Červený Kláštor – domov létajícího mnicha

Červený Kláštor – domov létajícího mnicha

Červený Kláštor je nejvýznamnějším turistickým střediskem nacházejícím se ve slovenské části Pieninského národního parku. Symbolem obce se stal především jedinečný kulturně – historický objekt kartuziánského a kamaldulského kláštera, který zde stojí od roku 1319.

Obec leží na pravém břehu řeky Dunajec, na cestě mezi Špišskou Starou Vsí a městem Stará Ľubovňa, kde je zasazena do překrásné přírodní scenérie pod majestátní skalnatý vrch Tři Koruny (982 m. n. m.).  První písemná zmínka o obci pochází z roku 1344, kdy kolem původního kláštera začala vyrůstat další stavení. Tehdy se však nově vznikající dědinka jmenovala Uyvagas – Nová Ves.

Kamaldulové se podobně jako kartuziáni věnovali především včelaření, léčení nemocných, sběru léčivých rostlin a modlitbám. Oba tyto řády patřily k nejpřísnějším řeholím a žili asketickým způsobem života. K nejznámějším příslušníkům kamaldulského řádu patřil mnich Cyprián, který v klášteře působil v polovině 18. století. Šlo o všestranně nadaného a vzdělaného člověka, ale také o zkušeného lékaře. Do vědecké historie se zapsal sestavením dosud zachovalého herbáře, který měl na svou dobu velmi vysokou vědeckou úroveň. Tento herbář je dnes vzácným exponátem Muzea TANAPu v Tatranské Lomnici.

Do povědomí většiny lidí se však Cyprián dostal díky dávné pověsti. Ta vyprávěla o tom, jak mnich sestrojil prapodivný létající stroj připomínající ptáka, se kterým se z vrcholku Tří Korun snesl až k Morskému oku, což je v polských Tatrách, asi 40 kilometrů daleko. Tímto činem však tento „létající mnich“ pobouřil biskupa a další církevní vrchnost, proto byl zavřen na doživotní samotku za zdi kláštera. Pekelný létající stroj byl údajně spálen na hranici v nedalekém městečku Spišská Belá.

Samotný klášter má velmi bohatou historii, také proto byl vyhlášen Národní kulturní památkou. Jak již bylo zmíněno, jeho počátky sahají do první poloviny 14. století. Klášterní budovy byly údajně postaveny z červených cihel, proto se celému komplexu začalo říkat Červený Kláštor.  S příchodem roku 1563 byl klášter zrušen císařem Ferdinandem, protože byl vyhodnocen jako neužitečný v rámci společenských reforem a tak začal chátrat. V roce 1704 se ale opět stal církevním majetkem a o sedm let později jej dali kamaldulští mniši zrekonstruovat v barokním slohu.  Později k němu přistavili ještě věž a domky pro řeholníky. V té době zde vznikla pravděpodobně také nejstarší lékárna na Slovensku. Klášter znovu vzkvétal a stal se důležitým kulturním a národním centrem regionu. Největší zásluhy na jeho rozkvětu měl osvícenský páter Romuald Hadbavný, s jehož osobou je spojen první překlad Svatého písma do slovenštiny (1750) a také latinsko-slovenský slovník s 942 stranami (1763).

Po druhé světové válce byl celý areál přepsán do vlastnictví státu a v letech 1956 – 1966 byl úspěšně rekonstruován. V současné době je klášter přístupný veřejnosti a sídlí v něm muzeum s historickou a národopisnou expozicí a také lékárnickými sbírkami. Návštěvníci se zde dovědí rovněž zajímavé informace o páterovi Cypriánovi a celé oblasti Zamaguří. Muzeum je pobočkou Východoslovenského muzea Košice a od roku 1966 jsou zde nainstalovány muzejní expozice zaměřené na dějiny kláštera, jeho stavební vývoj, sociálně-hospodářské a kulturní podmínky života lidu tohoto kraje. K vidění jsou i ukázky z archeologického výzkumu kláštera, rodové oděvy a umění.

Součástí prohlídky kláštera je návštěva gotického klášterního Kostela sv. Antona pocházejícího ze 14. století, který je nejstarší a nejzachovalejší památkou v rozlehlém klášterním areálu. Je architektonicky nejvyspělejší stavbou komplexu, jeho podlouhlá loď má sedm křížových polí a dvě kaple. Hlavní oltář je barokní a byl postaven v roce 1745. Přestože je stavba barokní, je možné v ní rozpoznat ještě některé mnohem starší gotické prvky. V klášterní jídelně jsou na stěnách vidět zbytky pozdně gotických maleb z roku 1520.

Před vchodem do kláštera se rozkládá park, ve kterém se nachází 19 vzácných lip. Jde o chráněný areál s názvem Pieninské lípy, který byl vyhlášen v roce 1972 a má rozlohu 0,61 hektarů. V Červeném Kláštoru sídlí správa Pieninského národního parku (PIENAP), informační kancelář a najdete zde i přístav „pltí“ – dřevěných vorů. Plavba na pltích po řece Dunajec totiž patří k jedné z největších turistických atrakcí této lokality. Červený Kláštor je také dějištěm četných kulturních akcí, z nichž nejoblíbenější jsou Zamagurské folklórní slavnosti. Ty se zde pravidelně konají v červnu již od roku 1976 a součástí programu je i slavnostní otvírání splavu Dunajce. Program poté pokračuje v přírodním amfiteátru, který má kapacitu až 7000 diváků. Toto divadlo je umístěno na louce, přímo pod siluetou Tří Korun. Během dvoudenní slavnosti se na pódiu vystřídají desítky folklórních umělců a souborů, které předvádí goralské tance, písně a zvyky.

Pokud se vydáte ještě asi kilometr nad Červený Kláštor, v dolině potoka Lipník narazíte na Červený Kláštor – kúpele, dříve lázně Smerdžonka. Lázeňská osada vznikla okolo roku 1820 v blízkosti studeného pramene glauberovské sirné vody. Na počátku 20. století se sem sjížděla spišská smetánka a Smerdžonka tak byla v centru pozornosti bohatší společnosti. Za první světové války byly lázně zničeny, teprve v roce 1928 byly opětovně otevřeny pro veřejnost.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 8 919 krát.