Zapomenutá Orava

Zapomenutá Orava

Mezi poměrně málo navštěvované a neprávem opomíjené lokality na Slovensku patří Orava. Toto historické území, zhruba odpovídající bývalé stejnojmenné uherské župě, zahrnuje okresy Dolný Kubín, Námestovo, Tvrdošín a částečně Ružomberok, na severu pak zasahuje až do Polska.

Vždy to býval kraj velmi malebný, ale málo osídlený a relativně chudý. Dnes může krajina Oravy nabídnout svým návštěvníkům mnoho zajímavého, od starobylých památek přes pěknou přírodu až po světštější radovánky, jako jsou koupání a dobré jídlo.

Samotný název území a stejnojmenné řeky, která tudy protéká, je zřejmě buď keltského, nebo germánského původu a vznikl zkomolením slova Arva. Starogalské (keltské) slovo arvos či arva označuje divoký tok (řeky), germánské Arve nebo Arva zase borovici limbu, která tu dříve pravděpodobně hojně rostla. Ať už tak či tak, je to název starý, který se v písemné formě poprvé objevuje v r. 1267.

Foto: Oravský hrad

Co musíte na Oravě vidět? Nejvýznamnější a přitom velmi krásnou památkou je Oravský hrad v obci Oravský Podzámok. Kdysi hlídal významnou obchodní cestu a byl administrativním centrem oblasti. Zaujme už svou polohou na 112 metrů vysokém skalisku nad řekou Oravou, takže když tudy pojedete, nemůžete si ho nevšimnout.

Byl postaven v polovině 13. století na místě původní dřevěné pevnosti a v následujících staletích poté různě přestavován a upravován. Dnešní vzhled odpovídá stavu v 17. století, avšak vznikl do značné míry rekonstrukcemi po požáru, který hrad postihl roku 1800. Nyní je památka sídlem Oravského muzea a veřejnost ji může navštívit po celý rok kromě dubna. Počítejte však s výstupem po větším množství schodů.

Důležitým krajinotvorným prvkem Oravy je bezpochyby Oravská přehrada o rozloze 35 km², nepřehlédnutelná již při pohledu na mapu. Práce na ní byly zahájeny v roce 1941, dokončena však byla až po válce roku 1954. Při jejím vzniku bohužel vzaly za své obce Slanica, Osada, Oravské Humre, Ústie nad Oravou a také historické centrum městečka Námestovo, které leží na březích přehrady. Z výše zmíněné obce Slanica se zachoval jen kostel Povýšení sv. Kříže z 18. století stojící na vršku, který je dnes tzv. Blanickým ostrovem, zvaným též Ostrovem umění. To proto, že v kostele se nachází expozice oravského lidového umění, plastiky a malby, a rovněž lapidárium. Je nutno přiznat, že přehrada s ostrovem a horami v pozadí tvoří velmi malebnou scenérii. Místo samozřejmě láká především letními možnostmi koupání a vodních sportů. Na březích se nachází dostatek hotelů a kempů, převážně v jižní a západní části.

Orava však poskytuje hodně možností i pro pěší turisty. Zasahují sem Západní Tatry, severní část území pokrývají Oravské Beskydy s nejvyššími vrcholy Babia hora (1 725 m) a Pilsko (1 557 m). V těchto horách leží mimo jiné osada Oravská Polhora, která je nejseverněji položenou slovenskou obcí. Na jihu pohoří přecházejí Oravské Beskydy v Oravskou Maguru.

Jestliže však pěší chůze nepatří k vašim silným stránkám a nebo si prostě chcete Oravu prohlédnout z jiné, neobvyklé perspektivy, dá se využít zdejší typický dopravní prostředek – vory, či chcete-li slovensky pltě. Plavba na voru po Oravě je zajímavým zážitkem, můžete z něj spatřit Oravský hrad a pozorovat pěknou krajinu v okolí řeky.

Zkrátka, jak již bylo řečeno, možností je hodně. Počítejte ale s tím, že Orava patří spíše mezi chladnější oblasti, tedy alespoň v rámci Slovenska. To je ovšem pro turisty a obecně vyznavače aktivnější dovolené dobrá zpráva, neboť se nemusejí vydávat na dlouhé pochody v úmorném vedru. A když je přece jen teplo, najdete úlevu ve vodách přehrady.

Další informace o tomto zajímavém regionu naleznete např. na stránkách www.orava.sk.

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 10 784 krát.