Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Trenčín

Poloha
Trenčín je přirozeným geografickým centrem středního Pováží. Z hlediska administrativního členění Slovenské republiky je správním centrem Trenčianského kraje, který tvoří 9 okresů: Bánovce nad Bebravou, Ilava, Myjava, Nové Mesto nad Váhom, Partizánske, Považská Bystrica, Prievidza, Púchov a Trenčín.

Díky své strategicky výhodné poloze je Trenčín významným centrem obchodu, hospodářství, kultury a sportu. Svoje sídla a pobočky tu mají mnohé instituce a společnosti. Dlouholetou tradici ve městě mají výstavy a veletrhy, město je známé i jako město módy. V současnosti v něm žije téměř 60 tisíc obyvatel.

Trenčín se nachází v západní části Slovenska. Rovinnou Trenčianskou kotlinu, která se sklání podél řeky Váh, uzavírají na východě masívy pohoří Považského Inovce a Strážovských vrchů, na západě výběžky Bílých Karpat. Hlavním tokem ve městě je řeka Váh, která tvoří osu aglomerace ve směru sever – jih.

Trenčín se skládá z 10 katastrálních území: Hanzlíková, Istebník, Kubra, Kubrica, Orechové, Opatová, Trenčianske Biskupice, Záblatie a Zlatovce.

Historie

Nejstarší archeologické nálezy
Trenčín patří společně s Nitrou a Bratislavou ke třem nejstarším městům na Slovensku, které kroniky vzpomínají už v 11. století. Jeho strategicky klíčová poloha v blízkosti třech karpatských průsmyků na křižovatce obchodních cest z něho vždy dělala významný opěrný bod a správní centrum celého středního Pováží.

Nejstarší archeologické nálezy dokládají přítomnost člověka v Trenčíně a okolí už v pravěku před 200 tisíci lety. Starověké osídlení reprezentuje sídelní lokalita „Maďarovské kultury“ z 2. tisíciletí před n. l. z období mladší doby bronzové na hradní skále a pozůstatky sídliště Lužické kultury z pozdní doby bronzové z přelomu 2.a 1. tisíciletí před n. l. na hradní skále a v přilehlé části Breziny.

Ve stejné lokalitě odhalil archeologický výzkum i pozůstatky osídlení lidu „Púchovské kultury“ z doby železné. Ve 2. a 1. století tu existovalo opevněné sídelní a obchodní středisko z období pozdního Laténu, jehož keltské obyvatelstvo udržovalo obchodní vztahy s Kelty na středním Dunaji, jak o tom svědčí nález zlaté keltské mince typu Athena Alknis a dva stříbrné tetradrachny typu Biatek bratislavských Bójů.

Už ve stoletích před příchodem Keltů vedla územím Trenčína přes Vlárský průsmyk a dále povodím Moravy jedna z větví slavné Jantarové cesty, kterou putovali etruští, řečtí a později římští obchodníci ze středomořské oblasti Pobaltí. Ze severu přiváželi vzácný jantar, za který platili luxusními výrobky antických řemeslníků a vínem.

Římský nápis na hradní skále – rodný list města
Na přelomu našeho letopočtu vytlačily Kelty germánské kmeny přicházející na území západního Slovenska ze severu a západu. Nejznámější z nich byli Kvádi, kteří společně s Markomany, sídlícími na sousední jižní Moravě, vedli časté boje s legiemi Římské říše. K nejvýznamnějšímu střetu obou soupeřů došlo v době tzv. Markomanských válek, kdy se vítězná II. legie dostala až do oblasti Trenčína, kde na přelomu let 179 – 80 přezimovala.

Tuto událost připomíná známý Římský nápis na hradní skále, který řadí Trenčín do exkluzivní skupiny evropských míst s antickou minulostí. Třeba připomenout, že nejvýznamnější řecký geograf, kartograf a polyhistor Klaudios Ptolemaios (90 – 168), uvádí ve svém díle Geografika obchodní stanici Leukaristos za Dunajem, která je s největší pravděpodobností totožná s Laugariciom a tedy Trenčínem.

První písemné zmínky o městě
V zakládající listině pražského biskupství z roku 1086 je vzpomínána provincie Vag na středním Pováží. Vzhledem k době založení biskupství v poslední třetině 10. století, je pravděpodobné, že Trenčianský hrad byl už koncem 10. a začátkem 11. století sídlem této provincie.

Nejstarší písemná zmínka o Trenčianském hradu se však nachází už v přesněji nedatované zprávě v Uherských gestech. Váže se k roku 1067, kdy probíhaly boje mezi uherským králem Šalamounem a českým knížectvem. Nepřímým dokladem o existenci Trenčína je i zmínka v tzv. Maurově legendě před rokem 1074, pojednávající o poustevnících sv. Benediktovi a Svoradovi, kteří žili v 11. století na Skalce u Trenčína.

Kosmasova kronika Čechů vzpomíná, že roku 1091 utekl český knížecí syn Břetislav před svým otcem, knížetem Vratislavem do uherské země na místo Bán (Bánovce, Bánov) nedaleko hradu Trenčín.

Samotné město Trenčín je vzpomínáno tzv. Záborských listinách z let 1111 a 1113 jako mýtná a tržní osada pod Trenčianským hradem. Zdá se, že navzdory maďarskému záboru se v okolí Trenčína udržela původem slovanská šlechta. V roce 1241 je vzpomínán trenčianský župan Bogomer (Bohumir), který vedl obranu Trenčianského hradu proti Tatarům. Tatarský vpád, který v tomto a následujícím roce vylidnil značnou část Uherska, směřoval jedním proudem ze severní Moravy Vlárským průsmykem koncem dubna na Trenčín. Podhradní osada byla zřejmě zničená, ale samotný hrad, v té době najisto aspoň z části kamenný, útoku odolal.

Historie svobodného královského města
V roce 1412 udělil císař a uherský král Zikmund Lucemburský Trenčínu statut svobodného královského města s právy Budína a Stoličného Bělehradu. Tím se zařadil mezi nejvýznamnější města Uherského království.

V polovině května 1528 oblehly Trenčianský hrad vojska Ferdinanda I. Habsburského. Hrad kapituloval 28. června. Město bylo tehdy vypálené, vyrabované a zpustošené. Poškozené byly i městské hradby. Po jejich opravě v roce 1543 přistoupil městský magistrát k opravě obou městských bran.

Opraven byl i Farní kostel a kaple sv. Michala. Zničený františkánský kostel za hradbami na předměstí však už neopravili, i když jeho zdi stály až do roku 1596. Zobrazuje je i první známé zobrazení Trenčína.

Druhá polovina 16. a 17. století nepřinesly jen samé pohromy. Staly se pro Trenčín i obdobím rozkvětu umění a kultury. Od druhé poloviny 16. století se v Trenčíně usazovali první novokřesťané (Habáni), kteří podnítili vznik později charakteristické trenčianské majoliky.

Po vypuknutí třicetileté války a Bělohorské porážce se do Trenčína a okolí stahovali utečenci z Českého království a zejména Moravy. Už v roce 1637 založil Jan Václav Vokál z Prahy v Trenčíně první tiskárnu knih. Fungovala do roku 1664. Za necelé tři desetiletí tu vzniklo okolo 250 tiskáren. Na její tradice později v 19. století navazovala činnost Ganzelovy tiskárny a podniku F. Škarnitzla.

Utrpení, války a katastrofy se Trenčínu nevyhýbaly ani v dalších letech. V roce 1790 postihl město katastrofální požár, který zničil téměř celé vnitřní město a těžce poškodil Farský kostel a faru. Dal tak definitivní tečku za slávou Trenčianského hradu, ze kterého zůstaly jen ruiny. Zvýšené zatížení přinesly i napoleonské války. V roce 1805 Trenčínem přejížděl ruský car Alexandr I. na své cestě ke Slavkovu. Po prohrané bitvě se tudy vracel. V roce 1814 prošlo Trenčínem 36 tisíc mužů ruské armády táhnoucí k Lipsku.

Jezuité a hudební vzdělání
V roce 1649 se v Trenčíně usadili jezuiti a už za tři roky začali vyučovat ve škole. Trenčín byl tehdy městem s převahou slovenského obyvatelstva (nebyli tu prakticky Němci ani jiné národnosti jako například v Bratislavě, Trnavě apod.), které bylo téměř výlučně evangelické víry. Jezuité začali v Trenčíně působit i v souvislosti s rekatolizací a jejich kolégium se stalo velmi brzy jedním z nejdůležitějších na celém území dnešního Slovenska. V roce 1655 začal v Trenčíně fungovat noviciát, v roce 1657 byla otevřena nová budova kolégia, ve kterém byl i divadelní sál. V souvislosti s rychlým rozvoje trenčianského jezuitského kolégia se rozvíjela hudba, ale i divadlo, které bylo dobrým nástrojem působení na obyvatelstvo.

Rozvoj kultury
Pro rozvoj kulturního života v Trenčíně měl velký význam vznik několika spolků v druhé polovině 19. stol. Organizování kulturních setkání se věnoval Trenčianský společenský kruh, v roce 1873 vznikl Trenčianský pěvecký spolek.

O charitu zejména pro chudobné děti se formou pořádání kulturních a zábavných setkání starali Trenčianský ženský spolek a Izraelitský ženský spolek. Nezanedbatelnou úlohu v kulturním životě města hrál i Dobrovolný požární sbor ustavený v roce 1873. V roce 1877 byl v Trenčíně založení Přírodovědný spolek župy Trenčianské pod předsednictvím Dr. Karola Brnačíka, který se stal nejvýznamnějším kulturním spolkem nejen města ale i celé župy.

O výchovu širších vrstev obyvatelstva se od roku 1904 starala Lidová knihovna, která půjčovala knihy zadarmo. Na její tradice navazuje dnešní Veřejná knihovna Michala Rešetku.

Školství
Trenčín byl odedávna i významným školním centrem. V roce 1437 je vzpomínán rektor Ján, což dokládá existenci městské školy v té době. V roce 1572 dal městský magistrát postavit novou budovu školy, pro značný počet žáků docházejících ze širokého okolí. Dlouhou historii mělo za sebou Piaristické gymnázium. Jeho vznik se váže k roku 1647. Jezuiti založili v Trenčíně vlastní školu.

Na starší tradicie navázalo i Trenčianské gymnázium, před rokem 1918 nazývané Vyšší královské katolické gymnázium a po tomto datu Čsl. státní vyšší reálné gymnázium. Soukromé reální gymnázium, které založila trenčianská židovská náboženská obec, se udrželo jen několik roků. Ve městě fungovala i měšťanská škola a konfesionální základní školy, katolická (dívčí), evangelická a židovská.

Před rokem 1848 vznikl Ústav pro výchovu šlechtičen, v roce 1877 přeměněn na Státní vyšší dívčí školu, která dostala v roce 1907 novou budovu (dnešní gymnázium). O výchovu učňovského dorostu se od roku 1872 starala „pokračovací škola“, později přeměněna na Učňovskou školu.

Ve školním roce 1919/20 byla zřízená Československá státní obchodní škola a v roce 1927 přeměněna na Státní československou obchodní akademii. V roce 1937 se přestěhovala do nové budovy a byla pojmenována po Dr. M. Hodžovi. Nový rozmach hospodářské a průmyslové základny Trenčína nastal po vzniku Československé republiky v roce 1918. Rozvíjela se nadále kultura a školství. V Trenčíně dnes působí vícero středních škol. Z vysokých škol má v Trenčíně sídlo Trenčianská univerzita Alexandra Dubčeka a Vysoká škola managementu.

Památky

Trenčianský hrad
Vznikl na místě staršího osídlení, které tu existovalo od doby bronzové přes Kelty a Germány až po slovanské osídlení. Ze staršího velkomoravského hradiště se v době vzniku uherského státu stal komitátní královský hrad. Nejstarší kamennou stavbou hradu je předrománská rotunda, pravděpodobně ještě z velkomoravského období.

Římský nápis
Nejvýznamnější římská epigrafická památka ve střední Evropě na sever od Dunaje, zachovaná „in situ“. V poslední třetině 2. století rozpoutal vpád germánských kmenů Markomanů a Kvádů jeden z nejnebezpečnějších konfliktů mezi Římskou říší a kmeny „zadunajského barbarika“.

Farské schody
Renesanční Farské schody postavili v roce 1568 jako obrannou komunikaci, po které nastupovali členové městských řemeslnických cechů k obraně městských hradeb v úseku od Karnera sv. Michala po hrad. Současně sloužily jako přístupová cesta k městské zbrojnici, postavené v roce 1565 vedle kaple. Schody byly poškozené při požárech Trenčína v roce 1708, 1790 a 1886. Po opravě se jejich funkce změnila na veřejnou komunikaci. Spojují střed města s areálem Farského kostela, hradem a později i lesoparkem Březina.

Reliéf Jána Jiskru z Brandýsa
V letech 1915 – 1916 byl v těchto místech vytesaný podle návrhu sochaře Michala Karu reliéf Vítězné Hungárie, symbol hrdinství bývalého Uherska. Z důvodu ideové neslučitelnosti s politickou linií nové republiky vyhotovila v roce 1921 hořická Kamenářská škola společně s akademickým sochařem Františkem Ducháčem – Vyskočilem reliéf Jána Jiskru z Brandýsa, jako symbol bratrství dvou národů. Reliéf se nachází na severní straně hradního brala za hotelem Tatra.

Katův dům
Podle lidové tradice byl v 17. stol. obydlím městského kata a městskou šatlavou. Pravděpodobnější je, že za svůj název vděčí až romantickému 19. století, kdy tu údajně býval městský dráb. Je jediným zachovaným dokladem podoby středověkého měšťanského domu v Trenčíně. Renesanční, původně zřejmě gotický třípodlažní objekt s dvouprostorovou dispozicí a dřevěnou oběžnou pavlačí, stojí na ulici Matúša Čáka u přístupové cesty na hrad. Dnes ho spravuje Trenčianské muzeum, které ve spodní části umístilo expozice „Právo a zákon ve starém Trenčíně“, a „Ze starého Trenčína“. Horní část slouží jako výstavní síň.

Farský kostel Narození Panny Marie
Byl postaven v roce 1324, pravděpodobně na základech ještě starší stavby z poloviny 13. stol., jako bazilikové trojlodí s jednoduchým pravoúhlým presbytářem a předsunutou věží na západní straně. Okolo poloviny 15. století byl změněný na síňové trojlodí s polygonálním uzávěrem. V roce 1528 za Katzianerovo obléhání hradu byl vypálen společně s nedalekou kaplí sv. Michala. Náprava škod začala až po roce 1553 s povolením samého krále. Vedl ji italský stavitel Tobias Sebastiano, který v letech 1553 až 1560 postavil nové zdi lodě a zaklenul je valenou klenbou s lunetami na toskánských sloupech. Práce dokončil Mikuláš Bussi.

Kostel byl vícekrát poškozený ohněm. Po požáru v roce 1886 byl začátkem 20. století upraven do dnešní podoby postavením nové kopule věže, fasády a zasazením barevných vitráží do oken s výměnou původní cihlové dlažby za dlaždice. Ve stěně předsíně kostela je vsazená gotická náhrobní tabule zástavníka Martina Zimu z roku 1498. V chrámovém pokladě se nachází i pozlacená gotická monstrance, kterou v roce 1364 daroval králi Ľudovítovi Velkému císař Karel IV. při příležitosti úspěšných mírových rokování konaných na Trenčianském hradě.

Mírové náměstí
Mírové náměstí má protáhlý fazolovitý tvar. Jeho podoba se však v průběhu let měnila. Poznamenaná byla především měšťanskou stavební aktivitou. V letech 1652-57 na něm jezuité postavili kostel a klášter – dnes známý jako Piaristický kostel sv. Františka Xaverského. V 18. století byly postaveny sochy sv. Jana Nepomuckého a Morový sloup. Začátkem 19. století postavili sochu sv. Floriána jako symbol ochrany před požárem (dnes už neexistuje). Postupně přibývali budovy – radnice, župní dům, pošta, kasino, hotel.

V roce 1987 bylo po rozsáhlém stavebním a architektonickém výzkumu vyhlášeno za Městskou památkovou rezervaci.

Piaristický kostel sv. Františka Xaverského
Založen byl v roce 1649 jezuity a základní kámen stavby byl položen v roce 1653. Jezuitský, později Piaristický kostel sv. F. X. byl postaven v letech 1653 až 1657 v raně barokním slohu jako jednoprostorová stavba s postranními kaplemi, nad kterými se otevírají empírová oratória. Stavební práce vedl známý italský stavitel Pietro Spazzo, společně se svým bratrem Berhardem. Stavba navazuje na středoevropský typ dvou věžových jezuitských chrámů podle kostela sv. Františka ve Vídni.

Malířský program kostela čerpající z legend o sv. Františkovi Xaverském ztvárnil v duchu vrcholného baroka po ničivém požáru v roce 1708 Krištof Tauch, žák slavného jezuitského umělce Andreu dell Pozzo, v letech 1711 až 1713. Malba kopule nad chrámovou lodí patří k vrcholům barokního umění na Slovensku. Tauschovým dílem je i malba chóru a presbytáře a také oltářní obraz světce. Monumentální hlavní oltář pochází z roku 1767. Sochařskou výzdobu bočních oltářů vyhotovil B. Baumgartner v letech 1723 – 1735. Památka je přístupná v době bohoslužeb.

Morový sloup
Byl postaven ve středu náměstí v roce 1712 na památku morové rány, která postihla Trenčín v roce 1710. Na popod trenčianského a liptovského dědičného župana grófa Mikuláše Ilešháziho ho vytvořili v barokním duchu vídeňští mistři kamene, kteří po roku 1708 pracovali na obnově kostela Piaristů.

Dolní brána (Městská věž)
Šestipodlažní, původně pouze dvoupodlažní gotická věž městské brány byla postavena na čtvercovém základě zřejmě začátkem 15. století. Přejezd je zaklenutý lomeným gotickým obloukem. Po renesanční přestavbě v první čtvrtině 17. století přechází stavba od třetího podlaží výše do osmibokého půdorysu. Po poškození za Katzianerova obléhání hradu byla v letech 1543 až 1549 přestavěna, zvýšená a zesílená vybudováním půlkruhového barbakanu s menší předsunutou baštou. Vstupovalo se do něj padacím mostem. Turecké nebezpečí si vyžádalo zpevnění brány ještě na konci 16. století. Opevnění zbourali v roce 1857.

Na vrcholu věže byl umístěný renesanční hodinový stroj, v roce 1934 zaměněný za elektrický. Latinský nápis na věži hlásá: „Jestliže Pán nechrání město, marně bdí ten, kdo ho stráží“. Dnes je Městská věž přístupná veřejnosti během letních měsíců.

Z Horní „Vodní“ městské brány, která stála v horní části hlavního náměstí proti proudu Váhu se do dnešních dnů nezachovalo vůbec nic, přestože grafická díla z poloviny 19. století zachycují její tehdejší podobu po odstranění opevnění v roce 1761 avšak před jejím definitivním zbouráním v roce 1873.

Objekt radnice
V roce 1663 zakoupil městský magistrát obytný dům na náměstí u Dolní městské brány. Předtím se zasedání magistrátu konala v domech jednotlivých radních a v polovině 16. století v zakoupeném měšťanském domě, který však časem přestal vyhovovat. Nový renesanční objekt radnice s nárožní věžičkou sloužil svému účelu až do 30. let 20. století. V roce 1934 byl pro špatný stavebně-technický stav asanován a na jeho místě vznikl nový objekt podle projektu V. Šebora. Ve snaze zařadit stavbu do historické architektury náměstí, nová radnice nepřesáhla výškově okolní zástavbu. Fasáda se sloupovým řešením vstupu vyjadřuje snahu o vizuální skloubení funkcionalistického názoru s historickou tradicí okolních objektů. I dnes je sídlem městského úřadu.

Synagoga
Trenčianská synagoga patří k nejkrásnějším a nejzajímavějším dílům svého druhu na Slovensku. Byla postavena v blízkosti staré synagogy. Postavila ji v roce 1913 podle projektu berlínského architekta Dr. Richarda Scheibnera trenčianská stavební firma Fuchs a Niegreisz. Historizující stavba s byzantskými a maursko-orientálními prvky stojí v severním rohu Náměstí Ľudovíta Štúra. Synagoga se používala na neologické účely do 2. světové války, v jejímž průběhu byla znesvěcená a inventář rozkraden. Obnova památky proběhla v letech 1974 až 1984. Po obnově centrální prostor objektu pod kupolí slouží jako příležitostná výstavní síň. Malá modlitebna v zadní části objektu byla obnovena v roce 1990. Památka je přístupná v čase příležitostných výstav.

Karner sv. Michala
Je jedinou podstatně neporušenou gotickou stavbou ve městě mimo Trenčianský hrad. Postaven byl ve druhé třetině 15. století jako kostnice v blízkosti Farského kostela. Zadní stěnou navazuje na původní městské opevnění. Začátkem 16. století nadstavili dnešní nadzemní část, která při požáru kostela v roce 1528 sloužila jistý čas jako kaple. V letech 1529 až 1530 se v městských účtech vzpomínají výdaje na jeho opravu. Až do opravy Farského kostela dočasně sloužil jako místo bohoslužeb. V roce 1560 byl v souvislosti s tureckým nebezpečím změněn na městskou zbrojnici s kovářským zařízením v suterénu. Později budova zchátrala a po rekonstrukci v letech 1973 – 1989 dnes patří Trenčianskému muzeu, které je pod správou VÚC Trenčín. Památka není přístupná veřejnosti.

Kaple sv. Anny
Postavili ji v roce 1789 na místě staršího gotického kostela, patřícího městskému špitálu. Barokně klasicistní hlavní oltář s obrazem sv. Anny pochází z druhé poloviny 18. století. V interiéru kostela se nachází pozoruhodná rokoková křtitelnice a pozdně barokní varhany. Ve středu pruské klenby je obraz Svaté rodiny, který v roce 1886 zrestauroval vídeňský malíř Emil Czech. Kostel vymaloval místní mistr Brabenec. Kaple je přístupná jen v čase bohoslužeb.

Evangelický kostel
Původně toleranční kostel postavili v roce 1794 v klasicistním slohu. Podstatnou přestavbou prošel zejména interiér kostela v roce 1935. Korpus Ukřižovaného Krista vytvořil akademický sochař Jozef Pospíšil. Kostelní dveře jsou dílem trenčianského měditepce Artura Michalca. Kostel je přístupný jen v čase bohoslužeb a v průběhu konání koncertů.

Turistický tip

Lesopark Březina
Objekt lesoparku Březina je jihozápadním výběžkem Strážovských vrchů, zabíhající až do intravilánu města Trenčín.

Historický vývoj této lokality je spojený s vývojem Trenčianského hradu z nejstaršího období trenčianského panství. Část dnešního lesoparku Březina byla ještě v 19. století holým kopcem. Pásly se na něm kozy, proto se nejvyšší bod masívu dodnes nazývá Kozí vrch. Trenčianský archivář, objevitel římského nápisu na hradní skále, katolický farář Ľudovít Bonaventúra Stárek (1803 – 1863), koncem 19. století začal území systematicky zalesňovat. Prvními stromy, které se tu uchytily, byly břízy, odtud byl odvozen i název Březina.

Lesopark má dnes rozlohu 212,68 ha. Dřevinnou skladbu tvoří buk, javor, smrk, borovice. Lesní komplex je v těsné blízkosti centra města a je vzácností zejména tím, že poskytuje obyvatelům města ideální podmínky pro psychickou a fyzickou relaxaci.

Současnost

Trenčín se stává lepším místem pro život. V současnosti má nejlepší ohodnocení, jaké může město na Slovensku získat. Trenčín je fungující a dynamicky se rozvíjející město, v současnosti jedno z nejlukrativnějších míst na Slovensku. Patří mezi nejméně zadlužená města, což městu umožňuje v tomto období čerpat prostředky pro jeho rozvoj. Tento základ vytvořil skvělou startovní pozici pro lepší budoucnost města. O Trenčín se zajímají noví investoři a můžou se zde realizovat velké investiční akce.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.trencin.cz , na kterých najdete další informace.

Trenčín – klenot středního Pováží

Trenčín – klenot středního Pováží

Trenčín se nachází na západním Slovensku nedaleko hranic s Českou republikou. Jedno z nejhezčích měst Slovenska je sídlem okresu a Trenčínského kraje. Pod Trenčínskou skálou, kde již v roce 179 měli Římané svůj tábor Laugaritium, dnes leží krajské město, známé módními přehlídkami.

celý článek

 
 
 

Náš tip

CK MAYER - poznávací zájezdy

CK Mayer je specialista na poznávací zájezdy s 27letou tradicí. Dále pořádáme pobyty s výlety, zájezdy s lehkou pěší turistikou a do termálních lázní.

 

SKOTSKO - cyklozájezdy s CK POZNÁNÍ

Pojeďte se s námi podívat do Skotska a vychutnejte si ta nejkrásnější místa na kole - jezero Loch Lomond, výstup na Ben Nevis či návštěvu palírny pravé skotské whisky.

ZÁJEZDY DO IZRAELE A PALESTINY

CK Tilia - poznávací zájezdy do IzraeleCK TILIA - poznávací zájezdy po nejzajímavějších místech biblické země s poutavým výkladem českého průvodce.

ZÁJEZDY ONLINE 2017

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2017 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

LEVNÉ UBYTOVÁNÍ

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Rudé moře

Stránky věnované Rudému moři, jeho fauně a flóře a letoviskům na pobřeží Rudého moře.

Řecko a řecké ostrovy

Přinášíme vám komplexní informace o Řecku a řeckých ostrovech, rady tipy na cesty, články a zajímavé informace z Řecka. 

Golfový magazín

Nový magazín o golfu. Evidujte si své golfové statistiky online. Dále zde najdete články ze světa golfu - tipy na golfové cesty do zahraničí, golfové legendy, rady a tipy na hru. Součástí je také golfový slovník.

Dovolená v Turecku

Plánujete dovolenou v Turecku? Potom se vám bude jistě hodit náš průvodce Tureckem, ve kterém najdete vše, co potřebujete před cestou do Turecka vědět.

Magazín o bydlení

Navštivte také naše stránky o bydlení, stavbě a zahradě, na kterých najdete inspiraci pro váš domov. Každý den nové články, informace, zajímavosti, rady a tipy ze světa bydlení. 

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Egypt | Turecko | Chorvatsko | Itálie | USA | Řecko | Rakousko