Spišský hrad - největší hrad Slovenska

Spišský hrad - největší hrad Slovenska

Monumentální, úžasný, mocný. To všechno jsou přívlastky, kterými se dá charakterizovat Spišský hrad, nejrozsáhlejší hradní zřícenina na Slovensku a jeden z největších hradních komplexů v celé střední Evropě. V roce 1993 byl zahrnut do seznamu vzácných památek UNESCO.

Rozkládá se na ploše větší než 4 hektary na travertinovém kopci v nadmořské výšce 634 metrů, nedaleko městečka Spišské Podhradie. Spolu s ním a s centrem církevní správy, Spišskou Kapitulou, tvořil v minulosti jeden sídelní celek, který byl a stále je jedinečným spojením krajiny se středověkou architekturou.

Hrad leží nedaleko prastaré obchodní stezky a místo bylo proto osídleno již od mladšího paleolitu. Někdy kolem počátku našeho letopočtu tu vzniklo velmi rozlehlé opevněné hradiště tzv. púchovské kultury. Ale když sem přišli první Slované, z nějakého důvodu se neusadili zde, nýbrž na sousedním kopci zvaném Dreveník. Teprve někdy ve 12. století bylo místo v souvislosti se začleněním severovýchodního Slovenska do Uherského království opět osídleno a byl tu vybudován románský župní hrad. Ten se postupně rozrůstal, nejdříve přibyl poschoďový hradní palác s kaplí a následovaly další stavby.

Když na území dnešního Slovenska pronikly v roce 1241 ničivé tatarské hordy, Spišský hrad jako jeden z mála odolal a nebyl dobyt. Zřejmě na základě zkušeností a pro větší jistotu panstva však následovalo další zesílení jeho opevnění. Toto období bylo dosti divoké a v důsledku různých historických zvratů se majitelé hradu střídali téměř jako na běžícím pásu. Další křest ohněm následoval roku 1312, kdy se hrad pokusil dobýt Matúš Čák Trenčianský. Avšak ani on neuspěl a odešel s nepořízenou.

Mezitím pokračovalo střídání majitelů i další budování a rozšiřování sídla. Pracovali tu rovněž italští stavební mistři, vzniklo mimo jiné nové veliké nádvoří. V 15. století dosáhl hrad zhruba dnešní rozlohy. Tehdy nově zbudovaný tzv. Dolní hrad se na nějakou dobu stal sídlem vojsk Jana Jiskry z Brandýsa. Zhruba o sto let později pak byly ještě některé budovy přestavěny v renesančním stylu, ale poté přichází postupně úpadek. Šlechtě se už na hradech nelíbí a v duchu nové doby si raději buduje luxusnější a pohodlnější zámky. Na hradě nakonec zůstala jen vojenská posádka, ale i ta jej po požáru v roce 1780 opustila. Poté již mohutná stavba postupně chátrala a rozpadala se.

Zřícenině se naštěstí opět dostává pozornosti po roce 1970. Od té doby probíhá archeologický průzkum, konzervace, rekonstrukce a postupná obnova památky. Část objektu byla rovněž zpřístupněna veřejnosti, navíc je tu instalováno několik muzejních expozic. V současnosti proto můžeme obdivovat důmysl středověkých stavitelů a ocenit nezměrné úsilí prostých dělníků, které muselo být k vybudování tak rozlehlé stavby s tehdejšími prostředky zapotřebí. Spišský hrad je dobrým obrazem lidských dějin, spojujícím genialitu a vznešenost s potem a krví.

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 22 843 krát.