a společenského života maďarské menšiny na jižním Slovensku.

Významné osobnosti

János Selye
Narodil se ve Vídni 26. 1. 1907 a jeho otec byl vojenským lékařem, kterého po I. světové válce přeložili do Komárna. Mladý Selye zde vystudoval gymnázium benediktinů a pokračujíc v rodinné tradici se stal lékařem, nikoli však praktickým, ale výzkumným. Od roku 1931 žil a pracoval v Montrealu. Od roku 1945 už byl ředitelem a profesorem vlastního ústavu – Institut de Medicine et de Chirurgie Experimentale.

Je zakladatelem tzv. teorie stresu. Zaobíral se ve své výzkumné práci také tzv. chorobou 20. století - srdečním infarktem. Zemřel 20. října 1982 v Montrealu. Jeho jméno nese také gymnázium v Komárně s vyučovacím jazykem maďarským a konají se tzv. Dny Jánose Selyeho.

Klapka György (7. 4. 1820 Temesvár – 7. 5. 1892 Budapešť)
Motto: „Ať je Komárno Mekkou Maďarů“ (Klapka György).

Klapka György zůstal navěky populární postavou slavného osvobozovacího boje 1848-49 v paměti maďarského národa. Jeho jméno žije v duši Maďarů jako důstojný nástupce legendárních hrdinů: Dobó István a Zrínyi Miklós.

U Világose už dávno upadla zástava, když na hradbách komárenského hradu ještě také o několik týdnů později stále povíval vánek maďarskou trikolóru. Klapka píše: „Poslední jsme zdvihli zástavu svobody na kontinentu a já osobně jako poslední jsem tuto zástavu ochraňoval.“

Ladislav V. (Pohrobek) - (22. 2. 1440 v Komárně – 23. 11. 1457 Praha)
Narodil se v Komárně 22. února 1440. Před jeho narozením zemřel jeho otec, první Habsburk na uherském trůně – král Albert. Za uherského krále ho korunovali jako tříměsíčního, za českého krále v roce 1453. Žil 17 let, a nepatřil mezi nejvýznamnější panovníky své doby. Avšak pro své rodné město udělil víc významnějších výsad. Zemřel 23. listopadu 1457 v Praze. Je pochován v chrámě sv. Víta.

Mór Jókai (18. 2. 1825 Komárno – 5. květen 1904 Budapešť)
Jedna z nejvýznamnějších postav maďarské a světové literatury se narodila 18. února 1825 v Komárně. Svoje studia začal ve svém rodném městě, po ukončení se stal právníkem. Celý svůj život však věnoval literatuře. Ve svých románech se zabývá historií svého rodného města a podává věrný obraz také o historických událostech Uherska.

Nejvýznamnějšími jeho romány jsou: Zlatý člověk, Zoltán Kárpáthy. Jeho díla byla přeložena do více než 20 jazyků, a několik z nich také bylo zfilmováno. Byl členem Maďarské Akademie věd. Zemřel v Budapešti 5. května  1904. Na jeho památku pořádají v jeho rodném městě festival maďarských amatérských divadelních souborů na Slovensku, tzv. Jókaiho dny.

Franz Lehár
Jeden z nejslavnějších skladatelů operet se narodil v Komárně 30. dubna 1870. Jeho rodný dům stál na Palatínově ulici (od roku 1980 se tu nachází Lehárov – park se sochou F. Lehára). Památku skladatele, komárenského rodáka, si město připomíná každoročně Lehárovým festivalem – mezinárodní soutěží v přednesu operetních melodií.

Historické památky
Bohaté dějiny Komárna a okolí, život a dílo osobností, které se vážou k městu, dokumentují expozice Podunajského muzea v Komárně v hlavní budově instituce na Palatínově ulici č. 13 (dějiny regionu do roku 1849, obrazárna), v Zichyho paláci na Klapkově náměstí č. 9 (novější dějiny Komárna), dále v budově na Palatínově ulici č. 32 (Pamětní výstava Franze Lehára a Móra Jókaiho, pravoslavný kostel – expozice balkánského sakrálního umění).

Kostel sv. Ondřeje
Na Palatínové ulici se nachází dominantní stavba nejen ulice, ale také města – kostel sv. Ondřeje. První kostel, o kterém se může s určitostí tvrdit, že stál v blízkosti dnešního kostela sv. Ondřeje, postavili v rozmezí let 1674 – 1977 jezuité (dříve už stál na území středověkého města jeden kostel sv. Ondřeje, předpokládá se, že v blízkosti staré pevnosti).

Věž kostela, na které stála na měděné kouli 2 m vysoká socha svatého Ondřeje, byla využívána jako strážní věž města. Kolem kostela byl katolický hřbitov obkroužený ohradou. Na začátku 18. století, když bylo město v rozkvětu a Komárno bylo jedním z míst s největším počtem obyvatel, se rada města rozhodla, že v sousedství nyní už malého kostela dá vystavět nový – větší kostel. V roce 1719 bylo započato s projektovými pracemi a 28. června 1723 byl položen základní kámen kostela sv. Ondřeje.

Kostel sv. Rozálie
Byl postaven v letech 1839 až 1844 namísto starého kostela sv. Rozálie, která stál na nábřeží Dunaje a dal ho postavit István Cserkó, komárenský jezuitský kněz (1713-1717) na památku velkého moru (1710-1711). Kostel vysvěcený v roce 1844 přebral vícero charakteristických znaků předcházejícího kostela sv. Rozálie.

Podobně jako starý – má dvě malé věže, ve kterých byly umístěny zvony (80 kg a 120 kg). Namísto střední zvonice se v novém kostele postavila velká kupole. Tak, jako ve starém kostele, také nový kostel měl tři oltáře a také byl ohrazený. Za plotem jsou umístěny zastávky křížové cesty, tzv. „štace“ – všech 14. Ve starém kostele jich bylo jen 7.

Protože v roce 1848 ve velkém požáru vyhořely všechny katolické kostely města, dokonce v roce 1849 během obléhání města také kostel reformované církve, kostel sv. Rozálie posloužil všem obyvatelům Komárna k bohoslužbám, bez ohledu na vyznání víry. Střídavě se vykonávaly bohoslužby příslušných vyznání v tomto jediném zachovalém kostele.

Řeholní dům Benediktinského řádu
Nachází se vedle farského kostela sv. Ondřeje na Palatínové ulici.

Je to barokní stavba pocházející ve svých nejstarších částech z roku 1654. Původní budova byla rozšířena na dvoupodlažní v letech 1748 až 1857 jezuity. Po zemětřesení v roce 1763 byla obnovena, ale už jen jako jednoposchoďová. Po zrušení jezuitské řehole (1773) se dostává do rukou benediktinů. Josef II. v roce 1781 zrušil také řád benediktinů a budova se dostala do majetku pokladnice.

V roce 1802 byla činnost benediktinského řádu obnovena, jejich majetky jim byly vráceny, avšak řeholní dům obsadila armáda pro účely vojenské nemocnice. Po ukončení 2. světové války budova byla znárodněna, později odevzdána komárenským loděnicím, které zde zřídili internát pro studenty středního odborného učiliště. V roce 1990 budova byla vrácena do majetku benediktinského řádu, který ji v roce 2006 obnovil.

Kaple sv. Josefa
Nachází se na ulici Palatínové č. 37. Bývalá nemocniční kaple sv. Josefa společně se špitálem byla založena v roce 1741 baronem Adamem Zichem.

Je to pozdně barokní stavba z 2. poloviny 18. století, klasicistně upravená začátkem 19. století. Malý jednolodní prostor má tři klenbová pole a rovný uzávěr. Klenby pruského typu dosahují na nástěnné pilastry a jejich pásy jsou bohatě zdobené ornamenty. Fasády jsou řešeny s pilastrovým členěním a podstřešní římsou. Na střeše je malá tamburová kupole. Hlavní oltář je pozdně barokní a klasicistní volné obrazy pocházejí z let 1790 až 1850 (Ukřižování sv. Aloise, sv. Josef, Madona). Nad bočním vchodem je umístěn klasicistní reliéf s křížem a nápisem z roku 1808.

Kostel evangelické církve
Kostel se nachází na ul. Františkánů č. 17.

Byl postaven v klasicistním stylu v roce 1796, a vysvěcen 14. ledna 1798. Věž byla přistavěna později, v roce 1899. Nachází se zde síňový prostor s půlkruhovým oltářním uzávěrem a fabionovým stropem. Stěny jsou členěny pilastry. Na západní straně vyrůstá ze štítového průčelí věž. Pamětní tabule nad portálem se vztahuje na výstavbu objektu. Oltář je klasicistní, z konce 18. století. Uprostřed sloupové a pilastrové architektury s nástavcem, ve kterém je Boží oko, se nachází novnější kopie Rubensova „Snímání z kříže“, z roku 1899.

Pravoslavný chrám
Chrám přesvaté bohorodičky se nachází ve dvoře domu č. 32 na Palatínové ulici.

O vzniku srbské pravoslavné církevní obce v Komárně svědčí dodnes zachované mosazné pečetidlo s datem 17. květen 1511. Datum se zajisté váže k posvěcení prvního pravoslavného kostela v Komárně. Není bez zajímavosti, že tento kostel byl od počátku zasvěcen stejnému svátku, jako hlavní chrám srbského kláštera Chilandar na Svaté hoře Athos, odkud přicházeli mniši až do Podunají.

V roce 1754 byl posvěcen základní kámen nového – nynějšího chrámu srbským pravoslavným biskupem z Budína Dionisijem Novakovičem (biskupem v letech 1749 až 1767). Na podzim v roce 1756 byla už loď postavena a 10. října posvěcena. Při velkém zemětřesení 28. června 1763 se poškodil také tento kostel, bylo potřebné opravit jeho klenbu. V té době ke kostelu přistavěli další trakt s chrámem a věží. Při požáru roku 1848 shořela původní, vysoká, barokní věž, kterou v roce 1851 nahradili jednoduchou kupolí.

Koncem 60. let min. století v chrámě bylo zřízeno muzeum, ale od roku 1998 znovu slouží pro bohoslužby. Zájemci ho mohou navštívit ve všední dny podle výpisu na nástěnce.

Vojenský kostel
Na místě bývalého vojenského kostela pravděpodobně stále v minulosti klášter dominikánů. Tento předpoklad potvrzuje nález, který byl nedávno objeven při průzkumných pracích v kryptách kostela. Našly se zde pozůstatky staveb s gotickými prvky. Toto bývalé podkostelí je nejstarší zachovalou stavební památkou ve městě.

Do roku 1672 patřil kostel reformní církevní obci, když jej dostali do rukou františkáni. Kostel byl v letech 1677 až 1681 obnoven za podpory nitranského biskupa Tamáse Pálffyho a přistavila se také věž na straně otočené k pevnosti. U kostela se nacházel také klášter, který byl v roce 1750 přestavěn a zvětšen.

Tento barokní soubor budov byl znovu obnoven v roce 1763. U této obnovy se dostala věž kostela na dnešní místo. Během napoleonských válek se františkáni odstěhovali z Komárna (1809) a v jejich kostel zřídilo vojsko nejdřív vojenskou nemocnici, později sklad potravin a důstojnické byty.
V současnosti jeho prostory využívá Galerie Limes, která zde organizuje výstavy současného umění.

Trojitý sloup
Barokní Trojitý sloup z roku 1715 je nejstarší z pomníků na veřejných prostranstvích města. Nachází se na Nám. generála Klapky.

Jeho postavení se váže k místním událostem povstání Rákócziho – o nichž svědčí nápis na jižní straně podstavce a k velké morové epidemii z let 1710-1711, o které pojednává nápis na severní straně podstavce.

Na vrcholu sloupu je umístěno sousoší znázorňující sv. Trojici a korunovaci Panny Marie. Na podstavci jsou postavy pěti svatých, ke kterým se lidé modlívali během epidemií: sv. Antonína, sv. Šebestiána, sv. Rozálie, sv. Rocha a svatého Františka Xaverského, na přední straně reliéf postavy sv. Karla Boromějského. O každém světci je na obrubě podstavce vyrytý latinský hexametr s chronogramem (1715). Sousoší dalo město v roce 1992 zrestaurovat restauratérem Andrejem Csütörtökim a osvětlit.

Pevnost
Celý novodobý pevnostní systém Komárna představuje z hlediska vojensko-historických staveb jedinečnou památku, jejíž význam přesahuje hranice Slovenské i Maďarské republiky.
Byla největší a nejsilnější fortifikační stavbou Rakousko-uherské monarchie. Hrot západního bastiónu Nové pevnosti nese nápis: NEC ARTE NEC MARTE (Ani lstí, ani silou). Tato slova v plné míře charakterizují na svou dobu dokonalý, nedobytný pevnostní komplex.

Stará a nová pevnost
Díky výhodné geografické poloze území Komárna už také ve středověku bylo dobře chráněné. Archeologické výzkumy dokazují přítomnost Avarů, Keltů a Římanů. Opevňovací práce, vykonané na území dnešní Staré pevnosti v 10. století jsou vzpomínány v Anonymním díle Gesta Hungarorum. Pravděpodobně zde stále zemská pevnost, kterou chránily vodní toky: z východu Váh a z jihu Dunaj. Řeky byly spojené s vodním příkopem, sitovaným na západ od pevnosti.

Rozsáhlý pevnostní systém, nacházející se v současnosti na území dvou států – SR a MR – má atributy světového významu a zasluhuje si být chráněný UNESCO, jako světové kulturní dědictví.
 
Městská radnice
Nachází se na Náměstí generála Klapky č. 1.

Nejcharakterističtější neorenesanční památkou v Komárně je budova Radnice. Původní jednoposchoďová budova byla postavena v letech 1718 – 1719 v barokním slohu. V roce 1725 byla přestavěna, ale zemětřesení v roce 1763 ji úplně zničilo. Obnova budovy se ukončila v roce 1766 a v roce 1767 se přestavěla věž, ale často se opakující přírodní katastrofy ji opět zničily. Na jejích základech byla postavená v roce 1875 podle projektů Gorstenbergena a Arvého nová Radnice, dnešní budova MsÚ v Komárně.

Velký zasedací sál městské radnice zdobili až do rozpadu Rakousko-uherské monarchie obrazy: Přísaha komárenského soudce (1705), Zemětřesení (1763), Marie Terezie, Josef II., František Josef I. s manželkou, královna Alžběta a obrazy významných osobností města. Dnes se většina těchto obrazů nachází v obrazárně Muzea maďarské kultury a Podunají.

Bývalý župní dům
Nachází se na ulici Župní č. 15.

Původně pozdně barokní stavba z poloviny 18. století byla v roce 1798 přestavěna podle projektů dvorní stavební kanceláře a v roce 1813 klasicistně upravena. V 80. letech 19. století budovu nadstavili a vytvořili novou fasádu podle projektu A. Arvého a A. Gorstenbergena.

Důstojnický pavilón
Nachází se na jihovýchodním rohu Náměstí gen. Klapky a byl vybudován v letech 1858-1861. Na hlavní fasádě je umístěn nápis: VIRIBVS VNITIS – V jednotě je síla – heslo Františka Josefa I. Původně budova sloužila jako soubor důstojnických bytů pro důstojníky císařské a královské armády a jejich rodiny. V přízemí bylo zřízeno kasino pro důstojníky, které dnes slouží k reprezentačním účelům města. V budově sídlí Městský úřad, Selyeho Univerzita a jiné instituce. Na nádvoří je umístěna busta Jána Selyeho.

Turistické tipy regionu Komárno

Římský tábor – přírodní muzeum Celemantia
Východně od Komárna – (7 km) u obce Iža v lokalitě Leányvár (Dívčí hrad) se nacházejí zbytky římského tábora – opevněného vojenského tábor a římské osady Celemantia. Římané zde postupně vybudovali rozsáhlý obranný pevnostní systém, jehož součástí byl také vojenský tábor v Iži. Kostel v Iži byl v roce 1991 vyhlášen za národní kulturní památku.

Informace: Obecní úřad Iža, +421 35/7783 151.

Kolárovo

Vodní mlýn – muzeum vodního mlynářství
Město Kolárovo leží od Komárna 22 km, u soutoku Váhu a malého Dunaje.
V pěkném přírodním areálu u starého koryta Malého Dunaje se nachází technická památka – plavající vodní mlýn. Muzeum vodního mlynářství je otevřené v měsících květen – září denně od 10 do 19 hodin.

Informace: +421 35/7772 045

Dřevěný most – nejdelší most ve střední Evropě (86 m)

Žabí hrad – zbytky původního hradu

Hurbanovo
Město Hurbanovo leží od Komárna 17 km na levém břehu Žitavy na hlavní trase mezi Komárnem a Novými Zámky.

Hvězdárna – technickou památku dal postavit v roce 1971 Mikuláš Konkoly – Thege (fyzik a astronom).
Přihlašování exkurzí do planetária: +421 35/7602 485.

Galerie – Fesztyho
Informace: Městské kulturní středisko: +421 35/7602 383.

Martovce
Obec leží na močálovém území 12 km od Komárna.

Rolnický dům – expozice lidového bydlení v hliněném domě z roku 1781.

Informace: +421 35/7684 110
Otevírací hodiny: úterý – neděle od 10 do 17 hodin.

Park Fesztyho
Informace: otevřeno od 31. března do 31. října, p. Katona +421 915 728 891

Patince
Obec leží 17 km od Komárna.

Rekreační areál – Welness – Patince
Informace: +421 35/7787 764, 7787 754.

Búč
Východně od řeky Váh i Žitavy leží obec Búč 30 km od Komárna.

Zajímavosti:
Řada vinohradních sklepů a lidové kroje
Socha J. Nagya – Vojevůdce Bulcsu
Agroturismus – Szobi, Vintop Karkó

Dubník
Obec leží 35 km od Komárna.

Klášter Meszlényi – Szénássy – zrekonstruovaný klášter, kde se nachází panoptikum slavných osobností maďarské historie.

Informace: +421 35/7700 869, +421 35/6495 404

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.komarno.sk , na kterých najdete další informace.