Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Žilina

Žilina je centrem severozápadního Slovenska a je jedním z největších měst Slovenské republiky. Je sídlem orgánů Žilinského samosprávního kraje, jednoho z osmi krajů Slovenska. Žilinský kraj zahrnuje historické oblasti Pováží, Kysuce, Liptov, Orava a Turiec. Okres Žilina má 815 km2 a počet obyvatel přes 85 tisíc (k 1. 1. 2006).

Vzdálenost z Bratislavy, hlavního města Slovenské republiky je 200 km. Žilina je největším městem ležícím na řece Váh. Město Žilina leží v údolí řeky Váh v Žilinské kotlině, na soutoku Váhu s řekami Kysuca a Rajčianka. Žilinská kotlina se nachází mezi pohořími Malá Fatra, Strážovské vrchy, Sulovské vrchy, Javorníky a Kysucká vrchovina.

Přehled dějin ve zkratce
5. st. n. l. - Naši předkové se usídlili na území města – nález obydlí púchovské kultury v Závodí (Pod Skalkou), staroslovanská keramika v části Frambor.
1208 - První písemná zmínka o území města – terra de Selinan, v souvislosti s ohraničením jejího území vůči území Hričova. Vzpomíná se také obec Bánova (predium bani).
1244 – První zmínka o území Brodna (Brodi)
1297 – Město se v záznamech uvádí jako Žilina
před 1300 – Vznik města v prostoru dnešního Mariánského náměstí
1312 – Žilina podle záznamů byla už městem
1321 – Žilina svobodné královské město, výsady udělil král Karel I. Robert z Anjou dne 12. července
1321 – První písemná zmínka o území Budatína (Badacin) v souvislosti s vybíráním mýta.
1325 – Ján Pezold – první známý žilinský rychtář
1379 – Nejstarší známá pečeť města Žilina – originál listiny z 8. března 1379 se nacházel v maďarském archivu v Budapešti
1381 – Privilegium pro Slavis – vydal král Ludovít I. Velký během návštěvy Žilidny dne 7. května 1381. Král zrovnoprávnil Slováky a Němce v městské radě.
1390 – Zmínka o městečku Žilina a u ní ležící starodávný hrad (oppidum Zelyna et antiquum castrum)
1400 – První písemná zmínka o farním kostele
1431 – Husité Žilinu dobyli, vypálili a vydrancovali
1451 – První zápis ve slovenském jazyce v Žilinské knize
1488 – Vznik artikul cechu kožešníků – jako prvního cechu v Žilině
1542 – Žilinská akademie – první zmínka o protestantském gymnáziu v Žilině
1587 – První známá epidemie moru, která se později několikrát opakovala
1610 – Žilinská synoda – celoslovenský sněm evangelíků
1667 – Žilina se stala zastávkou poštovního vozu na trase Nolčovo – Těšín
1691 – Jezuité zřídili v Žilině nižší gymnázium v prostoru dnešního Sirotára
1738 – Na památku dovršení rekatolizace ve městě Žilina byla postavena na dnešním Mariánském náměstí socha Immaculaty
1833 – Byl otevřen žilinský sirotčinec, který zřídil biskup Jozef Vurum (odtud název Sirotár)
1848 – Velký požár zničil téměř celé město
1858 – Město postihlo velké zemětřesení (15. ledna)
1883 – Dokončená Povážská železnice do Bratislavy (1. listopadu)
1891 – První velký průmyslový podnik v Žilině, dnešní Slovena, začal svou výrobu
1892 – Začátek chemické výroby v továrně Hungaria, později Povážské chemické závody, dnes Aquachémia, a. s.
1899 – Začátek železniční doprav na trati Žilina – Rajec (10. říjen)
1906 – Začátek papírenské výroby v továrně, dnešní Tento, a. s.
1911 – Žilina dosáhla počet obyvatel 10 tisíc a podle zákona se stala městem se zřízeným magistrátem
1919 – Založení tělovýchovné organizace – Sportovního klubu (SK) Žilina (24. listopadu)
1938 – Vyhlášení autonomie Slovenska (6. října)
1942 – Zřízeno drátenické muzeum v prostorách radnice města
1949 – Od 1. ledna 1949 byla Žilina krajským městem. Slovensko bylo do roku 1960 rozdělené na 6 krajů.
1959 – Začátek výstavby prvních panelových domů v Žilině na Hlinách
1960 – Vysoká škola dopravní (dnešní Žilinská univerzita) se z Prahy stěhovala do Žiliny
1970 – K Žilině byly připojeny samostatné obce Bánová, Bytčica, Povážský Chlumec, Strážov a Trnové. Žilina měla 54 379 obyvatel.
1974 – Založen Státní komorní orchestr v Žilině (2. listopadu)
1976 – Lietavská Lúčka a Porúbka se staly součástí města Žilina. Byla založena Povážská galerie umění.
1980 – Město Žilina mělo 70 025 obyvatel – po přičlenění dalších obcí
1987 – Dne 11. září vláda Slovenské republiky vyhlásila historické jádro města za Městskou památkovou rezervaci.
1996 – Žilina se dne 15. srpna opět stala krajským městem. Slovensko je podle nového členění rozdělené na 8 krajů.
1997 – Velká povodeň 8. července postihla všechny okrajové části města
2004 – Dne 7. dubna byl položen základní kámen pro výstavbu automobilky KIA
2005 – Obnovení letecké linky Žilina – Praha (Ruzyně) dne 15. července
2006 – Hokejisté MsHK Žilina se stali 21. dubna poprvé v historii mistry Slovenska
2006 – Začátek výroby vozidel značky KIA dne 7. prosince.

Procházka městem

Historické jádro
Historické jádro města tvořilo od vzniku města jeho nejdůležitější část. Pro své všestranné hodnoty bylo vyhlášeno v roce 1987 za městskou památkovou rezervaci. V historickém jádru se nachází mimo centrálního prostoru – náměstí – i devět ulic, které začínají na tomto náměstí a dalších dvanáct ulic, které na ně navazují.

Charakteristickým znakem historického jádra je jeho zachovalý původní středověký půdorys a gotická urbanistická struktura, obohacená o novější kulturní vrstvy s cennými architektonickými a dalšími hodnotami. Vyjádřením těchto hodnot je zařazení velkého množství objektů mezi chráněné kulturní památky a jejich zápis do Ústředního seznamu kulturních památek.

V současnosti je v tomto seznamu zařazených 52 staveb, což je důkazem významu žilinského historického jádra. Historické jádro prošlo z hlediska architektur několikai etapami vývoje. Mimo sakrální stavby tu byly obytné měšťanské domy, které mají zejména na náměstí gotický základ. V období renesance přestavěli domy na náměstí, Radniční ulici a Hodžové ulici a vytvořili podloubí, které tvoří žilinské specifikum, na Slovensku jedinečné. Další slohy v historickém jádru tvoří klasicismus, secese, pseudoslohy i moderna, které dotvářejí a mění současná přestavba i nová výstavba.

Podle dosud publikovaných názorů, vznik a počátky městského zřízení souvisí také se vznikem historického jádra na konci 13. a na začátku 14. století. Kruhovitý půdorys města s pravidelnou sítí ulic kolem čtvercového náměstí vznikl podle některých názorů během 14. století.

Mariánské náměstí
Je to historicky a stavebně nejcennější ucelený soubor v Žilině. Jeho čtvercový charakter rozměru asi 100 x 100 m se zachovalým podloubím, je jedinečný na celém Slovensku a vytváří zvláštní atmosféru pro jeho návštěvníky. Náměstí bylo od vzniku města obchodním tržním centrem, sídlem městských orgánů a nejbohatších měšťanů a obchodníků. Celkově se na náměstí nachází 32 staveb. Některé mají gotické sklepy. Na nich postavené renesanční stavby vznikly po velkém požáru v roce 1521 v průběhu 16 a 17. století a vytvořili jednotnou stavební linii, která se zachovala dodnes.

Přestavby v druhé polovině 19. století, které vznikly jako důsledek požáru v roce 1848, zemětřesení v roce 1858, ale zejména požáru v roce 1886, narušily původní renesanční zástavbu. Postupnou obnovou střech se štíty, které na celém náměstí shořely v roce 1886 dostávalo náměstí svůj původní charakter.

Významná byla celková rekonstrukce náměstí v letech 1995 až 1997. Dvě, dnes obnovené studně sloužily na zásobování vodou až do začátku 20. století. Hloubka vody v nich je asi 12 m pod povrchem terénu.

Socha Neposkvrněné Panny Marie – Immaculaty
Je dominantou středu náměstí od roku 1738, která je umístěná na podstavci s reliéfem sv. Floriána. Barokní sochu postavili na počest dovršení rekatolizace ve městě. Poslední oprava sochy byla dokončená v roce 2003. Podle archeologických výzkumů z let 1966 a 1995 byly v prostoru před sochou víceré stavby z 13. až 18. století. Zuhelnatělé zbytky stavby ze začátku 15. století, které se našly v roce 1966, dovolují předpokládat, že jde o původní žilinskou radnici, zničenou za pobytu husitů v letech 1431 a 1433.

Z náměstí se v posledních letech stalo skutečné srdce města, oblíbeným místem setkání a odpočinku. V letních měsících dodávají náměstí svoje kouzlo restaurační terasy, které jsou velmi oblíbené u Žilinčanů i návštěvníků města.

Radnice města
Nachází se na východní straně náměstí. Budova prošla několika stavebními úpravami. Radnice se poprvé vzpomíná v písemnostech města v roce 1479 jako dům žilinského rychtáře – fojta – Petra Polláka. Spor o tento dům mezi dědičným rychtářem a žilinskými měšťany řešil král Matěj Korvín (1458 – 1490) rozhodnutím, aby žilinský dědičný rychtář Blažej Podmanický dům Žilinčanům vrátil. Město dům však definitivně získalo až v roce 1509 od majitele Strečnianského panství Jána Podmanického.

Radnice má tři stavební fáze. Z původní, středověké, se zachovaly sklepy pod přední částí domu, z další renesanční fáze se zachovaly sklepy pod arkádami. Po asanaci horních částí domu v roce 1893 radnici přestavěli z původního měšťanského domu do dnešní podoby – k reprezentačním účelům města. Poslední opravou v letech 1992 a 1993 získala radnice svoji současnou podobu. Nacházejí se zde reprezentační místnosti města, kde zasedá městské zastupitelstvo, konají se zde svatby a mnohá slavnostní setkání. Je zde také kancelář primátora města. Na budově radnice je pamětní tabule připomínající listinu Privilegium pro žilinské Slováky.

Severní strana náměstí se jako jediná zachovala původní strukturu domů na deseti parcelách (domy č. 9-18). Jejich převládající sloh je převážně renesanční. Všechny prošly úpravami po požáru v roce 1886. Na nároží budovy číslo 18 se ve výklenku nachází plastika Sedmibolestné Panny Marie s ukřižovaným Kristem, která je jedinečnou na celém náměstí.

Západní strana náměstí má v současnosti šest objektů – č. 19 až 24. Nejvýznamnějším objektem je kostel sv. Pavla – apoštola a klášter jezuitů s čísly 22 a 23. Jezuité přišli do města kolem roku 1654 jako misionáři. V roce 1691 zde zřídili nižší gymnázium, které nepřetržitě existuje dodnes, přestože pod rozličnými názvy. Výstavby stavby jezuitské rezidence – kláštera a kostela byla dokončená v roce 1754. Dvou věžová barokní stavba kostela je jednolodní. Výška věží je 32 metrů. Hlavní oltář je barokní z poloviny 18. století, obraz svatého Pavla apoštola je od Jozefa Božetěcha Klemense (1817 – 1883), významného slovenského malíře 19. století. Dva boční oltáře jsou z 18. století, jako také barokní kazatelnice. Obrazy na stěnách představují svatého Josefa, svatého Ignáce z Loyoly a Ukřižování.

Rezidence jezuitů, kteří postavili společně s kostelem, má tři části – hlavní čtyř křídlový objekt kolem rajského dvora, spojovací křídlo a zadní křídlo bývalé sýpky. Celý objekt má tři podlaží. Od roku 1833 byl v budově sirotčinec Nitranského biskupství (odtud název Sirotár). V roce 1950 budovu vyvlastnil stát, v současnosti objekt patří opětovně církvi, sídlí zde Menší bratři františkáni – kapucíni. Na objektu je pamětní tabule věnovaná zakladateli sirotčince, nitranskému biskupovi Jozefovi Vurumovi (1763 – 1838).

Dolní val
Dolní val patří k neodmyslitelné součásti městského jádra. Název val – Horní i Dolní – vznikl podle opevnění, které obklopovalo město od 15. století a společně s Horní a Dolní bránou ochraňovaly město a umožňovaly výběr mýtních poplatků. Název je německého původu, používal se na pojmenování obnovených městských hradeb v roce 1708 během stavovských povstání. Tyto valy v roce 1712 odstranily a po jejich zasypání jsou dnes Dolní val a Horní val, které zcela obklopují městské jádro.

Horní val
Nejvýznamnějším a nejstarším objektem na ulici Horní val je římskokatolický farní kostel Nejsvětější trojice. Z velkou pravděpodobností v blízkosti a částečně na místě tehdejšího kostela – stál od 13. století hrad, o kterém máme písemné zprávy od roku 1318 do roku 1454. Archeologický průzkum ukončený v roce 2002 potvrdil však jen existenci starších objektů kostela. Jednolodní stavbu zakončili na východě půlkruhovou apsidou a na západě věží vysokou 51 metrů. V roce 1762 přibyla na západní straně Kaple sv. Jana Nepomuckého s jeho sochou. Poslední větší přestavba tohoto kostela byla v letech 1942 a 1943. Trojlodní kostel, původně gotický, má po přestavbě renesanční charakter.
Hlavní oltář Nejsvětější Trojice je z roku 1697, obraz namaloval Jozef B. Klemens v roce 1870. Obraz tohoto autora, Panna Marie, se nachází na levém oltáři společně se sochou sv. Jozefa a sv. Floriána na pravém bočním oltáři je jeho obraz Ukřižování. U vchodu do kostela je socha sv. Anny Františka Štefunku.

Další dominantou města je Burianova věž, vysoká 46 m. Je to vlastně zvonice blízkého římskokatolického farního kostel. Tuto renesanční stavbu postavil kolem roku 1530 tehdejší majitel Žiliny Burian Světlovský z Vlčnova. Při úpravě římskokatolického kostela v roce 1890 dostala i tato věž dnešní charakter, v roce 1941 byla vybudován nový vyhlídkový ochoz.

Farská ulice a Farské schody
Farské schody vznikly na začátku 20. století jako spojnice železniční stanice přes dnešní Národní ulici s Farskou ulicí a s náměstím. Na Farských schodech tak vznikla další obchodní ulice, architektonicky dořešená do současného stavu přebudováním balustrády v roce 1941 až 1945. Farská ulice existovala jako spojnice náměstí s farským kostelem od středověku. Poslední rekonstrukce těchto prostor byla ukončená v roce 2002.

Bacherova vila
Na rohu ulice J. M. Hurbana a Hodžové ulice, je postavený dům číslo 20. Původně ho postavili pro poštu. Od roku 1911 tu byla Úvěrová banka, přejmenovaná od roku 1919 na Slovenskou banku, v čele které stál Andrej Bacher, významný slovenský vlastenec. V budově sídlil od 12. 12. 1918 ministr s plnou mocí pro správu Slovenska MUDr. Vavro Šrobár a jeho úřad. Připomíná ho pamětní tabule z roku 1928.

Radniční ulice
Je to stará původní ulice historického jádra, pojmenovaná podle městské radnice, která sloužila městským potřebám od 15. století. Samotná radnice je však umístěná na náměstí. Zadní část radnice je už na této ulici. Jednotlivé domy na ulici byly přestavěné. Dominantní je tu rohový dům na rohu s Bottovou ulicí, který znají staří Žilinci jako Folkmannův dům, podle původního majitele budova. Tento dům má na věži měděnou ceduli s datem 11. 8. 1886. Připomíná velký požár, který zničil město. Mimo náměstí má jen tato ulice a Hodžova ulice zachovalé podloubí.

Širší centrum města

Hollého ulice
Na Hollého ulici se nachází Dům Matice slovenské. Od svého postavení sloužil pro víceré účely. V roce 1994 Městské zastupitelství v Žilině rozhodlo o tom, že budovu předá Matici slovenské za symbolickou 1 Sk, aby se v ní zřídil Dům Matice Slovenské, a poskytlo také finance na rekonstrukci budovy. Město podporuje činnost této instituce, kde se konají různé výstavy, přednášky a sídlí zde středisko zahraničních Slováků.

Kostel sv. Barbory a klášter františkánů
Je významnou dominantou ulice J. M. Hurbana. V roce 1701 pozval uherský kníže Pavel Esterházy františkány také do Žiliny. První příslušníci Řehole menších bratrů přišli do Žiliny v roce 1704. V roce 1723 začali v Žilině s výstavbou barokního kláštera františkánů a kostela sv. Barbory. Věž přistavěli ke kostelu v roce 1728. Celou stavbu františkánského kláštera a kostela dokončili v roce 1731. Hodnotné je vnitřní barokní zařízení a barokní výzdoba. Jsou to oltáře, sochy, kazatelnice, hladké i točené postranní sloupy i oltářní obrazy. Oltářní obrazy maloval zdejší františkán Konrád Švestka na konce 19. století. Na obraze patronky kostela – sv. Barbory, který je součástí hlavního oltáře, je namalovaná také věž Budatínského zámku tak, jak v té době vypadala – bez střechy. Součástí původního interiéru kostela je loretánská kaple. Vzácná je dvojice varhan, které postavil Peregrin Werner v polovině 18. století. V kostele se konají varhanní koncerty. V roce 1950 byli františkáni z kláštera násilně vystěhovaní. Dnes jim patří opět, zatím zde sídlí Konzervatoř. V žilinském františkánském klášteře studovali a působili mnohé významné osobnosti, jako například skladatel Edmund Pascha (1714 – 1772).

Rosenfeldův palác (dům č. 28)
Tato významná památka secesní architektury byla postavena v roce 1907. Měl být zmenšenou napodobeninou vídeňského zámku Belveder. Od 20. let zde sídlily banky. Na začátku 50. let zřídili v této budově Pionýrský dům. Dnes tu sídlí Centrum volného času Spektrum, kde může mládež v mnohých zájmových kroužcích rozvíjet své vědomosti a osobnost.

Synagoga
Byla postavena v roce 1931 na místě staré synagogy z roku 1860. Postavená je podle projektu, jehož autorem byl významný berlínský architekt Peter Behrens. Funkcionalistická architektura s maurskými prvky zařazuje tento objekt k ojedinělým stavebním památkám z celoslovenského hlediska. V současnosti je v objektu kino Centrum. Na budově je umístěná pamětní tabule na počest Židům, kteří zahynuli v německých koncentračních táborech.

Významné části města

Budatínský zámek
Budatínský zámek jako strážní hrad vznikl v polovice 13. století. Jeho nejstarší částí je válcovitá věž vysoká 20 m a hrubá 2 m. Věž je písemně vzpomínána v roce 1323. Postavit ji dali pravděpodobně Balašovci, po nich ji měl Matúš Čák, později měli zámek v državách panovníci. Od roku 1438 měl zámek a panství ve vlastnictví Ján z Hatného a tento rod ho vlastnil do roku 1510. Potom ho s přestávkami vlastnil rod Suňogovců až do roku 1798, zámek získali Csákyovci a vlastnili ho do roku 1945, kdy byl zestátněn. Posledním majitelem z tohoto rodu byl od roku 1907 Gejza Csáky. Během revolučních bojů zde ve dnech 11. 12. 1848 až 2. 1. 1849 bojovali vojska slovenských dobrovolníků v čele s Jozefem Miloslavem Hurbanem a s Ľudovítem Štúrem, po boku císařských vojsk, proti maďarským gardám. V roce 1849 jako také v roce 1945 došlo ke zničení inventáře zámku. Od roku 1956 sídlí v zámku Povážské muzeum, které zde má stálé expozice drátenictví, dějin Žiliny a archeologie.

Zámek se skládá z vlastní budovy a předhradí. Vlastní budova zámku má věž, kolem které jsou přistavěny tři křídla zámku. Renesanční úpravy věže udělali Suňogovci v polovice 16. století společně s úpravami dvou křídel zámku. Později postavili místo bývalého opevnění barokně-klasicistický palác a dali upravit také park. V parku vysadili také cizokrajné rostliny, mezi nimi i platany, které jsou dodnes zachovalé. Po požáru v roce 1849 neobnovili západní křídlo zámku, ale vystavili na nádvoří novou klasicistní budovu pro hospodářské účely.

Trnové
Římskokatolický kostel svatého Jiřího se vzpomíná už v roce 1582. Je to dřevěná srubová stavba gotického typu. Kostel je jednolodní a vlastní věž je přistavěná. Na střeše je šindel. Interiér tvoří barokní oltář, socha sv. Jiřího. Z 18. století je také lidová plastika Panny Marie. Dva zvony jsou ze začátku 17. století. Nový kostel sv. Cyrila a Metoděje postavili v roce 1994.

Dubeň a Straník
Vrchy Dubeň (613 m n. m.) a Straník (769 m n. m.) jsou součástí žilinského lesoparku. Dubeň se nachází za řekou Váh, přímo nad centrem města. Odtud název pro Žilinu – město pod Dubňom. Z kopce je výborný výhled na město (nejlepší přístup z Budatína pěšky na hlavní hřeben po červené značce.). Straník je ideálním místem pro paragliding. Pro tento sport jsou na Straníku nejlepší podmínky na Slovensku, vyhledávají ho také sportovci ze zahraničí. V obci Zástranie na svahu Malého Straníka jsou lyžařské vleky, Tatrapoma H 80 (délka 500 m, převýšení 150 m) a EPV-300 (délka 267 m, převýšení 65m).

Současnost
Žilina je hlavním městem Žilinského kraje, sídlem obvodu a okresu. Území okresu Žilina se nachází v severozápadní části Slovenska, v oblasti Pováží, v Žilinské kotlině ohraničené pohořím Javorníků, Kysuckou vrchovinou, Malou Fatrou a Sulovskými vrchy. Město Žilina se nachází v údolí řeky Váh v Žilinské kotlině, na soutoku Váhu s řekami Kysuca a Rajčianka. Tím je město Žilina předurčené jako hospodářské, obchodní a kulturní centrum Žilinského kraje. Je třetí nejvýznamnější metropolí Slovenska.

Žilina, hlavní město Žilinského kraje si společně s krajem udržuje pozici stabilně na druhém nebo třetím místě v hrubém domácím produktu na hlavu obyvatelstva. Ekonomický potenciál potvrzuje také to, že Žilina má po Bratislavě největší počet živnostníků na tisíc obyvatel, a co se týče akciových společností a s. r. o., je na třetím místě na Slovensku. Slovenská obchodní a průmyslová komora v Žilině je druhá největší na Slovensku. Ekonomický rozvoj Žiliny souvisí s kontextem ekonomického rozvoje Slovenské republiky. Během nezávislosti SR, za posledních 15 let Slovenská republika a také Žilina dokázaly rozvíjet zemi, zajistit stabilitu i ekonomický rozvoj města.

Školství
Nejvýznamnější školou je Žilinská univerzita, která má sedm fakult, na kterých studuje více než 12 tisíc studentů ve všech formách studia. Do roku 1996 byla škola známá jako Vysoká škola dopravy a spojů. Svým zaměřením na dopravu byla ojedinělá. Dnes škola poskytuje možnosti vzdělávání v mnohých studijních směrech, významné je studium informačních technologií a telekomunikací.

V Žilině působí nyní 5 gymnázií a 16 středních odborných škol a učilišť. Významnou školou je Konzervatoř v Žilině, která vychovala množství koncertních mistrů i hudebních pedagogů. Patří mezi největší na Slovensku. Študenti často dosahují úspěšných výsledků na různých soutěžích.

Turistické tipy
Město Žilina je důležitou křižovatkou železniční a dálniční sítě. Přes město procházejí hlavní evropské trasy E50 Západ – Východ a E75 Sever – Jih. Z hlediska dopravního významu pro město Žilina a okolí je významné mezinárodní letiště Žilina – Dolní Hričov. Slouží pro region severozápadního Slovenska s přibližně 1,2 mil. obyvateli.

Město Žilina jakož i celý okres patří jedinečností svých přírodních krás a bohatstvím kulturně-historických památek k nejatraktivnějším oblastem Slovenska. Krajské město Žilina je vstupní bránou pro 4 národní parky (Malá Fatra, Velká Fatra, TANAP, NAPANT).

V Žilině na soutoku řeky Váh a Kysuce stojí Budatínský zámek s unikátní expozicí drátenických uměleckých a užitkových předmětů. Ve vzdálenosti 12 km jihozápadně od města Žilina se nachází hrad Lietava, který svou rozlohou je druhý největší hrad na Slovensku. Na začátku strečnianské tiesňavy proti toku Váhu na jeho levém břehu na strmé vápencové skále ve výšce asi 420 m n. m. stojí Hrad Strečno, který je Národní kulturní památkou. Mezi další památky v okolí města Žiliny, které jsou navštěvovány turisty patří zříceniny hradu Sulov, Hričov, a Starý hrad.

Ve městě Žilina mohou turisti navštívit expozice Povážského muzea v Žilině, výstavní prostory Povážské galerie umění, taktéž výpravné prostory Stanice Žilina-Záriečie a mnoho dalších.

Město Žilina a jeho blízké okolí nabízí návštěvníkům širokou škálu vyžití. Na chuť si přijdou milovníci kultury a historie, ale také milovníci přírody, turistiky a sportu.

Komplexnější informace o možnostech vyžití v Žilině a v Žilinském kraji, doplněné o fotografie a kontaktní údaje najdete na specializovaném turisticko-informačním portále města Žiliny a Žilinského kraje.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.zilina.sk , na kterých najdete další informace.

Žilina je vstupní branou ke čtyřem národním parkům

Žilina je vstupní branou ke čtyřem národním parkům

Krajské město Žilina leží v severozápadní části Slovenska na soutoku Váhu s řekami Kysuca a Rajčianka. Žilinská kotlina se nachází mezi horskými hřebeny Malé Fatry, Strážovských vrchů, Súlovských vrchů, Javorníků a Kysucké roviny. Žilina je známá díky blízké vesničce Terchová ve Vrátné dolině.

celý článek

 
 
 

Náš tip

CK MAYER - poznávací zájezdy

CK Mayer je specialista na poznávací zájezdy s 27letou tradicí. Dále pořádáme pobyty s výlety, zájezdy s lehkou pěší turistikou a do termálních lázní.

 

SKOTSKO - cyklozájezdy s CK POZNÁNÍ

Pojeďte se s námi podívat do Skotska a vychutnejte si ta nejkrásnější místa na kole - jezero Loch Lomond, výstup na Ben Nevis či návštěvu palírny pravé skotské whisky.

ZÁJEZDY DO IZRAELE A PALESTINY

CK Tilia - poznávací zájezdy do IzraeleCK TILIA - poznávací zájezdy po nejzajímavějších místech biblické země s poutavým výkladem českého průvodce.

ZÁJEZDY ONLINE 2017

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2017 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

LEVNÉ UBYTOVÁNÍ

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Egypt | Turecko | Chorvatsko | Itálie | USA | Řecko | Rakousko