Žilina je vstupní branou ke čtyřem národním parkům

Žilina je vstupní branou ke čtyřem národním parkům

Krajské město Žilina leží v severozápadní části Slovenska na soutoku Váhu s řekami Kysuca a Rajčianka. Žilinská kotlina se nachází mezi horskými hřebeny Malé Fatry, Strážovských vrchů, Súlovských vrchů, Javorníků a Kysucké roviny. Žilina je známá díky blízké vesničce Terchová ve Vrátné dolině.

Toto město je vstupní branou ke čtyřem národním parkům – Malá Fatra, Velká Fatra, TANAP a NAPANT. Mezi nejoblíbenější zimní a letní střediska v blízkém okolí Žiliny patří středisko ve Vrátnej doline v kriváňské části národního parku Malá Fatra a středisko v Oščadnici – Velká Rača v Kysuckých Beskydách.

Žilina je čtvrtým největším městem na Slovensku a stejně jako město Košice také důležitým dopravním uzlem, významnou silniční i železniční dopravní křižovatkou. Nachází se zde nejen mezinárodní letiště Žilina – Dolný Hričov, ale střetávají se zde i tři cesty mezinárodního významu – E 50, E 75 a E 442.

Autor: gill

Žilina je důležitým centrem vzdělávání a kultury. Ve městě, kde žije asi 97 tisíc obyvatel, sídlí Žilinská univerzita, Povážské muzeum, Povážská galerie umění a působí tu Státní komorní orchestr. V roce 1960 sem byla z Prahy přestěhována Vysoká škola dopravní, která se v 90. letech přeměnila na Žilinskou univerzitu a rozšířila svůj původně technický profil o přírodní i humanitní vědy.

Ve městě mají návštěvníci příležitost prohlédnout si expozice Povážského muzea v Žilině s expozicemi regionálního charakteru, které je umístěno v kulturní památce Budatínský hrad a Muzeum židovské kultury, jehož expozice je umístěná v budově bývalé ortodoxní synagogy, která se i v současnosti využívá k duchovním účelům. Povážská galerie umění v Žilině realizuje výstavy z tvorby slovenských výtvarníků (osobností i výtvarníků mladší generace). Galerie Aura a Galerie Art-Antique se v převážné míře věnují prodeji výtvarných děl.

Autor: gill

Centrem města prochází jedna z nejdelších a nejkrásnějších pěších zón na Slovensku s množstvím restaurací a stylových kavárniček. K pravidelným kulturním akcím patří Žilinské kultúrne leto, Staromestské slávnosti a Jašidielňa, což je festival tvořivosti postižené mládeže. Nelze opomenout největší slovenský „fašankový“ festival - Karneval Slovakia Žilina. Navštívit je možné také některé z místních kin či divadel. Návštěvníky v Žilině může přivítat Městské divadlo Žilina, které je zaměřené především na dospělého diváka a nejstarší profesionální loutkové divadlo na Slovensku – Loutkové divadlo Žilina.

Čas v minulosti
Žilina má velmi bohatou historii. V 9. století zde vznikl první románský kostel. Nejstarší písemná zmínka o městě se datuje z roku 1208, kdy je Žilina v listině nitranského župana Tomáše vzpomínána pod názvem „terra de Selinan“ (zem Žiliňany). Rok 2008 tak byl rokem oslav 800. výročí první písemné zmínky o městě.

Slovenská osada tu však existovala nepochybně už dříve. Oblast dnešní Žiliny nese známky osídlení již od paleolitu. Svobodným královským městem se Žilina stala roku 1312. V místní části Dolné Rudiny se nachází nejstarší architektonická památka na území Žiliny a nejstarší stavba svého druhu na severozápadním Slovensku – kostel sv. Štefana krále, jehož začátky sahají do 13. století. V písemných pramenech (Žilinské knize) se poprvé vzpomíná v roce 1429. Podle posledních archeologických výzkumů sahají začátky kostela do 13. století. V okolí kostela se nacházelo 6 až 7 středověkých osad známých pod názvem terra de Selinan.

Autor: Freekzor

Žilina má svá další historická NEJ…, k nimž se řadí například fakt, že Žilina jako jediné město na Slovensku se vykoupilo ze zeměpanského vztahu pomocí vlastních finančních prostředků. Ani jedno z měst na Slovensku se nemůže pochválit tím, že se v něm konala významná hospodářská výstava, kterou lze přirovnat ke světové výstavě v malém. Stalo se tak v roce 1903, kdy zde byla uspořádána Průmyslová výstava Horního Uherska, která ukázala dynamický nástup slovenských podnikatelů a živnostníků.  Málokteré evropské město se může pyšnit tím, že je obklopené pěti hrady (Lietava, Hričov, Budatín, Strečno a Varín) mimo Žilinského hradu. Navíc se v okolí Žiliny nachází také zajímavý Bytčanský zámek, který kdysi býval vodním hradem.

Žilina je krásné město plné historických památek, které si zaslouží pozornost návštěvníků, ať už je to katedrální chrám – kostel Nejsvětější Trojice, Stará radnice, kostel Obrácení sv. Pavla apoštola s klášterem a podzemními prostorami, Dům umění Fatra, synagoga, Rosenfeldův palác, kostel sv. Barbory s klášterem nebo Považská galerie umění na náměstí Andreja Hlinku a Řemeslnický dům.

Centrum města tvoří dvě náměstí – Náměstí Andreja Hlinku a Mariánské náměstí, které s přilehlými uličkami bylo v roce 1987 vyhlášeno za Městskou památkovou rezervaci. Díky čtvercovému půdorysu s arkádami vytváří náměstí neopakovatelnou atmosféru a zároveň jedinečnou svého druhu na Slovensku. S náměstím se pojí několik legend, například o propojení budov na náměstí podzemními chodbami. K neoficiálnímu logu města se dá přirovnat nádherný pohled z Náměstí A. Hlinku na Kostel Nejsvětější trojice.

Nejvýznamnější architektonickou památkou je bezesporu katedrála Nejsvětější Trojice. Málokdo si možná všiml, že tato dominanta Žiliny a zároveň celého severozápadního Slovenska se dostala i na poštovní známky. Na místě původního kostela tu s nejvyšší pravděpodobností stál od 13. století hrad. Existenci starších základů kostela potvrdil archeologický průzkum ukončený v roce 2002. Původně gotický trojlodní římskokatolický farní kostel má po přestavbě renesanční charakter.

Vedle výsostné katedrály stojí Burianova věž vysoká 46 metrů, která je vlastně její zvonicí. V roce 1890 současně při stavebních úpravách katedrály získala i tato věž dnešní podobu. Nový vyhlídkový ochoz k věži byl vybudován v roce 1941.

Zvláštní raritou Žiliny je určitě dřevěný římskokatolický kostel sv. Juraja, který návštěvníci najdou v městské části Trnové. Dřevěná srubová stavba gotického typu je vzpomínána už v roce 1582. Jednolodní kostel s vlastní přistavěnou věží má šindelovou střechu. Interiér kostela tvoří barokní oltář se sochou sv. Jiřího. Nachází se tu také lidová plastika Panny Marie z 18. století. Krom dalších kostelů jako je kostel sv. Barbory a kostel sv. Štefana, se ve městě nachází i ortodoxní synagoga, ve které je dnes expozice Muzea židovské kultury.

Na soutoku řeky Váh a Kysuce stojí Budatínský zámek s expozicí drátenických uměleckých užitných předmětů. První písemná zmínka pochází z roku 1321 (castrum Budetyn). Původní hrad byl postaven ve druhé polovině 13. století na strategickém místě – na soutoku Váhu a Kysuce jako strážní hrad, kde se vybíralo clo. Z tohoto období se dodnes zachovala část přízemí původní věže. Hrad prošel renesanční i barokní přestavbou a v současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí.

Mezi největší tajemství města patří Žilinský hrad. Existenci žilinského hradu je možné poznat z pramenů, kterých je dostatek, jen jeho reálné místo zatím nebylo známé. Poprvé se žilinský hrad vzpomíná v roce 1318, což je krátce poté, co už existuje první písemná zmínka o Žilině jako o městu.

Pátrali po něm historikové, archeologové, památkáři i další nadšenci. Dlouhá léta ho umísťovali pod dnešní farní kostel, případně do jeho těsné blízkosti. Objevovaly se i jiné lokalizace v různých částech Žiliny. Dnes se říká, že od roku 2008, kdy při budování obchodního centra na okraji Městské památkové rezervace nedaleko žilinské fary, byly objeveny zbytky kruhovité stavby (velmi podobné té v Budatíně), je po záhadě. Je tomu tak ale ve skutečnosti? Nikdo si zatím netroufá zodpovědně říci, že ano.

Nedaleko Žiliny také můžete shlédnout největší dřevořezbu na světě – Slovenský betlém, který vytvořil mistr Jozef Pekara. Kousek od města pak můžete navštívit hrad Lietava, který je svou rozlohou druhý největší na Slovensku. Za podívání stojí i Hrad Strečno, který je národní kulturní památkou a stojí na levém břehu Váhu. Do okresu Žiliny patří také kláštery v Tepličke nad Váhom, v Gbeľanoch, v Krasňanoch, v Divinke a v Kuneradě.

Autor: Alexandra Rohanová

Článek byl zobrazen 11 665 krát.