Děvínský hrad – symbol slovenské historie

Děvínský hrad – symbol slovenské historie

V Bratislavské městské části Děvín se nacházejí ruiny stejnojmenného hradu, který představuje jednu z nejvýznamnějších památek ve slovenské historii. Má mimořádnou strategickou polohu na skále, nad ústím řeky Moravy do Dunaje a vytváří tak nepřehlédnutelnou krajinnou dominantu.

Oblast na hranicích Slovenska a Rakouska v minulosti obývali Keltové i Římané a již v roce 864 bylo na tomto místě vybudováno slovanské hradiště pojmenované po knížeti Rastislavu Dowinovi - Dowina. Z římského období vlády Trajána a Valentiana I. se zde dochovalo dokonce několik zděných staveb. Ve 13. století pak bylo hradiště doplněno mohutným hradem, který byl postupně rozšiřován a jeho výstavba trvala až do 15. století. V době vzniku byl hrad součástí velkomoravského pevnostního systému, stal se významným hospodářským a vojenským centrem. Byl strážcem důležitých obchodních cest - Podunajské a Jantarové, které vedly přes řeku Moravu. Po zániku Velké Moravy však ztratil na významu.

Do širšího povědomí se dostal teprve za rakousko-uherských bitev o Děvínskou bránu. Od 15. století se ve vlastnictví hradu vystřídala celá řada panovnických rodů – majiteli byli Garayovci, hrabata ze Svatého Jura a Pezinka, Báthoryovci a také Pálffyovci. Během staletí hrad prošel několika gotickými úpravami, byl doplněn o východní podhradí a nový obytný palác. Došlo také k budování mohutného opevnění, které odolávalo opětovnému nátlaku Turků. Jakmile však hrozba tureckého nebezpečí opadla, ztratil hrad na svém obranném významu.

Na počátku 18. století byl Děvín opuštěn a začal velmi rychle pustnout. Nejtragičtěji se do historie hradu zapsal rok 1809. Tehdy jej obléhala napoleonská armáda, která ho nakonec bez milosti vyhodila do povětří. Od roku 1836 se staly trosky Děvína oblíbeným místem výletů štúrovské mládeže. Ruiny zde ležely ladem po mnoho let, teprve v roce 1935 byl Děvín odkoupen Slovenským státem, který za něj dal symbolickou částku 1000 Sk. V roce 1936 byla ke stému výročí výletu mladých štúrovců na Děvín, umístěna na hradě pamětní tabule Ľudovíta Štúra. Tabuli zhotovil akademický sochař J. Pospíšil. Během dalších let probíhala na hradě rozsáhlá rekonstrukce, jejíž snahou bylo umožnit otevření Děvína pro širokou veřejnost. Po 2. světové válce zde byl vybudován amfiteátr a vznikla také tradice Všeslovanských dní.

Od 30. let 20. století se na hradě a v jeho okolí navíc realizuje důležitý archeologický výzkum, Děvín tak představuje jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit na Slovensku. Byly zde objeveny nálezy z 5. tisíciletí před naším letopočtem, odkryty byly základy křesťanského kostela, v blízkosti kterého se našlo 6 hrobů doplněných bohatým inventářem. Cennou památkou je rovněž fragment kamenného objektu z římského období připomínající antickou hrobku. Děvín - nepřehlédnutelná dominanta Bratislavy byla v roce 1961 vyhlášena národní kulturní památkou.

V dnešní době je hrad částečně zrekonstruován a i když zde neustále probíhá archeologický výzkum, je pro turisty celoročně přístupný. Děvín je tvořen několika částmi – předhradím, dolním, středním a horním hradem. V jednotlivých částech hradu jsou vyznačeny půdorysy objevených staveb. Suterén středního hradu ukrývá výstavní místnost. Součástí horního hradu, odkud se naskýtá krásný panoramatický výhled, jsou také částečně upravené jeskyně přístupné veřejnosti. V těchto jeskyních je k vidění stálá expozice, která nese název „Stavební vývoj hradu Děvín“. Seznámíte se tak s postupnými fázemi budování hradu a díky četným archeologickým objevům také s historickými skutečnostmi, které hrad doprovázely. Hrad Děvín je dnes pod správou Městského muzea v Bratislavě.

Návštěvníky hradu jistě upoutá osamocená věžička nacházející se pod horním hradem. Říká se jí Panenská věž a bývá s ní spojována legenda o lásce hradního pána Mikuláše a korutanské krásky Margarety. Rodiče Margarety však jejich vztahu nepřáli, proto Mikuláš svou vyvolenou unesl na svůj hrad. Hrad ale vypátral strýc nevěsty, který sem přijel se svým vojskem a chtěl Margaretu zpátky. Jelikož se dívka bránila, musela být násilím odvlečena. Statečný Mikuláš se však nevzdal, ozbrojence dohnal a v boji získal svou milovanou zpět. Konečně se tedy mohla konat svatba, mladý pár si však svého štěstí dlouho neužil. Po obřadu na hrad vpadl otec Margarety a nechal Mikuláše zabít. Nešťastná mladá nevěsta pak ze zoufalství skočila do rozbouřených vod Dunaje. Na tomto místě proto byla na její památku vystavěna krásná Panenská věž.

Městská část Děvín kromě hradu ukrývá ještě další významné historické památky, jako například kostel Sv. Kříže – Panny Marie z první poloviny 14. století. Původně jednolodní románský kostelík byl v průběhu rekonstrukcí a oprav doplněn o renesanční, gotické, barokní i klasicistní prvky. Dnes se pyšní mohutným gotickým trojlodím a hlavním oltářem, jež byl vysvěcen mezi lety 1810 – 1820. Během archeologického výzkumu byl pod dlažbou v sakristii objeven stříbrný poklad, který tvořilo 143 vzácných stříbrných mincí z období od roku 1543 - 1620.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 9 400 krát.