Bytča – město v údolí Váhu

Bytča – město v údolí Váhu

Bytča je významné slovenské město v Horním Pováží. Okresní město Bytča leží převážně na pravém břehu řeky Váh v Bytčianské kotlině. Průmyslové město je známé výrobou lyží, saní a hokejek.  Město je situováno v Žilinském kraji na severozápadě Slovenska.

Ze severu Bytču ohraničují Javorníky a z jihu Súľovské vrchy. Malebný kraj Bytčianské kotliny je přitažlivý pro každého návštěvníka. Uspokojí jak milovníky historie a stavebních památek, tak i příznivce přírodních krás a turistiky.

Autor: Janos Korom

V Bytči podobně jako ve většině slovenských měst v minulosti byl nedostatek stavební plochy a domy stály blízko sebe. Čtvercové tržní náměstí v Bytči mělo několik domů, které patřilo panstvu, další se pronajímaly obchodníkům. Velká část většinou dřevěných domů bylo zničeno nebo značně poškozeno řadou požárů. Z původních středověkých měšťanských domů se ve větší míře zachovaly jen kamenné sklepy s valenou klenbou, svědčící o původních středověkých dispozicích jednotlivých objektů.

Na fasádách jednotlivých měšťanských domů, které ukončoval v mnohých případech dřevěný deskový štít s lomenicí, dominovaly jednoduché prvky. Novější městskou výstavbu z první poloviny 20. století charakterizují budovy bývalé Tatra banky (dnes objekt Slovenské spořitelny) z roku 1921 a bývalé Rolnické vzájemné pokladny, postavené v roce 1938.

Autor: Janos Korom

Monumentální stavba synagogy úzce souvisela s vysokým počtem židovského obyvatelstva v Bytči. Zděná stavba synagogy stála v Bytči už v roce 1801, ale její současná podoba je výsledkem stavebních aktivit židovské náboženské obce ze začátku 20. století. Portál hlavního vstupu má lemování do oblouku s vloženým geometrickým ornamentem a po stranách ho ohraničují sloupy s románskou hlavicí. Nad vstupní bohatě vyřezávanou dřevěnou bránou je mozaikový vitrážový světlík a nad ním kruhové okno s hvězdicovitou výplní. Celou výzdobu doplňuje malovaný hebrejský nápis. Bohužel, současný stavebně-technický stav této významné památky je velmi narušený a naléhavě vyžaduje zvýšenou pozornost a péči.

Původně gotický římskokatolický Kostel Všech svatých vytváří další významnou dominantu města. Kostel prošel ve své více než 700leté historii několika stavebními úpravami a přestavbami. Když ho později rozšířili a uskutečnila se jeho vlastně nejvýznamnější, tzv. thurzovská renesanční přestavba, existoval už několik století. Samotný vznik současného kostela je možné zasadit zhruba do druhé poloviny 13. století. Středověké vnitřní zařízení kostela se nezachovalo. Hlavní oltář s monumentální sloupovou architekturou dal postavit bytčanský rodák biskup Ondrej Marušek na konci 17. století. Typické renesanční valené klenby, zdobí nástěnná malba z 20. století s výjevy ze Starého a Nového zákona, scénou Poslední večeře a Ukřižování.

Autor: Janos Korom

V roce 1904 poškodil kostel velký a ničivý požár. Jihozápadně od kostela se nacházela samostatná stavba poměrně masivní a vzácné renesanční zvonice. Měla čtvercový půdorys. Zvonici, tak jako kostel opravili po požáru v roce 1904. V roce 1939 podle projektů architekta M. Harmince se uskutečnila opětovná přestavba kostela, zejména jeho věže.

Přesné datum výstavby menšího kostela sv. Barbory, který se nachází v prostoru městského hřbitova, není dosud celkem jednoznačně určen. Podle datování nástěnné malby v jižní stěně lodě, je možné vznik kostela určit rokem 1629. Není to však vůbec jisté, zda uvedený rok zhotovení malby je totožný s rokem výstavby chrámu. Je pravděpodobné, že v té době už stál a mohl být postaven na přelomu 16. a 17. století, v době přestavby velkého farského kostela.

Bytčanský hrad - renesanční zámek (NKP)
Bytča ukrývá ve svém středu jedno z nejvýznamnějších a architektonicky nejcennějších šlechtických sídel na Slovensku. Areál této národní kulturní památky se nalézá na jižním okraji historického centra města. Je tvořen renesančními i pozdějšími hospodářsko-správními budovami na předhradí, tzv. Sobášným (Svatebním) palácem (zámkem), ale především samotným renesančním zámkem.

Celý objekt renesančního zámku se skládá ze čtyř budov, kterou tvoří renesanční kostel se čtvercovým půdorysem a nádvořím, palác, budova přestavěná v klasicistním stylu a vstupní budova z konce 19. století. Stavební vývoj zámku sahá až do 13. století, kdy na tomto místě stál menší gotický hrad. Zámek si dodnes zachoval mnoho z opevněného hradu, zároveň však svým majitelům poskytoval maximální pohodlí. V roce 1611 zde soudili Čachtickou paní společně s jejími pomocníky, kteří pak byli na nádvoří popraveni. Sloužil zde také v císařské armádě pozdější zbojník Juro Jánošík.
Sídlo slovenského velmože a přívržence reformace, Františka Thurzy, postavil Kilián de Mediolano. Jiří Thurzo dal v sousedství zámku zřídit další stavbu "Svatební palác" pro své dcery (1601 - 1606). Palác sloužil především pro slavnostní příležitosti a svatební hostiny Thurzových šesti dcer, jak o tom vypovídá nápis s rokem výstavby 1601 nad hlavním portálem:

„Slovutný a velkomožný pán Juraj Thurzo z Betlenoviec, župan Oravské stolice, vůdce královských kališníků v Uhersku a rádce Jeho posvěceného císařsko-královského Veličenstva dal tento palác postavit z otcovské lásky pro svatební slavnost svých milých dcer, od Pána Boha mu darovaných – jak je Pán Bůh bude chtít tak dlouho živit – roku Pána 1601.“

Svatební palác svým architektonickým výrazem a celkovým uspořádáním plnil jen společenské funkce a v tomto smyslu patří mezi ojedinělé renesanční stavby v celé Evropě. Obě budovy kdysi zdobené sgrafity a malbami, s otevřenými loggiemi, jsou významnou památkou slovenské renesanční architektury. Od 60. let 20. století prochází zámek náročnou obnovou, která by mu měla dát zpátky podobu a lesk jakou měl za dob vlády slavného rodu Thurzů.

Dnes je v hlavních budovách zámku umístěn slovenský Státní oblastní archiv. Archív ukrývá řadu cenností a pokladů. Například pergamen s textem tzv. Esteřiny písně ze zaniklé synagogy, který vznikl v 8. století, nebo „cestovní pas“ řemeslníka ze 17. století, který ho opravňoval ke vstupu do Turecka. Samostatnou kapitolou jsou fotografie významných měšťanů z 19. století a skleněné desky s fotografiemi hradů zachycující například nedaleký Vršatec nebo Lednici.

Nedaleko města Bytča se nachází Sulovské skály. Je to oblast, kterou mají v oblibě nejen čeští turisté. Jsou zde značené stezky a pohodlně se po nich dostanete až mezi skalní vrcholky. Súľovský hrad, kdysi nazývaný Roháč neměl nikdy větší strategický význam. Byl to malý, pozorovací hrad se značným výškovým rozdílem horní a dolní části, které byly spojeny tunelovou chodbou vytesanou do skály. Sloužil na pozorování cest a jako úkryt cenností okolním zemanům a šlechtě v době vojenských bitev. Zajímavá je nejen poloha, ale i způsob a praktické přizpůsobení stavby přírodním skalním útesům, které byly součástí jeho zdiva a stěn.

Autor: Alexandra Rohanová

Článek byl zobrazen 9 893 krát.