Banská Bystrica

Banská Bystrica

Historie
Banská Bystrica – srdce středního Slovenska – leží ve Zvolenské kotlině, v údolí řeky Hron mezi Kremnickými a Starohoskými vrchy a Poľanou. Historie města se začala psát ve 13. století. Z původně slovenské osady Bystrice – zásluhou několika rodin saských kolonistů, kteří na území dnešního města vytvořili přirozeně hospodářsko-správní a řemeslnickou základnu báňské výroby v této oblasti, stoupl význam osady natolik, že ji král Belo IV. v roce 1255 povýšil na město.

Banská Bystrica od udělení městských práv prošla vícero etapami vývoje a trvale se vepsala nejen do dějin Slovenska. V roce 2005 se také psalo 510. výročí vzniku Thurzovsko-fugerovské společnosti. Tento banskobystrický měděný podnik se svým obrovským komplexem zpracovatelských závodů, dobře promyšlenou organizací výroby, hustou sítí skladů a podvojným účetnictvím patřil k největším a nejmodernějším raně kapitalistickým podnikům svého druhu v Evropském hornictví a hutnictví.

Do novodobých dějin Slovenska se město zapsalo 29. srpna 1944, když zde bylo vyhlášeno Slovenské národní povstání – ozbrojený odpor proti fašistické okupaci. Po osvobození města ve 2. světové válce – 26. března 1945 se Banská Bystrica stala jedním ze třech hospodářsko-správních center Slovenska. Historické jádro města bylo v roce 1955 vyhlášeno za městskou památkovou rezervaci. Po zrušení krajů se město rychle přizpůsobilo novým územně-administrativním poměrům a začalo stavět na bankovnictví, školství a turistice.

Historie Banské Bystrice v datech
1255 – Povýšení na město králem Belou IV.
1380 – Spoluzaložení Svazu středoslovenských hornických měst
1443 – Nejstarší artikuly cechu řezníků
1495 – Založení Turzovsko-Fugerovské společnosti s mědí
1526 – Ozbrojené povstání horníků
1577 – Založení první tiskárny K. Škultétym
1605 – Obsazení a vyplenění hajduky Štefana Bočkaje
1620 – Zvolení Gabriela Bethlena za uherského krále
1655 – Začátek tradice radvanského jarmarku
1725 – První manufaktura na sukno
1761 – Jeden z největších požárů v Evropě
1766 – Sídlo Zvolenské stolice
1776 – Sídlo římskokatolické diecéze
1785 – Vydání měsíčníku první slovenské učené společnosti
1820 – Postavena městská nemocnice
1829 – Otevření prvního dětského útulku
1841 – Otevření městského divadla
1851 – Vyučování slovenštiny na římskokatolickém gymnáziu
1862 – Založení židovské obce
1889 – Založení Městského muzea
1890 – Zřízení obchodní a průmyslové komory
1897 – První oslavy prvního máje
1929 – Otevření Národního domu s divadlem
1944 – Centrum slovenského národního povstání
1945 – Osvobození jednotkami sovětské a rumunské armády
1955 – Založení Muzea Slovenského národního povstání
1957 – Otevření přírodního plážového koupaliště
1958 – Dokončení výstavby Stadionu SNP
1981 – Odevzdání nové Nemocnice F. D. Roosevelta
1992 – Zřízení Univerzity Matěje Bela
1994 – Rekonstrukce Náměstí SNP
1997 – Zřízení Akademie umění
2005,2006 – Rekonstrukce městského hradu Barbakan

Památky
Město Banská Bystrica bylo jako jedno z prvních míst na Slovensku, vyhlášené za městskou památkovou rezervaci. Mezi nejcennější pamětihodnosti patří areál městského hradu (Barbakanu), náměstí s kostely Panny Marie a sv. Kříže, stará radnice, Matějův dům a zbytky městského opevnění.
Srdcem města je velké, obdélníkové náměstí Slovenského národního povstání s Mariánským sloupem a šikmou hodinovou věží.

Náměstí ohraničují honosné měšťanské domy, ze kterých jsou nejvýznamnější Beniczkého a Thurzův dům. Pěší zóna z náměstí pokračuje také na Dolní ulici, kde se nachází kostel sv. Alžběty a Bethlenův dům, ve kterém vyhlásili sedmihradského knížete Bethlena za uherského krále. Historické měšťanské domy je možné obdivovat také na Lazovní a Horní Stříbrné ulici.

V Tihaniovském klášteře v městské části Radvaň jsou expozice přírodovědného oddělení Středoslovenského muzea. Historické muzeum je v Thurzově domě na Náměstí SNP. Vzácná výtvarná díla uchovávají tři objekty Státní galerie: Pretórium, Bethlenův dům a dům malíře Dominika Skuteckého.

V okolí města si zaslouží pozornost dřevěný kostel v obci Hronsek, klášter v Dolní Mičiné a hrad ve Slovenské Ľupči. Vzácné sakrální památky jsou v obcích Čerín a Poniky. Důlní minulost „měděné Bystrice“ připomíná horská obec Špania dolina – klenot lidové architektury.

Hradní areál
Národní kulturní památka z 12. až 13. století, která je souborem sakrálních, ale také světských objektů a je součástí historického jádra města, které bylo v roce 1955 vyhlášeno za Městskou památkovou rezervaci. Revitalizace hradního nádvoří s výměnou a rekonstrukcí dlažby, částečnými náznaky studně a někdejšího kamenného opevnění se uskutečnila v roce 1997. Celé tehdejší opevnění hradního areálu mělo délku 3 700 metrů. Mimo hradebních zdí ho tvořilo 18 bašt (a 9 městských bran včetně 4 vnitřních). Všechny bašty byly postaveny před rokem 1479.

Barbakan
Hlavní a zároveň nejviditelnější dominanta areálu s Petermannovou věží – zvonicí. Nejstarší části tohoto celku pocházejí z první poloviny 14. století. Věž barbakanu – zvonice byla původně průjezdná a pokud neexistovala mladší vstupní část, byla obklopená pravděpodobně suchým příkopem, jehož část přecházela přes dvorní trakt dnešního barbakanu. Přestože celý tento objekt byl vícekrát přestavován, dnešní podobu (až na ukončení věže zvonice) měl už někdy po roce 1500. Mimo toho, že v tomto období sloužil jako sklad zbraní a střeliva, byl na jeho věži nainstalován zvon a minimálně do roku 1482 také hodiny.

Matějův dům
Pozdně gotická budova s gotickým portálem je nejstarší světskou památkou. Na fasádě je reliéfní erb krále Matěje Korvína s datováním 1479 a městský erb.

Stará radnice
Zvaná Pretórium byla sídlem městské správy. Objekt postavili po r. 1500 a mimo gotických stavebních prvků obsahuje také renesanční prvky, zejména na lodžii a stopy po barokní přestavbě v 18. století. Dnes v ní sídlí Středoslovenská galerie.

Benický dům – nám. SNP 16
Vznikl po roce 1660 vícenásobnou přestavbou a spojením dvou gotických domů. Na renesančním portále je sentiványiovský erb s postavami dvou horníků ve slavnostních stejnokrojích. Poschodí zdobí arkádová unikátní lodžie, která má šest oblouků. Na poschodí jsou překrásné lunetové klenby se srdcovými, palmovými a jinými vzory.

Thurzův dům – nám. SNP 4
Patří mezi nejznámější domy na náměstí SNP. Je to třípodlažní měšťanský palác ze začátku 16. století. Patřil Thurzovsko-fugerovské těžební společnosti. V interiéru jsou vzácné gotické portály, dřevěný trámový strop, nástěnné malby Zuzany v koupeli a Poslední soud v tzv. Zelené síni, a také anjouovský a korvínovský erb.

Zrestaurovaná Zelená místnost byla zpřístupněná 18. dubna 2007 slavnostním koncertem za přítomnosti vzácných hostů, především členů restaurátorského týmu, a také zástupců institucí, které financovaly restaurátorské práce.

Malířská výzdoba Zelené místnosti v Thurzově domě patří k nejvýznamnějším památkám pozdně gotického umění na Slovensku. Malba Zelené místnosti pokrývá celou plochu jejích stěn a svou kompozicí zvyšuje architektonické danosti tohoto prostoru, původně sloužícího k reprezentačním účelům zámožných měšťanů. Stěny zdobí pásy s převážně náboženskými výjevy, klenba je pokryta akantovým ornamentem. V malířském řešení místnosti převládá zelená barva, která dala název celé síni.

Vzácné nástěnné malby z konce 15. stol. byly objeveny začátkem 50. let 20. století a byly jedním z rozhodujících důvodů na zastavení plánované asanace celého Thurzova domu – dnešního sídla Středoslovenského muzea.

První restaurování Zelené místnosti v 50. letech řešilo základní problémy prezentace jejích zachovaných umělecko-historických hodnot, především odstranilo několikeré mladší stavební úpravy, které zasahovaly do původní dispozice prostoru.

Působením času a vnějších vlivů za uplynulé století se památka opět poškodila do takové míry, že už nemohla být prezentována v rámci expozic Středoslovenského muzea.

Samotné restauraci předcházel umělecko – historický výzkum, který sledoval hlavní cíl aktuálního restaurování – znovu objevit původní charakter a krásu pozdně gotické malby.

Biskupský palác – nám. SNP 19
V roce 1787 ho dal postavit župan Berchtold jako reprezentační budovu. Sloužil jako sídlo biskupa a později prvního předsedy Matice Slovenské - Štefana Moysesa. V současnosti opět slouží jako sídlo biskupa.

Hodinová věž
Kdysi nazývaná zelená je nejviditelnější a nejznámější dominantou nám. SNP. V porovnání s jinými starobylými stavbami města je relativně mladá. Na horním konci náměstí stojí „jen“ necelých 450 let. Začali ji stavět v roce 1552 a v roce 1566 na ni umístili také druhé hodiny. V průběhu své existence prošla různými stavebními úpravami. Její dnešní vzhled pochází z přestavby po ničivém požáru v roce 1761. Věž, dnes nazývaná také šikmá, je o 68 cm vychýlená od svislé osy. Tento odklon mnozí připisují odstranění přístavby „domku řeznictví“ začátkem 60. let 20. století, respektive přesunem těžké vojenské techniky přímo pod věží v roce 1968. V současnosti slouží jako vyhlídková věž. Vysoká je 34,5 m.

Barokní Mariánský sloup
Z roku 1719 – stojí na polygonálním podstavci před kostelem sv. Františka Xaverského. Vysoký sloup s kompozitní hlavicí zakončuje plastika Neposkvrněné Panny Marie.

Tihányiovský klášter
Je pojmenován podle majitelů, byl původně přízemní budovou postavenou v první polovině 17. stol. v renesančním slohu. Jeho zbytky se zachovaly v severozápadní části objektu. Poslední rozsáhlá přestavba byla v roce 1819, kdy objekt dostal klasicistní podobu a další úpravy z 19. století vyústily do neorenesančního výrazu. V roce 1972 byl vyhlášen za kulturní památku a po komplexní obnově byl odevzdán Středoslovenskému muzeu v Banské Bystrici.

Vila Dominika Skuteckého
Rodinná vila s ateliérem v 1. poschodí ve stylu italské renesanční vily, kterou podle umělcových návrhů realizoval ing. Holeš po roce 1896. V současnosti se zde nachází stálá expozice Dominika Skuteckého.

Hrad Slovenská Ľupča (11 km od BB)
Vzpomíná se už v roce 1306 a byl postaven v gotickém slohu. V 15. stol. patřil do věna uherských královen a sloužil na ubytování panovnické družiny v průběhu lovecké sezóny. V roce 1490 ho koupili Dociovci. Konečnou podobu objekt získal v roce 1870 neogotickou přestavbou.

Památník Slovenského Národního povstání
Je to národní kulturní památka složená ze dvou excentrických skulptur. V prostoru mezi nimi je pietní síň se symbolickým hrobem neznámého bojovníka a věčným ohněm. Památník SNP byl postaven na počest jedné z nejvýznamnějších národních kapitol v dějinách Slovenského národa. V interiéru objektu je Muzeum SNP a v parku před památníkem Skanzen zbraní z II. světové války.

Turistické tipy - výlety do okolí Banské Bystrice
1. Banská Bystrica – Horní Harmanec – Špania Dolina – Staré Hory – Banská Bystrica. Délka trvání výletu – 7 hodin (asi 50 km).

Horní Harmanec – návštěva Harmanecké jeskyně s odborným výkladem.

Špania Dolina – návštěva hornické obce s prohlídkou původního raně gotického kostela z roku 1254. Lze připojit naučný hornický okruh.

Staré Hory – nejstarší hornická osada, možné spojit s prohlídkou poutnického kostela Panny Marie.

2. Banská Bystrica – jeskyně Bystrá
Banská Bystrica je moderním centrem Pohroní s bohatými dějinami a se svou 750letou historií patří k nejkrásnějším městům na Slovensku. Ne nadarmo se říká“ „Živí v Bystrici, mrtví v nebi“. Král Belo IV. udělil Banské Bystrici městská privilegia v roce 1255. Privilegia se vztahovala na právo těžit zlato, stříbro a jiné kovy, což zaručovalo městu dlouhotrvající prosperitu.

Bystrianská jeskyně – národní přírodní památka. Nachází se v Bystriansko-valašském krase Horehronského údolí na okraji obce Bystrá nedaleko jižního úpatí Nízkých Tater. Sestává ze Staré jeskyně, Pekla a Nové jeskyně, dosahuje délku asi 2 tisíc m. Starou jeskyni objevili v roce 1923, další části v r. 1926 a 1932. Od roku 1972 se jeskyně využívá na speleoterapii.

3. Banská Bystrica – Hronsek
Dřevěný kostel byl postaven na zděném základě v letech 1725-1726. Postavení kostela v té době bylo možné jen za zvláštních podmínek. Objekt musel být celý ze dřeva bez použití jediného kovového hřebíku a musel být dokončen přesně za rok od započetí výstavby. Kostel má amfiteatrálně umístěné lavice. Oltář je barokní z poloviny 18. století s dřevěnou sloupovou architekturou. Střed oltáře tvoří obraz Seslání Ducha sv. od S. Mijaloviče. Varhany z roku 1763 patří mezi vzácné barokní varhany, nemá pedály a je umístěný nad oltářem. Celková kapacita kostela je 1 100 míst k sezení.

Badínský prales
Národní přírodní rezervace Badínský prales je jedno z nejstarších chráněných území. Rozprostírá se ve středu Slovenska v oblasti Kremnických vrchů. Důvodem ochrany je zachování jedinečné ukázky fragmentu vrcholného stadia ekosystému původních, lidskou činností jen velmi málo narušených bukových lesů.

Prales je ponechán přirozenému vývoji bez jakýchkoliv zásahů člověka a je možné v něm sledovat všechny charakteristické, cyklicky opakující se procesy – vývojové stadia (dorůstání, optimum, rozpad) a fáze (obnovy, stárnutí, dožívání), které se mozaikovitě střídají a vytvářejí charakteristickou vícevrstevnou strukturu porostu.

Důležitá informace: NPR Badínský prales je podle zákona o ochraně přírody a krajiny pro veřejnost úplně uzavřená. Vstup do pralesa je možný jen pro odborné exkurze s průvodem, či odborníky ze Státní ochrany přírody nebo vědecko-výzkumných institucí.

Současnost
V současnosti je Banská Bystrica s 81 281 obyvateli hospodářským, administrativním a kulturním centrem středního Slovenska a sídlem Banskobystrického samosprávního kraje. Založením Univerzity Matěje Bela 1. července 1992 se Banská Bystrica stala jedním z center vysokoškolského vzdělávání na Slovensku. Ve školním roce 2003/2004 studovalo na univerzitě 13 788 studentů.

Obnovené historické centrum, nová moderní výstavba a krásná okolní příroda nabízející široké možnosti pro sport, turistiku a rekreaci, pozývá návštěvníky k jejich prohlídce a jsou nevyčerpatelnou studnicí jejich poznávání.

Kultura
Banská Bystrica se uchází o udělení prestižního titulu „Evropské hlavní město kultury“. 9. května – na Den Evropy, zveřejnila Banská Bystrica podporovaná dalšími 12 partnerskými městy v regionu téma své kandidatury, se kterou se uchází o udělení prestižního titulu Evropské unie – Evropské hlavní město kultury. Téma „Banská Bystrica, BaBy narozené v Evropě“ je kombinovaným vyjádřením moderního smýšlení města s orientací na budoucnost, vědomí evropských souvislostí a současně slovní hříčkou začátečních písmen jména města. Téma naznačuje i základní orientaci kulturních setkání, které se v jeho rámci uskuteční.

Mezi slovenskými městy, které se o titul v soutěži ucházejí, je Banská Bystrica bezkonkurenční - zásluhou značné míry zapojení široké veřejnosti do projektu. O udělení titulu „Evropské hlavní město kultury 2013“ symbolicky pro své město požadují všechny banskobystrické děti. BaBy není jen slovní hra začátečních písmen města Banská Bystrica, ale především mezinárodní srozumitelné synonymum dětských vlastností jako je hravost, zvědavost, komunikace bez ohledu na jazyk, otevřenost a absence předsudků, stejně jako vyjádření závazku dospělých starat se o jeho vzdělání, kulturní rozvoj, zdraví a budoucnost.

Slovensku byl přidělen rok 2013 společně s Francií, přičemž v průběhu ročního trvání soutěže dostane vítězné slovenské město šanci na kulturní a ekonomický rozvoj. Cílem projektu je posílit evropské kulturní povědomí a posunout kulturu k lidem = „Kultura – součást života“.

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.banskabystrica.sk , na kterých najdete další informace.