Rožňava – centrum horního Gemeru

Rožňava – centrum horního Gemeru

Mezi svahy Slovenského Rudohoří a rozlehlými planinami Slovenského krasu se rozkládá Rožňava – město proslavené hornictvím, starými řemesly a tradicemi. Je to také administrativní a kulturní centrum oblasti horního Gemeru a sídlo biskupa.

Město podle pověsti vzniklo na místě, kde se v dávných dobách rozkládaly rozlehlé louky a kde pasáček krav našel v zemi tři zlaté růže. Stalo se tak, když hledal zvonek, který ztratila jedna z jeho krav. Na místě nalezení růží se začalo kopat a bylo objeveno zlato. To samozřejmě do oblasti přilákalo množství zlatokopů. Byla zde proto založena nová osada pojmenovaná podle růží Rosenau. V erbu města tak můžete dodnes spatřit tři zlaté růže, které daly Rožňavě podle pověsti své jméno.

Rožňava se nachází v údolí řeky Slané a první písemná zmínka o ní pochází z roku 1291, kdy byla uvedena v darovací listině pro ostřihomského arcibiskupa Ladoméra. Od roku 1775 je římsko-katolickým biskupským sídlem a po dlouhá staletí také domovem slovensky, maďarsky a dříve také německy hovořících obyvatel. Rožňava je rovněž součástí slovenských hornických měst, které výraznou měrou přispěly k technickému rozvoji Evropy, a to především rozvojem důlní a železárenské techniky. O počátcích důlní a hornické činnosti města nejsou dochovány žádné přesné údaje. Dokladem toho jsou tak alespoň četné hmotné nálezy z okolí a pozůstatky mnoha dolů. Ty jsou dokladem, že těžba a zpracování rud zde probíhalo už na přelomu našeho letopočtu.

Nejbohatší naleziště se rozkládaly na severozápadě a severovýchodě od Rožňavy. Těžily se zde rudy z více než 42 rudných žil, které obsahovaly hlavně zlato, stříbro, měď, antimon, rtuť, kobalt, nikl a železné rudy limonit a siderit. Horníci a důlní pracovníci zde zakládali osady, jejichž pozůstatky jsou patrné na konci Majerské doliny. Ještě v roce 1800 zde bylo v provozu 17 dolů, které však již byly ve vlastnictví soukromých těžařských společností. Od poloviny 19. století se o rozvoj hornictví a těžařství v oblasti starala rodina Andrássy, která vlastnila v Rožňavě rozsáhlý majetek včetně 8 železáren v údolí řeky Slané. V roce 1909 zde vznikl jeden z nejmodernějších hornických závodů v Evropě s názvem „Slanodolínske železorudné bane Rimavskomuránskej spoločnosti“. Po skončení 2. světové války byly všechny rožňavské podniky znárodněny. V roce 1993 pak byla definitivně ukončena těžba železné rudy a tím skončila veškerá důlní činnost města. S bohatými dějinami hornictví a hutnictví Rožňavy a horního Gemeru se můžete seznámit v Hornickém muzeu, součástí kterého je také expozice přírody Slovenského krasu a expozice nejkrásnějších muzejních sbírek města a jeho okolí.

Foto: Hornické muzeum

V dnešní době Rožňava přitahuje turisty zejména svým zachovalým historickým jádrem, jehož srdcem je čtvercové náměstí. Historie tohoto náměstí sahá až do středověku, je největší svého druhu na Slovensku a ukrývá množství vzácných architektonických památek. Dominantní je bezesporu renesanční 36,5 metrů vysoká strážná věž s vyhlídkovou terasou, která se stala neodmyslitelným symbolem města. Věž měla ochránit město proti tureckému útoku, což dokládá zachovalá střílna a dělová koule. K dalším významným památkám patří radnice, biskupský palác, klášter vincentek a budova bývalé důlní komory. Před strážnou věží stojí pomník Františky Andrássy – patronky chudých, který byl postaven v secesním stylu v roce 1905.

Rožňava ukrývá také nádherné sakrální památky, z nichž nejvýznamnější je gotický katedrální kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený ve 14. století. Kostel je zároveň také nejstarší kulturní památkou města. Uchovává pozdně barokní zařízení a cenné relikvie mučedníka sv. Neita. V sousedství katedrály stojí dominantní barokně-klasicistická zvonice z roku 1779. Dále se ve městě nachází kostel Sv. Anny, kostel Sv. Františka Xaverského, ale také evangelický kostel, který se stal jednou z nejcennějších klasicistických staveb na Slovensku. Krásnou stavbou je rovněž římskokatolická fara s pozůstatky barokních nástěnných maleb na fasádě a také budova bývalého městského špitálu s barokními sochami zdobícími průčelí.

V severozápadní části města se na vyvýšenině nad řekou Slaná rozkládá na ploše 2 hektarů Rožňavský městský hřbitov. Jeho značná část překrývá vzácnou historickou památku – Jiskrovu pevnost, ze které se do dnešní doby dochovaly části obvodového zdiva a částečně zrekonstruovaná budova skladu střelného prachu. Založení hřbitova je možné datovat do druhé poloviny 18. století, což dokládá i nejstarší pozdně barokní pomník z roku 1785. Samotný pomník je zapsán na seznamu památkového fondu Slovenské republiky.

V současnosti žije v Rožňavě okolo 20 tisíc obyvatel, je to neustále se rozvíjející okresní město, sídlo mnoha důležitých organizací a také středisko služeb cestovního ruchu regionu Slovenský kras. Pravidelně se stává také dějištěm nespočtu kulturních, sportovních a společenských akcí, jako je třeba Rožňavské hudební jaro, Mezinárodní festival dětských folklórních souborů, Dny města Rožňava, Malý gemerský maraton a řada dalších.

Ať už se vydáte z Rožňavy kterýmkoliv směrem, vždy dojdete k unikátním turistickým zajímavostem, které jsou navíc situovány ve velmi atraktivním prostředí. V blízkosti města se nachází například Hrad Krásná Hôrka, Klášter Betliar, jeskyně Slovenského krasu a prochází tudy také Gotická gemerská cesta. Díky těmto atraktivitám, výhodné poloze, kulturnímu a přírodnímu bohatství má Rožňava i v dalších letech zajištěn rozvoj cestovního ruchu a s tím spojený ekonomický a kulturní vývoj.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 7 683 krát.