Jak Krásna Hôrka o svou krásu přišla

Jak Krásna Hôrka o svou krásu přišla

Nad obcí Krásnohorské Podhradie nedaleko města Rožňava se tyčí hrad Krásna Hôrka, který byl ještě donedávna jedním z klenotů Slovenského krasu a dělal čest svému jménu. V roce 2012 však tuto slovenskou národní kulturní památku vážně poškodil rozsáhlý požár. Přestože probíhají nákladné opravy, je hrad kvůli této nešťastné události nepřístupný a připomíná zříceninu.

Dominanta kraje

Hrad Krásna Hôrka leží v Rožňavské kotlině na jihovýchodě Slovenska nedaleko hranic s Maďarskem. Býval oblíbenou zastávkou při výletech do Slovenského krasu. Tento původně gotický hrad nechal okolo roku 1320 na místě starého opevněného hradiště postavit rod Mariássyovců, který koupil území Krásne Hôrky od rodu Bebekovců. První písemná zmínka o hradě tyčícím se na vrcholu výrazné vápencové homole v nadmořské výšce 568 m pochází z roku 1333. Hrad měl původně strážní funkci, měl sloužit k ochraně spišsko-gemerské obchodní cesty.

Střídání majitelů a neustálé úpravy

Původně měl hrad vzhled gotické tvrze, tvořila jej velká hranolová věž a obytný gotický palác. Tyto stavby byly situovány na nejvyšším místě kopce a byly obehnány opevněním. Severně od gotického paláce se rozkládalo hradní nádvoří s cisternou, v místě, kde najdeme dnešní horní hrad. Hrad se neustále rozšiřoval, byl dále opevňován a během své existence prošel několika úpravami. Postupně se na Krásne Hôrce vystřídaly také tři významné uherské šlechtické rody - Mariássyovci, Bebekovci a Andrássyovci.

V roce 1411 byla Krásna Hôrka obsazena vojskem Jana Jiskry z Brandýsa. Jakmile hrad opustil, vrátili se na něj Bebekovci, kteří nechali roku 1544 z důvodu obav před tureckou invazí vybudovat nové renesanční opevnění se třemi kruhovými baštami. Mezi baštami na východní straně nechyběla ani široká dělová terasa, na níž dodnes stojí děla odlitá mezi lety 1545 až 1547. Také interiér hradu dostal novou goticko-renesanční tvář. Autorem tohoto projektu byl italský architekt A. de Vedano, který se údajně zasloužil o výstavbu opevnění i u Fiľakovského hradu ve městě Fiľakovo na jihu Slovenska.

Fiľakovský hrad byl však Turky přeci jen dobyt a to za tiché podpory císaře. Jakmile se to Bebekovci dozvěděli, začali napadat císařova vojska a sídla jeho přívrženců. Rod však tímto konáním upadl v nemilost, jeho majetek byl zkonfiskován a příslušníci byli nuceni žít ve vyhnanství. V roce 1567 umírá Juraj Bebek, čímž vymírá celý rod Bebekovců. Krásna Hôrka propadla státu a dostala se pod správu hradních kapitánů. Hradním kapitánem se roku 1578 stává Peter Andrássy, který hrad dostává do dlouhodobého pronájmu a vrhá se do jeho finančně náročné přestavby.

Proměna v duchu renesance

Andrássyovci roku 1642 získali k hradu darovací listinu. Tento rod nechtěl jen posílit obranu hradu, ale snažil se jej proměnit na krásné a reprezentativní panské sídlo. Velké změny se tak týkaly nejen exteriérů, ale i interiérů hradu. Krásna Hôrka získala renesanční vzhled a roku 1676 se stala sídlem župy. V roce 1685 obléhalo neúspěšně hrad císařské vojsko. V 18. století hrad pozbyl na svém strategickém i vojenském významu a stal se soukromým sídlem rodu Andrássyovců. Další přestavba čekala Krásnou Hôrku v letech 1731 – 1770, kdy byl hrad upraven tak, aby co nejvíce vyhovoval tehdejším podmínkám bydlení.

První povstání z popela

Nešťastný byl pro hrad rok 1817, kdy jej zasáhl blesk a celý vyhořel. Přestože jej nechala Mária Andrássyova-Festetičová alespoň nouzově opravit, zůstal hrad téměř po celé jedno století neobydlený. Kompletní opravy se dočkal až v letech 1903 – 1906 díky Dionýzovi Andrássymu, který do něj následně umístil Muzeum rodiny Andrássy. Toto muzeum bylo v roce 1910 otevřeno pro veřejnost, samotný hrad již o čtyři roky dříve. Dionýz Andrássy se v roce 1904 zasloužil také o výstavbu secesního mauzolea nedaleko hradu. Mauzoleum bylo postaveno z různobarevných kusů mramoru, který byl do těchto míst dovezen z různých koutů světa. Uvnitř je krásně vyzdobeno a umístěn je v něm jak sarkofág D. Andrássyho, tak i jeho manželky Františky.

Vyhledávaný turistický cíl

Krásna Hôrka je od konce druhé světové války, tedy od roku 1945, majetkem státu. V roce 1961 se stala slovenskou národní kulturní památkou. Až do roku 2012 byla přístupná veřejnosti a patřila k nejkrásnějším hradům Slovenska. Nacházela se v ní expozice pojednávající o vývoji fortifikačního stavitelství od 13. do 18. století, také sbírky zbraní, bojové výzbroje a výstroje, velká knihovnou a také pobočka Muzea v Betliari.

Nečekaná zkáza díky neopatrnosti

V sobotu 10. března roku 2012 však postihla hrad katastrofa. Hrad byl patrně během neodborného vypalování trávy v jeho okolí postižen rozsáhlým požárem, který jej značně poničil. Stalo se tak poté, co byl hrad po osmiměsíční renovaci v dubnu 2011 opětovně otevřen veřejnosti. Shořela celá šindelová střecha hradu a její trámy se propadly do interiéru. Plamenům tak podlehla nová expozice v gotickém paláci i zvonice, kde se roztavily tři hradní zvony.

Alespoň v gotické části hradu bylo naštěstí zachráněno až 85% památek. Nepoškozeny zůstaly exponáty z rodového muzea, bytové zařízení hradu, sbírka zbraní a výstroje z 16. a 17. století a také interiér kuchyně v dolním hradě. Z dávného zařízení se podařilo dochovat rovněž vzácnou renesanční ornamentální pec. Všechny tyto hradní sbírky jsou dočasně uloženy ve Východoslovenském muzeu v nedaleké obci Betliar a v dalších muzeích. Pojišťovna odhadla škodu na osm milionů eur, což je 196 milionů korun.

Na opravách hradu se již dva roky intenzivně pracuje, práce jdou však pomalu. Stavbaři totiž musí jednotlivé části hradu rekonstruovat podle původních postupů a technologií. Počítá se tedy s tím, že první návštěvníci se na novou Krásnou Hôrku podívají až v roce 2016. Nezbývá tedy, než doufat, že Krásna Hôrka bude po opravách opět krásná!

- jap -

Článek byl zobrazen 15 193 krát.