Bánovce nad Bebravou

Bánovce nad Bebravou

Historie
Archeologové pokládají toto území za jedno ze slovanských organizačních středisek už v 9. století. První písemná zmínka o městě Villa Ben je v darovací listině uherského krále Ondřeje II. z roku 1232. Městské výsady získaly Bánovce někdy před rokem 1376. Ve středověku bylo město významným centrem řemeslné výroby. Působili tu soukeníci, obuvníci a tkalci.

Za první ČSR mělo město polnohospodářský a řemeslný ráz. Po 2. světové válce se rozvíjel strojní průmysl (automobilka Tatra), nábytkářský a textilní průmysl.

V Bánovcích se narodili nebo působili Janko Jesenký, Mária Ďuríčková, Elena Čepčeková, Rudo Móric a další.

Památky
K historickým památkám patří gotický kostel sv. Mikuláše (15. stol.), pozdně renesanční a barokně upravený, který stojí na hřbitově, socha sv. Floriána a synagoga z 19. stol. Dominantou centra města je římskokatolický kostel Nejsvětější trojice z roku 1802. Mezi významné památky patří také pozoruhodný památník Ľudovíta Štúra (první a největší památník na Slovensku), klášter rodu Ottlýkovců a pamětní dům Janka Jesenského.

Ve městě a v jeho čtyřech přičleněných částech se nachází 15 kulturních památek, které jsou zapsané v ústředním seznamu kulturních památek v Bratislavě.

Patří k nim:
Socha sv. J. Nepomuckého u ZŠ na Duklianské ulici
Socha sv. J. Nepomuckého u městského hřbitova
Měšťanský dům (budova MsÚ)
Pomník Ľ. Štúra
Památník umučených ve II. světové válce
Náhrobní kámen padlým a společný hrob na místním hřbitově
Kostel sv. Mikuláše
Kříž u SOU oděvního
Klášter Horné Ozorovce
Pamětní dům J. Jesenského
Mariánský sloup
Kostel Nejsvětější Trojice
Socha sv. Floriána
Kostel sv. Michala
Synagoga (v současnosti kostel církve evangelické)

Všechny uvedené památky jsou v dobrém stavu a po rekonstrukci především díky péči a finanční podpoře města, přestože většina z nich není majetkem města. Pro návštěvníky města se tak naskýtá zážitek z přehlídky památek, které představují bohaté kulturní dědictví.

Nejvzácnější památkou je kostel sv. Mikuláše z 15. století.

Poloha a okolí
Město Bánovce nad Bebravou se nachází v údolí řeky Bebravy na úpatí Strážovských vrchů v nadmořské výšce 216 metrů a leží na hlavní spojnici magistrály mezi středním Slovenskem a Moravou. S přičleněnými částmi má město téměř 21 tisíc obyvatel.

Okolí vyniká bohatstvím bukových, dubových a borovicových lesů. Obraz kraje doplňují louky, pole a sady. Vyskytuje se zde mnoho druhů vzácných rostlin a živočichů, lesní a polní zvěře, jsou tu bohaté lovné revíry. Vodní nádrž Prusy poskytuje možnost rybolovu a celé okolí je možné využívat na pěší turistiku.

V blízkosti Bánovců nad Bebravou se nacházejí vesničky, které mají bohatou historii a tradice. Známý je Uhrovec nejen tradicí řemesel, ale také jako rodiště Ľ. Štúra, A. Dubčeka a dalších významných osobností. Folklórem, architekturou a románským kostelíkem je známá Kšimná. Kostelík figuruje v ústředním seznamu kulturních památek.

Z hlediska bojů slovenského národa za osvobození od fašismu jsou známé také vesničky Miezgovce, Omastiná, Uhrovské podhradie, Závada pod Černým vrchem, Černá Lhota a památné místo bojů SNP Jankův vršek.

Turistické zajímavosti
Okolí města je vhodné na rybolov a vodní sporty. Příroda vyniká bohatými lesy s loveckými revíry a na své si přijdou i houbaři a turisti. V Bánovcích se nachází termální koupaliště Pažiť, krytý bazén s termální vodou, fitness centra, zimní stadion, restaurační služby včetně ubytování.

Partyzánské hnutí v oblasti Jankova vršku
Na věčnou památku těch, kteří položili v boji proti fašismu to nejcennější – svoje životy, přistoupilo se z iniciativy okresního Svazu slovenských partyzánů v Bánovcích nad Bebravou a za pomoci okresního národního výboru k vybudování památníku na Jankově vršku. Památních na Jankově vršku se stal symbolem hrdinství a slávy, symbolem úcty a díky všem těm, kteří bojovali za naši svobodu a v tomto boji ztratili své životy.

Autory návrhu památníku byli akademický sochař Jozef Pospíšil a ing. architekt Slatinský. Na výstavbě památníku se podíleli občané z okolních obcí, přímí účastníci SNP a dokonce i brigádníci z Moravy a Čech. Výstavba se dělala bez jakýkoliv těžké mechaniky, protože v té době nebyl na Jankově vršku elektrický proud ani voda. Práce se dělaly ručně a voda se přivážela. Mohyla byla odhalená při příležitosti oslav SNP v roce 1951. V dalších letech se postupně pokračovalo v budování rekreačního areálu a také se zprovoznila elektrická síť a vodovod.

Hřbitov hrdinů na Březině
Nad Třešňových sadem na trenčianské Březině je Hřbitov hrdinů. Jsou na něm pochovány ostatky 56 umučených a popravených z Vápenice a Dušové doliny. Ostatní pochovali příbuzní na hřbitovech rodných obcí.

Hrobní část tvoří tři obloukové pásy hrobů z jednotlivými náhrobními kameny, na kterých jsou jména obětí, jejich věk v době smrti a bydliště. Před hrobní částí byla původně na kamenném podstavci umístěná kruhová plastika (trnová korun) ze svářené mědi, symbolizující utrpení.

Na pravé straně hrobní části je ústřední památník, na levou část byl dodatečně umístěný kříž. Plastika byla po změně režimu odcizena a zloději kovu ukradli také plastiku Krista na kříži.

Hřbitov s památníkem je situovaný na malé vyvýšenině, na kterou vede ze strany Třešňového sadu schodiště. Před schodištěm je na žulovém podstavci umístěná plastika z kované mědi, vyjadřující krutost. Korpus památníku je obložen kamennými deskami, na kterých jsou z čelní a bočních stran vyryty figurální výjevy z bojů a utrpení SNP.

Chráněná krajinná oblast Strážovské vrchy
Vyhlášená: 1989
Výměra: 30 979 ha
Geomorfologický celek: Strážvoské vrchy, Súľovské vrchy
Okresy: Bytča, Ilava, Považská Bystrica, Prievidza, Púchov, Žilina

Chráněná krajinná oblast Strážovské vrchy se nachází na středním Slovensku a váže se na dva celky – Strážovské vrchy a Súľovské vrchy. Pestrou a složitou geologickou stavbu představuje zastoupení vícerých subtatranských příkrovů (manínský, křížňanský, chočský, strážovský), a proto na tomto území vystupují zejména vápence a dolomity.

Převládajícími, přirozeně rozšířenými lesními porosty jsou bučiny. Ve vyšších polohách převládají jedlo-bukové porosty s vyšším zastoupením jehličnatých dřevin. Rostliny rostoucí na území se vyznačují bohatou a pestrou vápencovou flórou se zastoupením náročných teplomilných i horských a vysokohorských druhů. Jsou ze přítomny víceré západokarpatské a karpatské rostliny jako je koniklec slovenský, soldanelka karpatská, večernice sněžná, chrastavec či bodlák kopcový.

Živočichové této oblasti představují převážně druhy zóny listnatých lesů, méně stepního bezlesí. Ze vzácných druhů živočichů jsou to například mlok vrchovský, užovka stromová i hladká, sokol, jestřáb. Žije tu také hlucháň a krkavec černý. Z velkých šelem se v této oblasti vyskytuje medvěd a rys. Žije tu i lovná zvěř – jeleni, srnci, divočáci a mufloni.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.banovce.sk , na kterých najdete další informace.