Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Dolný Kubín

Dolný Kubín – město v objetí oravských hor, které má co nabídnout každému návštěvníkovi – od kulturních a historických objektů nacházejících se přímo ve městě anebo v jeho okolí, přes bohaté možnosti letní a zimní turistiky až po výborné podmínky pro pěstování zimních sportů.

Počet obyvatel:
1564 – 10 usedlostí
1961 – 3 899 obyvatel
1970 – 7 680 obyvatel
1989 – 19 427 obyvatel
2001 – 20 258 obyvatel
2004 – 19 945 obyvatel

Klimatické poměry:
průměrná roční teplota: 7 - 7,5° C
průměrný roční úhrn srážek: 750 – 860 mm

Dolný Kubín – Někdejší sídlo Oravské stolice
(administrativní centrum okresu Dolný Kubín, kulturní centrum Oravy)
Město Dolný Kubín, malé počtem obyvatel, ale velké jeho přínosem do kulturního dědictví slovenského národa. Město má mimořádně výhodnou a atraktivní polohu. Vedou přes něj evropské trasy, spojující Balt s Balkánem, se střední Evropou a apeninskou oblastí.

Dolný Kubín se nachází na severozápadním Slovensku. Jeho zeměpisné souřadnice jsou 49°12' 25" zeměpisné šířky a 19°18' 25" zeměpisné délky, s nadmořskou výškou 468 m n. m.

Střed území tvoří Oravská vrchovina, která se vyznačuje pestrým a členitým reliéfem. Podél řeky Oravy, protékající středem území, vystupuje bradlové pásmo sestávající z odolných hornin ve formě vápencových skalisek. Z geobotanického hlediska patří území Dolního Kubína do oblasti západokarpatské květeny, obvodu západobyskydské květeny – Oravská Magura, Oravská vrchovina a do obvodu vysokých Karpat – Chočské vrchy a Malá Fatra.

Území Dolního Kubína je tvořeno vlastním katastrálním územím a katastrálními územími dalších bývalých obcí, dnes částí města – Velký Bystrc, Malý Bystrc, Beňova Lhota, Záskalí, Jelšava, Mokraď, Kněží, Medzihradné a Srňacie.

Historie
Na území města se nachází několik významných archeologických lokalit. Váží se hlavně k mladší době bronzové, když jádro obyvatelstva tvořil lid lužických popelnicových polí, který přišel ze středoslovenské oblasti (hlavně Liptova a Turca) a přinesl sebou svéráznou kulturu. O pobytu slovanských obyvatel jsou známé doklady z 9. stol. našeho letopočtu. Opevněným hradištěm byli už ve velkomoravském období Trniny nad Dolným Kubínem. Kubín je poprvé vzpomínán v listině z 6. ledna 1314.

Osada se vyvíjela jako poddanská vesnice patřící Oravskému hradu. Později byla střídavě majetkem uherského krále a mocných oligarchů. Mezníkem v dějinách Dolního Kubína je rok 1632, když ředitel Oravského komposesorátu Gašpar Illešházy povýšil Dolný Kubín na městečko za roční poplatek 400 zlatých a udělil mu právo konat týdenní trhy v neděli a dva výroční jarmarky na sv. Katarínu a Květnou neděli. Privilegium pod pokutou přikazovalo obyvatelům Dolného Kubína stavět jen pěkné a úhledné domy, opravit obecní špitál a školu.

Roku 1633 panovník Ferdinand II. vydal nové privilegium, kterým Dolnému Kubínu mimo tehdejších dvou jarmarků, povolil další dva svobodné výroční jarmarky.

Velmi nepokojné časy dolehly na Dolný Kubín v druhé polovině 17. století. Povstání uherské šlechty a pustošení polsko-litevských vojsk zde zanechalo značné škody. Ve snaze o hospodářské povznesení města vydal ředitel Oravského komposesorátu Juraj Erdödy 30. června 1696 privilegium na vybírání mýta v dolnokubínském brodě. Poslední privilegium vydal městečku panovník Karel III. roku 1712. Potvrzovalo Dolnému Kubínu všechny předešlá privilegia beze změny a povolovalo mu pořádat ještě jeden jarmark v neděli. Zároveň osvobozovalo obyvatele od placení mýta na souši i na vodě.

Město se začalo výrazněji měnit po roce 1683, když se zde konávaly stoličné generální a partikulární kongregace a když se definitivně rozhodlo, že bude sídlem stolice. Roku 1726 poskytl Oravský komposesorát pozemek pod stavbu stoličního domu. Stavěli ho z místního kamene. Po požáru v roce 1834 se přikročilo na tehdejší dobu k velkorysé přestavbě celého Dolního Kubína. Zpřísnila se protipožární opatření. Navzdory tomu už v roce 1834 vznikl v Dolním Kubíně další požár.

Stoliční úřad, Oravský komposesorát a městečko se dohodli na úplné přestavbě pravé strany náměstí. Novým rozparcelováním stavebních pozemků se umožnila výstavba domů městského typu a dosáhla se přímočarost náměstí. Dolní Kubín nabyl postupně městský vzhled. V 19. století se Dolní Kubín dostával stále výrazněji do povědomí Slováků. Narodily se zde, anebo působily mnohé osobnosti, které zasáhly do rozvoje slovenské kultury a vzdělanosti a měly významný podíl na slovenském národním hnutí. Nesporně k nim patřil Janko Matúška, autor slov slovenské hymny, největší slovenský básník Pavel Országh Hviezdoslav, známý milovník a sběratel knih Vavrinec Čaplovič, lékař a spisovatel Ladislav Nádaši Jégé, farář a významný národní činitel Andrej Radlinský a celá řada dalších významných osobností.

Začátkem druhé poloviny 19. století v Dolním Kubíně vyvíjela významnou činnost Společnost Čaplovičovy knihovny. Zaměřila se nejen na využívání rozsáhlé knihovny, ale hlavně na rozvíjení regionálního výzkumu Oravy, Turca a Liptova, což bylo na tu dobu velmi pozoruhodné. Živnou půdu našly také matiční roky. Přední představitelé slovenské inteligence byli zakladatelé Matice slovenské. Intenzivní národní život neutichl v Dolním Kubíně ani v dobách silné maďarizace. Uspořádávala se slovenská ochotnická představení a účinkoval zde slovenský zpěvokol. Postavení kulturního centra Oravy si uchovávalo město také po roce 1918.

Větším podnikem zde byl Oravský průmysl, účastnická společnost. Podnik vlastnil pilu, mlýn a po roce 1919 elektrárnu. V roce 1931 se ve městě začal budovat vodovod, upravoval se břeh řeky Oravy, dláždilo se náměstí a ulice. Nedostatek bytů si začátkem třicátých let vyžádal výstavbu i 8bytového okresního domu. V Dolním Kubíně se nacházela kasárna, která v druhé polovině dvacátých let, změnila svůj vzhled, výstavbou nových zděných objektů. Rozsáhlejší stavební činnost se ve městě vykonávala po roce 1945. Přikročilo se k výstavbě bytů, veřejných budov a průmyslových závodů.

Významné období pro Dolný Kubín nastalo po roce 1960. Vyplývalo to z nové územní organizace, když na Oravě z okresů Námestovo, Trstená a Dolný Kubín se vytvořil jeden okres se sídlem v Dolním Kubíně. Po mnohých letech se Dolný Kubín stal opět sídlem celé Oravy. Výstavba města postupně přecházela od živelnosti k proporcionální výstavbě. Město se rozšiřovalo směrem na Velký Bysterec, kde vznikalo nové administrativní centrum s dominujícím objektem – sídlem státní správy okresu. Průmyslové plochy byly určené v severní části města a daly tak základ pro postupné zprůmyslňování celého prostoru mezi Dolným Kubínem a Oravským Podzámkem.

Přiměřená pozornost se věnovala výstavbě bytů. V roce 1972 se stal Dolný Kubín sídlem obvodního významu. S vyčleněným urbanizačním prostorem měl 11 740 obyvatel a jako sídlení aglomeraci spádové oblasti 29 847 obyvatel. V té době patřil Dolný Kubín mezi města s nejnižším průměrným věkem obyvatelstva.

Současnost
Cílevědomý rozvoj města pokračoval také v osmdesátých letech dvacátého století. Dokončovala se výstavba sídliště na Matúškové ulici, Banisku a také podstatná část bytů na sídlišti Brezovec. Zvláštní pozornost se věnovala budování materiálně-technické základy pro rozvoj cestovního ruchu. Vybudovaná a daná do užívání byla příměstská rekreační oblast Gäcel. Na Kuzmínově byl dán do užívání areál zdraví a oddechu s lyžařským vlekem, asfaltovými chodníky. Široké veřejnosti začaly sloužit také tři vleky na Kubínské holi a upravená sjezdovka.

Do nového období vstoupil Dolný Kubín po roce 1989. Změněné společensko-politické poměry se odrážely také ve městě. Po útlumu komplexní bytové výstavby koncem osmdesátých let vedení města svou pozornost zaměřilo na dobudování objektů občanské vybavenosti, technické infrastruktury, a také na akce směřující ke zlepšení životního prostředí občanů a zvýraznění charakteru centra regionu Oravy.

V bytové výstavbě se pokračovalo v realizaci rozestavěného obytného souboru Brezovec IV. V občanské vybavenosti se dobudovala umělá ledová plocha a hotel Park v centrální části starého města. Na něj navazovala výstavba kolonádního mostu pro pěší přes řeku Oravu s nástupním prostorem parku a náměstí Martina Kukučína. Dokončena byla úprava Náměstí svobody, jakož také úprava historického Hviezdoslavova náměstí. V centrální části sídliště Brezovec byla realizována výstavba ekumenického centra – římsko-katolického kostela. Pro sportovní a rekreační aktivitu občanů se realizovaly úpravy toku Oravy a rozšiřovaly se možnosti zimní rekreace.

Historické památky a pamětihodnosti města
Nejstarší zachované památky stavební a umělecké povahy pocházejí ze 14. století. S tímto stoletím je spojená výstavba prvního gotického kostela v Dolním Kubíně, který byl v roce 1627 rozšířen a roku 1725 barokizovaný. Základní urbanistickou středověkou památkou Dolního Kubína je jeho náměstí. I když se postupně vyvíjelo, nemělo ve středověku dnešní rozsah a podobu. Do 17. století ho charakterizovala dřevená zástavba domů.

Dřevěné domy se stavěly také později, ale městské výsady v 17. století, trhy, jarmarky, mýta a přechod sídla Oravské stolice z Veličné do Dolního Kubína po roce 1683 měly vliv na stavbu kamenných domů, především ve středu náměstí. Některé z nich se v přestavěné podobě zachovaly dodnes. V poslední třetině 17. století postavili budovu župního domu, zvětšeného roku 1758 spojením se sousedním domem a později nadstaveným a přefasádovaným do dnešní podoby třípodlažní budovy s arkádovým dvorem. Jeho funkci zvýrazňuje reliéfní polychromovaný pískovcový stoliční erb z 18. století na nebarokní fasádě z roku 1896 mezi prvním a druhým poschodím.

Stavební činnost koncem 18. století a začátkem 19. století vyvolala aktivitu řemeslníků, zejména zedníků, také v Dolním Kubíně.

Toto období zaznamenalo stavební činnost také v dnešních městských částech Dolného Kubína. V nejbližším Záskalí se zachovala dvoupodlažní kamenná budova u domu č. 16 a 17 z první poloviny 18. století. V nedaleké Mokradi zbarokizoval a vestavěl do renesančního paláce kapličku nový majitel Abaffy a v Kňaží postavili v druhé polovině 18. století na místě staršího dřevěného kostela na kopci nad obcí zděný barokní kostel. Pozdější a už empírový – z první třetiny 19. století je palác v Malém Bysterci. Je jednoposchoďový se středním portikem, na kterém je balkón s kamenným zábradlím. Z 19. století se v Dolním Kubíně donedávna zachovalo více lidových domů. Pozoruhodný je opravený barvířský dům v Kohoutově sadu, ve kterém bydlel kulturní pracovník T. H. Florin.

V osmdesátých letech 19. století byl stavěn římsko-katolický farský kostel na základech prvního dolnokubínského kostela. Interiér vymalovala a restaurovala dílna Slovenské umění v roce 1939. Z toho samého roku jsou také kresby od Edmunda Maszányho. Epitaf Jóba Zmeškala a jeho manželky rozené Szent-Ivanyi je z roku 1622 a obraz sv. Katarína z roku 1764. Ev. a. v. kostel byl vystavěn na místě požárem zničeného tolerančního kostela v letech 1893 – 1894. Kostel v roce 1934 podle návrh Jana Haly vymaloval Anton Bodnár.

Počet objektů monumentální a užitkové architektury byl v roce 1888 rozšířen o budovu pro obchodní školu a v roce 1906 účelovou budovu pro Čaplovičovu knihovnu. Sochu vytvořil v roce 1936 Fraňo Štefunko. Mimo ní na jednoduchém podstavci jsou čtyři ležaté kamenné kvádry s reliéfní výzdobou, nápisy a texty. Na opačné straně ulice se nachází dům, ve kterém básník žil a pracoval a žil po příchodu z Námestova až do své smrti, tedy více než dvacet let.

Obětem válek je ve městě věnováno víc pamětních tabulí. Z dalších tabulí se dovídáme, že se zde narodily, anebo tvořily významné osobnosti slovenského kulturního života.

Podobně jako Národní hřbitov v Martině stává se postupně kubánský hřbitov národním v rámci svého regionu. Mnohé osobnosti zde pochované přesahují úzký regionální rámec a jsou celonárodního významu. Hřbitov získal svůj dnešní charakter postupně. Do vědomí se začal zapisovat od roku 1866, když byl na něm pochován Leopold Bruck, roku 1877 Janko Matúška, později Baltazar Demián, Samuel Novák, ale hlavně po roce 1921, když přibyl hrob největšího slovenského básníka Pavla Országha Hviezdoslava. V následujících letech byli zde pochovaní další oravští činitelé, spisovatelé, organizátoři slovenského kulturního života na Oravě.

Kultura

Muzeum P. O. Hviezdoslava
Základem pro vznik muzea se stala věcná pozůstalost po básníkovi, kterou darovala do Čaplovičovy knihovny jeho manželka Ilona Országhová, rozená Nováková. Řádné muzeum se navzdory vícerým snahám nepodařilo založit. Až na celostátních oslavách u příležitosti 25. výročí básníkovy smrti (roku 1946) se o muzeu velmi konkrétně hovořilo. Muzeum bylo otevřeno 13. listopadu 1954 v prostorách prvního poschodí budovy Čaplovičovy knihovny. Od té doby prošlo mnohými úpravami. Navštívily ho statisíce návštěvníků, hlavně studentů.

Oravská galerie
Regionální galerie s krajskou působností pro Žilinský samosprávní kraj založená v roce 1965 sídlí v Dolním Kubíně na Hviezdoslavově náměstí v Župním domě ze 17. století – v administrativním a výstavním centru galerie. Sbírkovým fondem v osmi výtvarných disciplínách v počtu 7 472 ks (k 31. 12. 2006) výtvarných děl, patří mezi nejvýznamnější veřejné galerijní instituce na Slovensku.

Při trvalých expozicích v Župním domě v Dolním Kubíně (Staré umění 15. – 19. století, Ikony, Slovenské výtvarné umění 20. století, Tradiční lidové umění – výběr, Márie Medvecká – malířka Oravy), instituce organizuje aktuální krátkodobé výstavy ve čtyřech výstavních prostorách. Mimo Dolního Kubína provozuje Oravská galerie další vysunuté trvalé expozice: Tradiční lidové výtvarné umění na Slanickém ostrově umění na Oravské přehradě a Galerii Márie Medvecké v Tvrdošíně.

Čaplovičova knihovna
Vědecká knihovna je výsledkem celoživotního sběratelského úsilí Vavřince Čaploviče (1778 – 1863). Knihy získával podle promyšleného plánu. Takto se mu podařilo získat nejcennější díla od 15. do poloviny 19. století. Sesbíral kolem 200 rukopisů středověkých kodexů a společenských věd. Sbírka obsahuje také inkunábuly. Nejstarší byla vytištěna v Strasburku v roce 1467. Sbíral také noviny, časopisy, mapy, hudebniny, drobné tisky a rytiny. V roce 1839, když Vavřinec Čaplovič daroval svou knihovnu rodnému kraji, obsahovala kolem 20 tisíc svazků. Ve sbírání knih pokračoval až do své smrti. Součástí knihovny byly také památky z odboru astronomie, numismatiky, lékařství, paleontologie, mineralogie a různé technické pomůcky z jeho cest po Evropě.

Celoslovenské soutěže
V Dolném Kubíně se pravidelně organizují celoslovenské soutěže v přednesu poesie a prózy – Hviezdoslavův Kubín (od roku 1954), mezinárodní hudební festival Čírenie talentů, výtvarný festival Bohúňova paleta a ve sportu udělování cen Fair-play MUDr. Ivana Chodáka.

Významné osobnosti

Hégerová Ilona, rozená Nováková (1899 – 1983)
Učitelka, muzejní pracovnice. Po skončení Učitelského ústavu v Prešově učila v Dolním Kubíně. Jako příbuzná P. Országha-Hviezdoslava a dcera ev. seniora P. S. Nováka stála u zrodu Muzea P. O. Hviezdoslava a skoro 18 let jej také spravovala. Knižně vydala Literární muzeum Pavla Orzágha-Hviezdoslava (1960); Po stopách Hájnikovej ženy (1967). Cenné jsou její vzpomínky na Hviezdoslava, Jégého a Kukučína ve sbornících a literárních časopisech.

U příležitosti stého výročí založení Slovenské muzejní společnosti ji vyznamenali pamětní medailí za zásluhy o oravské muzejnictví. Zemřela 27. 1. 1983 v Dolném Kubíně, kde je také pochována.

Letanovský Alfonz. Msgre (1933 – 2004)
Msgre Alfonz Letanovský se narodil 11. června 1933 v obci Hnilec, okres Spišská Nová Ves. Dne 1. června 1962 se stal knězem. V Dolním Kubíně působil 30 let a zasloužil se o výstavbu kostela Povýšení sv. Kříže na Brezovci, rekonstrukci kostela sv. Kataríny Alexandrijské a farské budovy. Papež Jan Pavel II. v roce 1991 zapsal děkana A. Letanovského mezi své kaplany a udělil mu titul Msgre (monsiňor). Městské zastupitelstvo mu v roce 2003 udělilo cenu města Dolný Kubín, za jeho celoživotní působení na duchovním a společenském poli.

Nováková Mária, rozená Fábryová (1900 – 1973)
První slovenská filmová herečka (manželka JUDr. Pavla Nováka, veřejného notáře). Absolvovala Učitelský ústav v Prešově, kde hrávala v ochotnickém divadle. V roce 1921 se stala představitelkou Aničky v němém filmu Jánošík, který realizovala Tatra Film corporation z Chicaga, podílnická společnost Slováků. Zemřela 20. 7. 1973 v Dolním Kubíně.

Chodák Ivan, MUDr. (1914 – 1994)
Vícenásobný reprezentant ve fotbale i v hokeji za víceré kluby (ŠK Dolný Kubín, FC Vrútky, ŠK Bratislava), pozdější fotbalový trenér I. třídy.

Jako lékař publikoval práce – Práceneschopnost v otorhinolaryologii (1950); Tělovýchova a nemocnost (1952); Vliv sluchu při řízení motorových vozidel (1953); Jak bolí hluk (1967); Pohyb = život (1970); Příčiny vzniku zápalu středního ucha u kojenců; Spolupráce trenéra a zdravotníka a mnoho článků v denním tisku.

V Bratislavě byl zakladatelem Spolku Oravců, jehož byl dlouhé roky rychtářem (1972 – 1985).

Turistické tipy
Dolný Kubín se nachází v sousedství Velkého Choče, je turistickým výchozím bodem také do Oravské Magury s Kubínskou holí, která je významným střediskem lyžařských sportů. Z jejího otevřeného hřebene je vidět část Oravské kotliny, Dolní Oravu a množství kopců Malé a Velké Fatry, Chočských vrchů, Roháčů i Nízkých Tater.

Vyšnokubínské skalky
Tupá a Ostrá skála nacházející se nad obcí Vyšný Kubín patří k vyhledávaným místům v rámci příměstské turistiky. Dominantou této lokality jsou unikátní skalní útvary vyhlášené za chráněné přírodní útvary.

Trniny
Známá archeologická lokalita, nacházející se v těsné blízkosti města, nese název podle křoví a trní, které pravděpodobně pokrývalo toto území v minulosti.

Brezovec
Nádherný výhled na neopakovatelné panorama města zasazeného mezi Malou Fatru, Oravskou Maguru a Chočské vrchy nabízí z kopce nad sídlištěm stejnojmenného názvu. Při svých potulkách určitě natrefíte na salaš, kdy si můžete pochutnat na čerstvé žinčici, oštěpku a korbačkách. Raritou mezi slovenskými městy je právě Dolný Kubín, neboť nikde jinde nenajdete 500 m od sebe stát hypermarket a salaš.

Dolný Kubín je výchozím bodem do nejkrásnějších částí Oravské Magury – na Kubínskou holi a do Čhočských vrchů – na Velký Choč.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.dolnykubin.sk, na kterých najdete další informace.

 
 

Náš tip

CK MAYER - poznávací zájezdy

CK Mayer je specialista na poznávací zájezdy s 27letou tradicí. Dále pořádáme pobyty s výlety, zájezdy s lehkou pěší turistikou a do termálních lázní.

 

SKOTSKO - cyklozájezdy s CK POZNÁNÍ

Pojeďte se s námi podívat do Skotska a vychutnejte si ta nejkrásnější místa na kole - jezero Loch Lomond, výstup na Ben Nevis či návštěvu palírny pravé skotské whisky.

ZÁJEZDY DO IZRAELE A PALESTINY

CK Tilia - poznávací zájezdy do IzraeleCK TILIA - poznávací zájezdy po nejzajímavějších místech biblické země s poutavým výkladem českého průvodce.

ZÁJEZDY ONLINE 2017

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2017 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

LEVNÉ UBYTOVÁNÍ

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Egypt | Turecko | Chorvatsko | Itálie | USA | Řecko | Rakousko