Základní informace

Oficiální název: Slovenská republika
Hlavní město: Bratislava
Počet obyvatel: 5,4 mil
Rozloha: 48 845km²
Měna: 1 euro = 100 centů
Úřední jazyk: slovenština

Vstupní formality a základní informace
Poloha a přírodní poměry
Jak cestovat na Slovensko?
Jak cestovat po Slovensku?
Jak cestovat po Bratislavě?
Stravování
Ubytování
Bezpečnost na Slovensku
Nakupování na Slovensku
Turistické cíle
Bratislava
Červený Kameň
Trnava
Nitra
Komárno
Piešťany
Trenčín
Trenčianské Teplice
Zámek Bojnice
Bánská Bystrica
Malá Fatra
Veľká Fatra
Vlkolínec
Liptovský Mikuláš
Nízké Tatry
Vysoké Tatry
Pieninský národní park
Stará Ľubovňa
Vyšné Ružbachy
Červený Kláštor
Slovenský ráj
Spišský hrad
Levoča
Slovenský kras
Bardejov
Zemplínská Šírava
Košice

Vstupní formality a základní informace

Kdy na Slovensko?
Počasí na Slovensku není odlišné od počasí v České republice. Pouze v horských oblastech musíte počítat s jeho velkou proměnlivostí a většími teplotními rozdíly. Ideální dobou na cestování je červen nebo září, protože nejsou prázdniny a díky tomu není všude tak přelidněno. Záleží však pouze na vás, kdy se rozhodnete do země vycestovat – jestli vyhledáváte lyžování, sbírání hub nebo poznávání památek. Slovensko je zemí, která má v každém ročním svým návštěvníkům co nabídnout.

Pasy, víza, doklady
Pro vstup na území Slovenské republiky je potřeba mít u sebe platný cestovní pas nebo občanský průkaz.

Zdravotnictví
Jako občan Evropské unie máte nárok vyžadovat nutnou a neodkladnou zdravotní péči v ostatních zemích EU, která bude hrazena vaší zdravotní pojišťovnou. Je třeba si ve své zdravotní pojišťovně vyzvednout zvláštní formulář nebo Evropskou kartu zdravotního pojištění, která se v případě ošetření předkládá lékaři nebo nemocnici. Může se stát, že si budete muset uhradit část léků nebo dokonce vyšetření, protože máte nárok na stejné ošetření a péči jako místní obyvatelé. Před odjezdem na Slovensko je také dobré si uzavřít cestovní pojištění.

Peníze
Slovenská koruna má přibližně o 15 až 20% nižší hodnotu než česká koruna, kurz je však proměnlivý. Peníze můžete směnit jak na Slovensku, tak ještě v České republice – rozdíly v kurzu jsou minimální. Na Slovensko je možné si dovézt neomezené množství místní měny. Ceny potravin jsou zde až o 20% vyšší než v České republice.

Domácí mazlíčci
Pokud chcete s sebou na Slovensko vzít i vašeho zvířecího člena rodiny musíte mu pořídit mezinárodní pas. Je také nutné, aby bylo zvíře identifikovatelné čipem nebo tetováním.

Poloha a přírodní poměry

Slovensko je vnitrozemským státem ve Střední Evropě a hraničí s Českou republikou, Maďarskem, Polskem, Ukrajinou a Rakouskem. Z poloviny je to země pokrytá pohořím patřícím ke karpatské soustavě alpsko – himalájského horského systému. Mezi nimi se rozkládají nízko položené kotliny. Na území západního Slovenska zasahuje Podunajská nížina a na východě Východoslovenská nížina.

Jak cestovat na Slovensko?

Letecká doprava
Z Prahy do Bratislavy, Košic a Sliače létají pravidelné linky společnosti ČSA. Každý den létají také z Prahy do Košic letadla slovenské nízkonákladové společnosti Sky Europe. Pokud si u této společnosti objednáte letenku v dostatečném časovém předstihu, můžete tu nejlevnější pořídit již za 1 000 Kč.

Železniční doprava
Cestování vlakem na Slovensko není zrovna finančně výhodné. Mezinárodní expresy bývají poloprázdné a díky tomu i drahé. Například z Prahy do Košic se mnohem levněji dostanete s nízkonákladovou leteckou společností. Od roku 2004 jezdí z Prahy do Košic a Tater tzv. autovlaky. Ty přijdou vhod zejména lidem, kteří se na dovolené neobejdou bez vlastního auta a nechce se jim trávit několik hodin za volantem při cestě na Slovensko. Samozřejmě i na Slovensku existuje řada slev a výhod, které vám budou během nákupu jízdenky poskytnuty.

Veškeré informace o odjezdech vlaků najdete na stránkách Českých drah - www.cd.cz.

Autobusová doprava
Autobusová doprava vyjde na Slovensku podstatně levněji než cesta vlakem. Každodenně vyrážejí přímé autobusy z Prahy, Brna a ostatních větších měst do Bratislavy, Žiliny a dalších měst ležících na trase do Košic. Cesta je poměrně pohodlná a rychlá.

Automobilová doprava
Vzhledem k tomu, že Slovensko není příliš velkou zemí s nepřekonatelnými vzdálenostmi, je proto výhodné cestovat vlastním autem. Nejpohodlnější trasa je přes Brno do Bratislavy. Tato cesta se hodí také pokud směřujete na západní Slovensko, do Vysokých a Nízkých Tater, popřípadě až na východní Slovensko. Lidé, kteří vyjíždějí ze severní Moravy využijí cestu přes Třinec do Žiliny a ze střední Moravy přes Uherské Hradiště a Uherský Brod až do Trenčína.

Jak cestovat po Slovensku?

Autem
Protože je Slovensko opravdu blízko, doporučuje se cestovat za jeho krásami vlastním autem. Silnice jsou zde na takřka stejné úrovni jako v České republice. V roce 2010 má být dostavěna dálnice D1 vedoucí z Bratislavy přes Žilinu, Ružomberok, Poprad a Prešov do Košic. Jsou zde také již hotové dálniční úseky a v provozu je i tunel nedaleko Prešova. Na Slovensku je také několik rychlostních komunikací. Pokud chcete tyto komunikace využívat je nutné, abyste měli zakoupenou dálniční známku. Maximální povolená rychlost je zde 130km/h na Slovensku je před jízdou zakázáno požívat alkohol, hranice alkoholu v krvi je 0 promile. Nejvyšší povolená rychlost ve městě je 60km/h, mimo město 90km/h a na dálnicích 130km/h.

Jelikož je na Slovensku poměrně drahý benzín, doporučuje se ho nakoupit ještě v České republice. Rozdělení druhů benzínu je stejné jako u nás.

Autobusem
Cestování autobusem po Slovensku není nijak finančně náročné. Ceny jsou podobné jako u nás, připlácí se za nadměrné zavazadla a za zvířectvo. Autobusovou dopravu po republice zajišťuje Slovenská autobusová doprava (SAD), což je obdoba našeho ČSAD. Autobusem se zde dostanete všude a je to pohodlné, rychlé a levné. Linky vyjíždějí několikrát denně.

Letadlem
V zemi existuje pouze jedna vnitrostátní linka Bratislava – Košice, kterou zajišťuje společnost Sky Europe. Ceny letenek pro tento spoj jsou závislé na ročním období, ale nejvýhodněji můžete letět již za 990 Sk. Celkově je na Slovensku 36 letišť, z toho 5 mezinárodních. Národním slovenským dopravcem je letecká společnost Slovenské Aerolínie, která nyní létá pouze do Moskvy a do Bruselu.Dalšími leteckými společnostmi jsou Air Slovakia a Sky Europe, které létají i na charterových linkách do oblasti Středomoří.

Vlakem
Zdejší České dráhy se nazývají Železnice Slovenské republiky (ŽSR). Hlavní železniční trať spojuje Bratislavu s Žilinou, Popradem a vede až do Košic. Jezdí zde moderní a luxusní vlaky typu Intercity. Cestování vlakem vás však vyjde poměrně dráž než autobus. Přesné časy odjezdů vlaků najdete na www.zsr.sk.

Autostop
I zde je velmi oblíbeným způsobem cestování autostop. V oblibě ho mají především mladí lidé. Zakázáno je však stopování na dálnici.

Jak cestovat po Bratislavě?

Autobusem
Provoz autobusů byl zahájen v roce 1927. K rozvoji autobusové dopravy však došlo až v 60. letech. V současné době bratislavská MHD provozuje 56 autobusových denních linek a k provozu je vyhrazeno asi 470 autobusů.

Tramvají
Tramvajová doprava je nejdůležitějším typem přepravy cestujících v Bratislavě. Je zde středně velká tramvajová síť, která se dá srovnat například s Brnem. V Bratislavě jezdí různé typy tramvají, od zastaralých po ty moderní. Zajímavostí na bratislavských tramvajových tratích je 792 metrů dlouhý tunel pod hradem mezi zastávkami Kapucínska a Park kultúry. Tramvajový provoz zde funguje již od roku 1895. V současné době je v provozu 13 tramvajových linek, které jezdí pouze přes den. Dopravu večer zajišťují autobusy a trolejbusy.

Trolejbusem
Trolejbusy poprvé vyjely do bratislavských ulic již v roce 1909.Nyní je v Bratislavě v provozu čtrnáct denních a jedna noční trolejbusová linka.

Stravování

Slovenská kuchyně
Zřejmě každý, kdo byl na Slovensku vyzkoušel jejich tradiční jídlo, což jsou halušky. Halušky však nejsou až tak častým jídlem ve slovenských domácnostech, spíše se staly oblíbeným turistickým pokrmem. Nejčastěji se podávají s brynzou a smaženou slaninou. V dnešní době však najdeme mnoho variant, například s klobáskou, se špenátem nebo se zelím. Další typické slovenské speciality bychom hledali jen velmi těžko, protože slovenská kuchyně je ovlivněna maďarskou, rakouskou a samozřejmě i českou kuchyní. Jedním z dalších jídel, které se podávají jen na Slovensku je živánka. Jde o vepřové maso s cibulí, klobásou, slaninou a bramborami, které se dusí v horkém popelu zabalené do alobalu. Na západním Slovensku se můžete setkat s jídlem jako je husa s lokšemi – tenká placka z bramborového těsta. Mezi oblíbené polévky patří kapustnica, což je zelná polévka s klobásou, nebo kuřecí vývar s osmaženým chlebem a ovčím sýrem. Velké oblibě se těší tradiční domácí sýry. Ve většině domácností převážně na vesnici najdeme čerstvý či uzený ovčí sýr, brynzu - ovčí tvaroh, korbačíky nebo žinčici - ovčí syrovátku.

Slovenské restaurace
Národní slovenskou restaurací je koliba, nazývaná podle tradiční ovčí farmy na Slovensku. Skoro v každém větším městě, zejména podél frekventovaných komunikací najdeme nejrůznější salaše s nabídkou slovenských specialit.

Slovenské nápoje
Vyhlášené je především slovenské víno, které zraje zejména na vinicích na jihu země. Z tvrdého alkoholu je mezi Slováky oblíbená slovenská borovička nebo slivovice. A stejně jako v České republice se velké oblibě těší i pivo. Mezi slovenské značky patří například Šariš, Tatran, Smädný mnich, Topvar, Zlatý Bažant atd.

Ubytování

Na Slovensku najdeme spoustu nejrůznějších ubytovacích kapacit. Záleží jen na vás, kolik do ubytování chcete investovat a jaké vybavení pokoje vyžadujete. Zejména v Tatrách nebo v lázeňských městech najdete luxusní hotely, z nichž některé mohou mít už v ceně také různé lázeňské služby. Ubytovat se můžete také v penzionech, chatkách, kempech nebo v soukromí. Vždy je ale dobré mít předem zajištěnou rezervaci. Pokud chcete na cestu vyrazit i se svým zvířecím miláčkem, je lepší se nejdříve informovat, zda nebude problém přijet i s ním.

 

Bezpečnost na Slovensku

Slovensko je považováno za bezpečnou zemi. Samozřejmě i zde dochází ke krádežím aut a k okrádání turistů. Proto je dobré nenosit u sebe velké finanční částky a peněženku mít na bezpečném místě – třeba ve vnitřní kapse bundy.

Nakupování na Slovensku

Každé větší město je plné nákupních středisek a hypermarketů, stejně jako u nás. Není zde tedy s nakupováním problém. Pozor si však dejte v malých zapadlých vesničkách, kde je běžné, že se i chleba musí dopředu objednávat. Pokud máte zájem nakoupit například tradiční ovčí sýry, jejich prodejce najdete vesměs v každé turistické lokalitě. Stejně tak je to i s prodejci borůvek, malin nebo ostružin.

Turistické cíle

Bratislava
Bratislava je hlavním městem Slovenské republiky a rozkládá se na obou březích řeky Dunaj. Město je centrem Bratislavského kraje a je významné svou bohatou historií. Bratislava je městskou památkovou rezervací s národními kulturními památkami, jako je Bratislavský hrad, hrad Devín, Slavín a budova evangelického lycea. Je také jediným hlavním městem, které hraničí se dvěma státy najednou: Maďarskem a Rakouskem. Území Bratislavy je osídleno již více než 7 tisíc let. Samotná Bratislava je však nejmladším hlavním městem v Evropě a neoplývá velkým množstvím památek. I přesto ale stojí za návštěvu. V ulicích města uslyšíte nepřeberné množství různých jazyků, zejména však němčinu, maďarštinu a angličtinu. Po vzniku samostatné Slovenské republiky v roce 1993 se začalo s opravami Starého města, kde najdeme staré paláce a křivolaké uličky. Nyní je v centru velká pěší zóna s kavárnami a restauracemi.

V Bratislavě najdeme Michalskou bránu, která tvoří vstup do starého města. Tato brána pochází ze 14. století a je jediná, která se zde dochovala. Na její kopuli z 16. století se nachází socha sv. Michala. V dnešní době je zde také umístěna expozice zbraní a městského opevnění. Centrum starého města tvoří Hlavní náměstí uprostřed kterého stojí socha Rolanda. Nachází se zde také radnice z 15. století. Zajímavý je ale především dům rychtáře Jakuba II., který byl postaven v období baroka a zdobí ho věž. V někdejší radnici se nyní nachází muzeum, které popisuje dějiny města. V Apponyiho paláci najdeme vinohradnickou expozici, která pojednává o historii i současnosti pěstování vinné révy. Na Františkánském náměstí stojí kostel Nejsvětějšího Spasitele ze 17. století. Nedaleko stojí také kostel Zvěstování Panny Marie, který byl vysvěcen roku 1297. Jedním z nejhezčích paláců ve městě je Mirbachův palác, kde sídlí Galerie města Bratislavy. Za shlédnutí stojí i Primaciální palác, který má čtyři křídla, ve kterých najdeme reprezentační prostory, zrcadlovou síň a dnes je v něm umístěna část sbírek Galerie města Bratislavy. Na Hviezdoslavově náměstí stojí budova Slovenského národního divadla z roku 1886 a hotel Carlton. Nedaleko je také dóm sv. Martina, který patří mezi nejvýznamnější kostely města. Je postaven v gotickém slohu.

Celému městu dominuje Bratislavský hrad, jež stojí na kopci nad Dunajem. Gotický hrad zde byl vybudován v 15. století, ale postupně začal chátrat. K jeho opravě došlo až po obsazení Uher tureckými vojsky. Bratislavský hrad se tak stal královským sídlem a byly zde uchovávány korunovační klenoty. V roce 1811 hrad vyhořel a stala se z něj ruina. Až v 50.letech 20. století se započalo s jeho rekonstrukcí. Nyní je zde Slovenské národní muzeum a Hudební muzeum. Jako sídlo prezidenta slouží Grassalkovičův palác z 18. století s rozsáhlým francouzským parkem. Národní kulturní památkou je budova evangelického lycea z 19. století se starým a novým evangelickým kostelem.

Nedaleko slovenského hlavního města stojí hrad Devín. Tato významná památka byla osídlena již Kelty a Římany. Leží na soutoku Moravy a Dunaje. V roce 1809 tento hrad zničila napoleonská vojska. Do dnešních dní zde zůstaly už jen trosky, ze kterých je ale nádherný výhled na soutok řek.

Červený Kameň
Severně od Bratislavy najdeme jeden z nejzachovalejších hradních komplexů na Slovensku. Hrad Červený Kameň je středoevropským unikátem. Má jedinečný podzemní komplex pivnic, zachovalý interiér a rozsáhlé sbírky výtvarného umění. Původními majiteli byli Fuggerovci, později zde sídlili Pálffyovci. Hrad nyní nabízí 3 druhy expozicí.

Trnava
Díky svým četným historickým a architektonickým památkám bývá Trnava také nazývána „slovenský Řím“. Kdysi bylo město náboženským centrem celých Uher, sídlily zde mnišské řády. Nachází se zde také univerzita s teologickou fakultou. Městu dominuje kostel sv. Mikuláše vedle kterého najdeme arcibiskupský palác z 16. století. Uprostřed Trojičného náměstí stojí barokní sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1695. Krásnou stavbou je také budova divadla postavená v empíru. Na náměstí stojí Městská věž, která sloužila jako pozorovatelna. Zajímavý je také soubor devíti univerzitních budov ze 17. a 18. století. Nedaleko od nich stojí chrám sv. Jana Křtitele postavený ve stylu raného baroka. V Trnavě se také dochovaly rozsáhlé městské hradby ze 13. století. Díky své rozloze byla Trnava ve středověku řazena mezi největší města střední Evropy.

Nitra
Nitra je čtvrtým největším městem Slovenska. Leží v Podunajské nížině a je ohraničováno pohořím Tribeč. Na území dnešní Nitry se rozkládal jeden z prvních státních útvarů – Pribinovo knížectví. Nejcennější památkou je Nitranský hrad stojící na skalnatém kopci uprostřed města. Hrad byl několikrát zničen a svou současnou podobu získal až v 17. století. Nejstarší zachovalou částí hradu je katedrála sv. Emerama. Tuto katedrálu tvoří tři navzájem propojené kostely. Vedle katedrály najdeme budovu biskupského paláce jehož základy byly položeny již ve středověku. Hrad obklopují mohutné a několikrát přestavované hradby. Na Župním náměstí najdeme Nitranskou galerii a na Pribinově náměstí 6 metrů vysokou sochu knížete Pribiny. Významná je také budova teologické fakulty, které se říká „Růžový palác“.

Komárno
Mezi nejstarší města na Slovensku patří Komárno nacházející se v Podunajské nížině u ústí řeky Váh. Město má bohatou historii, kulturu, tradice a významné kulturní památky. V dávných dobách bylo Komárno dokonce pátým největším městem Uher. Ve městě je dnes cítit velký maďarský vliv, většina nápisů je zde dvojjazyčná. Nejzajímavější pamětihodností je Stará pevnost z roku 1546 – 1557. měla ochraňovat město před tureckými vojsky. Nedaleko Staré pevnosti byla později postavena také Nová pevnost, která byla se Starou pevností spojená mostem. Dále zde přibyla kasárna a administrativní budova. V dnešní době je pevnost národní kulturní památkou. Ve městě najdeme řadu krásných kostelů, za zmínku stojí kostel sv. Ondřeje nebo pravoslavný kostel z 18. století. Při návštěvě Komárna nezapomeňte navštívit i Nádvoří Evropy, které bylo postaveno v letech 1999 – 2000 a zdobí ho budovy postavené v nejrůznějších architektonických stylech. Tento projekt vyvolal jak nadšení, tak i nespokojenost místních obyvatel.

Piešťany
Toto významné slovenské lázeňské město je přitažlivé nejen pro lázeňské hosty, ale také pro milovníky turistiky, sportu a samozřejmě i příjemného oddychu. Již od 16. století se v piešťanských lázních využívá léčivé bahno a termální prameny. První zděný lázeňský dům zde byl postaven v 19. století. K největšímu rozmachu došlo v roce 1889, kdy byly lázně pronajaty rodině Winterů, která z nich udělala světoznámé lázně. Mezi významné hosty, kteří se zde léčili patří například Ludwig van Beethoven, císař František Josef s manželkou Alžbětou, německý císař Vilém II. nebo Alfons Mucha. Piešťany jsou rozděleny na dvě části: na obchodní zónu a lázeňskou část. Tyto dvě části spojuje Kolonádový most. K nejhezčím secesním budovám patří léčebný dům Thermia Palace z let 1910 – 1912 a dům Balneoterapia Irma. Významné jsou také léčebné domy Napoleon I., II. a III.

Trenčín
Trenčín se 60 tisíci obyvateli leží v údolí řeky Váh a již v minulosti patřilo k významným městům. Byli zde Římané, Tataři i Turci. V 18. století hrad vyhořel a s jeho rekonstrukcí se začalo až ve 20. století. Výraznou dominantou města Trenčín je bezesporu Trenčianský hrad, který je postaven na vápencovém masívu. Na tomto místě kdysi stávalo slovanské hradiště. Nejstarší stavbou je románská rotunda, dále zde uvidíte Matůšovu věž, gotické paláce a studnu lásky. Centrem města je náměstí Míru, kde najdeme barokní sloup Nejsvětější Trojice, měšťanské domy a secesní budovu hotelu Tatra. Nedaleko najdeme Trenčianské muzeum a kostel sv. Františka Xaverského s klášterem.

Trenčianské Teplice
Toto lázeňské městečko leží asi 15km od Trenčína. Významnou památkou jsou arabské koupele Hammam v léčebném domě Sina. V těchto lázních se léčí nemoci pohybového ústrojí a nervové soustavy. Z 18. století pochází zámeček rodiny Illéshazyů. Zachovaly se zde také tři secesní léčebné domy – Viktória, Vlára a Tri srdcia. Najdeme zde také vilu někdejšího slovenského ministerského předsedy Vladimíra Mečiara.

Zámek Bojnice
Tento zámek je považován za obdobu českého zámku Hluboká. Najdeme ho několik kilometrů od Prievidze. Na místě dnešního zámku stál původně středověký hrad. Rozsáhlou přestavbu hradu uskutečnil rod Pálffyovců v letech 1889 – 1910. Z původního hradu se dochovala pouze část venkovního opevnění a k němu přiléhající hospodářské a administrativní budovy. V roce 1945 se zámek stal majetkem Československého státu a uvnitř bylo zřízeno vlastivědné muzeum. Zámek je vybaven historickým nábytkem a nejcennější částí je jeho kaple s bojnickým oltářem.V podzemí zámku se nachází také malá jeskyně a nedaleko je zoologická zahrada a termální koupaliště.

Bánská Bystrica
Bánská Bystrica je metropolí středního Slovenska a dokonce se uvažovalo, že by se mohla stát hlavním městem. Nakonec byla ale zvolena Bratislava. Město leží na soutoku řeky Hron a Bystrica v předhůří Nízkých Tater. Centrem města je náměstí Slovenského národního povstání (SNP). Kousek od něj najdeme areál bývalého hradu s kostelem Panny Marie z 13. století. Ve městě můžeme obdivovat kapli sv. Barbory s oltářem z roku 1509, kostel sv. Kříže, gotickou budovu Matějův dům, gotickou radnici se státní galerií nebo kostel sv. Františka Xaverského z roku 1715. Kromě množství kulturních památek je Bánská Bystrica zajímavá také z turistického hlediska. V okolí města můžete navštívit třeba lázně Sliač, Kováčová nebo Brusno. Je zde spousta možností pro provozování vodních sportů, rybolovu a také se můžete okoupat v plážovém koupališti.

Malá Fatra
Pohoří Malá Fatra je třetím nejvyšším na Slovensku. Národním parkem byla vyhlášena v roce 1988. Najdeme zde překrásnou nedotčenou přírodu a spoustu značených turistických chodníků. Nejvyšším vrcholem Malé Fatry je Veľký Fatranský Kriváň (1 709 m). Nejvýznamnějšími a největšími turistickými středisky Malé Fatry jsou města Žilina, Martin a Dolný Kubín. Národní park Malá Fatra je také útočištěm pro mnoho druhů živočichů a rostlin.

Veľká Fatra
Toto rozsáhlé pohoří hraničí s Nízkými Tatrami, Chočskými vrchy a malou Fatrou. Nejvyšším vrcholem Velké Fatry je Ostredok s výškou 1 592 metrů. Především v letním období je to velmi vyhledávaná turistická lokalita. Je zde množství dobře značených turistických tras, které jsou vhodné i pro méně zdatné turisty.

Vlkolínec
Městečko představuje nejzachovalejší a nejucelenější urbanistický celek původních lidových staveb. Jsou zde typické horské dřevěnice, které jsou stále obývány původními obyvateli. Jeden z těchto domů slouží jako muzeum. Vlkolínec je zapsaný do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Vesnici dominuje dvojpodlažní zvonice z roku 1770 a baroko-klasicistní kostel Navštívení Panny Marie z roku 1875.

Liptovský Mikuláš
Město je ideálním výchozím místem pro výlety do Nízkých Tater. V centru města najdeme rozlehlé náměstí s měšťanskými domy a kostelem sv. Mikuláše. Nejstarší budovou je tzv. Pongrácovská kúrie z 15. století. V renesanční budově sídlí regionální muzeum. Zajímavý je také tzv. Stoliční dům, který sloužil jako sídlo liptovské župy a soud. Ve městě je i několik galerií a muzeí.

Nízké Tatry
Pohoří Nízké Tatry je dlouhé asi 80 km a jeho údolí je tvořeno řekami Hron a Váh. Jde o turisticky velmi navštěvovanou a vyhledávanou oblast, kde právě díky turistům vyrostlo několik moderních hotelů, vleků, turistických středisek a zábavních center. Příroda je však chráněná, jsou zde nedotknuté lesy plné zvěře, unikátní flóra a pohyb turistům je umožněn pouze po značených turistických trasách, kterých je tady opravdu dostatek. Nejvyšším vrcholem je Ďumbier s výškou 2043 metrů, dále následuje Chopok (2024m), Chabenec (1955m) a Kráľova Hoľa (1948m). Z vrcholů těchto hor je nádherný výhled na okolní krajinu. Mezi dobře vybavená střediska turistického ruchu patří Demänovská dolina, obce Vyšná a Nižná Boca, obec Donovaly, Liptovský Mikuláš a Brezno. V roce 1978 byly Nízké Tatry na ploše 81 095 ha prohlášené za národní park – NAPANT.

Nejnavštěvovanější oblastí nízkých Tater je Demänovská dolina, kde se nachází dvě světoznámé jeskyně: Demänovská jaskyňa Slobody a Demänovská ľadová jaskyňa. Demänovská jaskyňa Slobody je vůbec nejnavštěvovanější jeskyní na Slovensku. Byla objevena v roce 1921 a celkem její chodby měří 8400 metrů. Pro návštěvníky je však zpřístupněno pouze 1800 metrů. Severně leží Demänovská ľadová jaskyňa, která má délku 1700 metrů a zpřístupněných je 650 metrů. Ani v létě teplota nepřekročí bod mrazu. Zpřístupněna veřejnosti byla již v 80. letech 19. století.

Vysoké Tatry
Tyto hory patří bezesporu mezi největší turistická lákadla na Slovensku a každoročně sem zavítají desetitisíce lidí. Tatry jsou navštěvovány jak v zimě tak i v létě. Pohoří najdeme na severu republiky na hranicích s Polskem. V roce 1949 byly Vysoké Tatry vyhlášeny národním parkem TANAP a v roce 1993 prohlášeno za „Biosférickou rezervaci Tatry“. Tatry se člení na 2 základní podcelky - Východní Tatry (Vysoké a Belianske) a Západné Tatry. Délka Vysokých Tater je 26 km, Belianskych Tater 14 km a Západních Tater 37 km. Území národního parku zabírá rozlohu 73 800 ha. Nejvyšším vrcholem Tater a zároveň celého Slovenska je Gerlachovský štít s výškou 2655 metrů. Výstup na Gerlachovský štít je povolený jen s horským vůdcem. Lomnický štít je se svou výškou 2632 metrů druhou nejvyšší horou Slovenska. Od roku 1940 je přístupný visutou lanovkou z Tatranské Lomnice, čímž se stal nejfrekventovanějším Tatranským vrcholem. V této oblasti vznikly také obrovské ledovcové doliny jako je Mengusovská dolina, Velká a Malá studená dolina. Nachází se zde také velké množství horských ples, jako například Štrbské, Popradské, Skalnaté nebo Velké Hincovo pleso. Mezi další vyhledávané vrcholy vysokých Tater patří Rysy, Kriváň, Slavkovský nebo Kôprovský štít. Útočiště turistům poskytují horské chaty, které nabízejí občerstvení, jídlo a někdy velice potřebný úkryt před nepříznivým počasím. Mezi tyto chaty patří Téryho, Zbojnická nebo Rainerova chata, je jich však mnohem více.

K největším tatranským osadám patří Starý Smokovec, Tatranská Lomnica a Štrbské pleso. Dále jsou zde i menší osady jako Tatranská Javorina, Vyšné Hágy, Tatranské Zruby, Podbanské, Horný a Dolný Smokovec a další…Osady se nacházejí ve výšce přibližně 1000 metrů nad mořem. Výchozím místem pro návštěvu Vysokých Tater je město Poprad, které je zároveň administrativním, hospodářským a kulturním centrem regionu pod Tatrami.

Pieninský národní park
Pieninský národní park se nachází v severní části Slovenska východně od tatranského masivu v severní části Spiše, nazývané též Zamaguří. Pohoří leží na Slovensko – Polské hranici, zhruba 60 km severovýchodně od Popradu. Pieniny představují asi 30 kilometrů dlouhý horský celek, který již náleží do oblasti Beskyd. V roce 1967 byly Pieniny vyhlášeny národním parkem (PIENAP), ale již od roku 1932 však byly přírodní rezervací.

V tomto vápencovém pohoří se vedle povrchového krasu samozřejmě vytvořil i kras podzemní, takže se tady objevují četné jeskynní systémy. Například jeskyně Aksamitka a Zbojnická jeskyně. Území bylo v minulosti osídleno převážně Slováky, Goraly, Rusíny a Poláky, ale i Židy, Němci a Romy. Turisticky patří oblast k zajímavým a hojně navštěvovaným. Nejznámější a nejnavštěvovanější oblastí v Pieninách je zcela určitě Průlom Dunajce, který leží mezi Szczawnicou a Červeným Kláštorem, kde si Dunajec vyhloubil klikatou cestu napříč pohořím. Těchto pět meandrů Dunajce patří k nejkrásnějším partiím celých Pienin a je to také největší turistická atrakce. Úsek z Červeného Kláštora do Lesnice nabízí nádhernou přírodní scenérii. Už před druhou světovou válkou se vybudovala síť turistických značených chodníků a chodník vedoucí Průlomem Dunajce byl později přebudován na naučný chodník.V roce 1996 byl na tomto chodníku otevřen pěší hraniční turistický přechod Lesnica - Szczawnica, který turistům umožňuje poznávat území a přírodní krásy obou sousedících národních parků. Kromě řady přírodních zajímavosti lze v oblasti Pienin navštívit také další atrakce, zvyšující návštěvnost národního parku, jako jsou národní kulturní památka Červený kláštor s muzeem a zachovalá lidová architektura v obcích Osturňa, Havka, Veľká Lesná a Jezersko. Nejvyšším vrcholem tohoto pohoří jsou Vysoké skalky (1050 m). Snad nejznámější a nejvýraznější dominantou jsou Tři Koruny (982 m). Nádherné jsou Haligovské skály nad obcemi Velký Lipník a Haligovce.

Stará Ľubovňa
Toto město leží v nadmořské výšce 550 metrů nad mořem, má 16 500 obyvatel a rozlohu 31 km2. Jádrem Staré Ľubovni je Náměstí sv. Mikuláše s obdélníkovým půdorysem. Zděné stavby začaly na náměstí převládat po požáru v roce 1556, který zničil starší dřevěnou zástavbu. Nejvýznamnější budovou náměstí kromě kostela je Provinční dům - bývalé sídlo správce zálohovaných spišských měst, v roce 1639 přestavěné v renesančním slohu a dnes sloužící Informačnímu centru města a galerii. Dominantou náměstí je římskokatolický Kostel sv. Mikuláše pocházející z období kolem r. 1280. Dále se ve městě nachází: Římskokatolický kostel Svatého Josefa , Řeckokatolický kostel Matky Ustavičné pomoci a Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla.

Na vápencovém pohoří se nad Starou Ľubovňou vypíná kamenný hrad Ľubovňa postavený začátkem 14. století. K nejcennějším objektům hradu patří hlavní věž, po obnově zpřístupněná návštěvníkům v roce 2003. V barokním paláci je prezentován dobový nábytek a ve vysokém bastióně expozice Zamoyských. Prohlídka hradu trvá 80 minut a je možné ji uskutečnit s průvodcem nebo individuálně s textem.

Život na dědině v minulosti přibližuje návštěvníkům muzeum lidové architektury. Ľubovňanský skanzen se nachází pod hradem Ľubovňa a ukazuje lidovou architekturu Spiše a Šariše. Patří k nejmladším na Slovensku, veřejnosti byl zpřístupněn v roce 1985 a v současnosti ho tvoří 25 objektů. Dominantou expozice je srubový řeckokatolický kostelík z Matysové z roku 1833, zasvěcený sv. Michalovi archandělovi. Neoddělitelnou součást interiéru tvoří barokně-klasicistní ikonostas. Kostel patří k významným památkám dřevěné sakrální architektury na východním Slovensku. . V době letní turistické sezóny se v přírodním amfiteátru ve skanzenu organizují vystoupení folklórních skupin a souborů. Přehlídka skanzenu trvá 45 minut.

Vyšné Ružbachy
Obec pod východními svahy Spišské Magury známá především svými lázněmi s léčivými teplými prameny. Jejich historie sahá do 15. století. Devět pramenů dává asi 150 litrů vody za sekundu s teplotou 19 až 22 °C. Léčí se zde choroby srdečního a cévního aparátu, dýchací cesty, duševní onemocnění, klimakterický syndrom, některé nemoci z povolání a rekonvalescence po onkologické léčbě. Ružbachy jsou také vyhledávaným letoviskem. V létě si vychutnáte méně či více náročné procházky po okolních nádherně zalesněných kopcích – nejzajímavější jsou tzv. kyslíkové trasy, 3–20 km dlouhé stezky vhodné jak pro pěší tak pro cyklisty. Po návratu z výletu můžete využít místní termální koupaliště Izabela. Zvláštností je největší travertinové jezírko na Slovensku - Kráter s průměrem 20 metrů a hloubkou 3 metry. V obci se nachází římskokatolický barokní kostel z 2. poloviny 17. století se soudobým barokním interiérem a Biely dom, stavební dominanta lázeňského parku vybudovaná na travertinových skaliskách.

Červený Kláštor
Na kraji obce se nachází původně gotický kostel a opevněný klášter kartuziánů z roku 1319 , což je národní kulturní památka. Nejstarší a nejzachovalejší památkou v rozlehlém areálu kláštera je gotický kostel sv. Antona z poloviny 14. stol. V současné době je klášter přístupný veřejnosti a sídlí zde muzeum s expozicí historickou a národopisnou a lékárnickými sbírkami.

Obec je také jakýmsi správním střediskem Pieninského národního parku, je zde informační kancelář a mimo jiné také přístav pltí. K Červenému Kláštoru patří také bývalý chráněný areál Pieninské lípy. Jde o ochranu osmnácti starých památných lip.

Přibližně 1 km nad klášterem se nachází Červený Kláštor-kúpele, dříve lázně Smerdžonka. Lázeňská osada vznikla okolo roku 1820. Za první světové války byly lázně zničeny a znovu je otevřeli pro veřejnost až v roce 1928.

Slovenský ráj
Národní park Slovenský ráj se nachází ve východní části Slovenska. Jde o unikátní krasové území, kde se působením řek vytvořily rokliny s vodopády, kaňony a překrásná údolí. Počátkem 20. století se začaly budovat turistické stezky, které jsou v některých místech vybaveny žebříky, lany a schůdky. Některé stezky jsou poněkud náročnější a divočejší. Jednou z nich je například Sokolí dolina, kde najdeme opravdu vysoké žebříky po kterých se stoupá nahoru podél vodopádu a člověk tady musí být opravdu opatrný, protože žebříky mohou klouzat. K nejhezčím částem Slovenského ráje patří Průlom Hornádu. Turistická cesta vede kaňonovitým údolím a na obtížných místech je vybavena kovovými můstky, schody a lany. Veškeré stezky jsou zde jednosměrné a náročnost je rozdílná. Obecně zde však platí, že opatrnosti není nikdy dost. Výchozími středisky do této oblasti jsou obce Čingov, Mlynky a Dedinky.

Spišský hrad
Tento mohutný a rozsáhlý hradební komplex se nachází na travertinovém kopci na ploše 4 hektarů. Díky tomu patří mezi největší ve střední Evropě. Hrad je veřejnosti přístupný, jsou v něm expozice, které dokumentují historii hradu. Z věže hradu je nádherný výhled na okolí a celý hradební komplex. V roce 1993 byl komplex zapsán na seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. Na tomto seznamu se nachází také Spišská kapitula a vesnička Žehra s kostelem sv. Ducha.

Levoča
Toto historické město je plné středověkých památek. Je zde zachováno 80% středověkých hradeb, které obklopují historické centrum. Centrum města tvoří náměstí, na kterém stojí chrám sv. Jakuba a renesanční radnice se zvonicí. V chrámu sv. Jakuba najdeme 19 metrů vysoký Oltář mistra Pavla z lipového dřeva. Levoča se však pyšní také souborem 60 měšťanských domů z 15 století. Nejvýznamnějším poutním místem na Slovensku je bazilika Panny Marie, která se nachází na mariánském kopci za městem.

Slovenský kras
Národní park Slovenský kras se rozkládá na hranici Slovenska s Maďarskem. Je to největší krasové území na Slovensku. Najdeme zde mohutné krasové planiny, propasti a v podzemí rozsáhlou síť jeskyní. Z turisticky atraktivních cílů je na prvním místě určitě Zádielský kaňon, Turnianský hrad nebo veřejnosti přístupné jeskyně, kterými jsou Domica, Gombasecká jeskyně, Ochtinská aragonitová jeskyně, Jasovská jeskyně a Krásnohorská jeskyně. Jsou zde výborné podmínky pro pěší turistiku.

Bardejov
Bardejov je známé lázeňské městečko s bohatou historií a architektonickými památkami. V centru města najdeme krásné dochované náměstí s původní zástavbou a také kostel sv. Jiljí z 15. století s gotickými oltáři. Město obklopují mohutné městské hradby, které přispěly k tomu, že se Bardejov dostal na seznam světového dědictví UNESCO. Kdysi bylo město významným obchodním centrem mezi Uhrami a Polskem. Asi 5 km od Bardejova leží lázně Bardejovské kúpele.

Zemplínská Šírava
Známá rekreační oblast Zemplínská Šírava je jednou z nejteplejších oblastí na Slovensku. Vyrostlo zde významné turistické centrum a to hlavně díky druhé největší vodní ploše na Slovensku a také kvůli velkému množství teplých dní. Vodní plocha má rozlohu 33 km2 a průměrnou hloubku 9,5 m (max. hloubka – 14 m). Zemplínská Šírava má výborné podmínky pro koupání, provozování vodních sportů, rybolov i pro pěší turistiku.

Košice
Košice jsou druhým největším městem na Slovensku. Žije zde 240 000 obyvatel. První písemná zmínka o jižním předměstí je z roku 1230. V roce 1369 se mohly Košice jako první město v Evropě pyšnit vlastním městským erbem. Roku 1657 zde byla založena univerzita. Historické jádro Košic je dnes největší památkovou rezervací na Slovensku. Centrum Košic tvoří dlouhá Hlavní třída, kde najdeme gotickou katedrálu sv. Alžběty, Urbanovu věž a zrestaurované měšťanské domy a paláce. Hlavní třída je přes kilometr dlouhá a nabízí posezení v četných restauracích a kavárnách – je zde pěší zóna.