Bratislavský hrad - dominanta hlavního města

Bratislavský hrad - dominanta hlavního města

Většina měst má nějakou charakteristickou stavbu, jejíž silueta je pro něj typická. Ani Bratislava není výjimkou. Na vyvýšenině nad Dunajem stojí známý Bratislavský hrad, nezaměnitelný svým čtvercovým půdorysem a čtyřmi věžemi, žertem přezdívaný „stůl vzhůru nohama". Ač je jeho historie velmi dlouhá, hrad je ve skutečnosti poměrně nový.

Ale jak to všechno začalo? V těchto místech je doloženo osídlení už od pravěku. Později přicházejí Keltové, kteří také na místě zakládají koncem 2. stol. př.n.l. oppidum. Kelty střídají Slované a dnešní Bratislava se ocitá nejdříve na území Sámovy říše a poté Velké Moravy. Už ve 2. polovině 9. století stály v místě hradiště kamenné stavby, konkrétně zděný kamenný palác na nejvyšším bodě hradní výšiny a bazilika na horní východní terase současného hradního areálu. Z roku 907 také pochází první písemná zmínka o Bratislavském hradu (Pressalauspruch) v Salcburských letopisech. Tento zápis se bohužel týká bitvy mezi maďarskými a bavorskými vojsky, kterou vyhráli prvně jmenovaní. Východní část Velké Moravy včetně Bratislavy se proto dostává pod maďarskou nadvládu, a to s různými výkyvy prakticky na mnoho stovek let.

V 15. století je Bratislavský hrad již poněkolikáté kompletně přestavěn, tentokrát v gotickém stylu, a to zejména vzhledem k opevňování západních hranic Uherska proti husitům.

V roce 1536 se Bratislava dokonce stává hlavním městem Uherska. Hrad proto na 200 let získává funkci sídla panovníka, místa korunovace uherských králů (korunovační klenoty bývaly uloženy v tzv. korunovační věži) a zasedání Uherského sněmu. Také přichází jeho renesanční přestavba.

Další rozsáhlé úpravy hrad „postihují“ ve století 17. a následně 18., kdy se z hradu stalo velké reprezentační sídlo uherského místodržitele. V roce 1784 se vládní úřady stěhují do Vídně a na hradě vzniká generální seminář, ve kterém kromě jiných osvícenských kněží studoval i první kodifikátor spisovné slovenštiny Anton Bernolák.

Význam hradu pak však postupně upadal, byly tu pouze kasárna, až roku 1811 zcela vyhořel. Teprve ve 20. století, přesněji v letech 1956 až 1968, je budova kompletně zrekonstruována, což bylo završeno podepsáním zákona o federálním uspořádání Československa v jeho komnatách.

A co dnes? Hrad a část jeho prostor jsou přístupné veřejnosti.V budově jsou reprezentační místnosti pro potřeby prezidenta a parlamentu Slovenské republiky, pořádají se zde různá setkání a mezinárodní summity. Také tu najdeme několik expozic, spadajících pod Slovenské národní muzeum. Je to především Historické muzeum se sbírkami nábytku, výtvarného umění, hodin, historických zbraní, skla, porcelánu, stříbra apod. Dále je zde Archeologické muzeum, podle očekávání vystavující různé cenné nálezy vztahující se k dějinám Slovenska a další předměty. A konečně můžete na hradě zavítat ještě do Hudebního muzea, jehož sbírky mají opět vztah převážně ke slovenské hudbě a kultuře. Kromě stálých expozic hostí hrad četné krátkodobější výstavy. Bližší informace u muzejních sbírkách a akcích najdete na stránkách www.snm-hm.sk.

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 6 683 krát.