Slovenský kras - podzemní svět

Slovenský kras - podzemní svět

Tvářnost krajiny na naší planetě utvářely po miliony let síly, proti kterým jsou možnosti člověka zanedbatelně nepatrné. Příroda však disponuje i prostředky působícími sice dlouhodobě, avšak velmi jemně a na první pohled nepozorovaně. Typickým příkladem jsou třeba krasové jevy v podzemních jeskyních.

Území s výskytem těchto fenoménů se nacházejí i u našich východních sousedů, kde zabírají nezanedbatelnou plochu - přes 2 700 km2. Krasové jevy najdeme téměř ve všech významných slovenských pohořích i na mnoha dalších místech. Jedním z nich je i Slovenský kras, který byl společně s navazujícím maďarským Aggtelekským krasem zařazen jako přeshraniční lokalita do sítě biosférických rezervací v rámci programu UNESCO „Člověk a biosféra“. Několik jeho jeskyní (Ochtinská aragonitová, Domica, Gombasecká a Jasovská) pak bylo v roce 1995 zapsáno přímo na Seznam světového přírodního dědictví. Celá oblast zároveň také požívá statut Národního parku.

Autor: Peter Fenďa

Slovenský kras je ze všech slovenských krasových území největší a dá se říci, že i nejtypičtější. Leží ve Slovenském rudohoří jižně od města Rožňava a rozkládá se na ploše 440 km2. Dále na jih ovšem pokračuje maďarská část krasu.

Jde o území zajímavé i na povrchu, neboť se zde vyskytuje velmi mnoho druhů chráněných teplomilných rostlin. Biodiverzita je zajištěna zejména velkým rozsahem geografických a přírodních podmínek, neboť tu najdeme hory i hluboká údolí, mokřiny, louky, lesy i skály. Obzvláště specifické druhy rostlin a živočichů pak žijí ve zdejších propastech a jeskyních. Propasti dosahují často hloubek přes 100 metrů. Z nejznámějších stojí za zmínku alespoň Diviačia priepasť, Zvonivá diera, Veľká Železná priepasť a další. Nejhlubší ze všech (v rámci Slovenského krasu) je však známá Kunia priepasť, dosahující hloubky asi 220 metrů (pro srovnání – moravská propast Macocha má 138,5 metru k hladině jezírka, odtud pokračuje do prozatím prozkoumané hloubky 187 metrů).

Podzemí Slovenského krasu je doslova protkáno jeskynními systémy. Větší část je sice z důvodů bezpečnosti a ochrany nepřístupná, přesto je toho k vidění hodně. Pro veřejnost jsou zpřístupněny jeskyně Domica, Gombasecká jeskyně, Jasovská jeskyně, Krásnohorská jeskyně, Ochtinská aragonitová jeskyně a Silická lednice.

Popsat slovy krásu krápníkové výzdoby a všech podzemních přírodních výtvorů není dost dobře možné, to musí člověk zkrátka vidět. Proto si pro ilustraci řekněme alespoň pár čísel a faktů.

Největší krápník na Slovensku a jeden z největších na světě se nachází v Krásnohorské jeskyni. Tamní stalagmit měří 32,6 metru. Jeskyně Domica, mezi jeskyněmi Slovenského krasu nejdelší (5 368 m), je zase jediná, kde si můžete vyzkoušet podzemní plavbu. Touto jeskyní, respektive podzemní říčkou nazvanou příznačně Styx, také vede cesta přes státní hranice s Maďarskem. Zde pokračuje jeskynní systém pod názvem Baradla.

Gombasecká jeskyně je známá díky výskytu velmi křehkých sintrových brček, což jsou tenké trubicovité stalaktitové útvary. Silická lednice patří s vchodem ve výšce jen 503 metrů n. m. mezi nejníže položené ledové jeskyně mírného klimatického pásma.

Ať už si vyberete kteroukoliv část Slovenského krasu, nadzemní či podzemní, nebo se jej rozhodnete prozkoumat celý, určitě nebudete litovat. Hlavně v případě podzemní krasové výzdoby však nezapomeňte, že její poškození je nenahraditelnou ztrátou. Jako suvenýr si proto místo krápníku raději dovezte třeba slovenský kozí sýr.

Článek byl zobrazen 5 406 krát.