Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Liptovský Mikuláš

Liptovský Mikuláš se nachází na severu Slovenska, na hlavním silničním tahu Žilina – Prešov a železniční trati Žilina – Košice. Nejbližší letiště je v městě Poprad (56 km).

Liptovský Mikuláš je výchozím bodem do turistických a lyžařských center Nízkých Tater (Demänovská dolina – Jasná, Závažná Poruba, Liptovský Ján), v Západních Tatrách (Žiarská dolina) a v Chočských vrších (Kvačianská, Prosiecká dolina).

V blízkosti města se nachází vodní nádrž Liptovská Mara, nově vybudovaný Aquapark Tatralandia s termální vodou a mnohé další turistické atrakce.

Město Liptovský Mikuláš je administrativním, hospodářským, kulturním a turistickým centrem středního Liptova. Liptovem je nazývána část severního Slovenska. Na jeho území se nachází množství lákadel – nádherná příroda, podzemní krása jeskyň, termální koupaliště, vodní nádrž Liptovská Mara, archeologické muzeum v přírodě, ruiny hradů, památky lidové architektury, muzea a galerie, živý folklór. Jsou zde široké možnosti turistiky, vodních sportů, cykloturistiky a zimních sportů.

Toto vše sem každoročně přitahuje tisíce návštěvníků. S nárůstem hostů se neustále rozšiřují ubytovací kapacity, zkvalitňují se restaurační služby, vznikají nové fitness a squash centra, sauny, solária, zábavní podniky atd.

Zajímavosti
Město Liptovský Mikuláš leží uprostřed Liptovské kotliny. Ze severu ho obklopuje mohutná hradba Západních Tater a Chočských vrchů, z jihu ho lemují Nízké Tatry.

O tom, že okolní pohoří jsou skutečně nádherné a příroda je zde neporušená, svědčí fakt, že Nízké Tatry byly v roce 1978 vyhlášené za národní park a Západní Tatry jsou součástí Tatranského národního parku. Díky tomu se Liptov stal vyhledávaným místem turistů.

Mnohé návštěvníky lákají také unikátní přírodní výtvory – často je obdivovaná podzemní krása Demänovských jeskyní, Vrbické pleso, skalní útvar Okno, Lúčanský či Šarafiový vodopád. Zklamaní však nezůstanou ani ti, kteří touží po poznání. Navštívit můžou archeologické muzeum v přírodě, památky lidové architektury, kostelíky i ruiny hradů.

Také město Liptovský Mikuláš se pyšní bohatou historií. Přestože jeho příběh se začal už v době bronzové, první písemná zmínka o městě pochází až z roku 1286. Od tohoto roku jsou dějiny Mikuláše zdokumentované v Muzeu Janka Krále.

Návštěvníci města si mohou prohlédnout také rozsáhlé sbírky Slovenského muzea ochrany přírody a jeskyňářství, Liptovského muzea, či obdivovat díla slovenských výtvarných umělců v Galerii P. M. Bohúňa a Centru Kolomana Sokola. Všechny tyto památky jsou soustředěny v historickém jádru města, které je pěší zónou a stalo se oblíbeným místem oddechu místních obyvatel i návštěvníků.

Nejstarší dějiny
Uprostřed Liptovské kotliny, na pravém břehu Váhu, se odedávna soustřeďoval život našich předků. Archeologický výzkum Liptova potvrdil osídlení tohoto území od starší doby kamenné – 70 tisíc let před naším letopočtem. Tvůrci bádenské a lužické kultury, Kelti, Slované – všichni zde zanechali trvalé doklady o svém životě.

Lužická kultura zasáhla do dějin Liptova téměř na tisíc let. Zůstaly po ní početné bronzové výrobky, opevněná hradiště a rozsáhlá pohřebiště. Kelti – první historicky známý národ přinesl v prvním století vyspělou kulturu s rozvinutým řemeslem a bohatým náboženským životem. Trvalé osídlení tohoto území začalo příchodem slovanských kmenů v 9. století našeho letopočtu. Archeologický výzkum potvrdil, že Liptov patřil k okrajovým částem Velké Moravy.

Na území města a blízkého okolí se nerealizovalo systematické archeologické bádání. O starém osídlení svědčí jen náhodné nálezy – tzv. barbarské, římské a keltské mince, bronzová jehla, bronzový meč liptovského typu, žárové hroby lužického pohřebiště. V roce 1943 profesor Vojtěch Krička-Budínský odkryl na náměstí u kostela sv. Mikuláše stopy staroslovanského řadového pohřebiště z 11. století.

Mimořádný archeologický nález byl zaznamenán v roce 1967 v městské části Ondrašová. Jde o tzv. Ondrašovecký bronzový poklad pocházející z 9. století před naším letopočtem. Je to soubor tepaných nádob na pití sestávající z velkého kotle, misky, osmi menších šálků a dvou předmětů, hrotu kopí a předmětu neznámého účelu ve tvaru smrtky, zřejmě kultovního významu. V době objevení byl považován za největší nález svého druhu na Slovensku a v oblasti střední Evropy za jeden z největších.

Nejstarší zpráva o Liptovském Mikuláši je z roku 1286 v listině uherského krále Ladislava IV. Do šlechtického stavu v ní povýšil Mikuláše a Ondřeje, synů Serafina, přičemž jim potvrdil vlastnictví svatomikulášského, svatopetrského a ondrašovského majetku. Z toho je zřejmá existence Svatého Mikuláše už před vzpomínaným rokem. V průběhu sedmi století se k tomuto původnímu sídlu přičlenilo dalších čtrnáct sousedních obcí, které tvoří dnešní podobu města.

Základ vzniku osady dal raně gotický kostel svatého Mikuláše postavený jako farní kostel mimo sídlišť pro obyvatele několika sousedních vesnic – Vrbicu, Okoličné, Ploštín, Palúdzku a Bobrovec. Stál na místě staršího slovanského pohřebiště a románského kostela. Sídliště zformované okolo kostela převzalo jméno jeho duchovního patrona – svatého Mikuláše. První písemný údaj o kostele pochází z roku 1299. Šlo o rozsáhlou původně raně gotickou stavbu, představující vícero gotických etap. Z pohledu historiků je kostel sv. Mikuláše nejstarší stavební památkou ve městě a největší raně gotickou stavbou v Liptově.

Území, na kterém stál kostel a osada, patřilo zemanům z Ondrašové, kteří později přijali jméno Pongrác. Svatý Mikuláš se rozvíjel jako zeměpanské městečko. Pongrácovci pro něho získali mnoho privilegií. Nejstarším bylo právo týdenního trhu z poloviny 14. století a od roku 1424 právo dvou výročních jarmarků na Turíce a na svátek sv. Mikuláše 6. prosince.

Tyto výsady značně podpořily hospodářský život a tím také urbanistický rozvoj tohoto území. V Mikuláši Pongrácovci postavili oproti kostelu svou rodovou kúrii. V polovině 15. století je společně opevnili. Bylo to období nájezdů spišských bratříků a mocenských bojů Habsburků a Jagelovců, když se polovina městečka dostala do rukou polského šlechtice Petra Komorovského. Ten se stal na deset let liptovským županem. Po jeho porážce se vzpomínaná část Mikuláše dostala do rukou moravského kapitána Jana z Janovic.

Až koncem 15. století se celé městečko dostalo opět do rukou svých zeměpánů. I navzdory nepříznivým letům Svatý Mikuláš žil dále. Byl rolnickým a řemeslnickým městečkem. Jeho obyvatelé měli právo trhu, jarmarků, právo mlýna, výseku masa, čepování lihovin a jiných nápojů a právo svobodného stěhování. Volili rychtáře a magistrát. Podle urbářského kontraktu z roku 1544 poddaní nemuseli odvádět robotu a naturálie, ale jen peněžní rentu.

Pongrácovci
Dějiny města byly úzce spojené s liptovským rodem Pongrácovců. Jejich původ nebyl dosud uspokojivě vyřešen. Pokládáme je za potomky nejstarších liptovských zemanů českého původu ve službách uherského krále Ondřeje II. Nejstarším sídlem rodu byla blízká Ondrašová, dnes součást města. Později přesídlili do Svatého Mikuláše. O rozvoj městečka se zasloužili získáním mnohých privilegií. Nejstarším bylo právo týdenního trhu z poloviny 14. století. V roce 1424 získali právo dvou výročních jarmarků, v 18. století to už byly čtyři jarmarky.

Za bezprostředního zakladatele rodu se pokládá Pongrác I. doložený v letech 1339 – 1360. Pongrácovci už od roku 1360 používali přídomek „ze Svatého Mikuláše později, když v roce 1443 získali Starý hrad a Strečno, přidali k přídomku také „ze Starého hradu“. Postupně získali majetky také v jiných župách a zastávali rozličné významné župní, vojenské a církevní funkce téměř v celém Uhersku. Žili ve třech hlavních větvích – zemanské, baronské a grónské.

Nejvýznamnějším příslušníkem byl Pongrác II., rozený voják a obratný stratég, ve svých politických spojenectvích byl velmi pružný. Právem ho obviňovali z bezohlednosti. Statky i moc si však udržel a majetky stále rozmnožoval. Dosáhl postavení jednoho z nejmocnějších velmožů v Uhersku. Svou kariéru začal ve službách krále Zikmunda Lucemburského, v boji proti husitům. Je pravděpodobné, že ho doprovázel také na koncil do Kostnice v roce 1415.

Získal rozsáhlé majetky – Starý Hrad, Strečno, Blatnici, Vršatec, Budatín, Branč, spravoval hrady Brumov a Světlov na Moravě. Vyznamenal se také v bojích proti Turkům. V roce 1443 se stal liptovským županem. Tehdy opevnil kúrii a kostel ve Svatém Mikuláši, aby je tak ochránil před bratříky i před polským šlechticem Petrem Komorovským. V roce 1445 zvolil uherský sněm Pongráce II. za jednoho ze sedmi zemských kapitánů, kteří spravovali Uhersko v nepřítomnosti nezletilého krále Ladislava Pohrobka. Na sklonku života však podpořil při nástupu na trůn Matěje Korvína.

Sídlo župy
Začátkem 17. století byl Svatý Mikuláš středně velké liptovské městečko. Stálo zde 39 obývaných domů rolníků a řemeslníků. Dalších 5 domů bylo opuštěno. Městečko doplňovaly dva hostince, mlýn, kúria Pongrávovců, kostel a fara. Žilo tu 220 lidí. Při tradičním rolnictví se rychleji rozvíjela řemeslná výroba a obchod. Řemeslníci se sdružovali do cechů, spolků, které chránily jejich zájmy a zároveň napomáhaly rozvoji obchodu.

Nejstarším cechem byl cech ševců – obuvníků, jehož artikuly existovaly už v roce 1508. Řemeslníci vytvořili také cechy zámečníků a kovářů, kožešníků, sedlářů a řezníků, krejčích, stolařů, kotlářů, bednářů, řemenářů, kloboučníků a barvířů. Obchod s výrobky se rozvíjel díky týdenním úterním trhům a výročním jarmarkům, když sem přicházeli řemeslníci a obchodníci ze širokého okolí. K rozšíření a intenzivnějšímu rozvoji hospodářského a obchodního života přispěli židovští obchodníci, kteří se v Mikuláši, začali usazovat začátkem 18. století.

Význam městečka vzrostl poté, co generální kongregace 14. června 1677 rozhodla, aby se Svatý Mikuláš, jako přirozené centrum Liptova, stal stálým sídlem župy a tedy jejím administrativním centrem. Do té doby se župní shromáždění konaly nejčastěji ve Svaté Maře a Německé Ľupči. Prvním župním domem se stala renesanční Illešházyovská kúria na náměstí (dnešní muzeum Janka Krále), zakoupená pro potřeby župy v roce 1712.

Pravděpodobně zde byl v březnu 1713 souzen legendární zbojník Juraj Jánošík. V roce 1793 byla uprostřed náměstí dokončená stavba nového župního domu – sídla župní administrativy a soudu (dnešní Okresní úřad). Liptovští župani byli do roku 1526 jmenovaní panovníky, v průběhu dalších třech století byli dědičnými župany Illešházyovci. Po změnách v župním zřízení v roce 1923 se Liptovský Svatý Mikuláš stal sídlem Podtatranské župy.

Památky

Kostel sv. Mikuláše
Římsko-katolický kostel sv. Mikuláše je nejstarší stavební památkou ve městě a největší raně gotickou stavbou v Liptově. První písemný údaj o kostele pochází z roku 1299. Nejstarší částí kostela je sakristie s románskými základy, která byla původně samostatným objektem. V polovině 15. století byl kostel rozšířený a zaklenutý, věž byla nadstavená a upravená v pozdně gotickém stylu. Kostel byl společně s nedalekou kúrií zeměpánů Pongrácovců opevněn.

V průběhu 16. – 17. století byl kostel střídavě v rukou katolíků a evangelíků, kteří ho spravovali téměř celé 17. století. Osm roků v něm kázal český exulant Juraj Tranovský – autor evangelického zpěvníku Cithara sanctorum. V podzemí kostela byl také pochován. 18. století přineslo kostelu barokní podobu. V průběhu století stavbu několikrát poškodily požáry, největší v roce 1883. Nejrozsáhlejší rekonstrukcí prošel v letech 1940 – 1943 podle projektu Michala M. Harmince a J. Záchenského. Byla mu vrácena gotická podoba a přistavěny boční kapličky.

Hlavní oltář sv. Mikuláše byl do kostela přenesený v roce 1903 z někdejšího, před rokem 1810 zbouraného kostela v Liptovském Trnovci. Novogotická skříň s vyřezávaným nástavcem je ze začátku století. Malované pohyblivé oltářní křídla s výjevy ze života patrona kostela pocházejí z let 1500 až 1510. Součástí oltáře je malovaný předěl a ústřední polychromovaná socha světce. Oltář Panny Marie je datovaný lety 1470 – 1480, plastika Madony s dítětem je umístěná ve středu oltářní skříně, pohyblivá křídla ukazují jednotlivé etapy života Panny Marie a jejího syna. Boční křídlový Oltář Svátosti oltářní pochází z období kolem roku 1520. Skříň skrývá reliéf oltářní svátosti s dvěma anděly.

Bývalý župní dům
Postaven byl uprostřed náměstí v letech 1778 – 1793 pod vedením zednického mistra Petra Grossmana z Banské Bystrice v barokním slohu. Původně byl jednoposchoďový, po požárech rozšířený a přestavěný na způsob klasicistních župních domů. Dnešní podobu získal při přestavbě z roku 1907 podle plánů Ing. Imre Hégnánya. Průčelí zdobí plastika erbu Liptovské župy. Monumentální vitrážová okna na vnitřním schodišti byla vytvořena v 60. letech podle výtvarného návrhu akad. malířky Ester Šimerové-Martinčekové.

Evangelický kostel
Kostel byl postaven za vlády císaře Josefa II. na základě jeho tzv. Tolerančního patentu v letech 1783 – 1785. Do té doby přislouchali evangelíci a. v. z Mikuláše, Vrbice a blízkých obcí do církevního sboru v nedaleké Paludzi. Toleranční chrám postavili na tehdejším východním okraji města. Toto území už nepatřilo mikulášským Pongrácovcům, ale nedaleké obci Vrbica. Klasicistní kostel je prostranná třílodní stavba s mohutným chórem, do lavic se zde vejde 1 500 lidí. V prostoru pod dnešním chórem byly zřízené dvě třídy evangelické školy.

Dominantou interiéru je původní pozdně barokní sloupový oltář s obrazem „Kristus na kříži“ z druhé poloviny 19. století. V roce 1883 byl kostel při největším požáru v dějinách města značně poškozený. Při rekonstrukci byla k němu přistavěná věž, protože původní toleranční kostely musely být stavěné bez věže. V roce 1897 ho upravovali opět, okna v poschodí byla zvětšována. Před kostelem stojí sochy Juraje Tranovského a Michala Miloslava Hodži. Jejich autorem je sochař Ladislav Pollák.

Katolický dům
Veřejnosti byl odevzdán v prosinci 1929. Sloužil pro kulturní potřeby katolické církve v Liptovském Mikuláši. Předtím v těchto místech stála stará katolická fara a také rodný dům hudebního skladatele, zakladatele slovenské národní hudby Jana Levoslava Belly (1843 – 1936), což připomíná pamětní tabule.

Druhá pamětní tabule je věnovaná katolickému knězi Jurajovi Bartošovi (1798 – 1851), který se v polovině 19. století angažoval v osvětové činnosti společně s Belopotockým a Hodžem. Zakládal spolky mírnosti zaměřené proti alkoholismu. V roce 1848 se podílel na přípravě Žádostí slovenského národa, za což byl později vězněný. Autorem obou pamětních tabulí je akad. sochař Alfons Groma.

Palác v Okoličném
Renesanční, barokně upravený palác rodiny Okoličányovců byl postaven v první polovině 17. století. Dvoupodlažní budova má obdélníkový půdorys a barokně upravenou střechu. Na jejích rozích vystupují kruhové arkýře ukončené cibulovitými věžičkami.

Kostel a klášter františkánů
Je nejrozsáhlejší gotickou stavbou v Liptově. Tvoří monumentální architektonický celek pocházející z konce 15. století. Během 16. a 17. století byl obnovován a přestavován. Kostel nese jméno sv. Petra z Alkantary. Je pozdně gotický, trojlodní s hvězdicovou klenbou a věží s barokní kopulí. Starý františkánský klášter od roku 1996 využívá Komunita Blahoslavenství (římsko-katolická církevní organizace klášterního typu). V zahradě starého kláštera vyrostl nový, žijí v něm řeholnice Kongregace školních sester sv. Františka.

Tranoscius
Tranoscius je název, který převzalo vydavatelství z latinizované podoby jména, významného teologa, tvůrce evangelického zpěvníku Cithary Sanctorum (první vydání vyšlo v roce 1636 v Levoči) a evangelického kněze působícího i v Lipt. Mikuláši Juraje Tranovského.

Vydavatelství Tranoscius bylo založeno 28. dubna 1898 jako vydavatelsko-knihkupecký podílnický spolek. Založila ho skupina slovenských vzdělanců v čele s evangelickým biskupem Dr. J. Janoškem. Úlohou spolku bylo vydávat a podporovat vydávání náboženské a jiné literatury ve slovenštině. Byla to odpověď na tehdejší národnostní útlak v Rakousko-Uherské monarchii. První kniha, která vyšla v Tranoscia, byla kniha modliteb a křesťanských poučení Nevymlouvej se! Vyšla v roce 1898.

Vrchol vydavatelské činnosti Tranoscius, dosáhl pod vedením faráře Ľudovíta Senšela těsně po druhé světové válce v letech 1946 – 48, když ročně vydával více než 80 knižních titulů a 6 periodik v úhrnném nákladu více než milion výtisků.

V roce 1953 zásluhou komunistického režimu byla jeho činnost prakticky zastavena. Tento stav trval až do roku 1991, kdy došlo k obnovení Tranoscia. Dnes je Tranosciu oficiálním vydavatelstvím Evangelické církve augsburského vyznání na Slovensku. Mimo jiného toto vydavatelství pokračuje také ve vydávání Tranovského evangelického kalendáře, který je ročenkou s více než staletou tradicí.

Památky v okolí

Muzeum liptovské vesnice v Pribylině
Muzeum bylo vybudováno v souvislosti s výstavbou vodního díla Liptovská Mara. Nejcennější stavební památky ze zátopové oblasti byly převezeny do obce Pribylina, kde je od roku 1991 pro veřejnost zpřístupněné Muzeum liptovské vesnice.

Návštěvníci muzea mají možnosti obdivovat zručnosti tesařských mistrů, nahlédnout do způsobu života a bydlení našich předků. Mohou si prohlédnout dům obuvníka, bohatého řemeslníka, vesnickou školu s bytem pro učitele, kostel Panny Marie z Liptovské Mary, nebo palác z Parížoviec. Celkový charakter vesnice dotvářejí hospodářské budovy, požární zbrojnice, kovářská výheň.

Muzeum má také svou vlastní zoo-expozici. Pravidelně se zde konají setkání (neděle) přibližující liptovské zvyky a tradice – např. Dětská neděle, Ovčácká neděle, Den svatého Huberta, Poděkování za úrodu aj.

Vlkolínec
Vesnička Vlkolínec se nachází na vrchu Sidorovo u města Ružomberok. Představuje typickou horskou osadu Liptova. První zmínka o ní je z roku 1376. Osadu tvoří dřevěnice s hospodářskými dvory. Dřevěnice jsou omítnuté a natřené pastelovými barvami, střechy jsou pokryty šindelem. Mnohé z nich jsou dosud obývané. Se způsobem života obyvatel osady na konci 19. století a začátku 20. století se však návštěvníci mohou obeznámit v expozici Rolnický dům. Uprostřed vesnice se nachází srubová zvonice postavená v roce 1770 a srubová studně. Celkový charakter vesnice doplňuje římskokatolický kostel Navštívení Panny Marie. Tato památka lidové architektury je zapsána v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Celodřevěný artikulární kostel
Kostel byl převezen do Svatého Kříže z obce Paludza, která byla zatopená vodní nádrží Liptovská Mara. Postavený byl mistrem Langem v roce 1693. Je obdivuhodné, že tuto stavbu postavil bez použití projektu. Mistr neuměl číst ani psát. Protože počet evangelíků narůstal, kostel v roce 1774 Josef Lang znovu rozšířil a přebudoval. S kapacitou až 6 tisíc lidí je kostel největší dřevěnou stavbou ve střední Evropě. Návštěvníky určitě zaujme barokní interiér, dřevěný barokní oltář, nástěnné malby i kazatelnice, která je zepředu jakoby podepřená andělem. Půdorys kostela má podobu kříže.

Mlýny v Kvačianské dolině
Mlýny byly postaveny v první polovině 19. století. Horní „Gejdošovský“ se nachází hned u cesty a dolní „Brunčiakovský“ za potokem. Horní mlýn je trojprostorový a provoz zabezpečovalo vodní kolo, na které byla hnána voda horním náhonem. Od roku 1920 na mlýně bydleli manželé Pavel a Mária Gejdošovci. Mleli mouku, vyráběli šindele. Vychovali tu 5 dětí. Od roku 1960 žila Mária Gejdošová na mlýně sama. Stará paní si 17 let sama vařila, pekla chléb, a starala se o hospodářství.

Společnost jí dělal jen oblíbený vlčák a náhodní turisté. O prvních obyvatelích dolního mlýna dnes už nevíme nic. V roce 1931 ho koupil František Brunčiak. Do tohoto období byl mlýn jen dvouprostorový – měl jen jizbu a mlýnici. Na pohon měl dvě kola, jež poháněly dva mlýnské stroje, ale také starší typ pily. Později František Brunčiak zrušil jeden z mlýnských strojů a dal přistavit novodobou pilu – útor. Brunčiakovci měli 7 dětí, ve mlýně však bydlel jen otec se synem Karlem. V roce 1961 František Brunčiak umřel a mlýn zůstal po čase opuštěn. Mlýny se nacházejí v Kvačianské dolině a vede k nim naučný chodník.

Havránek
Archeologické muzeum v přírodě se nachází na vrchu Úložisko u vodní nádrže Liptovská Mara. Zrekonstruované keltské stavby nám přibližují způsob života Keltů, kteří na toto území přišli v 1. století před naším letopočtem. Při výrobě základních zemědělských produktů se Kelti živili především kovářstvím a hrnčířstvím, žili bohatým náboženským životem. V letním období zde probíhají setkání přibližující způsob jejich života.

Liptovský hrad
Středověký hrad na vrchu Sestrč v Chočských vrších byl postaven na místě pravěkého hradiště v polovině 13. století. Poprvé se vzpomíná v listině v roce 1262, když byl královským majetkem. Vystřídal vícero majitelů a od 40. let 14. století byl stoličním hradem liptovské stolice. V roce 1399 byl těžce poškozen, ve 40. letech 15. století opravený a v roce 1447 na rozkaz Jana Huňadyho zbourán. Petr Komorovský ho dal začátkem 2. poloviny 15. století znovu opravit, ale později na rozkaz Matěje Korvína byl opět zničen. Potom už nebyl obnoven a zůstaly po něm jen nepatrné ruiny. K hradu vede turistický chodník.

Likavský hrad
Hrad je písemně doložený z roku 1315, když ho král Karel Robert daroval županovi Dončovi. Stavba hradu se začala pravděpodobně kvůli strážení důležité obchodní cesty, která vedla z Liptova na Oravu a do Polska. V roce 1334 se hrad stal sídlem vojenské strážní služby a hospodářské správy královských majetků v dolním Liptově. Pozdější majitelé ho postupně zvelebovali a rozšiřovali podle dobových zvyklostí. V 15. století ovládl hrad Matěj Korvín. Během odboje proti Habsburkům hrad odolával vojenským útokům, až když ho v roce 1707 dal ustupující František Rákoczy zbourat. Postupně hrad pustnul a dnes je z něho už jen ruina. V současnosti zde však probíhají rekonstrukční práce a část hradu je přístupná pro veřejnost.

Hrad v Liptovském Hrádku
Strážní hrad s vodními příkopy se poprvé vzpomíná v roce 1341. Patřil králi, potom různým šlechtickým rodům. V 15. století byl určitý čas také v rukou husitů. V letech 1600 – 1603 k němu přistavěli renesanční palác a vybudovali nové opevnění. Za stavovských povstání na přelomu 17. a 18. století byl značně poškozen a po požáru v roce 1803 byl obnovený už jen renesanční palác. V současné době zde probíhají rekonstrukční práce.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.liptmikulas.sk, na kterých najdete další informace.

Liptovský Mikuláš je obklopen majestátními horami

Liptovský Mikuláš je obklopen majestátními horami

Liptovský Mikuláš je kulturně i historicky bohaté město, které je zároveň centrem jednoho z nejkrásnějších regionů Slovenska – Liptova. Díky nádherné okolní přírodě a množství přitažlivých míst ve svém okolí se stal vyhledávanou turistickou lokalitou.

celý článek

 
 
 

Náš tip

CK MAYER - poznávací zájezdy

CK Mayer je specialista na poznávací zájezdy s 27letou tradicí. Dále pořádáme pobyty s výlety, zájezdy s lehkou pěší turistikou a do termálních lázní.

 

SKOTSKO - cyklozájezdy s CK POZNÁNÍ

Pojeďte se s námi podívat do Skotska a vychutnejte si ta nejkrásnější místa na kole - jezero Loch Lomond, výstup na Ben Nevis či návštěvu palírny pravé skotské whisky.

ZÁJEZDY DO IZRAELE A PALESTINY

CK Tilia - poznávací zájezdy do IzraeleCK TILIA - poznávací zájezdy po nejzajímavějších místech biblické země s poutavým výkladem českého průvodce.

ZÁJEZDY ONLINE 2017

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2017 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

LEVNÉ UBYTOVÁNÍ

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Egypt | Turecko | Chorvatsko | Itálie | USA | Řecko | Rakousko