Autem na Slovensko

Autem na Slovensko

Slovensko není co do rozlohy nijak velkou zemí, proto se vyplatí ji navštívit vlastním autem. Nemusíte zde překonávat žádné obrovské vzdálenosti a navíc, ceny jsou zde srovnatelné s našimi. Většina lidí mířících na jižní Slovensko využívá trasu vedoucí přes Brno až do Bratislavy. Odtud pak mohou pokračovat prakticky kamkoliv – na západní Slovensko, do Vysokých i Nízkých Tater až na Slovensko východní.

Obyvatelé severní Moravy pak většinou přijíždějí po trase přes Třinec do Žiliny, zatímco obyvatelé střední Moravy volí cestu přes Uherské Hradiště a Uherský Brod až do Trenčína. Celoročně je otevřeno 10 hraničních přechodů, mezi nejfrekventovanější patří dálniční u Břeclavi, dále přechod v Hodoníně a v Jablunkově. Občané České republiky mohou překročit hranice se Slovenskem na kterémkoli přechodu bez jakýchkoli formalit - postačuje platný občanský průkaz, kde je vyznačeno státní občanství. Z kterékoliv části ČR se na Slovensko autem dostanete nejpozději za půl dne.

Silniční síť je na Slovensku poměrně dobře rozvinutá a kvalitní. Celkově je zde téměř 18 000 km veřejných pozemních komunikací, z nichž asi 17% tvoří cesty první třídy. Dálniční síť dnes zahrnuje přes 200 km cest a stále se rozšiřuje. V nejbližších letech má být dokončena výstavba dálnice D1, která povede Bratislavy přes Žilinu, Ružomberok, Poprad a Prešov do Košic. Vznikne tak souvislý dálniční tah, který bude spojovat Slovensko od jeho západních hranic až po východní. Bratislava tak bude mít kromě Prahy také přímé dálniční spojení také s rakouskou Vídní a maďarskou Budapeští. Některé dálniční úseky jsou již v provozu, stejně jako tunel nedaleko Prešova. Značení cest odpovídá evropským normám. Každé české auto musí být povinně označeno nálepkou CZ. Pokud se vydáte na Slovensko s vlastním karavanem, neměli byste u něj překročit tyto rozměry – výška 4 m, šířka 2,5 m a délka 18m.

Dálniční úseky určené pro motorová vozidla jsou zpoplatněné, proto musíte k jejich využívání zakoupit dálniční známku. Známky se prodávají na poštách a benzinových pumpách. Na Slovensku je několik rychlostních komunikací. Maximální povolená rychlost je na dálnici 130km/h, ve městě 50km/h a mimo město 90km/h. Za vysoké překročení této rychlosti vám mohou slovenští policisté na místě odebrat řidičský průkaz, v lepším případě jen udělit pokutu. Vysoké pokuty se udělují také za předjíždění v místech, kde je to zakázáno.

V zimním období se doporučuje mít na autě zimní výbavu, a to nejen v horských oblastech. S ledovkou musíte počítat i v nížinách, v některých oblastech jsou kromě zimních pneumatik povinné dokonce sněhové řetězy. Na Slovensku je před jízdou zakázáno požívat alkohol, hranice alkoholu v krvi je 0 promile. K předepsané výbavě vozidel patří lékárnička, vlečné lano, výstražný trojúhelník a funkční rezervní kolo. Na všech sedadlech v autě musí být použity bezpečnostní pásy, děti do 12 let a osoby menší než 150 cm nesmí sedět při jízdě na předních sedadlech. Mobilní telefon je možné za jízdy použít jen se sadou hands-free.

Od 1. února roku 2009 začne na Slovensku platit nový silniční zákon, který by měl zajistit větší bezpečnost nejen řidičům, ale také cyklistům a chodcům. Byla snížena například maximální povolená rychlost v obcích z 60 na 50 kilometrů v hodině, na dálnicích se zase nesmí jet pomaleji než 80km/h a zavedeno bylo také povinné celoroční svícení. Zákon rovněž upravuje užívání zimních pneumatik u automobilů do 3,5t. V období od 15. 11. do 31. 3. musí být auta vybavena pneumatikami se zimním vzorkem, pokud je na silnici souvislá sněhová pokrývka, led či námraza. Cyklisté musí nově nosit ochranné přilby při jízdě mimo obec, děti do 15 let i v obci.

Do zákonu se dostal také zákaz používání mobilního telefonu nebo přehrávače chodci, kteří se vyskytují na vozovce. Úpravy v zákoně se dotýkají také řidičů kamionů, nákladní auta nad 7,5 tuny mají totiž úplný zákaz předjíždění. Také se zpřísnily tresty za nedodržování silničních pravidel, nově tak budou moci pokuty dosahovat výše až několika tisíc eur. Pokutováni však mohou být i neukáznění řidiči, kteří vyhodí z auta nějaký předmět, budou hlukem obtěžovat ostatní, nechají auto zbytečně se zapnutým motorem nebo projedou kaluží, která zašpiní kolem procházejícího chodce.

Síť benzinových pump je na Slovensku poměrně hustá. Na prodej bývá benzín s označením UNI 91, UNI 95, NAT 95, NAT 98 a motorová nafta. Benzíny UNI 91 a UNI 95 jsou univerzální pro všechny typy vozidel s benzínovým motorem. U vybraných čerpacích stanic lze dostat i bezolovnatý benzín Super Plus 98. Benzín je na Slovensku však o něco dražší než v České republice, proto se doporučuje nakoupit jej ještě před odjezdem u nás. Některé čerpací stanice na mezinárodních silnicích nebo ve velkých městech mají otevřeno 24 hodin denně. Seznam LPG stanic je možno získat od autoklubu NAMK. Ve větších městech a v turistických oblastech některé čerpací stanice akceptují kreditní karty.

Parkování ve městech a turistických centrem je zpravidla zpoplatněné a je umožněno jen na vyhrazených místech. Pokud zaparkujete v zakázané zóně, můžete očekávat vysokou pokutu, odtáhnutí nebo zablokování vozidla. Na Slovensku se zatím nepoužívá bodový systém.

Kempy na Slovensku tvoří důležitou součást turistické infrastruktury. Jsou rozděleny do tří kategorií podle vybavenosti a počtu hvězdiček. Najdete zde poměrně luxusně vybavené kempy, ale také ty nejskromnější, záleží tedy jen na vás, kolik chcete do ubytování investovat. Většina kempů je otevřena během hlavní sezóny od 15. 6. do 15. 9., některé však otevírají již o měsíc dřív a mnohé jsou otevřeny dokonce celoročně.

Kempy nabízí kromě ubytování také možnost stravování a využívání sociální zázemí jako sprchy a WC. Mnohá místa zajišťují také sportovní a společenské využití. Ubytování je umožněno v chatkách, bungalovech, ve vlastním stanu, karavanu či obytném přívěsu. Ceny se odvíjí podle dostupného vybavení, většinou jsou však poměrně nízké. Dospělý člověk v chatce zaplatí max. 3 euro za noc, za stan, karavan a auto kolem 2,50 euro.

Volné kempování na k tomu nevyhrazených místech je zakázáno a porušení tohoto zákazu se trestá pokutou. Zakázáno je také spát v karavanech na místech, která nejsou určena pro kempink. Téměř všechny kempy nabízí možnost pobytu s karavanem. Nejvíce kempů se nachází v okolí turisticky atraktivních lokalit, jako jsou horské oblasti Vysokých a Nízkých Tater, Malé a Velké Fatry, Slovenského Ráje nebo v okolí větších měst. Hojně vyhledávané jsou pro letní rekreaci také oblasti kolem velkých vodních ploch. Největším kempinkem na Slovensku je Eurocamp FICC v Tatranské Lomnici ve Vysokých Tatrách, který nabízí ubytování v průběhu celého roku - http://www.eurocamp-ficc.sk

Skvělými stránkami, kde se dozvíte mnoho potřebných informací nejen o ubytování, a kempování na Slovensku jsou: www.slovakia.travel nebo www.abcslovensko.sk. Rozsáhlý přehled kempů na Slovensku najdete na také na stránce www.skonline.sk/camping.html

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 25 576 krát.